Ohlédnutí za Rally Japan 2006

Za pár dní nás čeká již dvanácté měření sil světové špičky na Kypru, které uzavře třetí čtvrtinu šampionátu. Než se ale posádky vydají na jih Evropy, vraťme se o pár dní zpět a projděme si to základní, co přinesla japonská soutěž.

Sébastien Loeb díky další chybě Marcuse Grönholma opět o kousek poodskočil ve vedení šampionátu. Marcus Grönholm vstoupil do soutěže zostra a po pěti měřených testech měl na Alsasana k dobru bezmála 14 vteřin. Hned v následující zkoušce však Loeb mohutně zatáhl a z náskoku ubral skoro polovinu. Marcus se ještě jednou nadechl k útoku a po dvanáctém testu byl znovu v plusu 13 vteřin. Hned v následující zkoušce však po chybě znovu polovinu ztratil a čtrnáctá erzeta znamenala předání vedení do rukou Loeba. Ztráta bezmála 24 vteřin po hodinách s couváním nejenže smazala dosavadní pracně budovaný náskok, ale znamenala propad za Francouze o dalších 17 vteřin. Takovou šanci už Séb do konce soutěže nepustil.

Foto: Dan VRUBEL, eWRC.cz

Po sedmnácti testech už měl náskok přes půl minuty, a přestože od té chvíle tahal Marcus jak to šlo, v cíli se nakonec radoval Francouz o 5,6 sekundy. Sébastien Loeb se tak současně stal rekordmanem v počtu vyhraných soutěží světového šampionátu. S 27 triumfy překonal dosavadní rekord Carlose Sainze a končit se sběrem vavřínů jistě nehodlá. Má před sebou vzhledem k věku ještě mnoho let, kdy bude moci dokazovat své kvality a sám jsem zvědav, až Séb jednou skončí, jaká číslice bude jeho vítězné konto zdobit. První dvě pozice tedy rozdány máme, ale co další?

Petter Solberg se svých dvou největších soků držel pouze v úvodních třech testech. Jak je však již tradicí, něco se muselo stát. A stalo… Pettera zradily brzdy a po nich se odporoučela i převodovka, což znamenalo, že po čtyřech odjetých testech měl Petter ztrátu 2:21 minuty a figuroval až na desáté pozici hodnocení. Od této chvíle sice Petter bojoval a pořadím stoupal, ovšem časů dvojice stíhačů se držet nedokázal. Po třinácti odjetých zkouškách se Petter dostal na sedmou pozici před Toshi Araie, za pouhé dva testy však byl znovu zpět osmý. Stájový kolega využil znalosti domácích tratí a porážku Petterovi opětoval. Nor bojoval dál a po úvodní nedělní zkoušce již byl šestý, když pokořil Daniela Sorda. Znovu se však projevily choroby letošního modelu Imprezy a brzdy se odporoučely podruhé. Petter se tak nakonec dotrápil do cíle soutěže jako sedmý v pořadí s propastnou ztrátou 11:43 minuty. Mise norského pilota tak dopadla znovu za očekáváním. V cíli na tom byl z těch, kteří dojeli a od kterých se dalo něco čekat, nejhůře, pominu-li výsledek jezdců týmu Stobart, kteří by však při vší úctě neměli být norskému exmistru světa soupeři.

Foto: Dan VRUBEL, eWRC.cz

Trojice továrních dvojek předváděla po celou soutěž poměrně zajímavou bitvu. Mikko Hirvonen se od druhé čtvrtiny šampionátu rozjel hodně slušně a svou výkonnost si udržuje, ba co více vylepšuje. Mikko je právě tím, od něhož se dá v závěrečných soutěžích zejména čekat, že bude těsně zavěšen za vedoucí dvojicí a jistit tak svého stájového kolegu Grönholma před případnými útoky Daniela Sorda. Pokud ovšem předvede ještě něco více, nebude to žádným překvapením. O Mikkově schopnostech již po letošních vystoupeních není pochyb. Po smůle v Německu si Mikko připisuje druhý bronz v řadě a pomalu se dotahuje na Daniela Sordó a jeho průběžný bronz v hodnocení šampionátu.

Foto: Dan VRUBEL, eWRC.cz

Mladý Španěl vychází znovu naprázdno. Po Finském karambolu tentokrát však ne vlastní vinou. Rozhodnutí komisařů je sice nezvratné, já však již vážně přemýšlím, kdy dostane ze soutěže padáka jezdec třeba za nedopnutý knoflíček u košile na tiskové konferenci. Rozepisovat se nad tím, co se v soutěži stalo, nemá příliš smysl. Kontroverzní rozhodnutí znáte jistě velmi dobře. Ještě tři testy před koncem soutěže se Dani držel na šesté pozici. Výsledek to sice nebyl při počtu startujících překvapivý, na první start však také ne špatný. Body potřeboval jak jezdec, tak zejména tým. Předposlední test však díky potížím Companca znamenal pro Daniela vážné zdržení a pokles na sedmou pozici. Po podaném protestu tým možná vzpomínal na to staré a dobré rčení o mlčení a zlatu.

Chris Atkinson byl před startem i přes letošní již vzpomínanou kondici Imprezy WRC pasován na černého koně soutěže. Japonsko umí, loni zde skončil jako třetí a čekalo se co předvede letos. Australan však hned po čtvrté rychlostní zkoušce musel měnit brzdy což znamenalo zdržení v servisu a „bonus“ v podobě padesáti vteřin penalizace. To však Chrise nijak neodradilo a mladík bojoval statečně dále a po první etapě se držel na šesté pozici a o pátou se tahal s Danielem Sordó. Během druhé etapy se Chris s Danim vypořádal a podal si i Manfreda Stohla. Na Vídeňana stačil mladý Australan najet ještě během třetí etapy tři čtvrtě minuty, k Hirvonenovi to však bylo už hodně daleko. Fin navíc z posledních šesti testů sbíral pravidelně třetí časy a poslední vyhrál, což již bylo nad Atkinsonovy síly. Čtvrtá příčka navíc s přihlédnutím k penalizaci však není vůbec zklamáním. Atkinson znovu potvrdil, že Japonsko umí. Uvidíme jak se bude prezentovat na dalších soutěžích.

Foto: Dan VRUBEL, eWRC.cz

Manfred Stohl a Toshi Arai. Každý z nich jel tuto soutěž na sebe. Stohlovi chyběl týmový partner Henning Solberg, který Japonsko v plánu neměl, Toshi Arai mezi elitou hostoval za odměnu za předvedené výkony v šampionátu produkčních vozů. Manfred Stohl se po celou dobu držel o něco lépe a zvláště v druhé etapě bojoval ve výše zmíněném duelu s Atkinsonem. Na Australana nestačil, na Japonce ano. I na Stohla však přišla úzkost, když tři testy před cílem vypověděla poslušnost převodovka a Vídeňan měl spousty starosti jak dojet do servisu. Podařilo se a body za pátou pozici budou mít svou důležitou váhu, zejména pak v souboji s Petterem Solbergem v hodnocení šampionátu.

Toshi Arai startoval se speciálem WRC naposledy před čtyřmi lety na německé soutěži. V produkčním šampionátu však stále patří k absolutní špičce. Z uplynulého roku mu patří titul, dvě předchozí sezóny pak vždy skončil na stříbrném stupínku. Toshi sice před soutěží pomýšlel v duchu i nahlas na stupně vítězů, to však byl při současném rozložení sil „jiný level“. Přesto se nedá tvrdit, že by Japonec zklamal. V šestnáctém testu se sice podíval mimo trať a čtyřiadvacátá zkouška mu přinesla potíže v podobě dvou defektů, ale šestá příčka reálně odpovídá tomu na co v současné době mohl Arai v domácích podmínkách a s Imprezou dosáhnout.

Foto: Dan VRUBEL, eWRC.cz

Dvojice startující v barvách týmu Stobart znovu nevýrazně. Oba piloti i přes vybavení Focusy modelového roku 2006 již od začátku soutěže ztráceli. Companc bez výrazných potíží jen s vypětím sil dokázal sekundovat Petteru Solbergovi, který se ovšem trápil s vozem a po výletu z trati v úvodním nedělním testu se definitivně propadl v hodnocení mezi produkční vozy. Dokázal za sebou sice udržet Garretha MacHala, ale to je výsledek na který může být s o dvě generace novějším vozem a s podporou týmu M2 jen stěží pyšný. Matthew Wilson se svého stájového kolegy držel až do konce úvodní etapy, kdy byl v cíli hodnocen ještě o příčku výše než Companc. Hned na startu úvodního sobotního testu však přišel o turbo a tím začal jeho propad do hloubi výsledkové listiny. Konečné 41. místo sice logicky stačilo při dojetí do cíle na dva důležité body do hodnocení značek a pomohlo k dalšímu vzdálení se týmu Red Bull, v hodnocení jezdců však tento výsledek komentář nepotřebuje.

Hodnocení soubojů v kategorii produkčních vozů vám přineseme v následujících dnech.