Jon Armstrong a jeho první evropské vítězství

Posledním přírůstkem do kalendáře Mistrovství Evropy, když nepočítáme jednorázově navrátivší se Croatia Rally, se stala vloni velšská asfaltová rally na krásných tratích kolem Aberystwythu. Po předešlé novince v podobě Royal Rally of Scandinavia, která evropské řady rozšířila o rok dříve, se jednalo o další trefu do černého. Velmi zajímavá soutěž agilního pořadatele na atraktivních tratích v lokalitě, která stejně jako Skandinávie šampionátu vyloženě chyběla. Bohužel to přináší i svá drobná negativa v lehce vyšších nákladech na tamní start. To se společně s umístěním v kalendáři na předposledním místě negativně projevuje v počtu startujících zahraničních posádek. Což je jistě velká škoda a určitě by nebylo na škodu rally posunout pro příští rok na nějaký lepší termín.

Letošní pátý ročník velšské rally se proměnil v oslavu ostrovního rallysportu. Jon Armstrong, byť aktuálně startující pod irskou vlajkou, si ve své domovině dojel pro svůj první evropský triumf. Ač k němu měl docela dobře našlápnuto již minule v okolí Zlína, rekordman české soutěže Jan Kopecký Britovu radost odsunul na pozdější termín. Stylově se tak Armstrong mohl radovat na ostrovech a to po vcelku suverénním výkonu. K tomu si připisuje jeden letošní rekord, když se teprve teď takřka na konci sezony stal prvním z pravidelných účastníků šampionátu, který dokázal vyhrát některý z podniků. A díky získaným bodům si udržel šanci na zisk evropského titulu. Špatný úvod do sezony ale jeho naděje stále výrazně limituje a ty jsou tak spíše teoretické. V Chorvatsku by pilot Fordu musel vyhrát a k tomu ještě dojet nejhůře třetí na Power Stage.

Kromě Armstronga ale ve Walesu slavil i britský tým M-Sport. I když se jejich technika Ford Fiesta Rally2 už zdála jako nekonkurenceschopná, v rukou špičkového pilota to je stále nářadí schopné vyhrávat. A nakonec to byl nejen vítěz, kdo se o tuto nejlepší možnou reklamu na techniku z Cumbrie postaral. Tým Malcolma Wilsona totiž na sedmé evropské rally získal double. Romet Jürgenson válčící letos kromě WRC2 i o britský titul byl v sobotu hlavním Armstrongovým soupeřem a v neděli si pak pohlídal druhou příčku. Pro značku Ford se jedná o první triumf na evropské scéně od roku 2020. Tehdy Ford Fiesta Rally2 dovezl k vítězství na Rally Islas Canarias Adrien Fourmaux. Pro estonského mladíka měl tento výsledek význam i z hlediska britského mistrovství. Body za výsledky v cíli evropského podniku se násobily koeficientem 1,5 a Jürgenson si díky tomu udržel naděje na titul až do závěrečné Cambrian Rally.

William Creighton coby lídr šampionátu přijel do Walesu zkusit štěstí a nechat se korunovat mistrem již takto předčasně. Během delší a náročnější sobotní etapy ovšem rychle poznal, že se svou Toyotou GR Yaris Rally2 nemá proti dvojici M-Sportu vůbec šanci. Nakonec se musel o deset vteřin sklonit i před lídrem Mistrovství Evropy. V neděli, kdy se na druhou sekci dostavil i obávaný déšť, už Creighton nechtěl nic riskovat a raději si dojel pro jisté body za třetí místo v hodnocení BRC. Ostatně jeho nejbližší pronásledovatel, týmový kolega Meirion Evans v sobotu chyboval na prvním průjezdu nejtěžším a nejdelším úsekem Y Diafol a po havárii tam ztratil skoro osm minut. Na Evanse se tak dotáhnul Jürgenson a oba pak mají více než dvacetibodové manko na vedoucího Creightona. Hlavní favorit na zisk titulu tedy zůstává stejný, zbylí dva aspiranti si uchovali spíše teoretické naděje.

V první řadě se ale na velšském asfaltu bojovalo o body do evropského šampionátu. A tady souboje mezi dvojicí jezdců ve Fabiích RS Rally2 začaly dříve, než se vůbec odjela kvalifikační zkouška. Andrea Mabellini inkasoval za chybu členů týmu, kteří se objevili na trati jedné z rychlostních zkoušek, dvě trestné minuty. Mikołaj Marczyk měl díky tomu přeci jen jednodušší situaci a mohl se těšit na to, že si na italského soupeře vybuduje větší náskok. Ve hře byla i možnost, že by se mohl předčasně stát novým mistrem, ale na to by potřeboval vyhrát. A to proti dvojici rychlých Fiest jednoduše nešlo. Polák se snažil už na divácké superspeciálce v pátek večer v ulicích přístavu Aberystwyth, po které se stal prvním lídrem rally. V sobotu ráno v horách se už musel sklonit před Armstrongem a Jürgensonem.

Perlou soutěže byl ďábelský úsek Y Diafol měřící skoro 34 kilometrů. Jeho trať se vinula přírodou a kromě náročných horizontů a pětadvaceti procentního stoupání nabídnula i jednu mimořádně zrádnou uklouzanou zatáčku. Za ní se schovával průjezd bránou, který při přetočení trefil i Armstrong. Naštěstí pro něho ale nedošlo k poškození chladiče a na jeho cestu za triumfem měl tento incident pramalý vliv. Zato Max McRae „sežral“ zatáčku tak dokonale, že svůj Citroën C3 Rally2 zaparkoval na dlouhou hodinu do houštiny. Velké poděkování by mu měl poslat Marczyk, protože nebýt odstavené C3 a varujících maršálů, s velkou pravděpodobností by zaklíněná mimo trať zůstala jeho Fabia. Hned po náročné zkoušce následoval nový úsek Mydroilyn, který se naopak odjel na široké cestě a dlouhou dobu v omezovači. Na tomto úseku pramalé sportovní hodnoty dosáhnul vítězný Marczyk průměru 134,4 km/h. Jeho hlavní soupeř v boji o evropský titul kraloval druhému průjezdu a díky silnému motoru Škody zvýšil průměr na konečných 136 km/h.

Marczyk zakončil první etapu na třetí pozici s dvacetivteřinovým mankem na Fordy. V neděli dopoledne polský pilot Škody hlavně piloval průjezd úsekem, který se odpoledne jel jako Power Stage. Dobře usoudil, že než se honit za dvojicí Fordů, více bodů může získat za tuto bonusovanou rychlostní zkoušku. Mabellini mezitím během první etapy poskočil na šesté místo za nezvykle nevýrazného Osiana Pryce. Ten zde chtěl získat své třetí vítězství, ale nakonec to s Hyundaiem i20 N Rally2 dotáhl jen do první pětky. Italský pilot jej sice už druhý den nedohnal, ale chuť a hlavně bodové skóre si vylepšil na závěrečném úseku. Dalším triumfem na této zkoušce si upevnil pozici krále letošních evropských Power Stages. Za celou rally ale odvedl lepší práci jeho rival v boji o titul, který by Mabelliniho porazil i bez Italovy penalizace. V Power Stage si ovšem Marczyk stěžoval na déšť a zajel až třetí čas. Ve vedení ME se samozřejmě udržel a nově vede i po odečtení nejslabšího výsledku. Na začátku října to tedy v Chorvatsku bude pořádné drama. Jelikož oba soupeře dělí jen dva body, musí spolu bojovat opravdu na ostří nože. A za zády budou mít Armstronga čekajícího na jejich chybu. Tahle bitva ještě zdaleka neskončila.