Finové budou dál čekat na domácího vítěze

Finští jezdci patří dlouhodobě k nejlepším pilotům mistrovství světa. Od posledního světového titulu finského pilota, který získal Marcus Grönholm, vloni uplynulo dvacet let. Drtivou většinu sezón mezitím ovládlo francouzské duo Sébastienů. Dvacetileté finské čekání na dalšího mistra světa ze severských končin naštěstí ukončil Kalle Rovanperä. Rally Finland, v dřívějších dobách nesoucí jméno 1000 Lakes Rally, bývala baštou severských pilotů a jako prvnímu z jihu se podařilo v roce 1990 uspět Carlosu Sainzovi. K němu se o dva roky později přidal Didier Auriol a ve Finsku pak v novém tisíciletí vyhráli i další dva úspěšní Francouzi Loeb a Ogier. O nedobytném finském území se poslední dobou už nedá vůbec mluvit, vítězství tam už získali i dva Estonci Markko Märtin a Ott Tänak a v roce 2016 se poprvé radoval britský jezdec. Kris Meeke zůstal jediným ostrovním vítězem pouhých pět let, než dokázal v Jyväskylä uspět Elfyn Evans. Karta se obrátila a domácí mají naopak velký problém udržet trofej pro vítěze doma. Naposledy se podařilo zahraniční konkurenci porazit před šesti lety, kdy se o domácí triumf postaral Esapekka Lappi. Finští fanoušci se tak mohli těšit alespoň z toho, že od roku 2017 tuto rally vyhrávala “domácí” stáj Toyota Gazoo Racing. I o tento primát ale vloni přišli, když rally opanoval Ott Tänak za volantem Hyundaie i20 N Rally1.

Rozhodně se nedá říct, že by do letošního ročníku slavné soutěže nedostartovalo s nejsilnějšími vozy dost finských jezdců. Z devíti startujících speciálů hlavní kategorie Rally1 hned čtyři pilotovali Finové. Největší šance na vítězství bookmakeři logicky přiřknuli úřadujícímu mistrovi. Kalle Rovanperä ale na soutěži v okolí Jyväskylä nemá ani zdaleka tak dobrou statistiku jako v případě předešlé Rally Estonia. Letos domácí soutěž absolvoval s nejsilnější technikou potřetí a dopadnul podobně jako v prvním tamním startu před třemi roky. Tehdy havaroval a ještě si přitom poranil záda. Letos zvládnul poslat svůj GR Yaris Rally1 přes střechu už v osmém testu a stejně jako v roce 2021 si zranil záda a k tomu žebra. Kvůli namožení těchto partií tak nemůže absolvovat víkendový závod v driftu a raději se bude dávat dohromady na následující soutěž světového šampionátu v rally. O průběžné vedení šampionátu Rovanperä nepřišel, jen se mu výrazně zkrátilo na 25 bodů. Jeho domácím maximem tak dál zůstává druhé místo z loňska. V době, kdy úřadující mistr odstupoval, už byl ze hry i další silný finský favorit. Lappi dokázal od březnové mexické havárie všechny následující soutěže dojet. Tedy pokud mu to dovolila technika, což se nepovedlo na africké Safari Rally Kenya. Ve zbylých čtyřech soutěží Fin nejen dojel až do cíle, ale dokonce pokaždé vystoupal na bednu. Před startem domácí rally se mohl ohánět úspěchem z roku 2017, jeho jedinou dosavadní vyhranou soutěží MS. Po absolvování čtvrté zkoušky mu patřila čtvrtá příčka: „Dělám, co mohu, ale jsem se sebou zklamaný, že nemohu jet rychleji.” V RZ 5 to přeci jen zkusil. A skončilo to čelním nárazem do stromu a zničením vozu. Stejně jako jeho krajan z Toyoty ani Lappi už ve zbytku víkendu na tratích k vidění nebyl.

Finům po pátku zbyla pouhá dvě želízka v ohni, přičemž to žhavější, Teemu Suninen zde absolvoval svůj teprve druhý start s hybridní technikou Rally1. Ani on se nevyhnul chybám a ve stejné zkoušce jako jeho týmový kolega Lappi málem zahodil Hyundai i20 N Rally1 mimo trať. Jeho krize se odehrála v menší rychlosti a Suninen se dokázal vrátit bez výraznějších škrábanců zpět na cestu. Nejrychlejší dvojice mu ale unikala a postupně začínalo být více než patrné, že se domácí fanoušci budou muset spokojit maximálně s tím, že jeden z jejich krajanů dojede na stupních vítězů. Ani to ale nebylo vůbec jisté. Na třetím místě první etapu zakončil Takamoto Katsuta s konkurenční Toyotou. Naději svému finskému soupeři poskytnul na mokré cestě druhé sobotní zkoušky, kde se přetočil. „Ve stopě byla spousta vody a vypadá to, že jsem jel moc opatrně,” těmito slovy po poslední sobotní zkoušce Suninen zhodnotil své počínání. A právě touto opatrnou jízdou se propadnul zpátky za Japonce na čtvrté místo. V poslední etapě to pilot Hyundaie ještě zkusil, do auta si ani nenechal dát rezervu, ale Katsuta kontroval vítězstvím na RZ 20 a ani ztracené dvě vteřiny na Power Stage jej o letošní první stupně vítězů nepřipravily. Japonský pilot při testování pořádně naslouchal radám svého týmového kolegy a lídra mistrovství, aby je přetavil ve svůj nejlepší letošní výsledek. A samotného Rovanperu tím na této rally ve výsledku překonal. Suninen žehral na svou špatnou výkonnost za mokrých podmínek. Těch si jezdci letos užili dost, počasí si s nimi pohrávalo a dost často se dopolední a odpolední zkoušky jely za zcela jiných povětrnostních podmínek.

Za Suninenem do cíle dorazil ještě jeden Fin se speciálem Rally1. Jari-Matti Latvala sice v týmu Toyoty už plní roli šéfa a ne jezdce jako v letech 2017 až 2019, ale tentokrát to na chvíli porušil a předal vedení týmu samotnému Akio Toyodovi. Svou jednorázovou roli si dřívější nejvýše postavená osoba v samotné mateřské společnosti Toyota užila do sytosti. Japonec se účastnil tiskových konferencí, zodpovídal všetečné dotazy novinářů během rally, do toho dělal mentální podporu svým svěřencům a na samém konci rally si užil zábavu na stupních vítězů. Mezitím ale Toyoda zvládnul i mnohem důležitější záležitosti dalece přesahující tuto jednu rally i celou letošní sezónu. Odprezentoval nové vývojové centrum stáje, které ve Finsku vznikne a potvrdil dlouhodobé plány značky ve spojení s rallysportem. A bez odezvy jistě nezůstane ani jeho apel na další značky, aby zvážily vstup do světového šampionátu. Od tak významné osoby ve světě automobilismu budou mít jistě větší váhu než plytké snahy promotéra a FIA přilákat nové výrobce do řad továrních týmů. Aktuální situace není nejlepší, když se na start nepostaví ani desítka nejsilnějších speciálů Rally1. Ve spojení s odstoupením skoro poloviny z nich to tak znamená, že druhou polovinu top ten zaplňují posádky speciálů Rally2. Latvala si tak splnil cíl umístit se mezi pěticí nejrychlejších. Tak malý cíl by od jezdce jeho kalibru mohl překvapit, ale je třeba mít na paměti, že se již nachází v jiné pozici. Ve voze nejsilnější světové kategorie neseděl od Rally Sweden 2020 a hybridní speciál Rally1 dosud nikdy po soutěžních tratích nevodil. Na druhou stranu si s Juhou Hänninenem, dalším bývalým továrním pilotem Toyoty, pravidelně užívají starty s historickou Toyotou Celica GT-4 na menších finských soutěžích. Podle komentářů v cíli jednotlivých zkoušek a rozjařených tváří obou členů posádky si svůj jednorázový start s GR Yarisem Rally1 užili opravdu naplno.

Finové ve svých snahách dostat se na domácí soutěži na stupně vítězů selhali. A kdo se tedy nakonec radoval z triumfu v 72. ročníku finské rally často označované formulovým spojením Grand Prix? Výsledky první etapy vypadaly velmi nadějně, abychom se dočkali opravdu zajímavého duelu o vítězství. Elfyn Evans s Toyotou vedl o 6,9 sekundy před Thierrym Neuvillem s konkurenčním vozem Hyundai. Belgičan se po dlouhých deseti letech trápení dostal ve Finsku do boje o vítězství, kterému zde nikdy nebyl blíže. Nakonec se ale opakoval estonský scénář. Tam Neuville po prvním dnu za vedoucím Rovanperou také zaostával jen minimálně. Od sobotního rána ale začal ztrácet a nechal si soupeře upláchnout. Brit za volantem Yarisu mu teď provedl to samé. V sobotu vyhrál kromě poslední zkoušky všechny ostatní a náskok zmnohonásobil, až se dostal přes půl minuty. Na dotazy, zda dokáže britského soupeře dostihnout a předehnat, Neuville odevzdaně odpovídal: „Za normálních okolností jen naší rychlostí nikoliv.” Šéf stáje Hyundai Cyril Abiteboul přiznal, že zatím jejich auto na rychlých šotolinách Toyotám nestačí, ale ocenil posun ve výkonnosti a hlavně si hodně pochvaluje červnový příchod François-Xavier Demaisona, tedy muže stojícího za úspěchy Volkswagenu Polo R WRC, dominantního vozu MS v letech 2013 až 2016. Titul ve značkách se sice stáji z Alzenau zase o něco vzdálil, ovšem naděje na titul mezi jezdci touto soutěží vzrostly. Neuville na vedoucího Rovanperu stáhnul 22 bodů a ze čtveřice zbylých letošních podniků má minimálně ve třech velké šance na úspěch. Hned do následující Acropolis Rally v Řecku bude nastupovat jako obhájce vítězství, to samé platí v případě závěrečné Rally Japan a svým profilem Belgičanovi jistě bude sedět i Central European Rally. V první řadě ale bude muset překonat toho, kterého teď ve Finsku porazit nedokázal. Evans dokázal finskou soutěž vyhrát již v roce 2021. Tehdy se jela výjimečně na podzim. Letos si tak Velšan připsal cenný triumf i v klasickém letním podání této rally. V obou případech mu finský triumf pomohl v návratu do boje o titul. Před dvěma roky ale nakonec neuspěl, podaří se mu to konečně letos?

A teď ještě krátce k Fordu. Stačí opravdu krátce, protože vystoupení stáje M-Sport nemělo ve finských lesích dlouhého trvání. Ve čtvrtek večer na městské zkoušce Harju Ott Tänak zajel nejrychlejší čas, ale už ve druhé páteční zkoušce auto odstavil. A opět v tom hrál roli motor. Estonec jej sice očividně poškodil na trati nárazem v jednom z katů, ale to v zásadě nic nemění na podstatném faktu. S Fordem Puma Rally1 o světový titul opravdu bojovat nejde. Aby toho smutku v M-Sportu nebylo málo, první průjezd slavnou zkouškou Lankamaa se na nich vyřádil opravdu poctivě. Úsek vede kolem rodné farmy Juhy Kankkunena, který si na své domácí zkoušce v roce 1994 dopřál poctivé převrhnutí své Celicy z vedoucí příčky, ale určitě ne tak spektakulární, jaké zde svými sedmi salty dva roky předtím předvedl Colin McRae v Subaru Legacy. Pierre-Louis Loubet tak kreativní nebyl, u své Pumy jen v pravotočivé zatáčce urazil levé zadní kolo. Aspoň trochu radosti do tábora britské stáje přinesl jejich druhý Francouz Adrien Fourmaux. S Fordem Fiesta Rally2 startoval v rámci WRC2 a zajel slušné druhé místo. Ani jeho vystoupení se ale neobešlo úplně bez problémů. Spolujezdec Alexandre Coria úplně správně neporozuměl itineráři ohledně stupňů vítězů organizovaných po absolvování Power Stage. Posádka se jich nezúčastnila a dostala za to finanční pokutu. Kdo si však stupně vítězů užil naplno, byl domácí Sami Pajari. Jezdci Škody Fabia RS Rally2 se podařilo před domácím publikem vybojovat první triumf v hodnocení WRC2. Na stupně vítězů se jistě k velké nelibosti týmového kolegy z Toksport WRT Andrease Mikkelsena dostal ještě Nikolay Gryazin. Nor už dokázal dát dohromady finance na šest startů ve WRC2, ale z Finska si jistě chtěl odvézt více bodů než za čtvrté místo. Problémy se na něj začaly lepit už při testech, které probíhaly za silného deště. Mikkelsen tak nedokázal dát dohromady kloudný setup a auto si nastavil podle týmového kolegy Olivera Solberga. S tak nastavenou Fabií ale nešlo jet a Nor se pak dlouze vracel k nastavení z Estonska. Mezitím jej ale v sobotu ještě přibrzdil defekt a problémy s brzdami. Na startu se objevil i lídr WRC2 Yohan Rossel s Citroenem C3 Rally2, ovšem do bojů o body se tentokrát nezapojil a raději sledoval, co předvádí jeho soupeři. Mikkelsenovy potíže mu jistě udělaly radost a stejně tak sobotní nehoda Guse Greensmithe, který poslal svou Fabii RS Rally2 přes střechu. Všichni tři mají teď započtené čtyři výsledky a aktuálně vede Mikkelsen o pět bodů před Francouzem. Nejrychlejší vůz kategorie Rally2 ve Finsku řídil Oliver Solberg. Po svých předešlých katastrofálních startech v této rally ale Švéd nejel o body. Zpětně toho může jen litovat. Dařilo se mu daleko lépe než na předešlých dvou bodovaných podnicích. Ze Sardinie a Estonska si kvůli zničenému zavěšení své Škody neodvezl ani bod. Domácím vítězstvím tak už Solberga předstihnul stájový kolega Pajari. Oba mají odjeto pět započítávaných podniků a Fin vede o sedm bodů. Za měsíc v Řecku už nebude čas na taktizování, o body se tam poperou všichni ze zmíněných jezdců. Chybět bude jen Emil Lindholm, který si na třetí start s Hyundaiem i20 N Rally2 ještě bude muset počkat.