Rozhovor s ředitelem XI. Pražského rallysprintu

Na tiskové konferenci jsem se sešel s Petrem Mihulem, ředitelem Pražského rallysprintu, abychom si popovídali o velké rallyové akci, které už několik let patří poslední okénko v kalendáři každého správného fanouška rally. Petr Mihule je mnohými označován za kontroverzní osobu, ale po rozhovoru, který jsme spolu vedli, mohu říci, že je to hlavně velmi energický člověk, který má rád automobilové soutěže a který přípravě Pražského rallysprintu věnuje velkou část svého času.

Petře, letos se chystá jedenáctý ročník Pražského rallysprintu. Jak si se k pořádání podobné akce dostal a stál jsi od počátku u jejího zrodu?
V oblasti, kde se říká na Kopanině a kde se dnes jezdí Pražský rallysprint, jsem kdysi navštívil rally, mám pocit, že to byla rally Berounka, a tam se stalo, že se kolem otřel, dá se říct že mi téměř přejel nohy, Hubáček s Renaultem Alpina. Od té doby jsem začal rally mít rád. Pak se tady v té oblasti párkrát projelo pár místních borců, kteří tady trénovali, a tak jsme si počátkem devadesátých let řekli, že uspořádáme akci na rozlučku se sezónou. Původně se ten rallysprint měl jmenovat poslední erzeta. První člověk, se kterým jsem o tom začal mluvit a který mě v tom podpořil, byl Jirka Kotek z fabriky. Následně jsem výběr tratí probíral s Pepíkem Semerádem, no a potom to tak nějak všechno vzniklo… První ročníky se nám pořadatelsky ne úplně povedly, ale měli jsme velký úspěch u diváků a hlavně jsme měli parádní obsazení.

Venca Pech, Pepa Semerád, Karel Trojan na tiskovce

Prvního ročníku se zúčastnil kompletní tovární tým, mistr Evropy Enrico Bertone, Standa Chovanec a spousta dalších super soutěžáků. Závody tehdy měly velmi malou mediální podporu, ale v komunitě, jakou rally bezesporu je, se to velmi rychle rozkřiklo. Původně se jezdilo jen v Řeporyjích, ale sám jsem cítil, že tomu ještě něco chybí. Uvažoval jsem, že jsme v hlavním městě a chtělo by to rally dostat trochu do města, nicméně miliónové město na rally není příliš zvědavo. Je tady obrovský rozdíl třeba oproti Zlínu, což je rally město, kde se rally žije a to prostě v Praze nebylo. Nicméně jsem jel na Strahov a tam jsem po spoustě najetých kilometrech nějak „doplácal“ ten okruh. Bylo potřeba to vše vysvětlit nejrůznějším úředníkům, Policii, atd.. To dalo hodně práce, ale nakonec se to povedlo. No a dneska tady máme jedenáctý ročník…

Petře, fanoušci rally a mnohdy i posádky se ptají, proč na Pražském jezdí jen 50 aut, když zájem o start je daleko větší a proč je stále ten stejný formát, kdy se jezdí z Řeporyj do Radotína a na okruh na Strahově?
Jak jsem už řekl, jsme rally v hlavním městě a tady žije přes milion lidí, a kupodivu ne všichni mají na rally náladu. Právě proto, že mám rally rád a chci aby se Pražský jel i v následujících letech, sem nemůžu pustit 150 aut a uzavřít půl Prahy. Jedná se o dopravní obslužnost a my si nemůžeme dovolit naštvat obyvatele Prahy. Byly tady myšlenky, že by se závod rozšířil, ale vždy to skončilo na tom jednom. Pro běžného člověka se mnohdy jedná o neviditelná opatření, ty mají ale za důsledek odklony dopravy, zákazy stání, ty opatření jsou prostě obrovská a omezení musí zůstat únosná pro ostatní obyvatele.

Jedna malá změna se vlastně udála minulý rok a tím byla divácky velmi oblíbená poslední rychlostní zkouška a to „motanice“ kolem Strahovského stadionu s objížděním betonových kostek…
Tak to se docela chytlo, letos se pojede znovu, i když v trochu pozměněné podobě. Letos by se měly kolečka kolem betonu na kostkách dokonce dělat povinně. Každý jezdec bude muset beton objet třikrát. Rád bych tady podotknul, že mi mnozí říkají: Hele, je to RZ 1,6 km, proč jí neuděláš neměřenou? Je potřeba se na to dívat tak, že se jedná o rally, kde se jede na čas, a není zde prostor na dovádění jako například v Sosnové. To by skončilo cirkusem, kdy by si každý dělal, co by chtěl, a jezdci by ztráceli koncentraci, což by hrozilo nějakým problémem. Nějaký prostor pro šaškárničky tady samozřejmě je, ale chceme, aby to byl především závod.

Zmínili jsme se tady o tom, že je to jediná podobná akce v hlavním městě a navštíví jí vždy velké množství diváků. Před lety zde byl s diváky problém. Jakým způsobem zajišťujete bezpečnost a jak budete k divákům přistupovat letos?
Tak je potřeba říci, že musíme být nekompromisní. Zvláště rychlostní zkoušku na Strahově navštíví tisíce lidí a je třeba je držet jen ve vymezených prostorech. Dopředu tady říkám, že budeme velmi nekompromisní a možná i tvrdí. Například kolem Strahovského stadionu se budeme snažit zamezit stání diváků na vnější straně okruhu. Budou vyznačena divácká místa a všude jinde bude stání omezeno. Všude tam, kde bude páska a kde budou cedule zakázaný prostor, tak prostě nemohou stát žádní diváci. Nikdo z nás neví, když se náhodnou utrhne wéercéčko, kam vlastně doletí. Mnoho lidí o mě bude říkat, že jsem zbytečně tvrdej, arogantní a já nevím co, ale já jsem zodpovědný a já půjdu případně na policii vysvětlovat, proč stáli diváci tam, kde stát neměli. Trochu i spoléháme na vyšší inteligenci rallyových fanoušků, kteří by měli vědět, kam si kdo může stoupnout tak, aby mu auto neublížilo. Bezpečnost pro nás bude kromě sedmdesáti příslušníků Policie ČR, 25 příslušníků městské Policie, zajišťovat i soukromá bezpečnostní služba a naši pořadatelé.

Před časem jsem byl také napaden jedním redaktorem motoristického časopisu, který mě v článku napadal za nezvládnutí kde čeho a za vysoké startovné, že v Praze se platí dvakrát tolik co třeba v Blovicích…Ano startovné na Pražském je 12 000 Kč, ale je třeba si uvědomit , co všechno se tady musí zaplatit, že se pořádá galavyhlášení v Národním domě za statisíce a spousta dalších výdajů. Byla to od toho pána docela rána pod pás v době po tom zranění diváků a v tu chvíli mi to docela vzalo chuť do dalšího organizování.

Petr Mihule a Vojtěch Štajf

Mě osobně zajímá a mě se také týká tvůj pohled na novináře, fotografy, kameramany…
Je potřeba hlavně rozdělovat na skutečné novináře a „taky novináře“. Jsou lidé, kteří se chovají profesionálně už v samém začátku komunikace při akreditaci, chovají se slušně na trati a já pak vím, že ten člověk mi nezpůsobí problém na trati RZ. Jsou ale také různí rádoby novináři, kteří si možná něco fotí do svého archivu, jejich činnost není nikde vidět a na trati rychlostní zkoušky pak akorát překážejí v práci jiným a ve výhledu divákům. Takové na Pražském rallysprintu nechci.

Další věcí je, že podle právního rozboru věci je novinář, kameraman, jen jinak označený divák. V případě nějakého problému se nedá použít žádné prohlášení, že jsou tu novináři na vlastní nebezpečí, protože policie mi kdykoli napálí, že já jsem byl pořadatel a že já jsem měl zajistit bezpečnost. Když se stane nějaký malér a auto nedej bože nabere nějakého fotografa, tak je to pro mě stejné, jako když nabere diváka. Rychlostka musí být zastavena, a tisíce diváků mají po závodech. Další kapitola sama pro sebe je, že tady je jen málo míst, kde se vždy nashromáždí velké množství rádoby novinářů, kteří se mnohdy neumí chovat, ti si pak klidně stoupnou před lidi, kteří hodiny mrzli na vybraném místě, a já pak musím řešit problém, kdy hrozí fyzické napadení fotografa a pro mě zrušení rychlostky. To se řešilo před pár lety v Radotíně… Letos tedy budu velmi pečlivě posuzovat akreditace novinářů, musím mít jistotu, že vím, komu akreditaci uděluji a že ten člověk, který bude mít akreditaci, bude vědět, jak se má na rychlostních zkouškách chovat. Letos se nám hlásí i několik štábů z Německa, Maďarska a Polska, takže novinářů bude víc než dost.

Mnoho jezdců také vytýká retardéry a hlavně jejich provedení v podobě betonových kvádrů, o které si můžou poničit auto.
No podívej se, když se ti jezdci netrefí do retardéru, tak ať najezdí. Je to o tom, že když jsme postavili zábrany, které byly lehké, tak je každý odstrčil, a třeba na okruhu se tím pak úplně změnil charakter trati a nedalo se už pořádně závodit. Letos tam budou zase těžké zábrany, které se nedají jen tak odstrkat. Loni nám také například s rozmístěním a s postavením retardérů radil Václav Pech a Pepík Semerád, takže si myslím, že byly postaveny citlivě.

Bude se letos v Praze vybírat vstupné?
Ano, letos se bude v diváckých místech vybírat vstupné 100 Kč na osobu.

Zmínili jsme tady divácká místa. Která místa by si tedy doporučil divákům ke sledování sprintu?
Tak divácká místa na Řeporyjské zkoušce jsou prakticky dvě, a to na Kopanině a v Radotíně v lomu. Na Strahově je hlavní divácké místo parkoviště u NH caru a severní tribuna s retardérem na kostkách. Chtěl bych upozornit, že zcela jistě nenecháme lidi stát na železničním viaduktu v Řeporyjích, kde jim hrozí, že je přejede vlak. Dál nebudou lidi stát na vnějším straně okruhu v zatáčkách na Strahově.

Věřím že se všem návštěvníkům i soutěžním posádkám bude nadcházející Pražský rallysprint líbit a děkuji za rozhovor.