Kterak si Volkswagen pro dakarské vítězství dojel

Již poněkolikáté letos na start nejznámějšího pouštního maratónu nastupoval tovární tým německé značky Volkswagen. Ten si v posledních ročnících vybudoval pozici hlavního vyzyvatele naprosto dominantní stáji Mitsubishi, která Dakaru vládne od roku 2001. Německý tým se v posledních třech ročnících dokázal ve výsledcích dostat třem diamantům za záda, ovšem až do letoška zůstalo jen u třetího místa Jutty Kleinschmidtové z roku 2005 a hlavně stříbra Giniela De Villierse z ročníku 2006. O rok později pak VW předvedlo svůj doposud nejlepší výkon, když dokázali jezdci této stáje konkurenty na vozech Pajero porážet. Zhruba v polovině soutěže ovšem Carlose Sainze i Giniela de Villierse výrazným způsobem zbrzdily technické problémy a na vytoužený dakarský triumf tak znovu nedošlo.

Konkurenceschopnost již notně vypiplaných speciálů ve spojení s nabuzením z předchozích nezdarů před letošním Dakarem z Volkswagenu dělala ještě většího favorita na pokoření Mitsubishi. Ti navíc představili úplně nový vůz, od něhož se daly očekávat dětské nemoci. Carlos Sainz ukázal aktuální formu Race Touaregu hned v druhé etapě, když se ujal vedení. To si dokázal španělský nestor držet až do páté etapy, v níž vinou poruchy posilovače řízení speciál poslal přes střechu. Odpočinkový den již strávil zase na vedoucí příčce a v táboře Volkswagenu si první půli Dakaru mohli vůbec vyloženě pochvalovat.

Jihoafričan Giniel de Villiers se sice v jednotlivých etapách spíše držel trochu zpátky, ovšem bezproblémová jízda jej vynesla po sedmé etapě na druhou příčku devět sekund za vedoucího týmového kolegu. Aby toho nebylo málo, třetí příčku opanoval další Touareg s Američanem Markem Millerem za volantem. Jediným, kdo se v první půlce rally nevyhnul problémům, byl Dieter Depping. Německého pilota hned v úvodu potrápila pohonná jednotka jeho speciálu a tak se musel smířit s průběžnou devátou příčkou.

Druhý poločas pouštního maratónu rozjel z vedoucího tria nejlépe Sainz a postupně si začal navyšovat náskok na týmové kolegy. Z nich se v deváté etapě stal lepším Miller, byť etapu předtím zaostal kvůli defektu. De Villierse potkal problém s navigací a zazlobila jej i technika, takže po desátém dnu již zaostával za El Matadorem o skoro tři čtvrtě hodiny. Pozice na podiu si však Volkswagen zatím hlídal naprosto suverénním způsobem. Ve dvanácté etapě, která znamenala restart po zrušeném jedenáctém úseku, přišla pro německou stáj studená sprcha.

V roadbooku nejasně značené nebezpečí posádka Sainz – Perin trochu podcenila a v netušené chvíli spadla s vozem z několikametrového útesu. Vůz dopadl na kamení na střechu a francouzský spolujezdec si při tomto incidentu zranil rameno. Skvěle rozjetá soutěž skončila pro vedoucí posádku zalitá v slzách. Sainzovi očividně není dopřáno na Dakaru zvítězit. Když už konečně fungovala technika takřka bez potíží, přišel v závěrečné fázi závodu takovýto osudný okamžik. Výborným navigačním trikem se v závěru etapy blýskl Dirk von Zitzewitz, který našel legální zkratku a umožnil svému pilotovi de Villiersovi vyšplhat se do čela rally.

V následující etapě se už jihoafricko-německá posádka nemusela trápit s odvracením útoku svých týmových kolegů Millera s Pitchfordem. V předposlední etapě totiž zvolilo vedení stáje dojezdovou taktiku a nechalo trojici svých posádek do jejího cíle dorazit v konvoji, takže bylo skoro jasné, kdo se bude radovat z letošního dakarského vítězství. Jihoafrický jezdec se v posledním měřeném úseku ukázal jako správný závodník, když jej dokázal vyhrát a stylově tak završit své letošní veleúspěšné dakarské vystoupení. Volkswagen se po pěti letech snažení konečně dočkal dakarského triumfu a zároveň se stal první značkou, která tento maraton ovládla s dieselovým agregátem. Druhým místem úspěch podtrhl Miller a na šestém se pak umístil Depping. Volkswagen nyní čeká důležité rozhodování, jestli se pokusí na triumf navázat nebo si bude hledat novou výzvu ve WRC. Teprve následující týdny a možná měsíce ukážou, jaká bude sportovní budoucnost německé značky…