P.-G. Andersson o Japonské rally

Své zážitky z Japonska sepsal pro server motorsport-magazin.com P.-G. Andersson.

Ahoj všichni!
Tentokráte se vám hlásím z Japonské rally, předposledního podniku mistrovství světa v rally 2008. Do Tokia jsme přiletěli již ve čtvrtek před soutěží a odpoledne jsme rovnou pokračovali do Hamamatsu. Tam jsme se v pátek v centrále Suzuki sešli s managementem a některými zaměstnanci, prohlédli si továrnu, ve které se vyrábí sériová SX4, a navštívili Suzuki Sport. Bylo zajímavé vidět, co se tam děje. Také jsme měli možnost se podívat do muzea Suzuki. Nejsou tam k vidění jen aktuální modely továrny, ale hlavně historie skoro stoletého podniku a jeho vývoj od výrobce tkalcovských stavů až po 12. největšího výrobce aut na světě.

Následně jsme samozřejmě byli zasvěceni do tajemství japonské kuchyně a vyzkoušeli jsme rybu na všechny možné způsoby - tentokráte se ale již naštěstí nehýbala... Každopádně jsme to přežili. Když se to tak vezme, tak jídlo bylo celkem okay. Samozřejmě to není úplně podle našich evropských chutí, ale ve své podstatě byla většina z toho chutná.

V sobotu jsme strávili docela hodně času ve vlaku a vyrazili jsme na půlden do Tokia. Tam jsme navštívili jeden chrám a dělali všemožné věci, které mají přinést štěstí. Očividně to skutečně zafungovalo. Možná bysme to měli dělat i před další rally. Večer jsme pak letěli do Sappora a šli rovnou na večeři. Jídlo bylo - navzdory našim očekáváním - jednou z nejčastějších činností během prvních dnů.

V sobotu jsme měli na programu nějaké reklamní záležitosti. V okolí Sappora jsme navštívili několik prodejců Suzuki, rozdali jsme hromadu autogramů, sešli se s hodně lidmi, potřásli si rukou s nespočtem lidí a fotili se s fanoušky. V pondělí jsme s Jonesem byli na oficiální návštěvě u guvernérky Hokkaida, v té době byl Toni v autoškole. Jeho monacký řidičák mu v Japonsku neuznali.

Má očekávání na Japonskou rally - domácí podnik Suzuki - byla celkem velká. Po dvou náročných asfaltových soutěžích jsem se opět těšil na šotolinu. Zkoušky, které jsme najížděli v úterý, vypadaly velmi obtížně, jedna z nich byla velmi kluzká. Ve středu to bylo podobné, jen trať byla výrazně rychlejší a také měkčí.

Ve čtvrtek byl na programu shakedown. Protože se ale konal v Sapporo Domu, tak ho vlastně ani nešlo nazvat shakedownem. Ale alespoň to byla dobrá příprava na superspeciálku, která se tam jela. Již za sucha to nebylo jednoduché, ale ve spojení s vodou se ten povrch choval jako čistý led.

V pátek konečně začala samotná rally. Od začátku vše dobře fungovalo. Pak byla kvůli sněhu zrušena uklouzaná RZ 3. Vlastně mi to bylo jedno, ale docela jsem byl rád, že jsem jí nemusel jet. Po těžké nehodě Francoise Duvala a jeho spolujezdce byla odpoledne jedna zkouška zastavena. Museli jsme zastavit a čekat na záchranku. Samozřejmě to není dobrý pocit, když tam stojíte a víte, že v tom autě je někdo uvězněn. Ale pak se záchranářům podařilo Patricka vysvobodit a odvést do nemocnice. Nyní mu všichni držíme palce a doufáme, že se brzy zase dostane na nohy.

V sobotu se nám opět dařilo. Naše časy byly skvělé - až do druhých průjezdů. Na dlouhé zkoušce jsme měli defekt, museli zastavit a vyměnit kolo. To nás stálo tolik času, že jsem si myslel, že rally pro nás skončila. Ale když jsem pak viděl časy ostatních, tak bylo jasné, že ještě máme šanci se dostat před dvě auta. Tím pádem jsme měli cíl pro nedělní etapu. Den začal za docela obtížných podmínek. Díky silnému dešti bylo na trati hodně vody. Ale vydali jsme se sebe vše a podařilo se nám to, Rally Japan jsme dokončili na pátém místě. To je nejlepší výsledek mé kariéry v MS, ale také nejlepší výsledek pro Suzuki World Rally Team. Je to skvělý pocit!

Nyní ležím v hotelu v posteli a čekám na letadlo do Tokia. Vlastně chci teď jen jednu věc - domů. Za necelé čtyři týdny začíná ve Walesu letošní finále MS. Již se těším!

Držte nám i nadále palce!

Váš P.G. Andersson

motorsport-magazin.com