Flashback: O hořké premiéře Karla Trojana

Letošní kolotoč MMČR skončil. Všechny body jsou rozdány a již zbývá pouze bilancovat. Rok 2006 přinesl velice zajímavé souboje nejen ve třídě produkčních vozů, kde pravidelně startovala i posádka ČKD URBAN PNEU RALLY TEAMU ve složení Karel Trojan – Petr Řihák s Mitsubishi Lancer Evo VII. Jen při závěrečném podniku v Příbrami usedli oba do o dvě evoluce novějšího Lanceru, avšak štěstí jim tato změna nepřinesla.

Během sedmi podniků se Karlovi s Petrem podařilo bodovat ve všech a právě před závěrečnou Příbramí měli nakročeno k obhajobě vicemistrů. V systému bodování se každé posádce vždy 2 nejhorší výsledky škrtaly a díky tomu škrtala posádka 4 body již před závěrečnou soutěží, což jak se ukázalo, bylo rozhodující. V konečné tabulce po osmém podniku MMČR předskočila Karla s Petrem posádka Štajf – Černoch, která titul vicemistrů získala díky o dva body lepšímu skóre.

Ihned po odstoupení ze samotné soutěže v nás samozřejmě převládalo veliké zklamání. Díky našemu odstoupení jsme přišli o titul vicemistrů a málem i o bronzovou příčku. Bylo to hrozné, pozorovat souboje ostatních soupeřů s vědomím, že Vaše konečné umístění již není ve Vašich rukou. S odstupem času jsme však s Petrem rádi i za pěkné třetí místo, když jsme za sebou nechali takové jezdce jako Václav Arazim, Miroslav Jandík, Achim Mörtl či stále se lepšící Vladimír Barvík a mnoho dalších. V letošním ročníku byly výkony posádek velice vyrovnané a v každé soutěži se tak bojovalo o každý bod. Vyrovnanost, když nepočítám suverénního Václava Pecha, dokládá právě to konečné hodnocení, kde hned 5 posádek je soustředěno v rozmezí devíti bodů.“

Vraťme se však v krátkosti k působení posádky Karel Trojan – Petr Řihák na samotné Fuchs Oil Rally Příbram. Jak již dobře víte, posádka ČKD URBAN PNEU RALLY TEAMU se na Příbrami s vozem Mitsubishi Lancer Evo IX z dílny Charouz racing system. Již od první rychlostní zkoušky Ášín dokazoval, že nepřijel pouze na výlet. Za ním se pak odvíjela nelítostná bitva o každou vteřinu. Karel s Petrem vkročili do soutěže čtvrtým nejrychlejším časem a ihned na následující vložce byli dokonce druhým nejrychlejším vozem ve třídě produkčních vozů. V absolutním pořadí tak figurovali na třetím místě se ztrátou 2,5 vteřiny na druhého Štajfa a 12 vteřin na vedoucího Pecha. Od 3. RZ zajížděli stabilně časy kolem pátého – šestého místa až do oné osmé erzety. Před druhým průjezdem zkouškou Vystrkov – Bohostice figurovala naše posádka na průběžném 5.místě se ztrátou 14,3 vteřiny na 4. místo hájícího Štajfa a 14,6 vteřiny na třetí místo, kde se usadil Václav Arazim. Osmá rychlostní zkouška se však pro Karla s Petrem stala osudnou.

„Od samého začátku jsem držel rychlé tempo, ale nadá se říci, že bych jel tzv. na hraně. Lancer byl připraven na výbornou a mně tak zbývalo pouze sžít se s novým vozem, který se v některých situacích choval jinak než na co jsem byl u sedmičky zvyklý. V průběhu soutěže jsem hledal pro mě to nejoptimálnější nastavení, ale než jsem jej našel, skončili jsme v lese. Byla to taková táhlá zatáčka na úzkém úseku, kde se nám na blátě svezl předek zrovna v místě, kde se s tím nedalo nic dělat. Trefili jsme strom a tím nám pohasly veškeré naděje.“

I díky této „ráně“ na Příbrami nenastoupila posádka na start OMV Rally Waldviertel, který byl původně plánován.

„Bohužel nepříjemnost na Příbrami něco stála a tak především z finančních důvodů jsme v Rakousku nestartovali. Je to veliká škoda, protože jízdu na šotolině bych si zajisté užil. Náladu nám však spravilo celkově 3. místo v seriálu soutěží středoevropské zóny.“