S Václavem Pechem po sezóně

Vašku, podařilo se Ti obhájit titul i bez WRC. I přesto, že jsi byl před zahájením sezóny jedním z favoritů, tak to ze začátku roku asi vůbec nebylo tak jednoznačné. Bylo pro tebe těžké obhájit titul bez WRC?

Tak musím říct, že jsem nečekal, že po těch prvních dvou závodech bychom mohli titul ještě získat. Opravdu jsem v to ani nevěřil. Ale hrozně moc jsem chtěl a všichni jsme se moc snažili, nebylo to vůbec nic lehkého. Byl to velký kus práce. Věděl jsem, jak mám řídit WRC, co si k němu v které zatáčce dovolit, jak ho využít, a sedl jsem do enka a najednou jsem nevěděl, jaký styl je rychlý, jak s tím autem mám ideálně jet. Moc jsem to ale chtěl dohnat, a bylo vidět i na mechanicích, když dostavěli EVO IX, že do závodění mají všichni větší chuť. Nějakým způsobem se povedlo titul vybojovat a já si toho strašně moc cením, ale to neznamená, že bych se povyšoval nad ostatní. Je pravda, že si celou cestu k titulu pamatuji a mám ji v živé paměti, ale určitě když si vzpomenu na titul 2003 nebo 2002, tak tam určitě také nebylo nic zadarmo. Nebylo to nic jednoduššího. Moc to pro mě znamená, že jsme dokázali po přestupu do třídy obhájit titul před enkovou špičkou, a všechny PV porazit.

Jak už si říkal, ten začátek sezony nebyl vůbec jednoduchý, chvílemi to vypadalo, že se ten přestup nepovedl. Kdy si začal věřit, že se to povede, že jste se s autem sžili a že to bude dobré?

Já jsem měl dobrý pocit hned po vyhraném Púchově, kde jsme těsně před startem dostavěli vlastní auto s Charouz Racing Systémem, se který spolupracujeme už pátou sezonu. Na každého mechanika se dá spolehnout a odvádějí svoji práci stoprocentně. Pravda je, že mechanici vlastně stavěli čtyři roky Forda a najednou to bylo PV a ne WRC nebo A, takže komplet nové auto, navíc dostavěné těsně 3 dny před závodem, žádný test. A jenom podle plánů, jenom podle svědomí a pečlivosti mechaniků. Závod jsme dojeli naprosto bez problémů, takže jsem si začal věřit. Hlavně v to, že se můžu stoprocentně spolehnout na techniku a mít ji připravenou tak, jak jsem zvyklý, využít celý potenciál auta a nezaobírat se s tím, jestli projedu nějakou díru navíc nebo ne, jestli auto pošetřit a podobně. Věděl jsem, že kluci to dokonale připraví. Ale v ten moment jsem určitě na titul nemyslel, věděl jsem, že na další soutěži můžu udělat já jezdeckou chybu, a nemusí to být o autě. Ve vítězství jsem začal věřit až po Barumce.

Je vidět, že ti to enko sedlo, ukázal si, že se s tím dá jezdit pěkně i rychle zároveň. Myslíš, že se s enkem dá jet ještě rychleji, kdybys jel čistě?

Určitě ano, pokud nejedu čistě, tak auto samozřejmě ztrácí. To co jsem předváděl na posledních závodech, to bylo velmi uvolněné a jeli jsme bez zátěže tím, jestli získáme body nebo ne. Navíc jsme věděli, že ještě máme převahu v tom, abychom získávali. V ten moment je potřeba srovnat časy na Krumlově, Bohemce s ostatníma PV. Byli jsme hodně před nimi, oni se snažili také zrychlovat, ale tu laťku jsme zvedli a soupeři jí dohání. Na soutěžích, kde šlo o všechno a kde jsem věděl, že nesmíme udělat chybu, jsem jel hodně čistě, a tam zdaleka nebyla taková atraktivnost, jako třeba teď ke konci v Třebíči a v Příbrami. Takže ta čistá stopa je pro PV jednoznačně nejrychlejší a při tom udělá člověk nejmíň jezdeckých chyb.

Teď už to v závěru sezony vypadalo, že jedeš skoro s WRC…

To možná ano, ale když jsem chtěl závodit s Flídrem, tak jsem se musel ukáznit. V té první rundě v Příbrami mě ta poslední vložka štvala, protože Leoš se dlouho neobjevoval ve výsledcích, startoval dál, my jsme to nějak nestačili hlídat. Když přišly první výsledky, tak byl tam rozdíl 24 vteřin, ale my jsme nevěděli, co se pořádně dělo. Nechal jsem se tím uchlácholit a na posledních dvou rychlostkách jsem jel atraktivně, jak pro sebe, tak pro diváky, a Leoš to strašně rychle stáhl, dal nám 7,5 vteřiny a pak 10, a bylo po náskoku. Takže jsem se musel ukáznit a smykem jet pouze v těžkém vracáku, jinak jet čistou stopu. Musel jsem mít lehce odsazené auto, ale tak odsazené, že to ale cítím jenom já v autě, že se to veze na gumách lehce na hranici smyku, což divák neuvidí. Hned jsme zajížděli časy shodné s Leošem, i když se dalo čekat, že se zrychlí, že se nebude chtít s tím druhým místem spokojit, takže jednoznačně jsem jel čistou stopu.

Chystáš nějaké změny na autě na příští rok? Všichni konkurenti zbrojí, chystají nové EVO IX a nové Subaru… Budete dělat nějaký upgrade vašeho EVO 9?

V současné době máme auto v takovém stavu, že víc než je homologace toho tam dát nejde, je to na hranici. Jediné co, tak auto je lehce přes váhu. U tohoto auta se podle homologace nesmí nic vyřezávat, odvrtávat, a s tou váhou už se asi těžko bude dát hnout, a když, tak jenom po dekách. Nejjednodušší by tedy bylo, kdybych já přes zimu shodil dvacet kilo (smích) a Petr taky možná ještě 3 kila. To by byla váha vyřešena. To bude asi nejlevnější a nejúčelnější úprava. Po technické stránce toho moc do auta už nastrkat nejde, myslím, že máme určitě rezervy v podvozku, jak doladit tlumiče a diferenciály. Ale tohle malé testování děláme při závodech, takže teď s autem už moc neuděláme. Uvidíme, jak dopadne homologace, jestli se povolí ty 18“ kola od příštího roku, hodně se o tom teď mluví. To by byla jediná změna, i když ji asi udělají všichni, protože to má logiku a 18 kola jsou určitě lepší.

Byl ses letos podívat na nějakém závodě Mistrovství světa?

Nebyl, vůbec nestíhám, já jsem byl za celý svůj život vlastně ještě s tátou v San Remu, to mohlo být tak v roce 98/99. To byl hezký zážitek. To jel ještě Emil a Schwarz s továrními Octaviemi WRC. Potom jsem byl už jenom na Deutschlandu, jednou jsem dělal špiona Tiboru Cserhalminu a jednou Štěpánu Vojtěchovi. Takže to jsou moje návštěvy Mistrovství světa. Rád bych se podíval na Rally tisíce jezer, to mám ještě v plánu, příští rok bych si to chtěl splnit pokud to nebude kolidovat s nějakým jiným termínem.

Jaké máš nejvyšší cíle? Máš cíl získat třicet titulů mistra republiky a být jako Karel Gott, věčný zlatý slavík… Neláká tě něco dalšího?

Ono to tak úplně není. Je to o tom, že když jsem začal závodit, tak jsme si s tátou řekli, že priorita bude naše firma, která nás živí. Táta už mi firmu předal, takže jí vedu a musím se o ni starat. Ono to má svoji logiku, závodění si platíme hlavně z firmy. Abych si myslel, že zajedu do světa, vydáme do toho peníze, které máme tady na půlku sezony, a tam si mě možná někdo všimne, kdo by mi dal na sezonu auto, tak z toho jsem vyrostl. Takže pokud by se našel sponzor, který řekne pojedeš tři světy, nebo mám zájem odjet čtyři Evropy, tak se tomu určitě nebudu bránit. Nějak bychom to skloubili, případně vynechali český mistrák. Ale museli bychom to zaplatit. Každý ví, co to je sehnat peníze na sezonu, nebo vůbec na jeden závod, připravit auto a gumy na závod. Je to velká starost. Takže pokud se budu chtít svézt jenom pro radost, tak nemusím jezdit žádný šampionát a můžu projet dvě Evropy a Deutschland a můžu skončit. Ale z toho zase nebudu mít radost, protože nebudu rozjetý, nebudu to auto mít v ruce, nebudu vědět, kam jedu, Petr to nebude správně číst atd. Děláme to pořád pro radost a pro hobby, a dneska už i pro nějakou prestiž. Můj cíl je tady si závodit, udržet se nejdéle v české špičce. Přece jenom ta konkurence se doma zvedá, nedá se říct, že by to bylo něco jednoduchého, i když to zvenku třeba tak vypadá, že porážíme špičku s přehledem. To není pravda a ať si to někdo zkusí. Je fakt, že bych třeba po Barumce uvítal, aby tady jel znova Roman Kresta, protože tak jak to bylo v roce 2003, udával laťku on a my jsme ho doháněli. Já jsem ho v tom roce 2003 dohnal a zase bych to uvítal, kdyby tady jel i třeba Honza Kopecký a další konkurence. Ale i tak vyhrát závod tady není nic jednoduchého, je to krásný pocit a každému bych to také přál zažít. Projet všechny ty erzety rychle a správně, bez chyby a smykem, užít si to. Pro mě je důležité se starat o firmu, zazávodit si a sehnat si na to peníze.

Už víš s čím pojedeš Pražský sprint a Setkání mistrů?

Pražský sprint vůbec nevím. Setkání mistrů určitě pojedu s enkem a na Pražský sprint čekám, jaká bude konkurence, říká se, že pojede hodně zahraničních jezdců s enkama. V tom případě bych zůstal u enka, a chtěl bych se s nimi srovnat s enkem. Pokud by tady byla zajímavá konkurence s WRC, tak nevylučuju, že by to bylo WRC. Ale na 90% zůstanu u enka.

Jak je to s vaším Focusem WRC? Už je prodaný?

V současné době je pronajatý do Itálie a stará se o něj JM Engineering. Takže o něm ne že nevím, ale připravuje ho pro italského jezdce Felice Re JM Engineering. Je to pro nás možná výhodnější, než kdyby se rovnou prodal.

Děkujeme za rozhovor.