Šílenost jménem Safari

Safari Rallye Kenya vždy bývala zkouškou výdrže posádek samotných i jejich strojů. A to nejen extrémně náročným povrchem plným kamenů, děr a bláta, ale také extrémní délkou rychlostních zkoušek i celé rally jako takové. To druhé dnes už pořadatelé zajistit nemohou. Uspořádat soutěž na otevřených komunikacích, jako tomu až do začátku nového milénia bylo zvykem, už v současnosti není možné. Celková délka trati letošního ročníku navíc není ani největší ze čtrnáctky všech světových podniků. O to víc se pořadatelé už od návratu novodobé Safari v roce 2021 do kalendáře MS snaží trať své rally udělat extrémně náročnou. Těžká a kamenitá je trať už ve svém základu, ale pak jsou tu ještě další chytáky.

Úseků zrádného jemného písku fesh fesh, ve kterém se svými speciály už uvízli třeba Kalle Rovanperä s technikou Rally1 před pěti lety nebo Oliver Solberg se slabší Toyotou vloni, postupně ubývá. Trasa je však stále častěji vytýčená v měkkém podkladu, který se po deštích mění v totální bahenní lázně. Problém s bahnem ještě zvýraznil předloňský přesun Safari z červnového do březnového termínu. Aby toho nebylo málo, vloni pořadatelé soutěž ještě více natáhli právě do takových míst. I když trať měřila oproti předešlému roku jen o 16 kilometrů více, vítězná posádka ji absolvovala v čase o třičtvrtě hodiny delším. Před letošním čtyřiasedmdesátým ročníkem jezdci už dopředu avizovali, že v takhle strašném stavu trať ještě v Keni nezažili. Deště z nedávné doby, které v Nairobi napáchaly povodněmi velké škody, se postaraly o pořádné rozbahnění terénu.

Do Nairobi letos světová rally poprvé vůbec nezavítala a místo čtvrteční divácké superspeciálky Kasarani posádky čekala dvojice klasických rychlostních zkoušek. Hned ta první s názvem Camp Moran ukázala, že afričtí bohové opravdu musejí být šílení. Už tak zničený bahnitý terén ještě zhoršil déšť, který do místa zkoušky dorazil v době jejího konání. Milionové speciály bezmocně plavaly vodou zalitými kolejemi v bahně a nabíraly bahno nejen na povrch karoserie, ale i do vnitřností. To později dostihlo hlavně Hyundaie, když jim bahno zacpalo přístup k chladiči a všechny tři speciály dojížděly do cíle druhé zkoušky s vařícím motorem. A to všichni tři už v první zkoušce nechali na vítězného Olivera Solberga přes dvě minuty. Švédský mladík má čtvrteční ostré starty rád a stejně jako v Monte Carlu na RZ 2 dokázal nejbližšímu soupeři nadělit půl minuty. Tehdy mu dopomohly náročné podmínky způsobené sněhem, tentokrát deštěm a bahnem.

A jelikož se do pátečního rána podmínky na úseku Camp Moran nezlepšily, poprvé v novodobé historii Safari Rally Kenya se pořadatelé uchýlili k zrušení rychlostní zkoušky. Na těch zbylých panovaly stabilní podmínky a stabilní bylo po celý den i počasí. Boj o přežití se tentokrát nekonal a vrátil se běžný boj o každou vteřinu. Solberg o svůj vybojovaný půlminutový náskok přišel po defektu a etapu zakončil jen sekundu před Sébastienem Ogierem. Lídr mistrovství Elfyn Evans se držel s dvacetisekundovým odstupem třetí a mohl si gratulovat, že čištěním trati moc času neztratil. Toyoty, jak je letos zvykem, opět dominovaly. Nejrychlejší Hyundai v rukou ex-mistra světa Thierryho Neuvilla byl klasifikován jako pátý.

Peklo otevřelo své africké brány v sobotu. Úvodní zkouška Soysambu byla ještě relativně poklidná a doplatil na ni hlavně Ogier, který musel zastavit a měnit kolo. To samé se už nedá říct o úseku Elmenteita s mnohými nástrahami. Tentokrát došlo na další jezdce Toyoty. Sami Pajari kousek před cílem zastavil a měnil pravé zadní kolo. Do výměny se ale moc rychle nehrnul a to později označil za velkou chybu. Pneumatika po explozi kompletně očesala pravý zadní bok jeho Yarisu, což finská posádka špatně odhadla jako totální destrukci a nevěřila, že bude moct dál pokračovat. Ogier se vrátil na stupně vítězů a mezi prvním a druhým nakonec k žádné změně nedošlo. Jak Solberg, tak Evans totiž do cíle dojeli na dvou defektech. A oba pořádně rozezleni. Pořadatelé od nich schytali pořádnou kritiku a jen smutně vzpomínali na loňský rok, kdy kvůli kontroverzi se sprostými slovy jezdci nepodávali v cíli rychlostních zkoušek rozhovory. Ale změnit trať po seznamovacích jízdách, osadit ji zábranami a posádkám jen poslat video na mobil, to není úplně standardní postup. Co je ale v Keni, kde klidně jedna z posádek absolvuje kilometr rychlostní zkoušky v protisměru, standardní.

Standardní podmínky ale určitě nepanovaly na obávaném úseku Sleeping Warrior. Jeho průběh byl po projetí, nebo spíše po proplutí speciálů Rally1 zastaven. Záplava bahna opět ucpala Hyundaie, které do cíle dojely v kouřové cloně a ztrátou pohybující se mezi devadesáti a stopadesáti vteřinami. Evans se cíle nedočkal vůbec, když z předešlého úseku poškozené zavěšení pravého žádného kola definitivně zkolabovalo. Lídr mistrovství tím ukončil svůj hon na Sébastieny Loeba a Ogiera, kteří i dále drží rekordy v podobě dvou nejdelších sérií bez odstoupení nebo využití SupeRally. Tento rekord se Evansovi, když postával u svého odstaveného Yarisu, asi hlavou nehonil. Strach o vedení v šampionátu ovšem určitě. Obavy zahnal přejezd mezi touto poslední rychlostní zkouškou dopolední sekce a servisem. Paradox letošní Safari, kdy se o největší rozruch postaral přejezd. Bahno, které napáchalo škody na alternátoru a transmisích Ogierovy a Solbergovy Toyoty, se tam samozřejmě dostalo na předešlé rychlostní zkoušce. Naposledy kompletní sestava hlavního týmu Toyoty odstoupila nebo dojela jen s využitím SupeRally v Network Q Rally Great Britain 1999, tedy posledním podniku původního továrního týmu z Kolína nad Rýnem.

Druhého průjezdu úsekem Sleeping Warrior se už posádky odpoledne nedočkaly. I ty zbylé dva jim ale daly zabrat a nejhůře z nich vyšel zrovna ten, který jako jediný z první čtveřice již dokázal některou ze světových rally vyhrát. Esapekka Lappi se podle svých slov o výsledky moc nezajímal, jeho hlavní snahou už bylo jen přečkat obě zkoušky. Dopoledne se totiž přesvědčil o tom, že velkým problémem může na soutěži typu Safari i taková banalita, jako když vám dojde kapalina v ostřikovačích. Důležitost Lappimu dokončení rally dodala Neuvillova smůla. Napřed musel v RZ 14 zastavit pro výměnu dvojitého defektu. A když zastavil se třetím, bylo jasné, že se neděle bez SupeRally nedočká. Neděle a její samostatné bodování dostalo čtveřicí předních jezdců startujících ze SupeRally speciální náboj. Kdo by to u této extrémní rally čekal, že jí uzavře napínavá sprinterská bitva. Po sobotě se ale vytvořila hodně zajímavá situace i na stupních vítězů. Nikdo z trojice Katsuta, Fourmaux, Pajari zatím nedokázal světovou soutěž vyhrát.

Podle očekávání se nejrychleji do Super Neděle pustila trojice Toyot s Neuvillem v zádech. Jak Belgičan, tak i lídr mistrovství Evans ale postupně nabírali ztrátu. Boj o nedělního krále se tak zúžil na dvojici Solberg - Ogier. Švédský mladík svého soka přeskočil po předposlední zkoušce a do Power Stage nastupoval s osmidesetinovým náskokem. Tomu odpovídalo jeho nasazení, které odnesl jeden z reklamních panelů tři zatáčky před cílem. I tak ale Solberg dosprintoval za deseti mistrovskými body a stáhl část svého manka na dál vedoucího Evanse. Počasí se umoudřilo a neděle nabídla tradiční kamenité cesty. Právě ostré kameny a vyjeté koleje v zatáčkách, to bylo největší nedělní nebezpečí. Katsuta by mohl vyprávět, vloni se mu staly osudným v závěrečné Power Stage. Jeho opravdu opatrný průjezd závěrečnými deseti kilometry dával tušit, že japonský pilot letos nechce takové zaváhání dopustit. Vloni jej připravilo o čtvrté místo, letos by to bylo daleko citelnější.

Fourmaux první průjezd tímto úsekem dokončil na defektu, ale druhé místo si hlídal a ještě si dojel pro dva bonusové body. Pro Hyundai tedy alespoň drobná radost a první letošní umístění na stupních vítězů. Francouzský pilot zatím nezaznamenal žádný výraznější výpadek a zůstává v palebné pozici za dominujícími Toyotami. Nově si ale bude muset dávat pozor nejen na Evanse, Solberga a občasně startujících Ogiera. Katsuta v Africe zdolal jeden z milníků své kariéry. A jako druhý Japonec historie se zapsal do seznamu vítězů soutěže světového šampionátu. Opět se pak potvrdilo, že pokud chce Japonec světovou rally vyhrát, musí tak učinit v Africe. Kenjiro Shinozuka oba své světové triumfy vybojoval v Pobřeží Slonoviny. Taka, který v cíli nezapomněl velký dík poslat kamarádovi a rádci Ottu Tänakovi, se konečně dočkal a radost s ním sdílel snad celý servisní park. Teď před sebou má další mety. Vyhrát světovou soutěž mimo africký kontinent a zapojit se do boje o titul.

Do boje o titul WRC2 se právě zapojila Škoda a jejich jednička pod křídly Toksport WRT Robert Virves. Česká značka má na africké Safari úspěšnou historii a Estonec ji pátým místem absolutně ještě vylepšil. Po Citroënu a Toyotě se ve třetí rally sezony radovala třetí značka. Přijde v Chorvatsku konečně čas Lancie? Zapojení do WRC2 zatím moc nesedí Fordu. Ve Švédsku Romet Jürgenson havaroval a tentokrát bojoval s neposlušnou technikou. Začalo to poruchou posilovače už ve čtvrtek, pokračovalo poruchou motoru v pátek a definitivně se jeho Ford Fiesta Rally2 zastavil v neděli. Neděle se pak vůbec nedočkal Josh McErlean a Jon Armstrong s druhou Pumou Rally1 po takřka půlhodinové opravě v páteční RZ 9 cíl spatřil za branami top ten. Hned celou polovinu top ten tvořily speciály Rally2 a za vítězným Virvesem do cíle dorazil Gus Greensmith. Ten do letošní cesty za titulem WRC2 vstoupil s novou technikou v podobě Toyoty GR Yaris Rally2.

Speciály Rally2 se na první pohled vypořádaly s extrémními podmínkami keňské soutěže lépe. Ze špičky technika selhala vlastně jen Jurgensonovi. Na druhou stranu oproti poli Rally1 tito jezdci neodjeli ani první průjezd šíleným úsekem Sleeping Warrior. Právě díky němu a také úvodní čtvrteční zkoušce se bude o letošní Safari ještě dlouho mluvit. Je takový stav tratí ještě snesitelný nebo se už trochu dostáváme za hranu regulérnosti? Má vůbec taková soutěž ještě tu pravou sportovní hodnotu? Pořadatelé Safari Rally Kenya by příště jistě mohli ubrat úseků vedených podmáčenou půdou, kde je šance na bahenní lázně takřka stoprocentní. Týká se to všech čtyř úseků nejsevernější části u jezera Elmenteita, které by asi nikomu zásadně v harmonogramu pro další roky nescházely. Zbylé úseky u jezera Naivasha těmito problémy netrpí. Divácká kulisa závěrečné Power Stage ovšem setrvání této rally v kalendáři dává jasně zelenou. O absenci diváků tu rozhodně řeč být nemohla, byť to na jiných úsecích tak vypadat nemuselo. Ať už se na Safari podíváme jakkoliv, jedno ji odpárat nelze. Žádná druhá taková rally se ve světovém kalendáři nenachází…