Osmdesát kilometrů naplno

Pořadatelé Rally Guanajuato Mexico pro třináctý ročník své soutěže připravili opravdovou lahůdku. Do nedělní části harmonogramu zařadili skutečně speciální úsek pojmenovaný po městečku Guanajuato zařazenému na seznam UNESCO. V jeho ulicích se ve čtvrtek večer odjela úvodní divácká rychlostní zkouška. Ta ale byla se svou délkou jednoho kilometru ničím oproti mamutí nedělní zkoušce s pořadovým číslem 20. Během jejího průjezdu musely posádky zdolat osmdesát kilometrů, tedy o deset více než je délka všech rychlostních zkoušek běžného českého rallysprintu.

Jezdce čekalo skoro padesát minut maximálního soustředění a těžké práce za volantem. Spolujezdce pak stejná doba mluvení, a to už někomu může pořádně vyschnout v hrdle. Obzvlášť v suchém a prašném Mexiku. Nejrychleji osmdesáti kilometry prolétl Sébastien Ogier a druhému Jari-Mattimu Latvalovi, svému týmovému kolegovi nadělil pětadvacet vteřin. Ani to ale Francouzovi nestačilo, aby finského jezdce připravil o mexický triumf. Třetí čas na rychlostní zkoušce Guanaujato zaznamenal Hayden Paddon, ovšem ten už byl se svým Hyundaiem NG i20 WRC pomalejší o celou minutu oproti Francouzovi. Julien Ingrassia byl před startem trochu nervózní, že na rozpis potřeboval celých 106 stránek. Marc Martí totiž těchto osmdesát kilometrů zmáčknul do 88 stránek.

V cíli se ale radoval z vítězství Francouz a určitě se nejen jemu pořádně ulevilo. To asi po absolvování tak monstrózní zkoušky všem a překvapivě si dobře vedly i pneumatiky. Žádná z továrních posádek nemusela stavět k výměně defektu. Pořadatelé z Ameriky byli vůbec experty na stavění dlouhých rychlostních zkoušek. V roce 2012 do harmonogramu své soutěže zařadili skoro šestašedesáti kilometrový úsek Matadero - Ambul Argentinci. Ambiciózní v tomto ohledu byli i pořadatelé další z dnes již neexistujících soutěží. Novozélanďané měli v devadesátých letech svou rekordní zkoušku v podobě padesátikilometrového Motu. Ta se stala legendární i díky výkonům Colina McRae, který ji doslova miloval a pravidelně tam deklasoval své soupeře. V letech 1995 a 1996 si právě výkonem na Motu pojistil tamní triumfy.

A když je řeč o nejdelších úsecích, nesmíme zapomenout na Safari Rally Kenya. Ta měla ve své dřívější podobě, kdy se jezdila za běžného provozu, i úseky delší než sto kilometrů. Vzhledem k jejímu odlišnému pojetí ale nesnese srovnání s ostatními klasickými soutěžemi. Na starém kontinentu hráli prim Švédové, kteří se přes padesátikilometrovou hranici na začátku milénia dostali úsekem Granberget. Běžnější zde ale byly nejdelší úseky kolem čtyřiceti kilometrů. Smutným vítězem souboje o nejdelší úsek loňské sezony WRC se stal s pouhými dvaatřiceti kilometry úsek Asfan, předposlední rychlostní zkouška Rally Saudi Arabia i celé sezony. Letos zatím harmonogram svých rally ukázalo osm ze čtrnácti pořadatelů. A třicetikilometrové úseky do nich zařadili Řekové a Finové, ještě o další kilometry delší úsek plánují pořadatelé jak jinak než z Ameriky, konkrétně Paraguaye.