Splněný sen

A také se posadit na sedadlo spolujezdce vedle těch nejlepších jezdců světového formátu. Připomenu jen krátce. Spolujízda se Sébastienem Loebem v Citroenu C4 WRC v Sosnové, let na sardinské šotolině s Juhou Hanninenem ve Škodě Fabia S2000 nebo česká šotolina s Honzou Kopeckým ve Fabii WRC. Zapomenout nesmím ani na nedávné svezení s Krisem Meekem v Toyotě GR Yaris Rally2 v Sosnové. Sám jsem potom řídil Ford Fiesta S2000 Jirky Navrátila, Audi quattro S1 Petra Žáčka a dal jsem si jednu sezónu rallysprintů v Citroenu DS3 R3 Max. Takže nějaká zkušenost s rally u mě je. Ale posledních několik generací WRC mě úplně minula.

Když mi na začátku roku zazvonil telefon z české Toyoty s nabídkou účasti na rally Monte Carlo, neváhal jsem ani vteřinu. Vidět současné jezdce i speciály WRC je nadpozemský zážitek, zvláště pak v Monte Carlu. Nejdříve jsem nevěděl, co všechno mě na místě čeká. Až když přišla pozvánka mailem bylo jasné, že samotná rally nebude tím hlavním, co nás na Monte bude čekat. Měli jsme totiž dorazit až v sobotu a odjíždět v úterý. Takže bylo jasné, že pro nás Toyota Gazoo Racing měla na pondělí připravené překvapení. Tím mělo být svezení s nejnovější verzí sériové Toyoty GR Yaris Aero Performance, doplněné o taxi jízdy ve stejném voze a také ve speciálu Rally1. Cože? Já konečně pojedu v současném nejnovějším a nejrychlejším speciálu WRC! A kdo nás bude vozit? V pozvánce na mě svítila dvojice jezdců – Oliver Solberg a Takamoto Katsuta. V neděli jsme byli nadšeni dvakrát tolik, že volba padla právě na Solberga. Zástupci Toyoty Gazoo Racing nám řekli, že máme štěstí, protože hlavním důvodem, proč vybrali Olivera, byl jeho věk a také to, že je v týmu nový. Nechtěli po soutěži otravovat hvězdy typu Evanse a Ogiera. Jaké pro nás bylo překvapení, když v neděli na cílové rampě stál na stupínku nejvyšším právě Oliver. Tohle nikdo nečekal.

V pondělí po brzkém ranním vstávání na nás čekal transport z hotelu v Monte Carlu do blízkosti rychlostní zkoušky s číslem 16 Col de Braus, která se jela v neděli odpoledne před power stage a na ní jsme absolvovali taxi jízdy. Šlo o úsek zhruba 4 km od startu, kde se stoupalo do kopce. K dispozici byly vracáky, rychlé pasáže i pomalejší technické části. Rychlostní zkouška byla docela úzká, ale to na rychlosti jezdců neubralo. Toyota měla vše skvěle připravené, základnu situovanou uprostřed vesničky Col de Braus, kde byl na jedné straně silnice stan pro práci, občerstvení a relax, vedle toho stan pro soutěžní speciál a naproti zázemí pro taxi jízdy se sériovým GR Yarisem.

Jako první za námi dorazil Takamoto a hned nás šel všechny pozdravit. Asi každého překvapí, jak je skromný a zároveň extrémně zábavný a pozitivní. O pár desítek minut po něm dorazil i Oliver Solberg. Přes noc se z něho vlastně stala hvězda, vítěz rally Monte Carlo a skvělé bylo že v neděli v media zóně o něho byl takový zájem, že se k němu člověk téměř nemohl dostat, tady si s ním mohl každý do sytosti doslova přátelsky popovídat. I Oliver je v reálu strašně v pohodě, pokorný a hlavně zábavný. Pobavil, když si dal ráno boty vyhřát k elektrickému ohřívači, až se mu z nich kouřilo. Každý z nás pak napjatě čekal, kdy bude mít taxi jízdy, aby věděl, kdo a v čem na něj vyjde. Na mě měla přijít řada až odpoledne, což znamenalo, že mě Oliver Solberg vezl v sériovém GR Yarisu Aero Performance a Takamoto Katsuta ve speciálu GR Yaris Rally1. Na začátku jsem byl lehce zklamán, na konci absolutně nadšený.

Jako první jsem šel do sedačky sériového GR Yarisu k Solbergovi. Dopoledne jsem měl možnost si auto projet sám na jiném úseku a jako klasický chlap s „obřím egem“, jsem si říkal, o kolik tak může být v sériáku Oliver rychlejší. Zbytečná otázka. Stačil jeden rychlý úsek a dvě zatáčky, aby mi spadla brada a oči vypadly z důlku. Přesnost, s jakým Oliver vodil vzteklého Yarise mě fascinovala. Rychlost nebyla nějak výrazně vyšší, ale fungování na brzdách, využití ruční brzdy a práce rukou a nohou byla fenomenální. Sledovat tenhle koncert bylo fakt něco.

To hlavní však přišlo vzápětí, kdy jsem téměř okamžitě musel skočit do kombinézy a na sedadlo spolujezdce do speciálu Rally1. S Takamotem jsme se znovu pozdravili a vyrazili ke startu. V průběhu toho si Takamoto ohřál brzdy. Pak začalo peklo! Už samotný start je zážitek. Říkal jsem si, že ten rozdíl v dynamice oproti Yarisu Rally2 nebude tak velký. Hodně jsem se mýlil, protože dynamika rally1 je úplně z jiné galaxie. A to nejen při startu. V podstatě každá akcelerace byla novým překvapujícím zážitkem GR Yaris Rally1 se zakousl do asfaltu a vystřelil směrem vpřed neuvěřitelným způsobem. Šlo o zajímavější zážitek než extrémní výkon brzd. A to musím podotknout, že erzeta nebyla čistě suchá, ale z části také pokrytá vodou. Dalším zajímavým faktem bylo samotné chování auta. Jak člověk sedí uprostřed, tak se vůz podvozkově nechová, jako běžné sériové sportovní auto. Je to taková větší motokára, která se téměř nenaklání a otáčí se kolem své osy. Jízda nahoru byla skvělá, z kopce dolu to bylo ještě lepší nebo horší, podle toho, jak se to vezme. Po pravé straně skála, po levé hluboký sráz dolů. Občas jsem se přistihl přitom, jak zavírám oči a svírám dlaně. Ne ale vážně, byl to jeden z mých nejlepších životních zážitků. Splnění snu, možná první Vánoce v letošním roce. A vy si užijte samotné video.