Dočkáme se druhého devítinásobného mistra světa?

Po šesti letech se Mistrovství světa znovu podívalo do dvou koutů Jižní Ameriky najednou. Už to však nebyla dvojice zemí Argentina a Chile, když první jmenovanou vystřídal nováček Paraguay. Nechybělo však mnoho a chilská soutěž se nemusela konat. Spory mezi pořadatelem a národní autoritou ohledně dotací na uspořádání rally byly naštěstí včas zažehnány. S tratí si však organizátor moc hlavu nelámal a šestačtyřicet startujících posádek čekal itinerář okopírovaný z toho loňského. Na druhou stranu to nemuselo moc vadit, pěkným tamním tratím připomínajícím směsici Portugalska, Nového Zélandu a Walesu nic zásadního nechybělo. Že toto párování s druhou jihoamerickou rally v Paraguayi může dobře fungovat, dokresluje i rozdílnost charakteru tratí obou podniků. V Chile se to však neobešlo bez poskvrnky, když na trať RZ 7 několik desítek minut před jejím startem vjel civilní řidič a málem se střetl s jedním z komisařských vozů. Za porušení bezpečnosti pořadatelé obdrželi pokutu 15 tisíc eur a při opakování incidentu hrozilo okamžité zastavení rally.

To se však nestalo a jízda za důležitými mistrovskými body mohla pokračovat. O poslední mistrovské body v klasifikaci WRC2 si to v Chile rozdali dva velcí aspiranti na titul Oliver Solberg a Yohan Rossel. Francouz si situaci zkomplikoval na předešlé soutěži, kde nebyl schopen udržet za zády Švéda mohutně stahujícího ztrátu po defektu. V pátek po poledni to už ale bylo vlastně úplně jedno. Motor černočerveného Citroënu nevydržel náraz, vypustil olej a francouzská posádka jej musela po RZ 4 odstavit. V ten samý moment dodýchal i motor Škody Fabia RS Rally2 Guse Greensmithe a dva zájemci o titul se ocitli zcela mimo hru. Teď už Solberga mohl ohrozit jedině Nikolay Gryazin, který se po osudné čtvrté zkoušce nacházel necelé čtyři sekundy za jeho zády. Pro vítěze Delfi Rally Estonia žádný nepřekonatelný problém. Přeci jen v Paraguayi jej nezastavila ani minutová ztráta kvůli poškozené gumě. Tentokrát se Solberg defektům vyhnul, v sobotním ranním dešti zaútočil a rázem měl na Gryazina půlminutový náskok. A v neděli po poledni přidal na seznam svých letošních úspěchů další. Po několika marných pokusech se švédský mladík stal mistrem světa a kapitolu WRC2 může s klidem definitivně uzavřít.

U Toyoty tak budou mít velké dilema, zda nechat dál sbírat zkušenosti Samiho Pajariho nebo raději vsadit na pilota, který už se může pochlubit i jednou světovou výhrou. Finský mladík ale zrovna v Chile předvedl jeden ze svých nejlepších výkonů a dost hlasitě si o místo v tovární stáji i pro příští rok řekl. Co do ztráty na kilometr byl nejblíže špičce za celou svou dosavadní kariéru. Počtvrté v řadě úspěšně dovezl celý vůz až do cíle a ještě za sebou dokázal udržet dvojnásobného mistra světa. Kalle Rovanperä letos dost bojuje se všemi nástrahami, jaké mu mohou způsobit pneumatiky. Nejprve hledal půl roku recept, jak využít jejich potenciál. Ve Finsku nastal zlom a přišlo první vítězství na šotolině. Další skvělý výkon podával i na první z jihoamerických rally, ale pro změnu doplatil obří ztrátou na defekt. A tentokrát si defekt pro změnu způsobil sám. Do rally Fin vlétl jako raketa, ale po dvou vyhraných zkouškách přišla v RZ 3 velká jezdecká chyba, náraz do náspu a jen se štěstím z toho vyvázl s pouhým defektem. Do cíle Rovanperä dorazil až jako šestý a moc bodů si kvůli nevýhodné startovní pozici nepřipsal ani za neděli. Do závěrečné trojice soutěží bude nastupovat s deficitem 21 bodů a poprat se o třetí titul mistra světa tedy nebude nic lehkého.

Do Evropy se s pocitem skvěle odvedené práce naopak vrací Sébastien Ogier. V létě oznámil chuť poprat se o svůj devátý titul a na jihoamerickém kontinentu odvedl naprosto skvělou práci. Zatímco se v cíli Ueno Rally del Paraguay tvářil dost kysele, když jej déšť v Power Stage připravil o bonusové body, z Chile už si odváží plných pětatřicet a stává se novým lídrem šampionátu. Tomu letos již jednou kraloval, po vítězství v Monte Carlu. Od té doby přidal na své konto další čtyři triumfy a ani jednou neslezl ze stupňů vítězů. Třikrát přitom vůbec nestartoval. Elfyna Evanse už musí ze spaní probouzet myšlenky na sezony 2020 a 2021, kdy právě s francouzským kolegou boj o titul prohrál. První chilská sekce se velšskému jezdci dařila, po RZ 3 se dokonce dostal do vedení. Odpoledne už ale doplácel na čištění trati a propadl se na páté místo. Sobotní ráno, kdy se mohl cítit jako doma na uklouzaných šotolinách, mu znovu pomohlo k návratu do čela. Ogier se ale mezitím zotavil z páteční ztráty způsobené špatným nastavením Toyoty a svého parťáka rychle přeskočil. Šanci mu nakonec nedal ani v neděli a na středoevropské asfalty už bude vyrážet z výhodné první pozice.

Další nepovedený víkend, letos již desátý, zažil v Chile tým Hyundaie. Do konce první etapy zbývalo odjet poslední rychlostní zkoušku a paprsky chilského slunce ještě vesele dopadaly na trojici speciálů i20 N Rally1 v čele průběžného pořadí. Zejména Ott Tänak si takové pořadí velmi pochvaloval, když potřeboval umazat co nejvíce ze svého osmnáctibodového manka. O to větší šok mu přivodila páteční závěrečná zkouška. Postupně mu přestávaly fungovat válce v motoru jeho Hyundaie, až jej musel úplně odstavit. Záběry na zklamaného Estonce daly vzpomenout na rok 2018, kdy se pro změnu trápil s technickými problémy Toyoty. Do sobotní etapy nastoupil Tänak s novým motorem, který naposledy použil ve Švédsku. Ani ten se ale neukázal v nejlepší formě a tým se rozhodl jej šetřit na neděli a auto se startovním číslem 8 po dvou zkouškách povolal zpátky do servisu. V neděli se pak estonské duo trápilo s přehříváním a vytěžilo jen jediný mistrovský bod. Teď jim navíc reálně hrozí, že budou muset pro další rally použít motor nad rámec povolených a startovat tak s pětiminutovou penalizací. I to už si jednou zažili, na své domácí rally s Fordem před dvěma roky. Ať už je penalizace postihne nebo ne, šance na druhý světový titul se pomalu začínají rovnat nule.

Kromě nespolehlivosti ale u Hyundaie museli spolknout fakt, že je jejich vůz i nekonkurenceschopný. Jedno dopoledne stačilo dvojici černých Toyot, aby přespurtovala dvojici Hyundaiů a na dobro se usídlila na prvních dvou příčkách. Adrien Fourmaux a Thierry Neuville se mohli přetrhnout, dělat za volanty svých aut psí kusy, ale vůbec se nechytali. Jejich ztráta narůstala a v případě Belgičana, který interní duel prohrál, se do konce rally vyšplhala až na takřka celou minutu. Fourmaux přestoupil do týmu z Alzenau s tím, že bude mít k dispozici plně konkurenceschopnou techniku. Nakonec ale podobně jako s Fordem maximálně sbírá pódiová umístění. To v Chile bylo jeho letos teprve třetí, alespoň přišlo v pravý čas. Po dvou nedokončených soutěžích.

A když už byla řeč o Fordu, M-Sport se jihoamerické rally také účastnil a to dokonce s trojicí Pum Rally1. Davy domácích diváků bavil místní Alberto Heller, který si špičkovou techniku vyzkoušel znovu po dvou letech. Na pronájem vozu by ale mohl zpětně dostat třetinovou slevu. Z rally nakonec kvůli sobotní ranní technické poruše odjel jen dvě etapy. U M-Sportu už si asi zvykli na odstupování dvou posádek najednou. Tentokrát ve stejném sedmém testu svůj vůz odstavil i Josh McErlean. Grégoire Munster do toho dával všechno a už na RZ 3 urval řadící páku. Naštěstí se tak stalo ke konci zkoušky a následoval servis. Ve zbytku rally už vyjma jednoho trefeného břehu žádná větší dramata neprožil a nakonec do cíle dojel se zhruba stejnou ztrátou jako vloni. Letos to však stačilo jen na osmou příčku.