Karel Šimek by oslavil “osmdesátiny”

V autosportu se pohyboval od konce šedesátých let a vedle své největší vášně – automobilových rallye úspěšně startoval i v rallykrosu, kde zažil úplný český začátek v Radouči, ale v osmdesátých letech i velký boom, když se na závodech potkával i se svým kamarádem Miroslavem Šefrem a vyhrál řadu závodů, třeba v Sedlčanech, Římově, Borovanech nebo Hříškově. Startoval také v závodech do vrchu – Vyskeři, Kokoříně, Zbečně, Šternberku nebo Hronově. A objevil se několikrát na okruzích. A to vždy s vozy značky Škoda. Od Škody 1000 MB až po slavnou eresu a v konci kariéry se Škodou 120 LS, aby se na maratónské soutěže vrátil ke Škodě 1100 MB. Ze sedadla spolujezdce ho nejčastěji vedli Jaroslav Kroupa, Antonín Uhřík, Oto Landecký, Jiří Kotek a Pavel Ryšánek.

S Láďou Křečkem

Už v roce 1969 se objevil v mistrovství ČSSR a při Rallye Jeseníky vyhrál třídu A1 1000. Několikrát startoval na slavné Rallye Vltava, kde se mu nejvíce dařilo v roce 1974, kdy se Škodou 100 obsadil v soutěži Mistrovství Evropy třetí místo absolutně za Walterem Röhrlem (Opel Ascona 1,9) a Janem Carnebornem (Opel Ascona A 1900) a porazil řadu zahraničních jezdců se silnými vozy. Byl jedním z mála, kteří „nenachytali” trestné minuty za pozdní příjezd do časovky. Vltava tehdy měřila přes dva tisíce kilometrů a na trati bylo šestatřicet erzet. Mezi další velké Šimkovy úspěchy patří 3. místo při Rally LIAZ Přerov 72, 1. v Přeboru soutěži týmů 72, 4. při Rallye Jugoslavia a 3. při Rallye Škoda 1974, 2. Rallye Košice a Barum 75, 2. Rallye Wartburg 81, 1. Rallye Haná 82 a 4. Rallye Tríbeč 83. V letech 1972-1974 získali s Jiřím Kotkem a pak s Otou Landeckým tituly Mistrů ČSSR. Byl jedním z prvních Čechů, kteří okusili start v soutěži Mistrovství světa. V roce 1974 odstartoval do RAC Rallye, která měla na trati v pěti dnech neuvěřitelných 84 erzet. Šimek ve třídě zajížděl i třetí, páté, šesté časy, ale po třetině soutěže musel bohužel pro závadu na převodovce odstoupit.

V roce 1995 postavil trať na Rallye Bohemia a částí jezdeckého pole byl za náročnost některých rychlostních zkoušek (třeba Štikovská rokle, autokros Dolní Bousov, Kumburský Újezd-Lužany) kritizován. Karel Šimek argumentoval slovy: „Při maratónu jsem s tisícovkou projížděl koryta vyschlejch řek a taky jsem se z toho nepo...l.”

Na sklonku závodní kariéry absolvoval tři dálkové maratóny s vozem Škoda 1100 MB v úpravě B5 a jako jediný z českých posádek všechny dokončil. V roce 1993 dojel s Otou Landeckým do cíle soutěže Londýn – Sydney, o dva roky později vyhrál s Otou Měřínským kategorii při Londýn – Mexiko a byl dvacátý absolutně. V roce 1998 získal s Otou Kramářem osmnácté místo při Schield of Africa. Že je nejen skvělým jezdcem, ale i osobností, dokázal při Rallye Barum v roce 1981. S Jiřím Klímou přijeli k těžce havarované posádce bratří Končeků. Neváhali a zraněnou posádku naložili do eresy, Klíma si sedl na zadní sedačku a přidržoval dveře a dovezli je k nejbližší sanitce. A nebyl by to Šimek, aby si nezanadával od plic. Okolo havárie totiž projelo bez zastavení více jak deset posádek. Za svůj čin získali Šimek s Klímou cenu Fair Play. Karel Šimek zemřel v únoru roku 2010 v pouhých čtyřiašedesáti letech.

Foto: Jiří Rohlena, Jiří Fryje, archiv Karla Šimka, Vladimíra Mužáka a autora