Mistr vyhrál vše, co dojel

Pohled na kalendář MČR ve sprintrally pro rok 2003 dával jasně najevo, že budou mít účastníci co do činění s osvědčenou sedmičkou soutěží z předešlých dvou let. Začínalo se tak už v zimě v únoru na Rallyšou Blovice, které nově do názvu přibyl titulární sponzor Miva. V říjnu pak sezónu uzavřela Sprintrallye Sosnová, taktéž s přízviskem hlavního partnera Air Design. Průměrný počet startujících během sezóny nepatrně vzrostl na 105 posádek a blíže k sedmdesátce se pak posunula i průměrná délka soutěží. Úvodní Blovice nabídly trať v podstatě identickou s průměrnou délkou, jen ten počet startujících se nakonec nedostal přes magickou stovku. V hlavním dvoudenním šampionátu rostl počet vozů WRC jako houby po dešti. Do prvního sprintu, který měl jako obvykle plnit roli ideálního ostrého testu před Šumavou, ale odstartovala jen pětka těchto divácky velmi atraktivních speciálů.

O co menší byla kvantita, o to zajímavější pak byla dvojice aut největších favoritů. Jak Václav Pech jun., tak Tomáš Hrdinka své nové náčiní dovezli na poslední chvíli. Moravský jezdec ještě se zbrusu novým Subaru Impreza S8 WRC stačil páteční shakedown, domácí Pech měl z Anglie dovezený Ford Focus WRC `02 k dispozici až po něm. Novinkou byla i Škoda Octavia WRC v rukou místního Jaroslava Staňka. Někdejší Trinerova „modrá“ Octavia se s novým pilotem vešla jen na chvost první třicítky. Daleko lépe si počínal Jozef Bereš jun., který měl v rámci stáje Styllex původně dostat k dispozici nové Subaru. Se zapůjčeným Fordem Focus WRC `01 ale nejel vůbec zle. Dvojici favoritů sice nestíhal, ale stupně vítězů si udržoval s přehledem. Osudovým se mu ale stal brzdový systém. Nejprve bojoval se zkrouceným kotoučem, jako horší se ukázala utržená hadice v RZ 4. Ta posádce vystavila nekompromisně stopku.

Na stupních vítězů se tak nakonec objevil Karel Trněný s Toyotou Corolla WRC, pro kterého místní start znamenal hlavně sběr bodů v honbě za titulem ve sprintech. Nic takového v roce 2003 neměli v plánu Pech s Hrdinkou a v Blovicích se věnovali testování nových aut. Diváky to však nesmírně bavilo, viděli novou techniku a ještě byli svědky vyrovnaného duelu. V něm měl od začátku převahu domácí Pech a Hrdinku, který si během jednodenního sprintu už sepsal seznam věcí k řešení před Šumavou, porazil o více než čtvrt minuty. V produkčních vozech začal nejrychleji Josef Semerád s Mitsubishi Lancer EVO V, ale už od RZ 2 převzal otěže úřadující mistr Petr Poulík. Tomu stáj Locar přichystala nový Lancer EVO VII a posun o dvě generace byl znát.

Na bronzovém stupínku se objevil Karel Trojan se starším produkčním Subaru. Nejrychlejším autem s jednou poháněnou nápravou se překvapivě stal Citroēn Xsara VTS Petra Vlašína. Pořadatelé připravili o něco techničtější trať než v letech předešlých a tu dále zpomalily i zrádné podmínky. Kromě suchého asfaltu jezdci narazili i na mokré pasáže, sníh a ledové plotny. Naštěstí se tehdy Rallyšou obešla, narozdíl od roku předešlého, bez vážného incidentu. Zatímco v Blovicích se s Focusem WRC proháněl jeden slovenský mladík, na Vysočinu na start druhého podniku přijel s Pechovým ex-mistrovským speciálem Tibor Cserhalmi. Začínal vlažněji, ale už v RZ 4 zajel nejrychlejší čas. Na svůj rozevlátý styl tam doplatil Triner, když jeho Seat Cordoba WRC Evo3 zůstal na chvíli zaklíněný v příkopu. Po zbytek krátkého sprintu příbramský pilot slovenského rivala naháněl marně.

Nakonec to ale bylo úplně jedno, když byl v cíli vyloučen pro ten samý prohřešek s podložkami jako rok předtím Trněný. Meclovský pilot na podnik s centrem v Okříškách nezanevřel, ale opět domů odjížděl s prázdnou. Tentokrát pro poruchu motoru už v první zkoušce. S maximem bodů, které jej ale tehdy nechávaly chladným, když kompletní sezónu sprintů neplánoval, odjížděl z Vysočiny Štěpán Vojtěch. Za triumfem ve skupině N a nakonec i pódiu absolutního pořadí mířil David Komárek. V poslední zkoušce jej ale o obojí připravil Miroslav Jandík s dalším Mitsubishi Lancer EVO VII. Ten nejprve v předposledním testu přeskočil Semeráda a nakonec vybojoval o 2,5 sekundy i pódium. Ve F2 měl hrát roli favorita Josef Sedláček, který po Šumavě podruhé usednul do vrcholného a finálního produktu Nissanu Motorsport Europe. Ani tentokrát ale Almeru Kit Car do cíle nedovezl. Po poloose jej tentokrát zradila elektronika. Vítězství si tak ve „dvoukolkách“ připsal Jaromír Malý s Fordem Escort Maxi Kit Car.

Třetí rallysprint sezóny hostilo Brno, kde už se nejela divácká zkouška v areálu výstaviště, zato přibyla nová a velmi rychlá přírodní rychlostní zkouška. Narozdíl od Vysočiny začal Cserhalmi velmi rychle a hned v prvním testu se usadil na čele. V RZ 4 se ale dostal do problémů se spojkou svého Fordu a následně ještě ztratil kvůli rozbitému čelnímu oknu od otevřené kapoty. Po třetím testu převzal od Slováka vedení Triner, ale již v tom dalším jej vyřadila porucha převodovky. Novým lídrem se stal úřadující šampión Chovanec, který vynechal první dva sprinty. Kromě rekordní účasti osmi speciálů WRC byl na dosah další rekord.

V půlce soutěže se na prvních čtyřech příčkách drželi jen piloti vozů Octavia WRC. Druhý Pavel Sibera tento rekord trochu zmírnil, když v šestém testu o vyčnívající pařez vylomil kolo své Škody. Na stupně vítězů se tak nakonec vyhoupnul Jiří Volf, pro kterého se jednalo o nejlepší výsledek dosavadní kariéry. Trněný po předešlém smolném startu dojel až do cíle a body za druhé místo jej posunuly do čela průběžného pořadí. Chovanec se na tratě vrátil jako správný šampión, když hned vyhrál. Pod stupni vítězů se umístil Martin Prokop s nejrychlejším produkčním Mitsubishi soutěže. Formule 2 měla opět favorita v Nissanu Almera Kit Car. A ten opět nezklamal a do cíle se nedokázal, tentokrát řízený Viktorem Wagnerem, dostat. Znovu si tak maximum bodů připsal Malý s Escortem Maxi Kit Car.

Skvělou sestavou osmi speciálů královské kategorie se mohla pochlubit i jubilejní desátá Kopná. A mohlo jich být dokonce až deset. Jeden z hlavních favoritů Kopecký s tovární technikou zajel trojici druhých časů po sobě, ale pak doplatil na problém s diferenciálem. Následkem toho vyletěl ven a s unikající chladicí kapalinou musel vzdát. Technické trable ještě před polovinou rally vyřadily Peugeot 206 WRC Tomáše Vojtěcha. Na čelo se mezitím dostal jeho bratr Štěpán pilotující osvědčenou Corollu WRC a pomalu ujížděl vítězi z minulé rally Chovancovi. Lídr mistrovství Trněný se snažil odolávat tlaku dvou slovenských dravců, kteří mu chtěli sebrat umístění na pódiu.

Dvě zkoušky před cílem se Cserhalmimu podařilo před jezdce Octavie WRC dostat, ale v samém závěru dodýchal motor jeho Fordu. Trněný však vyhráno neměl. Béreš v poslední zkoušce zatáhnul, za volantem Subaru Impreza WRC porazil všechny a za odměnu se postavil na stupně vítězů. Na českém území poprvé. Chovanec už Vojtěcha nedohnal a liberecký pilot slavil druhý sprinterský triumf sezóny. O triumf ve skupině N spolu bojovali dva silní soupeři z velkého mistrovství. Duel Václava Arazima a Miroslava Jandíka rozhodla ve prospěch prvního jmenovaného až úplně poslední rychlostní zkouška. Za Jandíkem už do cíle dorazil pravidelný účastník Kopné Jaroslav Vančík se Škodou Felicia Kit Car. Wagner na něho už v závěru nedostal příležitost zaútočit, když urazil u Nissanu Almera Kit Car kolo.

Následující Pačejov nabídnul neskutečný bratrovražedný souboj dvou libereckých Peugeotů 206 WRC. Pořadatelé po předchozím smolném ročníku překopali harmonogram a pětasedmdesát ostrých kilometrů rozdělili do hned dvanácti rychlostních zkoušek. Ta nejdelší tak měřila jen něco málo přes osm kilometrů a soutěž měla tradičně rychlejší ráz. Po dvou podnicích abnormálně silně obsazených speciály WRC jich tentokrát sice dorazilo jen pět, ale i to byl samozřejmě slušný počet. Úvodní dvě rychlostní zkoušky opanoval Chovanec, ale do té třetí dorazil bez zadního kola a částí karosérie kolem.

To vše jeho Octavii WRC sežrala betonová zídka v Nehodívě. Konec v rally a konec cesty za obhajobou titulu. Lídr mistrovství Trněný po Chovancově havárii převzal roli lídra značky Škoda. Než mu v RZ 5 selhala technika. Na stupně vítězů se tak dostal domácí Zdeněk Vlček, lídr skupiny N bojující o toto umístění s vedoucím mužem šampionátu mezi těmito vozy Komárkem. Už už divoký Vlček šahal po skvělém pódiovém umístění, ale v posledním testu urval u své EVO VI kolo. Na bednu absolutně a první příčku ve skupině N se tak posunul Komárek a posilnil tím pozici lídra skupiny N. O stupně vítězů jej nakonec nepřipravil Wagner, byť se u komisařů dožadoval náhradního času poté, co jej zbrzdil na jednom testu čerstvě vytažený soupeřův vůz.

To důležité on, ale hlavně jeho Almera Kit Car splnili. Dokončit celou rally. O vítězi nakonec rozhodnula drobnost z úvodního testu. Kdo by to byl hádal, když Tomáš Vojtěch i přes zhasnutý motor na Komušíně svého bratra porazil. Do čela šel po RZ 3, ale o tři zkoušky později už vedl Štěpán. Bratrský duel nabíral na obrátkách a po RZ 10 se vrátil na první příčku Tomáš. Vyhrál i poslední test, ale nakonec to nestačilo. Štěpán Vojtěch mezitím ovládnul předposlední test a šel zpátky na první příčku. Rozdíl v cíli činil jen sedm desetin a v Pačejově byl překonán až o jedenáct let později, kdy o vítězi rozhodly desetiny tři. Druhý start s Peugeotem tak dopadnul výrazně lépe než doma na Bohemce, kde auto lehce zahořelo.

Trněný v Pačejově přišel o vedoucí pozici šampionátu a ve Vyškově už musel bojovat o udržení nadějí na zisk titulu. Hned v úvodu jej ale výrazně přibrzdily problémy s řízením a jeho naděje na přímý boj s hlavními soupeři vzala za své. Když inkasoval ještě padesát trestných vteřin, vypadnul i z top ten. Návrat mezi desítku, na sedmé místo se tak v daných podmínkách ještě jevil jako slušný výsledek. Zbytky nadějí na titul si chtěl udržet na soutěži, po které byl vloni korunován, Chovanec. A ve Vyškově skutečně byl korunován i čtvrtý král rallysprintů. Chovanec se jím ale nestal, zavděk musel vzít body jen za třetí místo. Štěpán Vojtěch v první části sezóny sprinty považoval jen za ostrý test a bojem o titul se vůbec nevzrušoval.

Když ale čtyřikrát odstartoval, třikrát vyhrál a dostal se do čela průběžného pořadí, zkusil o titul přeci jen zabojovat. Jeho bratr jel ve Vyškově vyloženě na něj, žádný bratrovražedný boj jako v Pačejově se nekonal, a závěr musel Tomáš absolvovat na nevhodných gumách. Nakonec tak cíl spatřil až jako šestý. Náročná trať ještě umocněná vrtkavým počasím dopomohla ke skvělé čtvrté příčce mezi záplavou speciálů WRC Milanu Chvojkovi s jeho Fordem Escort RS Cosworth. Speciálů královské kategorie startovalo sedm a prim hrála opět dvojice libereckých pilotů. Tím druhým ale tentokrát nebyl Tomáš Vojtěch. Na soutěži se totiž objevil jeho jmenovec Tomáš Enge a nikterak mu nevadilo, že jel svou teprve pátou rally a čtvrtou s WRC. Vyhrál hned úvodní zkoušku. Do čela se s náskokem 5,4 sekundy vrátil ještě po té předposlední.

Závěr ale zvládnul naprosto parádně Štěpán Vojtěch a soutěž a s ní i titul vyhrál o 2,1 sekundy. Ve skupině N už také mohlo dojít k rozuzlení boje o titul. Komárek přišel hned na začátku o hlavního soupeře Semeráda, který skončil po trojitém defektu. Lídr mistrovství si tak na čele pořadí směřoval za titulem. Než přehnal hlubočanský skok a s poškozeným zavěšením musel své Mitsubishi odstavit. Nejrychlejší Lancer dovezl do cíle, kterého se dočkala pouhá trojice aut N4, Martin Prokop. Nejrychlejší dvoukolku dovezl do cíle Malý, ale po lapáliích se zamlženým oknem v závěru ztratil tolik, že se k němu Petr Křížek s Hondou Civic Type-R přiblížil na pouhé dvě desetiny.

Závěr sezóny již třetím rokem obstarala Air Design Sprintrallye Sosnová. Na tamním autodromu se začínalo klasickou zkouškou a končilo paralelní superspeciálkou, mezitím posádky vyrazily i do přírody na jednu z nejkratších tratí rallysprintové historie. Trochu zvráceným způsobem se vyvinul duel dvou jezdců Octavií WRC o post vicemistra. Chovance s Trněným dělily před startem pouhé dva body. Moravský pilot ale vinou nedostatku financí do Sosnové vůbec nepřijel. Jeho západočeský rival by tam nakonec asi radši taky vůbec nejezdil. Problém s čidlem zapříčinil, že ráno svou Octavii vůbec nenastartoval. Vicemistrem se stal Chovanec. I když se jedná o jeho domácí rallysprint, již jistý mistr jej vynechal.

Jeho bratr Tomáš startoval a měl podobně jako Štěpán ve Vyškově plné ruce práce s Engem v Octavii WRC. Špičkový okruhový jezdec si rychle zvyknul na špínu rychlostních zkoušek a v půlce Sosnové už vedl o půl minuty. Vojtěch v RZ 5 vyletěl ven a u Peugeotu rozbil chladič. Na druhé místo poskočil Chvojka, ale jen na chvíli. Než jej zastavil obrubník v šestém testu. Tím se otevřela cesta na stupně vítězů pro piloty produkčních aut. Nejrychleji začal domácí Tošovský, ale po zbytek soboty se už spolu v těsných soubojích utkávali Prokop s Jandíkem. Moravský pilot nakonec vyhrál o necelých šest vteřin. Problémy s tlumiči výrazně zdramatizovaly cestu Komárka za titulem. Nakonec dojel do cíle až jako sedmý, ale titul mu přeci jen neuniknul. Podobně to vypadalo v F2, kde Malý poškodil o betonový patník hned v RZ 1 poloosu a odstoupil. Poděkování za titul pak musel poslat do Hluboše. Petr Brynda dokázal klasifikaci dvoukolek se svou Felicií vyhrát a tím o podstatný maximální bodový zisk a s tím spojený titul připravit pilota Citroënu Xsara VTS Petra Vlašína.

Sezóna skončila titulem jednoho libereckého jezdce a vítězstvím druhého v závěrečné soutěži konané nedaleko tohoto severočeského města. Tomáši Engemu stačilo odjet pouhých šest rally, než se poprvé radoval z triumfu. Pěkná tečka za čtvrtou sezonou rallysprintů.

MČR VE SPRINTRALLY 2003 NA EWRC-RESULTS

Průměrně startujících - 105

Průměrná délka soutěže - 69,65 km