Střípky z CER: Hyundai má titul mezi jezdci

Thierry Neuville odstartoval do rally tří států s možností, že by se v cíli Power Stage umístěné na německém území již mohl předčasně radovat ze svého prvního světového titulu. Stačilo mu k tomu málo, poradit si se svým týmovým kolegou Ottem Tänakem a získat o dva body více. Během náročné české etapy se Belgičan po RZ 5 dostal do čela a večer šel spát jako lídr. Na estonského kolegu, kterému patřila třetí příčka, měl k dobru necelých osm sekund. Do boje o titul se snažil ještě zapojit Sébastien Ogier, byť po dvou předcházejících soutěžích už platil za outsidera. V Řecku doplatil na defekt a následnou havárii až v Power Stage, v Chile naopak chyboval už na třetím testu a musel pak ve zkoušce měnit kolo. V sobotu pak navíc poškodil řízení a do neděle vyrážel bez bodů z předešlých dnů. Rychlost z chilské neděle, kterou ovládnul bez ztráty kytičky, si přenesl i na soutěž, o které před startem prohlašoval, že jeho letos již třetí domácí.

Vedoucí Neuville na trati německé RZ 11 dvakrát chyboval a po výletu z trati si pro návrat vybral místo s příkopem, ve kterém se na chvílí zasekl. I když jej tyto incidenty stály jen něco málo přes půl minuty, propadnul se z prvního místa až pod stupně vítězů. V tu chvíli se i ty drobné dva body na Tänaka začaly ukazovat jako těžká mise. Estonec na chybu týmového kolegy zareagoval výborně, vyhrál RZ 12 a dotáhnul se 1,1 sekundy za nového lídra Ogiera. Na konci dne sice Francouz vedl, ale náskok těsně nad pět vteřin udržoval dění v soutěži velmi dramatické. Neuville si to už dramatizovat moc nechtěl a nakonec se rozhodnul místo honby za nedělními body pojistit si body za sobotní čtvrtou příčku a hlavně nedopustit, aby se mu soupeři přiblížili více, než je nezbytně nutné. To potvrdil hned po první ranní zkoušce: „Nechci moc riskovat. Trať je samé překvapení. Hned na začátku jsme měli pořádný smyk. Všechny antikaty jsou posunuté a některé tam ani nejsou.“

Na první dva kilometry nedělního úseku Am Hochwald by Ogier jistě přidal o hodně víc antikatů. Právě na těchto dvou kilometrech se psal jeho osud v letošní CER a vlastně i šampionátu jako takovém. V prvním průjezdu šel pozdě na brzdy, vycestoval ven a po ztrátě přes deset sekund spadnul na druhé místo. V tom druhém doplatil na vytahané bláto, byl v jedné z prvních zatáček až moc rychlý a o strom z auta odstranil levé zadní kolo i část karosérie. Po efektní otočce jeho černý Yaris ještě zbořil telegrafní sloup. Takový konec boje o letošní titul si osminásobný mistr světa, který o devátou korunu na začátku roku ani bojovat nechtěl, asi nepředstavoval. Těch chyb z jeho strany bylo letos nezvykle hodně. A paradoxně k nim došlo až v druhé půlce roku, kdy už Ogier startoval pravidelně. Více bodů si tak nakonec připsal v první části sezóny, kdy startoval občasně.

Strůjcem toho, že Ogier nakonec musel přistoupit na pravidelné starty, byl tak trochu Elfyn Evans. Letos plnil roli týmové jedničky, ale ta mu očividně moc neseděla. V Toyotě o jeho výsledcích jistě měli jiné představy a Velšan si doposud nepřipsal jediný triumf. Pro dvojici Hyundaie nebyl během roku tak velkou hrozbou, ale v CER podal jeden z nejlepších letošních výkonů. Vloni právě zde zaparkováním Yarise do stodoly u trati ukončil bitvu s týmovým kolegou Rovanperou o titul. Letos předvedl kombinaci slušného tempa a spolehlivosti. Nakonec nebyl ani daleko od nedělního úspěchu, který zatím dokázal vyjet jen ve Švédsku, ani od vítězství. Přesně sedm sekund byl Evansův finální odstup za vítězem. Bohatý bodový zisk jej posunul zpátky před týmového kolegu na třetí místo průběžného pořadí. Aby se případně stal vicemistrem, v Japonsku by Velšan potřeboval hodně štěstí. Tentokrát na poslední evropské soutěži ale předvedl výkon, jaký musel Jari-Mattiho Latvalu potěšit. Toyota zůstává ve hře o titul ve značkách a tam jim Evans pomohl se trochu dotáhnout za vedoucí Hyundai.

A pochvalu si jistě zaslouží i Takamoto Katsuta. Během vynucené chilské přestávky, kterou musel po špatných výsledcích překousnout, se Japonec dokonale restartoval. Na to držet se nejlepší čtveřice to sice nebylo, ale jeden primát si Katsuta udržel. Zůstává králem asfaltových nedělí. Po Croatia Rally ovládnul letošní novinku v podobě samostatně bodované nedělní etapy i zde na CER. V té samé etapě si naopak trochu svou reputaci z předešlých podařených startů ve voze Rally1 pokazil Sami Pajari. Finův bílý Yaris zakončil jízdu po trojitém saltu hned na první ranní zkoušce. Do třetice po Finsku a Chile to tedy nebylo všechno dobré. Na Rally Japan si ale své renomé může znovu vylepšit. Stačí tam pro svého zaměstnavatele Toyotu vybojovat titul ve WRC2.

Místo na příští rok již má jisté podle vlastních prohlášení Adrien Fourmaux. V jakém voze, to nechtěl zatím prozradit. Do Česka, Německa a Rakouska přijel s tím, že se mu po dvou soutěžích mimo stupně vítězů stýská po vítězném šampaňském. Tentokrát si jej ale rozhodně nezasloužil. První etapu bojoval se vším možným, s hybridem, s nastavením vozu, jen ne s nejrychlejšími soupeři. Ze sedmého místa se ale v sobotu už výše neposunul. Problém s diferenciálem jej poslal mimo trať už v první ranní zkoušce, když na mokré trávě doklouzal až do lesíka. A když se z něj dostal, v další zkoušce šel opět ven a později o beton u trati vážně poškodil zadní část své Pumy. Na přejezdu následně odstoupil. Prostor tak dostal Francouzův týmový kolega, který dosud zůstával v jeho stínu. Teď Grégoire Munster absolvoval první dvojici soutěží, do kterých odstartoval s tím, že zde už techniku Rally1 předtím pilotoval. Řečí čísel značících odstup v sekundách na kilometr si ale oproti loňsku o tolik nepolepšil. Konkrétně o 0,12. Posun o dvě pozice výše mezi pětici nejrychlejších už zní na první pohled lépe. Trochu jej ale kazí fakt, že šestým autem byla nejrychlejší technika Rally2.

Do třetího Hyundaie se posadil letošní asfaltový specialista Andreas Mikkelsen, ovšem ani neodjel první kolo šumavských zkoušek a už byl po havárii mimo hru. Zlý nedobrý víkend zakončilo nedělní trápení, kdy hned na prvním testu po předešlé chybě musel zastavit a měnit defekt. Naštěstí oba hlavní piloti přinesli do týmové kasičky dostatek bodů. Tänak se dokázal na úkor svého parťáka udržet v boji o titul a tak se po třech letech bude opět rozhodovat až v závěrečné rally. Mezi úspěchy si Estonec může zaznamenat i to, že dokázal donutit k chybě svého soupeře a kamaráda v jedné osobě Ogiera. Díky tomu mu do klína spadnulo i maximum sobotních bodů. V Japonsku to bude sice běh na dlouhou trať, ale možné je všechno. Těžký oříšek to bude pro vedení týmu, které sice může oba jezdce nechat bojovat, ale zároveň od nich potřebuje body do týmové klasifikace. Za měsíc to na Rally Japan ještě bude stát za to.