Sardinie ve 48 hodinách

Oproti vžitému stylu itineráře světových soutěží se tento těsnější formát liší zkrácenou páteční etapou. Ta začínala až odpoledne a nabídnula jen dva průjezdy dvojicí úseků. Zredukování první etapy vedlo ke snížení ostrých kilometrů. Paradoxně se však nejednalo o nejkratší ročník Rally Sardegna během její světové historie. Tím zůstává ročník 2020, který se kvůli světové pandemii odjel v hodně kondenzovaném formátu a oproti letošním 266 kilometrům nabídnul trať ještě o sedmadvacet kilometrů kratší. V tehdejším výrazně pozměněném kalendáři se na italském ostrově jelo až v listopadu. O měsíc dříve světová esa vyrazila na jinou drsnou šotolinu do Turecka. A právě tehdejší Rally Turkey Marmaris v praxi vůbec poprvé světu ukázala nový sprintový formát světových soutěží. Přesun shakedownu na páteční ráno a zkrácení první etapy na pouhé odpoledne tedy poprvé použili Turci před čtyřmi lety. Možná právě na tuto rally si někdo od promotéra vzpomněl, okopíroval její harmonogram a “vymyslel” tím zcela “nový” sprintový formát.

Sardinští pořadatelé do něho ale vložili jednu svou kreativní myšlenku a ta se jim zle vymstila. Shakedownu a divácké superspeciálce běžně věnovaný čtvrtek byl tentokrát vyhrazen o den posunutým seznamovacím jízdám. Aby ale o diváckou superspeciálku pořadatelé diváky neochudili, zorganizovali ji v rámci shakedownu. Odjet jej na rallycrossové trati v Ittiri ovšem dobrý nápad nebyl. Kvanta zvířeného prachu způsobila, že nic neviděli ani jezdci a nakonec ani diváci. Nejrychlejší čas v prachu zaznamenal lídr mistrovství Thierry Neuville: “Tenhle shakedown je opravdu šílený. Ten, kdo ho vymyslel, by měl být vyhozen. A to ne až zítra, ale hned.” Rally Sardegna pro letošek změnila své centrum a servis byl místo do Olbie umístěn do Alghera. Tento přesun tak znemožnil do harmonogramu zařadit atraktivní diváckou superspeciálku vedoucí ulicemi a parkem přímo v srdci Olbie, která se v rámci rally odjela v posledních letech.

Fanoušci směřující na ostrov z velké dálky, připraveni vychutnat si několik dní atraktivních průjezdů na drsných cestách plných šotoliny, písku a kamení, tedy z nového formátu soutěže zrovna u vytržení nebyli. Stejně tak jej jistě neocenili ani místní hoteliéři a restauratéři. Vzhledem k posunu seznamovacích jízd o jeden den totiž týmy mohli na ostrov dorazit později. V továrních týmech si to však pochvalovali, každé ušetření nákladů se hodí. Christian Louriaux na ostrově převzal roli šéfa týmu Hyundai za absentujícího Cyrila Abiteboula: “Je to dobré udělat harmonogram trochu kratší, poslat sem lidi později a ušetřit tím trochu peněz z rozpočtu. Nakonec to byla dramatická soutěž a ještě jsme ušetřili.” A ušetřit tovární týmy mohly ještě více. Třeba na množství mechaniků. Itinerář rally totiž postrádal veškeré polední servisy, do Alghera posádky dorazily vždy až večer.

V případě sobotní etapy, která svou délkou tvořila více než polovinu celé rally, se to ovšem jako příliš rozumné neukázalo. Sardinské tratě jsou pro techniku velice náročné a zvládnout osm rychlostních zkoušek v délce stopadesáti kilometrů bez technické závady je skoro nemožné. Sébastien Ogier si nebral servítky: “Je opravdu škoda, že jsme během dne nenavštívili servis. Několik aut to navíc stálo pokračování. A k tomu nám tu v servisu sedělo sedmdesát lidí a nedělali nic. V tomhle sportu je stále spousta problémů.” Jako obvykle nízký počet startujících speciálů královské kategorie Rally1 ovšem prořídnul už během krátkého pátečního odpoledne. Technická závada Fordu Puma Rally1 poslala do SupeRally na poslední zkoušce první etapy Adriena Fourmauxe. Francouz zažil skvělý úvod sezóny, kdy švédskou a keňskou soutěž dokončil na stupních vítězů. V Chorvatsku přišlo první menší zaváhání, ale minule v Portugalsku opět pilot Fordu zlobil nejrychlejší soupeře a do cíle dojel čtvrtý.

Tentokrát se letos poprvé musel popasovat s větším množstvím technických problémů. V sobotu po pátečním problému musel startovat jako první a ostatním čistit trať. K tomu jej v půlce dne ještě potrápily brzdy a absence servisní pauzy francouzskou posádku donutila opravu provést vlastními silami. To se jim za cenu stotřiceti trestných vteřin podařilo a v neděli ještě vytěžili pár mistrovských bodíků. Návrat mezi trojici nejrychlejších, ve které se objevili v úvodu sezóny, se už ale zdá jako nedostižná meta. Problémy soupeřů dopomohly k životnímu výsledku druhému jezdci M-Sportu. Grégoire Munster se s Pumou Rally1 dokázal dostat mezi pětici nejrychlejších a o dvě příčky tím vylepšit své dosavadní maximum. Drobné problémy s motorem Fordu v samém závěru rally ale nevystrašily jen jeho. Dost na trní byl i šéf týmu Richard Millener. Na výsledek Munstera se dá ale pohlížet i trochu kritičtější optikou. V rally pilotoval nejpomalejší speciál kategorie Rally1, který odjel kompletní soutěž, a nejrychlejšímu jezdci nižší kategorie Rally2 nakonec ujel jen o půl minuty. Pro příště by se tak měl zaměřit na jiné konkurenty než Samiho Pajariho s Toyotou GR Yaris Rally2.

Finský mladík zaznamenal na italském ostrově také svůj nejlepší výsledek kariéry. Hodnocení WRC2 už během své krátké kariéry vyhrát dokázal, podařilo se mu to vloni doma ve Finsku. Na šestém místě absolutního pořadí soutěže mistrovství světa se také už umístil, letos ve Švédsku. Ale tentokrát poprvé se Pajarimu podařilo obojí během jedné rally. A Toyota si díky němu z Itálie odváží alespoň jedno vítězství. Takamoto Katsuta dostal od šéfa Toyoty Jari-Mattiho Latvaly úkol přenést svou formu, jakou se většinou prezentuje během páteční etapy, do zbytku rally. Ještě v sobotu dopoledne se to japonskému jezdci dařilo, když páteční čtvrtou příčku vylepšil a posunul se na provizorní stupně vítězů. Bohužel pak ale řekla převodovka jeho GR Yarisu Rally1 dost a Katsutovi již nebylo dopřáno absolvovat odpolední rychlostní zkoušky. Po první šestici soutěží má bilanci 50:50. Jen v polovině případů dokázal spatřit cíl bez využití SupeRally.

Větší starosti ale Latvalovi dělá druhý pilot, který s černou Toyotou absolvuje kompletní program. Na výkonech Elfyna Evanse závisí, zda japonská značka obhájí titul mezi jezdci. V Portugalsku se mu ovšem moc nedařilo, dojel až šestý a odstup za jeho hlavním soupeřem Neuvillem se prohloubil. Na Sardinii mu defekt hned na úvodním testu moc na náladě nepřidal. Nakonec jej tento, ale ani ten sobotní, zase tolik času nestál. Velšan totiž rychlostně nestačil ani na zbylých zkouškách. Neuville i přes čištění trati dokázal zajet páteční etapu rychleji. Z pátého místa se pak v sobotu dopoledne senzačně posunul na třetí, zatímco Evans zůstával šestý a za Belgičanem už zaostával o minutu. Když ale Hyundai i20 N Rally1 zůstal ve druhém průjezdu úsekem Tula viset mimo trať, vysvitla velšskému jezdci Toyoty naděje. V neděli se díky novému bodovacímu systému ale jelo od nuly a v této části rally, kdy jde hlavně o čistou rychlost, Evans tradičně nestíhal. Obě hvězdy konkurenčního Hyundaie nedělní samostatně bodovanou etapu i Power Stage opanovaly, zatímco Evans opět paběrkoval. Z Neuvillova náskoku tak dokázal Velšan umazat pouhých šest bodů. Latvala bude od svého svěřence vyžadovat lepší výkony: “Elfyn určitě nepodal svůj nejlepší výkon, ale to ani předtím v Portugalsku. Závodění je teď vyrovnanější a daleko zajímavější. Jet na jistotu už nestačí. Musíme začít závodit a najít bojového ducha a odhodlání pro následující Rajd Polski. Musíme zajistit, aby na to byli všichni připraveni.”

Kdo rozhodně s černou Toyotou nejezdí na jistotu, je Sébastien Ogier. Osminásobný mistr světa jede vybrané soutěže a má jediný cíl, co nejvíce jich vyhrát. Před italským startem se mohl pochlubit skvělým skóre, ze tří startů vytěžil dvě vítězství a jednu těsnou prohru. Na Sardinii dorazil jako tamní čtyřnásobný vítěz. Jeden jediný triumf jej tak dělil od momentu, kdy by se odpoutal od svého krajana a odvěkého rivala Sébastiena Loeba a stal se králem italského ostrova. Pátek projel nejrychleji ze všech a pouť za rekordem tak začal úspěšně. Sobotní ráno Francouzovi přivodilo infarktovou chvilku, když do cíle první zkoušky přijel na defektu. V kufru své Toyoty vezl jen jednu rezervu a musel ještě absolvovat tři rozbité testy. Stav cesty na tom posledním z nich zhodnotil suše: “Nikdy předtím jsem tuto zkoušku neviděl tak rozbitou.” Štěstěna se ale přiklonila na Ogierovu stranu a po půlce předlouhé etapy za novým lídrem Ottem Tänakem zaostával jen o 3,5 sekundy.

Odpoledne se ale posádky vydaly směrem k Olbii do hor nad městečko Buddusó a tamními zkouškami Francouz prolétl neuvěřitelným stylem. Ve třech z nich zaznamenal nejrychlejší čas, estonskému soupeři nadělil přes dvacet vteřin a vrátil se do čela. Tänak doplácel na odstoupení týmového kolegy, po kterém byl stájí tlačen k obezřetnější jízdě. Když se mu poté nepodařilo sobotní klasifikaci opanovat, stále mohl v neděli zabojovat o maximum bodů. I během posledního dne ale musel myslet na to, že pokud odstoupí, domů si neodveze ani bod. A to si v situaci, kdy stále ještě dotahuje bodovou ztrátu po chybách ve Švédsku a Keni, úplně nemohl dovolit. Po první nedělní zkoušce Ogier sice prohlašoval: “Vynasnažíme se dnes o co nejlepší výkon, maximum bodů pro tým, pokud to půjde.” Na jeho časech to ale moc znát nebylo a dokonce zaostával i za svým týmovým kolegou Evansem, který v neděli nebývá nejsilnější. Tänak dokonce během prvních průjezdů snížil svůj odstup o více než deset sekund.

Když potom ale v předposlední zkoušce Ogierovi nadělil jen čtyři desetiny, začínalo to vypadat, že se budou na Sardinii přepisovat historické tabulky. Pokud se ale Power Stage odehrává na legendární rychlostní zkoušce Sassari - Argenteria, nemůže si být nikdo ničím jistý. A oba protagonisté letošního boje o vítězství o tom vědí své. Tänak právě zde v roce 2019 přišel po poruše posilovače řízení své Toyoty o jisté vítězství. O rok dříve v přímém souboji s Neuvillem přišel na tom samém úseku o vítězství Ogier a prohrál tehdy o pouhých sedm desetin vteřiny. A letos Argenteria udeřila znovu. Když černá Toyota klesla dolů k pláži na závěrečnou část zkoušky, měla za sebou poslední mezičas, který ji udržoval na prvním místě. Tou dobou ale došlo k poškození ráfku a od něho i gumy, což Ogierovi znesnadnilo manipulaci s vozem. Do konce zbývalo pár zatáček, ale ty bohatě vystačily k tomu, aby na nich ztratil oněch rozhodujících 6,4 sekundy. Latvala se už v zázemí týmu připravoval k oslavě čtvrtého triumfu Toyoty v řadě. Po průjezdu cílovou fotobuňkou ale zůstal nevěřícně hledět na výsledný rozdíl. Vítězem jedenadvacátého ročníku Rally Sardegna se o pouhé dvě desetiny sekundy stal Tänak a Hyundai slaví třetí letošní vítězství. MImochodem Estonec se stal letos teprve druhým z pravidelně startujících jezdců, který dosáhnul na vítězství. Předtím se to na začátku roku povedlo jeho parťákovi Neuvillovi.

Sardinie umí nabídnout opravdová dramata a letos to dotáhla k dokonalosti. Rozdíl dvou desetin rozhodl v historii mistrovství světa už jednou, bylo to ve prospěch Ogiera na Jordan Rally 2011. Tentokrát se situace obrátila a Francouz se bude muset na ostrov ve Středozemním moři ještě jednou vrátit. Přes vzpomínku na jordánskou soutěž se dostáváme ještě k jednomu důležitému momentu letošní sardinské soutěže. Větší část rally se v kuloárech řešilo, jaká rošáda v kalendáři mistrovství světa bude v sobotu večer v Algheru zveřejněna. Černé scénáře hovořily o tom, že se zde jelo naposledy a italský podnik MS se přesune do Říma. Nakonec si ale prezentaci pro sebe uzmuli Saúdové, kterým se podařilo domluvit s promotérem na lukrativním desetiletém kontraktu. Rally Saudi Arabia do šampionátu vstoupí již příští rok a po čtrnácti letech šampionát vrátí do oblasti Středního východu. Na konci listopadu bude hostit poslední soutěž sezóny.

Už třetí nepovedou soutěž v řadě zažila česká značka Škoda. Josh McErlean s Fabií RS Rally2 sice minule v Portugalsku mohl vyhrát a nakonec se mu to nepovedlo jen těsně, ale tři hlavní esa české značky tamní rally nedokončila. Pierre-Louis Loubet si o moc lépe nevedl ani teď na Sardinii a svou Fabii musel s technickou závadou odstavit v půlce sobotní etapy. Jeho konto i po druhé soutěži zeje prázdnotou. Gus Greensmith se na Rally Sardegna ani nepřihlásil a nakonec chyběl i Oliver Solberg. Švédský mladík sice na ostrov dorazil, ale už tou dobou nebyl v nejlepší zdravotní kondici. Seznamovací jízdy ještě absolvoval, ale usednout do soutěžního auta už si netroufnul. Nejrychlejší Škodu tak do cíle dovezl český pilot Martin Prokop, milovník místní rally. Ostatně z dvaceti světových ročníků vynechal jediný, ten první v roce 2004. O devět let později si už na italském ostrově vyjel jeden z nejlepších výsledků kariéry, když s Fordem Fiesta RS WRC dojel pátý. Teď s Fabií RS Rally2 rally dokončil jako čtvrtý nejrychlejší v hodnocení WRC2.

I tentokrát se na stupně vítězů vešel pilot, který minule v Portugalsku vybojoval pro značku Toyota první vítězství ve WRC2. Tentokrát ale nestačil ani značkovému kolegovi Pajarimu, který klasifikaci opanoval a již vyhlíží svůj první start se speciálem Rally1 v Lotyšsku, ani lídrovi WRC2. Yohan Rossel si už minule pochvaloval, jak mechanici zapracovali na šotolinovém nastavení Citroenu C3 Rally2. Francouz se rázem stal opravdu silným soupeřem favorizovaným pilotům ve škodovkách. Jejich portugalského nezdaru ale ve svůj prospěch využít nedokázal a po defektu a s ním spojených problémech a penalizacích skončil až pátý. Děkovné dopisy do sídla Pirelli nebude posílat ani tentokrát. Už třetí jeho letošní start poznamenal problém s pneumatikami. V Chorvatsku jej defekt vyřadil z boje o vítězství, v Portugalsku rovněž a následná penalizace za nepřipoutání spolujezdce srazila ještě hlouběji a tentokrát se může těšit jen z ceny za nejvíce vyhraných rychlostních zkoušek. Na Sardinii byl jeho rudý Citroen nejrychlejším autem Rally2 na trati. Po svém boku měl staronového spolujezdce Benjamina Boullouda, neboť Arnaud Dunand po několika svých přehmatech už nechtěl dál pokračovat. Dvouminutová výměna kola v RZ 3 Francouze ale o vítězství připravila. Senzační stíhací jízdou se Francouz probojoval alespoň na druhé místo a ztrátu zredukoval o mohutnou minutu a půl.

Sardinie byla kratší než obvykle, náročná byla ale stejně a po sportovní stránce nabídnula perfektní show. Snad se tedy nepotvrdí dohady o přesunu italského podniku MS na pevninu, po dvaceti světových ročnících se už Rally Sardegna stala vítanou klasikou, bez které by světový šampionát nebyl kompletní.