Oddechová sezóna M-Sportu

Do roku 2024 budou nastupovat s hodně okleštěnou jezdeckou sestavou, ve které chybí jakékoliv zvučné jméno s poutavou historií startů. Situace M-Sportu ale není už od roku 2013, kdy poprvé nestartovali jako plnohodnotný tovární tým Fordu, zrovna jednoduchá. Malcolm Wilson ovšem rallysport miluje a jako správný srdcař dokáže už dvanáctou sezónu odjet v režimu polotovární stáje. Podpora americké automobilky je dost kolísavá a souvisí i s tím, kdo zrovna usedá za volant tamních speciálů. Logo Fordu se na Fiestách WRC začalo ve větším objevovat, když se Wilsonovi podařilo ulovit úřadujícího mistra světa Sébastiena Ogiera a samozřejmě podpory se týmu dostalo i při vývoji Pumy Rally1. Jinak se ale Britové musí opřít o soukromé zdroje a také o to, kolik financí má za sebou ten který pilot. Typickým příkladem byla v tomto ohledu sestava M-Sportu v roce 2021, kdy se v roli stájové jedničky ukázal Gus Greensmith. Rok předtím zase využili situace, kdy Citroen náhle ukončil tovární projekt a smluvně vázaný a zaplacený Esapekka Lappi zůstal volný.

Letošní rok se v novodobé netovární historii M-Sportu, tedy počínaje sezónou 2013, stane teprve třetím, kdy v jezdecké sestavě nebudou mít vítěze ani jediného podniku mistrovství světa. Kromě již zmíněné sezóny 2021 se tak stalo ještě v roce 2015. Tehdejší jezdecká dvojice Elfyn Evans a Ott Tänak je však s tou současnou jen těžko porovnatelná. Z nového dua ještě ani jeden nevystoupal na bednu a maximem zůstává pátá příčka. I když zástupci značky Ford podobně jako ti od Citroenu vyjadřovali touhu po hybridizaci soutěžní techniky, s jejím příchodem se ale žádný jejich plnohodnotný tovární návrat na scénu nekonal. Když už hybrid neláká, Wilson dokázal FIA přesvědčit alespoň ke kompromisnímu řešení v podobě umožnění startů aut Rally1 bez hybridní jednotky. Zda ale nějaké soukromníky naláká na pronájem takto okleštěných Pum, to zatím není vůbec jisté. Když už letošní sestava neoslní kvalitou, hodila by se větší kvantita. Ostatně před dvěma lety na některých soutěžích startovalo pod hlavičkou M-Sport Ford WRT i pět Fordů Puma Rally1 najednou. Vloni už se počet omezil na pouhé dva stroje. Jeden s hvězdným Tänakem a druhý s platícím Loubetem.

Korzičanovo pokračování za volantem Pumy se na konci roku i přes neoslnivé výsledky vzhledem k jeho finančnímu zázemí jevilo jako jasná záležitost. Pokračovat ale nebude ani jeden z loňských pilotů. Druhou možnost zazářit naopak dostal Adrien Fourmaux. Osmadvacetiletý Francouz v barvách M-Sportu startoval už v roce 2020, kdy jej Fiesta Rally2 dovezla ke třetímu místu v hodnocení WRC2. Rok na to skočil rovnou do Fiesty WRC a hned při prvním startu v Chorvatsku se vešel mezi pět nejrychlejších. Stejný výsledek zopakoval i na Safari, ale závěr sezóny negativně ovlivnily jeho havárie na všech třech asfaltových podnicích. Ještě větší kvanta nehod byla k vidění vloni, kdy Fourmaux hned v Monte Carlu předvedl hodně divoký let do rokle a z prvních pěti světových startů rozbil auto hned třikrát. Nic moc lepšího nepředvedl ani na konci roku a havárií v Belgii z pátého místa se připravil o nejlepší výsledek sezóny. Smířit se musel jen se sedmou pozicí v Estonsku a odsunem k náhradnímu programu.

Většinu loňské sezóny tak strávil ve slabší Fiestě Rally2, se kterou vyhrál slabě obsazený britský šampionát. V daleko lépe obsazeném WRC2 skončil až osmý. O lepší výsledek jej připravila další velká chyba. Z vedoucí příčky WRC2 odstoupil na Sardinii v úplně posledním testu. V dobrém světle se pak ukázal ve Finsku, kde v tomto hodnocení dojel druhý, a pak na CER, kde pilotoval nejrychlejší vůz Rally2. O tom, že s ním v Cumbrii počítají i na další rok, leccos napověděla startovní listina závěrečné FORUM8 Rally Japan. Místo Loubeta v ní figuroval s druhou Pumou právě Fourmaux. Zrovna slavně se ale v těžkých podmínkách nepředvedl a hned v první přírodní zkoušce skončil mimo trať. Náročné japonské asfalty nachytaly i jeho nového parťáka Gregoira Munstera. Ten s Francouzem absolvoval sezónu ve WRC2. Špičce šampionátu ale rychlostně nestačil a jeho nejlepším výsledkem zůstává předloňské japonské vítězství.

Dvojnásobný juniorský mistr Belgie na mezinárodní půdu vyrazil s technikou Hyundai, ale na druhé místo z evropské Rally Hungary 2020 o rok později navázat nedokázal a nakonec neuspěl ani v napínavém boji o belgický titul. Předloni se už doma ukazoval jen sporadicky a s Hyundaiem i20 N Rally2 hlavně sbíral zkušenosti na světových kolbištích. Syn Bernarda Munstera pokořil další milník své kariéry vloni díky podpoře Jourdana Serderidise, který mu zapůjčil auto a finančně podpořil dva světové starty se špičkovou technikou Rally1. Mladík z Lucemburska při prvním startu s tímto autem v Chile předvedl solidní spolehlivost, ale o výsledek v top ten jej připravil defekt. Na CER na svém přeci jen úspěšnějším asfaltovém povrchu dokázal zajíždět časy ne tak vzdálené jezdcům, kteří mají s technikou Rally1 daleko větší zkušenosti. Klíčem k úspěšné sezóně 2024 ale bude u obou mladých pilotů hlavně spolehlivost. Čekat od nich přímé ohrožení devítky konkurentů ze zbylých dvou týmů úplně nejde. Bude ale dostatečně spolehlivá i M-Sportem připravená technika? Vloni se to Britům moc nedařilo a přišli tak o jedinečnou možnost využít jednorázových služeb ex-mistra světa k napodobení Ogierových úspěchů z let 2017 a 2018. I tak ale bude Tänakova dvojice vyhraných rally pro letošní sestavu těžko překonatelnou výzvou…