Budil s Vejvodou na čele evropského šampionátu

Výsledkem bylo třetí stříbro v řadě a posun do čela Mistrovství Evropy v rally historických vozů.

I na účastníky letošní Rallye Weiz čekalo za Alpami dusné a horké počasí, na rozdíl od nedávného maďarského klání bylo však přece jen o krapítek přijatelněji. Čtvrteční slavnostní start dokonce kropil déšť, v pátek ale už bylo opět jasné, že se bude závodit pouze na suchých silnicích. „Harmonogram byl tentokrát nastaven tak, že bylo možné ještě v pátek absolvovat seznamovací jízdy, my už ale stihli všechno napsat za středu a čtvrtek,“ říká pilot historického BMW, štětkovický Stanislav Budil. Ten popisuje i další zážitky: „Dopoledne jsme tedy už jen bez potíží absolvovali technické přejímky a také se trochu poptali na stav tratí našich soupeřů a kamarádů. Ti nám ale potvrdili, že nás na cestách žádná zrada nečeká. Měli pravdu - když jsme do soutěže odstartovali, po blátě už nebylo ani památky. Přesto to místy notně klouzalo, zdejší asfalty byly často neskutečně hladké a ve druhých průjezdech na nich přibyla také spousta štěrku vytahaného z krajnic.

Foto: Harald Illmer

Nám se ale úvod povedl a druhou rychlostní zkoušku jsme v naší kategorii dokonce vyhráli. Celkově jsme na ní zajeli sedmý čas, když nás od třetí příčky Francouze Eouzana s mnohem modernějším BMW M3 dělilo jen necelých osm sekund. Díky tomu jsme se dostali letos poprvé do čela naší kategorie před tradiční soupeře Pasuttiho a Rónaye. Tahle radost nám ale vydržela jen chvilku, na následujícím testu jsme totiž měli na přehřátých pneumatikách malou krizovku a raději zvolnili, takže nás oba zmínění soupeři zase v pořadí přeskočili.“ Závěr dne se ale středočeské posádce vydařil. Jako RZ 4 byla zařazena opět zkouška ´Stralegg´, kterou se Budilovi s Vejvodou povedlo také napodruhé v kategorii ovládnout, solidní čas na závěrečné páteční erzetě poté modrobílé BMW 2002ti posunul před ford manželské posádky Rónayových.

Foto: Harald Illmer

V sobotním dopoledni už českému ataku neodolalo ani červené porsche Pasuttiho s Campeisem. Česká posádka obula nejtvrdší směs pneumatik a byla to dobrá volba. Na prvních třech zkouškách dne vypálili všem největším soupeřům rybník a vrátili se do čela pořadí kategorie 2, ač jejich padesátiletý ´bavorák´ figuroval v první desítce celkového pořadí jako úplně nejstarší vůz! „Každá soutěž ale končí až v cíli a i my jsme si toho byli dobře vědomi. Už na RZ 8 byl Pasutti se svým o sto koní silnějším strojem jen vteřinku za námi, my se pak při devátém testu na klouzavém úseku v lese přetočili a museli couvat. Rázem jsme byli zase až za italskou posádkou,“ popisuje štětkovický pilot průběh sobotní etapy: „Odpolední část pak začínala okruhovou zkouškou Naas, která některým našincům připomínala svým trojúhelníkovým tvarem čínovský okruh u Klatov. Ten je ale rovinatý, v Rakousku to naopak bylo pořád nahoru dolů a nám v ostrých stoupáních scházeli koníci pod kapotou. A tak jsme si odtud přivezli i takovou příhodu, že jsme z kopce dohnali renault španělské posádky a báli jsme se, že nás při předjíždění zdrží. Jemu pak ale do kopce zatopilo turbo a byl fuč… No zkrátka tady nám i Pasutti odskočil téměř na půlminutový odstup a přestože jsme pak ještě na dalším testu zkusili zabrat, už jsme mu nestačili. Zároveň jsme ale pořád drželi bezpečný náskok před Rónayem a dalším domácím jezdcem Lindnerem s rychlými fordy, osazenými silnými motory ´BDA´. Závěr soutěže se tak odehrál v poměrně poklidném duchu. Na vítězství jsme sice nedosáhli a dojeli do cíle opět jako druzí, bylo to ale asi maximum možného. Vyhráli jsme pět rychlostních zkoušek a nějakou dobu i vedli, to byla pro nás novinka. Úspěšně jsme tak završili náročný stříbrný trojboj (Švýcarsko – Maďarsko – Rakousko) a domů odjeli z Weizu velmi spokojeni,“ hodnotí Budil.

Foto: Harald Illmer

Stanislav Budil s Petrem Vejvodou se díky bodovému zisku z rakouské soutěže posunuli dokonce na průběžně vedoucí pozici Mistrovství Evropy v rally historických vozů, byť jen velice těsně. Tento skvělý výsledek ale nijak nepřeceňují. „S ohledem na omezený týmový rozpočet budeme muset určité soutěže ze závěru sezóny vynechat, a tak nás některý z konkurentů velmi pravděpodobně bodově překoná,“ říká k tomu spolujezdec Petr Vejvoda: „Tři stříbrné soutěže v průběhu šesti týdnů, to je samozřejmě snový výsledek. Těší nás i vzrůstající respekt soupeřů k naší posádce, už s námi zkrátka počítají. Naší důležitou devizou je samozřejmě dokonale šlapající technika. Oproti minulým vystoupením se výrazně zlepšilo chlazení motoru, jedinou chybičkou bylo tentokrát kratičké zaváhání palivového čerpadla v samém závěru, všechno ale také v tomto případě dobře dopadlo. Samozřejmě na tom mají hlavní zásluhou mechanici Roman Maryška a Zdeněk Kožmín, opět nám pomohl též Aleš Kruchňa. Rallye Weiz byla poměrně skromná soutěž, její devizou ale byla kompaktnost a také dobrá přístupnost tratě, díky tomu jsme i v autě vnímali bohatou diváckou kulisu a dobrou atmosféru. Potěšil nás také dobrý výkon našich týmových kolegů Kovaříků, díky tomu se i náš společný ACCR Czech Historic Team v soutěži týmů pozvolna blíží medailovým příčkám.“