Bude africká výzva těžší než italská?

Safari Rally Kenya sice v současné podobě dřívější maratónskou výzvu úplně nepředstavuje, ale spousta faktorů, které ji udělují výjimečnou náročnost, se dochovala i přes těch skoro dvacet let pauzírování. Kdo vloni přečkal úseky s hlubokým a jemným fesh feshem bez časové ztráty a poškození techniky, si mohl gratulovat. Kalle Rovanperä se v moři fesh feshe už neutopil tak jako rok předtím, tentokrát v něm více trpěli jezdci konkurenčního Hyundaie. Koncepce i20 N Rally1 odhalila slabinu, která předešlou techniku WRC netrápila. Auto si hezky nabíralo písek a ucpaný filtr vedl k masivní ztrátě výkonu. Suchý jemný písek byl velkým tématem, ale stejně tak bahno. V tomto ročním období nejsou deště v Keni ničím výjimečným a posádky pěkně prohnal jeden pořádně nacucaný mrak už před dvěma lety na poslední zkoušce sobotní etapy. Vloni ale deště před a během soutěže na mnoha místech přeměnily šotolinu v těžko průjezdné bahno. Pamětníkům se jistě vybavil ročník 2001, kdy se déšť na trati také výrazně podepsal. O velkých kamenech, dírách v cestě a pobíhajících zvířatech snad netřeba ani mluvit. Toho všeho se ale jezdci dočkali už o tři týdny dříve na Sardinii. Tak deštivé období jako letos snad tento italský ostrov v minulosti ještě nezažil. Cesty byly rozmary počasí poznamenané už před začátkem soutěže a po seznamovacích jízdách mnozí jezdci rally připodobňovali právě k Safari. A došlo i na tu volně pobíhající zvěř. Lídr mistrovství Rovanperä rozháněl krávy už na začátku prvního průjezdu extrémně dlouhým úsekem Monte Lerno a mohl být rád, že z karambolu vyšel jen s mírně pošramocenou kapotou.

Speciální padesátikilometrová verze slavného Monte Lerna byla ozdobou dvacátého ročníku Rally Italia Sardegna. A do určité míry z ní udělala daleko více maratónskou záležitost, než jakou bude samotná Safari. V Keni bude nejdelší úsek Sleeping Warrior měřit jen 31 kilometrů. A jen o zhruba 35 kilometrů pak bude africká soutěž v rychlostních zkouškách delší než ta na italském ostrově. Tým Toyoty se bude na černý kontinent stěhovat s velkou radostí a úlevou, že mají Sardinii už za sebou. Italská soutěž k nim v minulosti nebývala zrovna milosrdná a opanovat ji dokázali jen v roce 2021 díky talentu osminásobného mistra světa Sébastiena Ogiera. Zato na obnovené Safari zatím kralují a po double v roce 2021 přišel vloni památný moment, kdy ovládly posádky Toyoty kompletní pódium. Opakoval se tak jejich památný okamžik ze Safari Rally Kenya ročníku 1993. Tam tehdy patřily Celicám Turbo 4WD kromě pódia hned čtyři nejvyšší příčky. Stejně jako vloni. Zejména v případě původního Yarisu WRC šlo předloni o velký úspěch. Vždyť tento speciál v minulosti dost trpěl na křehkost hlavně předních partií. Své by o tom mohl vyprávět Ott Tänak, když musel v roce 2018 hned ve třech soutěžích odstoupit. A to tehdy i stačilo jen vjet do hluboké koleje. U nových GR Yarisů Rally1 sardinská soutěž odhalila jiný nešvar. Po deštích se zvedla hladina v několika tamních brodech plus vznikly na mnohých místech úplně nové. Jako první si přivodil problém Takamoto Katsuta na první sobotní zkoušce. Do hlubokého brodu vjel s přílišnou vervou, poškodil předek vozu a motor přešel na tři válce a přišel o velkou část výkonu. Ještě den předtím Japonec dokázal jednu zkoušku vyhrát a celkově se držel na pátém místě. Teď musí doufat, že jej smůla nebude doprovázet i na africký kontinent. Tam má totiž skvělou bilanci, kdy v obou ročnících stanul v cíli na stupních vítězů. Polít takovou živou vodou letos opravdu potřebuje. Moc se mu nedaří jezdecky jako třeba ve Švédsku a Mexiku, ale zároveň jej na posledních dvou soutěžích i pozlobila technika. Zbylá dvě šestá místa rozhodně nejsou ke chlubení.

Chlubit se začátkem sezóny naopak mohl Ogier. Z prvních tří soutěží se zúčastnil jen svých dvou oblíbených v Monte Carlu a Mexiku a obě bez větších potíží vyhrál. Na trať úvodní etapy následující Croatia Rally už vyrážel jako první a podél trati diváci hlasitě spekulovali, zda úspěšný start do sezóny Francouze přesvědčí k tomu odjet ji celou a zaútočit na případný devátý titul. Ten by jej mohl ve statistikách srovnat s jeho velkým rivalem a dalším Sébastienem Loebem. Z Chorvatska si po defektu v druhé zkoušce Ogier moc bodů neodvezl, Portugalsko vynechal, ale i tak před Sardinií spadnul jen na třetí příčku. Už během náročné první etapy však potvrdil teorii, že Toyota na italském ostrově pro vítězství potřebuje Francouzovy služby. Dlouhou dobu vedl a etapu zakončil jen desetinu sekundy za Esapekkou Lappim. Během dopoledne se od Fina dokázal odpoutat, ale pak doplatil na italské předvádění. Poslední z předjezdců se ve vodním brodu na samém konci RZ 13 chtěl předvést před domácím publikem a kamenité zpevnění brodu vážně poškodil. Ogier se stal jednou z mnoha obětí a do cíle dojížděl v hodně pomalém tempu. Na přejezdu si pak na poslední chvíli všimnul defektu, který se spolujezdcem narychlo vyměnili, ale na očištění bot od bláta už nedošlo. A dále ten příběh znáte. Na jeho konci je Yaris mimo trať a podstatné zmenšení bodového obnosu, jaký si Francouz domů odvezl. Aspoň tak bude moc v Keni vykročit za opakováním předloňského vítězství z výhodnější páté příčky. O příčku horší startovní pozici bude mít jeho stájový kolega Elfyn Evans. Velšan v Chorvatsku ukončil osmnáctiměsíční čekání na další vyhranou rally, ale pak přišel krutý návrat do reality v Portugalsku. Ambice na vítězství z první příčky na startu po poslední přírodní zkoušce páteční etapy vzaly za své. A z Evansova GR Yarisu Rally1 zůstal lehce ohořelý a hodně zničený vrak, který se už na zbytek rally opravit nepodařilo. Tým přispěchal s rychlým řešením, jak udržet jezdce ve formě. Po nehodě je nejlepší co nejrychlejší návrat za volant a tak se Evans vypravil do Finska na testování. Nakolik mu to pomohlo, to se dá těžko zhodnotit. Každopádně co se dá zhodnotit, je příliš malé soustředění továrních týmů na testování průjezdů vodními brody. A zejména u Toyoty to bylo na Sardinii velké téma. I Evans v sobotu doplatil na průjezd vodním brodem. A paradoxně to byl zase jiný. Každý ze tří jezdců Toyoty si tak vylámal zuby na jiném brodu. Ten Evansův byla spíš hodně velká louže, která se vytvořila před známým televizním místem na rychlostní zkoušce Erula - Tula. Evansův vůz s poškozením předku výrazně zpomalil a ještě náraz do vody způsobil paradoxní ztrátu vody. Z chladicího systému. Evans se doplazil s několikaminutovou ztrátou do poledního servisu a dobře věděl, že na boj s rychlejšími už ztrácí moc času. Měl však trochu štěstí v neštěstí. Letošní ročník Rally Italia Sardegna se totiž zařadil po bok ročníků 2012 a 2021, kdy se také až na páté místo dostal nejrychlejší pilot s vozem nižší kategorie. Před jedenácti lety to dokázal Ogier při svých startech se Škodou Fabia Super 2000, devět let po něm Jari Huttunen s Hyundaiem i20 R5 a letos Andreas Mikkelsen za volantem Škody Fabia RS Rally2. To pro Evanse znamenalo jediné, čtvrtou příčku měl jistou.

Kalle Rovanperä na Sardinii přijížděl s tím, že je to jeho snad nejméně oblíbená soutěž. O vítězství tam sice nebojoval, ale páteční odpolední déšť mu nakonec výrazně pomohl s čištěním trati. Na stupních vítězů by soutěž ale podle všeho dokončil i bez toho, za ním už byl s vozem Rally1 jen jeho velšský týmový parťák jedoucí s velkou ztrátou. Úřadující mistr světa dokázal, co se jeho kolegům nepodařilo. Bez problémů zvládnout průjezdy všemi brody a ke třetí příčce pak přidal ještě maximum bodů z Power Stage. V Africe jej už čeká soutěž, na jejíž start jistě dorazí s většími ambicemi. Bude tam obhajovat loňské vítězství. Další vítězství se letos zdá takřka nedosažitelnou metou pro M-Sport. Ve Švédsku to ještě s pořádnou dávkou štěstí vyšlo, ale jinak jejich týmovou jedničku trápí jeden technický problém za druhým. Přitom právě to jej tolik trápilo u minulého zaměstnavatele Hyundai. Bohužel s Pumou Rally1 zatím na šotolině Estonec nenašel společnou řeč a po portugalské soutěži předvídal, že jej čeká při testování spousta práce. Ani M-Sport ale při testování nevzal do úvahy faktor “vodní brod” a zle na to doplatil. Jak ale bývá u většiny letošních Tänakových startů zvykem, problémy se na autě začaly objevovat už první den. Porucha vodní pumpy v závěrečné páteční zkoušce, kterou bylo padesátikilometrové Monte Lerno, motoru na kondici moc nepřidala. Definitivně se motor zastavil na vodním brodu u cíle zkoušky Su Filigosu, tedy ten, který v druhém průjezdu vytrestal Ogiera s Evansem. Až tak daleko se ale modrá Puma s osmičkou na dveřích nedostala. Tänak díky EV módu dotáhnul auto kousek za časovku RZ 9 a tam už zůstal nehybně stát až do příjezdu odtahové služby. Na těch zkouškách, které Estonec stihnul absolvovat, se mu ale potvrdilo, že ještě není se šotolinovým nastavením auta úplně sžitý. Na blížící se Safari Rally Kenya to bude hlavně o přežití a větší roli než dokonalý pocit z řízení auta bude hrát spolehlivost. Takový výhled ale posádkám M-Sportu klid na duši rozhodně nepřivodí. Vloni jim do cíle keňského podniku Pumu Rally1 bez využití SupeRally dovezl jen pomalu jedoucí Jourdan Serderidis.

Pierre-Louis Loubet se ještě před cestou do Afriky hodně těšil na šestý podnik sezóny, která mu zatím rozhodně nevychází podle představ. Vloni byla Sardinie společně s řeckou Akropolí jeho výkladní skříní, když právě v těchto dvou středomořských soutěžích dosáhnul svých nejlepších výsledků kariéry. Ze čtvrtého místa by na letošní Sardinii jistě rád postoupil až na stupně vítězů. Cíle se Francouz ale vůbec nedočkal. Ač se i přes vynechávající motor po průjezdu vodními brody dokázal v průběhu pátku pohybovat na provizorních stupních vítězů, večer už se do servisu jeho modrá Puma Rally1 nevrátila. Nejprve se v ní na začátku druhé sekce zaseknula převodovka a na druhém Monte Lernu celé trápení skončilo mimo trať. Překvapivě nejlépe si s letos extrémně náročnou italskou soutěží poradily speciály značky Hyundai. Jejich koncepce se zdá být nejlepší v průjezdu vodními brody a tak je tento velký nešvar letošního ročníku nemusel moc trápit. Všechny problémy se nakonec seskupily ve třetím autě, které nakonec v neděli už zpátky do Olbie nedorazilo. Daní Sordo si na své oblíbené rally, kterou v letech 2019 a 2020 dokázal dvakrát po sobě vyhrát, vytáhnul Černého Petra. Stáji Hyundai se nepovedla už volba gum na první páteční sekci. Španělovi do jejího konce zbývalo sotva pár kilometrů, když přišla osudná chyba v levotočivé zatáčce na Monte Lernu a zapíchnutí i20 N Rally1 do cesty podél trati úseku. Ta byla položena patrně trochu níže, než Sordo čekal, a místo pohodlné únikovky se stala pastí. V sobotu sice musel čistit trať, ale díky problému soupeřů se naopak rychle posouval pořadím vzhůru. A odpoledne mu první příčka na trati vyloženě pomohla, když díky ní doslova ujížděl před deštěm. Nevyhnul se ale technickým problémům, když musel během zkoušky přepínat na záložní palivové čerpadlo. Už to vypadalo, že přes všechny problémy Sordo dojede do cíle mezi pěticí nejrychlejších. V půlce závěrečné etapy ale musel svůj Hyundai odstavit kvůli problému s výfukem. A v týmu si jistě oddechli, že se všechny problémy vyskytly právě na Španělově voze.

Zbylé dvě i20 totiž do nedělní etapy přijížděly na prvních dvou příčkách. Esapekka Lappi dal vzpomenout na březnové Mexiko, kde byl jediný z celého pole schopný stíhat tempu nastolenému osminásobným mistrem světa. Bohužel tehdy jeho snahy skončily neslavně na telegrafním sloupu v první sobotní zkoušce. To ale byla Finova poslední zásadní chyba a od té doby už neslezl ze stupňů vítězů. Po dvojici bronzových příček to na Sardinii vypadalo minimálně na stříbro. Páteční zápolení pilot Hyundaie zakončil na první příčce a i v sobotu dopoledne pokračovala jeho přetahovaná s Ogierem. Z Francouzova odstoupení ale Lappi rozhodně radost mít nemohl. Naopak právě tento moment rozhodl, že první příčku s Hyundaiem ještě určitě nezíská. U německé stáje letos vsadili na jedinou kartu. Na Thierryho Neuvilla. A s ním za zády nemohl Fin vůbec pomýšlet na to, že by nedošlo na týmovou režii: “Když jsem viděl Seba, bylo jasné, že je po souboji. Nebylo těžké rozhodnout se zpomalit.” Jako lídr tak do závěrečného dne odjížděl Neuville a byl v docela jiné pozici než při svém posledním italském vítězství v roce 2018. Tehdy předvedli s Ogierem strhující souboj, o kterém rozhodla až závěrečná Power Stage. Letos na souboj o vítězství do závěrečných metrů soutěže stále čekáme a Sardinie se nestala výjimkou. I zde Power Stage nabídnula pouze souboj o bonusové body. Bez přidané hodnoty v podobě vteřinkového boje o celkový triumf to ale byla trochu nuda. V Alzenau ovšem byli za nudu rádi. Belgická jednička jim už dost nervy počechrala chybou na poslední švédské zkoušce nebo havárií z vedoucí příčky v Chorvatsku. Tentokrát si dovolil jen drobnost páteční lehkou exkurzí mimo trať, ale pak už s týmovým kolegou za zády nechyboval a konečně vybojoval první triumf sezóny. Žádného velkého slavení si ale posádka neužila. Už před startem pořadatelé zrušili tradiční skákání do vody. Cíl se přesunul na molo do Olbie a tam bohužel není možné něco takového bezpečně uspořádat. Cílová rampa se ale nakonec nekonala vůbec, když se o zrušení závěrečného ceremoniálu postaralo mizerné počasí. Neuville už je ale myšlenkami v Africe. Tam totiž chce dodělat svou nedokončenou misi z roku 2021. Tehdy Safari Rally Kenya před poslední etapou vedl, ale pak jej technická závada hned ráno vyřadila ze hry. Letos by jeho vítězství hrálo obzvlášť důležitou roli. Po této soutěži následuje dvojice rychlých šotolin v Estonsku a Finsku, které historicky Belgičanovi nikdy neseděly. Na ně se naopak těší Lappi, který chce keňskou soutěž odjet s minimálními ztrátami. Proti svým soupeřům má navíc nevýhodu, že na této rally nikdy nestartoval. V Pobaltí a doma ve Finsku se pak může pokusit o nemožné a zvrátit týmovou režii pro zbytek sezóny ve svůj prospěch.

Souboj o vítězství ve WRC2 se na Sardinii proměnil v boj o prominentní nejrychlejší pětku v celkovém hodnocení. Blýsknout se mohl Adrien Fourmaux, který do seriálu pro vozy Rally2 sestoupil po loňské nepovedené sezóně v továrním Fordu Puma Rally1. Se slabším Fordem Fiesta Rally2 mohl navázat na své dva nejlepší dosavadní výsledky v mistrovství světa, páté příčky z Croatia Rally a Safari Rally Kenya 2021. Hloupou chybou v úplně poslední zkoušce se ale o páté místo připravil. Vzhledem k půlminutovému náskoku rozhodně nemusel nikam zásadně pospíchat. Vítězství ve WRC2 tak spadlo do klína navrátilci Andreasu Mikkelsenovi se Škodou Fabia RS Rally2. Triumf Nor hodně potřeboval, protože zatím nemá dostatek peněz, aby vůbec v rozjeté sezóně mohl pokračovat. Události dnů následujících mu ale dost možná hrají do karet. S Toksportem se totiž rozloučil jejich loňský šampión Emil Lindholm. Fin se nechal nalákat na nabídku Hyundaie a stane se jejich juniorským jezdcem pro WRC2. Teemu Suninen totiž minimálně pro estonskou a finskou rally povýší do Hyundaie i20 N Rally1. Lindholm díky druhému a třetímu místu ještě může pomýšlet na titul a není bez zajímavosti, že je na tom po třech započítávaných soutěžích o pár bodů lépe než Suninen, který ve Švédsku doplatil na technické problémy a v Portugalsku na defekt. Ze Sardinie si pak domů odvezl kromě bodů za druhé místo ve WRC2 i body za šestou příčku absolutně. Lindholm na italský ostrov vyrazil také, ale nebodoval do WRC2 a kvůli problému se zavěšením ani neviděl cíl. Na křehkost Fabie RS Rally2 doplatil už v pátek dopoledne Oliver Solberg. Padesát kilometrů Monte Lerna musel odjet v pomalém tempu, aby vydrželo provizorně opravené zavěšení levého předního kola, a nakonec si z Itálie neodváží ani bod. V čele WRC2 se díky tomu udržel Yohan Rossel, který neprojevoval moc radosti z úprav na svém Citroenu C3 Rally2. Ten se mu zdál na tvrdé šotolině nekonkurenceschopný, což časy, které mu přiřkly v cíli čtvrté místo, jen potvrzovaly. V pozadí s jedním startem k dobru zůstává další pilot silné sestavy Toksportu Gus Greensmith. Ten se s Fabií RS Rally2 Sardinie sice účastnil, ale o body nebojoval. Po ošklivé páteční havárii musel do nemocnice, ale tento nepříjemný incident, obzvlášť na soutěži, kde nejel o body, snad neovlivní jeho další boj o titul. Ten teď čeká menší pauza. Solberg se sice díky spolupráci s Danielem Chwistem do Keni vypraví, ale o body bojovat nebude. Nechce získat titul díky bodům zdarma na slabě obsazené soutěži. To naopak vůbec nevadí Kajetanu Kajetanowiczovi, který pro změnu takové starty vyhledává a vloni se kromě Keni vydal i na vzdálený Nový Zéland a do Japonska. Tamní bohové mu ale titul nepřáli a pořádně jej za prokletým tunelem Isegami vytrestali. Letos Polák v této taktice pokračuje a sezónu začal čtvrtým místem v Mexiku. Z Itálie si dovezl body za třetí místo a v Africe bude určitě usilovat o maximálních třicet bodů. Chybět na startu nebude ani Martin Prokop, který si na Sardinii hodně pochvaloval Škodu Fabia RS Rally2 a zajížděl s ní hodně zajímavé časy. V Africe jej však čeká znovu spolupráce s Fiestou Rally2.