Hyundai dvakrát jinak

Necelý měsíc schází do startu nové sezóny světového šampionátu a společně s tím i hodně očekávaného debutu nové stáje Hyundai Motorsport. Zatímco nově vzniklá německá stáj bude v MS debutantem, korejská automobilka není v kategorii WRC vůbec žádným nováčkem. Hyundai se totiž mistrovství už na začátku milénia účastnil se speciálem Accent WRC. Tehdy to ale žádná sláva nebyla a tým svou účast v průběhu roku 2003 kvůli nedostatku finančních prostředků předčasně ukončil. Celkově vzato bylo tehdejší působení Korejců v MS jedno velké trápení a žádný pořádný úspěch se tehdy nedostavil. Vyvozovat jakékoliv závěry z někdejších výsledků vzhledem k formě aktuálního týmu Hyundaie by ovšem bylo zcela liché. Zatímco nynější stáj spadá přímo pod korejskou značku, původní tovární vozy vytvořil a nasazoval najatý soukromý tým MSD z Velké Británie. Hyundai se tehdy nechal inspirovat značkami Subaru, Mitsubishi nebo Ford, které aktivity v MS svěřili do rukou externím britským týmům.

Začátek působení korejské značky mezi světovou elitou se datuje do roku 1998. Tehdy se ještě nejednalo o vůz nejvyšší kategorie, nýbrž o Kit Car vycházející z modelu Coupé postavený pro tehdejší kategorii Formule 2. Za volanty těchto vozů usedla ideální dvojice spojující v sobě mládí a zkušenost. Alister McRae s Kennethem Erikssonem ovšem konkurenci nestíhali ani s první ani s druhou evolucí poněkud netradičně vypadajícího soutěžního vozu. V roce 1999 sice k titulu příliš nescházelo, britskokorejské uskupení tehdy o 7 bodů podlehlo francouzské značce Renault. Kategorie F2, se kterou měla FIA jeden čas velké plány a chtěla jí nahradit „áčkové čtyřkolky“, ovšem tou dobou už byla na ústupu a v roce 1999 se jí zúčastnil pouze Hyundai a Renault. Korejcům to nikterak nevadilo, neboť už měli stanovené jiné cíle. Podobně jako Seat, Peugeot, Citroën nebo Škoda dali vale Kit Carům a vtrhli do prestižní kategorie WRC.

K postupu mezi světovou špičku Hyundai zvolil hodně odlišný vůz, který měl pro soutěžní variantu daleko vhodnější tvary. To byl u Coupé s hodně velkými převisy jeden z hlavních problémů. Accent mezi ostatní WRC staré školy zapadnul daleko lépe. Debut nového speciálu se odehrál na zasněžených a zledovatělých cestách Swedish Rally 2000. Stájovou jedničkou zůstal Švéd Kenneth Eriksson, který si určitě nemohl přát vhodnější místo k návratu do vozu WRC. Jeho Accent ovšem v úvodu pozlobily dětské nemoci a zbytek soutěže zůstal zasvěcen stahování nabrané ztráty. Ke konci rally už zajeté časy stlačené pod sekundový odstup za lídrem nevypadaly špatně a hlavně cíle se v první soutěži dočkaly oba Accenty. Zatímco Švédsko zdolaly oba vozy, druhý start v Portugalsku dopadnul katastrofálně. Alister McRae skončil už ve čtvrté zkoušce s poruchou spojky a jeho kolegu v průběhu druhého dne vyřadila spojka.

První větší úspěch Accenty WRC zaznamenaly v Argentině. Náročná soutěž dokonale protřídila startovní pole, ale McRae i Eriksson své vozy dokázali úspěšně dovézt až do cíle, navíc se poprvé umístili v elitní desítce, na sedmé, respektive osmé příčce. Mimoevropské soutěže se vůbec Hyundai povedly nejvíce. První nejrychlejší čas zajel McRae na Novém Zélandu a jeho týmový kolega tam dojel do cíle na pěkné páté příčce. Tento výsledek pak Eriksson do konce sezóny ještě o jednu příčku vylepšil a stalo se tak samozřejmě znovu mimo Evropu, v Austrálii. Naopak vůbec se nedařilo továrním Accentům na asfaltových soutěžích. Ani jeden z jezdců navíc nepatřil mezi asfaltové specialisty, takže nejlepším výsledkem Hyundaie na asfaltu byla McRaeova dvanáctá příčka na Korzice. Pro následující sezónu tak korejskou značku posílil asfaltový specialista Piero Liatti. Ani to se ale nakonec neukázalo jako ten správný lék. V Monte Carlu Itala zradil motor, v Katalánsku brzdy a v Sanremu havaroval hned na první zkoušce. Z celkem šesti startů s Accentem WRC Liatti dokončil pouze jediný, na Korzice do cíle dojel jako osmý nejrychlejší.

O hlavní výsledky se tak i v roce 2001 museli postarat McRae s Erikssonem. K dispozici měli od Portugalska druhou evoluci Accentu, která ale o tolik větší spolehlivostí a rychlostí zrovna neoplývala. Každopádně se skotský pilot v nadpoloviční většině soutěží umístil v top ten a v závěrečné Wales Rally GB 2001 zaznamenal Hyundai WRT svůj dosavadní největší úspěch. Stalo se jím dojetí obou bodujících vozů do cíle, na čtvrtém místě v případě McRae a šestém u Erikssona. I díky tomu se stáj v konečném hodnocení značek dotáhla na Škodu a společně tak obsadily dělené poslední místo. Právě k českému týmu po sezóně odešel Eriksson a McRae se nechal zlákat nabídkou od Mitsubishi, v obou případech se vlastně jednalo o výměnný obchod. Do ročníku 2002 tak Korejci vyrazili s novou sestavou, ve které nejvíce zaujalo jméno čtyřnásobného mistra světa Juhy Kankkunena. Ten ovšem usednul do třetího Accentu pouze na několika soutěžích, celý šampionát objezdil od Mitsubishi příchozí Freddy Loix a původní tovární pilot Škody Armin Schwarz.

I když slavný Fin absolvoval jen omezený počet soutěží a z devíti startů cíl spatřil pouze pětkrát, na konci roku se stal nejlepším z jezdců stáje Hyundai. Ve všech dokončených soutěžích se umístil v elitní desítce a pátým místem na Novém Zélandu týmu vyjel nejlepší výsledek sezóny. Velký vstup do sezóny měla hlavně belgická posádka Loix – Smets. Nejprve velká nehoda na začátku Rallye Monte Carlo a po ní doslova heroický výkon ve Švédsku. Fast Freddy absolvoval zimní soutěž na severu Evropy s rozbitou nohou v ortéze a přesto se držel na skvělém čtvrtém místě a až za jeho zády jel třeba úřadující mistr světa Richard Burns. Bohužel cestu za senzačním výsledkem v poslední etapě přerušila porucha zavěšení. Technika pak Belgičana zastavila ještě pětkrát, jednou to byla převodovka, jindy spojka, motor nebo elektronika. V případě Acropolis Rally šlo stejně jako ve Švédsku o odstoupení ze skvěle rozjeté soutěže. Po páteční etapě jel Loix dokonce na senzační druhé příčce a když v neděli odstupoval, byl čtvrtý.

Zatímco týmová dvojka občas srdnatě bojovala s rychlejší konkurencí a většinou ji poté zradila technika, jednička Schwarz se do bojů v popředí příliš nezapojoval a na konto si připsal i dost havárií. Jako nejdůležitější a nakonec vlastně i nejúspěšnější se ukázala závěrečná soutěž ve Walesu. Hyundai do ní nastupoval s cílem udržet za zády své dva hlavní celosezónní soupeře Mitsubishi a Škodu. Zatímco se jezdci Lancerů WRC vyřadili haváriemi a Seveřané v Octáviích vůbec nestíhali, Fast Freddy v nejrychlejším Accentu osmým místem vyjel tolik důležitý jeden bod, který jeho stáj umístil na konečném čtvrtém místě v poháru konstruktérů. Následující sezóna byla ovšem výrazně poznamenána nedostatkem financí. MSD opustil hlavní sponzor Castrol a z korejské centrály už také nepřitékalo dostatečné množství peněz. Ani na Accentech se už neobjevily žádné technické novinky a třetí evoluce z předešlého roku se stala zároveň poslední. Kankkunen už se ve třetím autě neobjevil. U Schwarze sice ubylo havárií, ale do top ten se vešel pouze dvakrát. Ani Loix už neudivoval svou rychlostí, se zastaralým vozem to ani dost dobře nešlo. Když už se na Novém Zélandu nadechnul k pořádnému výkonu a vyšplhal se na páté místo, skončilo to havárií. Chuť si Belgičan spravil v Austrálii, kde dojel osmý.

To už ale byla labutí píseň Hyundaie, který touto soutěží ukončil své čtyřleté působení v MS s vozem kategorie WRC. Korejská centrála nespokojená s výkony najaté externí firmy MSD ukončila její finanční podporu a už tehdy představila své plány do budoucna. Do světového kolotoče se se speciálem WRC chtěli Korejci vrátit už v roce 2006 se svým vlastním týmem vybudovaným v německém Rüsselsheimu. Dnes už víme, že místo tohoto německého města bylo vybráno jiné, Alzenau a samotný návrat na soutěžní tratě se opozdil o osm let. Těžko zatím přesně předvídat výkony nového i20 WRC, ale podle nynějšího přístupu Hyundaie se dá očekávat, že do blamáže s britským MSD bude mít nový projekt hodně daleko.