Zamyšlení nad startovním pořadím Rally Jeseníky

Pořadatelé Rally Jeseníky sestavili revoluční model startovní listiny. Nejnižšími čísly obdarovali aktéry MČR historiků a až za nimi se, s navazujícími startovními čísly, vydá pole „hlavního“ pole MČR sprintrally. Věc na jednu stranu možná dobře myšlená, leč při hlubším zamyšlení dosti kontroverzní.

Jeseníky slibují díky svému početnému a pestrému startovnímu poli atraktivní podívanou a mnoho dramatických soubojů. Zřejmě se mnou bude většina zasvěcených souhlasit, že ten nejdůležitější a nejsledovanější svedou Roman Odložilík a Miroslav Jakeš v boji o absolutní sprinterský titul. Právě oni startují ze soudobých aut jako první s „lichotivými“ startovními čísly 20 a 21. To samo o sobě už zcela popírá smysl národních priorit.

Vzpomínám na rok 2004, kdy na Air Design Sprintrally Česká Lípa dojel první „historik“ – Antonín Blažek, z „hlavního pole“ se ještě po trati pohybující opozdilou Veroniku Matušovou s felicií. Zaslechl jsem poté cosi o „nárazníčku“, po němž se Veronika poroučela přes boudu. Nechci si ani představit, že by nyní dojela Fabia S2000 či lancer nějakou „tisícovku“ či žigulíka. Nejde totiž o nic menšího, než sprinterský titul. Případné zdržení jednoho z obou adeptů a přidělování časů ve chvíli, kdy jde o tolik, by totiž z celého šampionátu mohlo udělat frašku a poškodit ty, kteří do sezóny investovali nejvíce peněz a úsilí.

Snad jediné logické řešení, pokud má být kategorie historiků propagována (což je samozřejmě myšlenka velmi záslužná, ovšem musí být dotažená do konce), je zařadit jí klidně na začátek startovního pole. To však se startovními čísly H1, H2 atd. První soudobé auto se startovním číslem 1 pak pustit až po dostatečné pauze a průjezdu předjezdce, kontrolujícího, zdali je trať volná.

Moc rád vzpomínám na éru vozů WRC a A7 Kit Car, kdy tratě byly obsypány davy diváků a soutěže začínaly budit zájem i televizních stanic. Elitní speciály pak byly potupně zařazeny na konec startovních polí, načež byly v MMČR „zaříznuty“ úplně. To všechno v době, kdy se ještě dávno poté proháněly po tratích „velkých“ mistráků v Irsku, Belgii, Francii, Maďarsku či všech skandinávských zemích. Barum Rally za tuto „pozornost“ získala IRC, ME a zároveň si podržela velký domácí šampionát. Vybavuji si i názory některých borců ze slabších tříd, radujících se, že s koncem WRC zbude více mediálního prostoru pro ně… Nerad bych se nyní opět dočkal toho, aby bylo propagováno cosi na úkor kohosi druhého, poškozování jedné kategorie na úkor druhé.

Závěrem však doufám, že nic z těchto mých pochybností nenaruší regulérnost souboje o titul a mezi Romanem a Mirkem to bude i v Jeseníkách jen a pouze o výkonu na trati, nikoliv o přidělování časů či dodatečném rokování u zeleného stolu. Ani jeden z nich by si nějakou frašku po úžasných výkonech v předchozím průběhu sezóny nezasloužil. A přeji též historikům, aby si soutěž skvěle užili bez toho, aby se ti poslední museli, v případě ztráty způsobené třeba defektem či výletem mimo trať, rozptylovat pohledem do zpětných zrcátek.

P. S. Samozřejmě budu moc rád, pokud někdo kompetentní tuto situaci vysvětlí.