Dunovský – Eliáš: Spokojení, i když cíl zůstal za humny

Po dlouhé závodní pauze se poděbradský pilot Václav Dunovský s Rallye Šumava Klatovy vrátil na start mistrovské soutěže. Po jeho boku usedl ve starém voze nový navigátor. V Suzuki Ignis S1600 se sešli dva kamarádi a i když nakonec přece jen nedosáhli cílové rampy, Václav Dunovský i Adam Eliáš byli velmi spokojení.

„S Adamem jsme poctivě trénovali, ale až praxe měla ukázat, jak nám to půjde v soutěžním voze – první společné kilometry se odehrály vlastně až na shakedownu,“ komentuje předzávodní situaci Dunovský a vzápětí s úsměvem dodává: „Už po seznamovacích jízdách, plných inteligentního humoru, jsem měl z našeho společného fungování opravdu dobrý pocit, ale i tak přiznávám lehkou nervozitu z vidiny ostrých kilometrů.“

Veškerá nervozita v posádce se rozplynula při prvních kilometrech shakedownu, kdy kluci zjistili, že jim to spolu ve voze klape. „Sedlo nám to parádně. Sám jsem byl nervózní, protože tolik zkušeností nemám, ale oba jsme byli spokojení. Už se těšíme na další společné RZ, když teď máme konečně na čem stavět!“ Hodnotí šumavské začátky Eliáš. Zbrusu novou středočeskou posádku nečekala na Klatovsku procházka růžovým sadem. První zkouška odolnosti přišla při startu RZ 1, při němž se obloha zatáhla, a spustil se déšť. To by ještě nebylo nic zvláštního, kdyby se na Suzuki Ignis S1600 v ten moment nezastavily stěrače. „Bez stěračů to byl vážně zážitek,“ vzpomíná vesele Dunovský, „Největší problém jsme měli, když nás ostatní předjížděli, to jsme opravdu neviděli ale lautr nic. Nakonec nás to stálo skoro minutu a půl.“

Časovou ztrátu z první RZ se posádka snažila dohnat v dalších nočních rychlostních zkouškách, ale v tom jim ještě bránila prasklá žárovka ve spolujezdcově lampičce: „Říkal jsem si: něco takového nás nemůže potkat… a hele. I tak jsme to, myslím, celkem zvládli,“ dodává spolujezdec Eliáš.

Sobotní etapa už byla ve znamení lepších výkonů. Dunovský s Eliášem se stále zlepšovali a i přes jízdu na defektu a výměnu pneu, šlapali na paty dalším a dalším posádkám. „Jelo se nám mnohem lépe, ale rozhodně se musíme sklonit před výkony mazáků Pepy a Emila, protože si se všemi mlaďasy, včetně nás, dělali, co chtěli a i kdybychom ještě přidali, tentokrát bychom na ně opravdu ani nedosáhli,“ popisuje boj se zkušenými Václav.

Po dojetí do cíle poslední RZ se už posádka s týmem začala radovat z překonání těžké Šumavy, avšak radování bylo brzy překaženo, neboť závody končí skutečně až na rampě. „Chybělo nám 8 km přejezdu do Klatov na cílovou rampu a samovolně nám odešel motor. Je to samozřejmě určité zklamání, ale jsme nadšení z funkčnosti naší nové posádky. A kdybychom dojeli na rampu, máme 3. místo ve třídě 5 a 4. místo ve 2WD. To zní na začátek velmi dobře. Ale holt, jak se říká: to je motorsport,“ dodává s nadhledem Dunovský. Posádka Dunovský – Eliáš byla opravdu spokojená, s ní i celý tým a vytrvalí fanoušci, snad jim to vydrží i v dalším závodě, v Českém Krumlově. „Děkujeme moc všem, kdo nám drželi palce v místě dění i doma. Tentokrát jsme opravdu museli být opatrní. Příště už šlápneme na plyn víc. Zároveň děkujeme i našim partnerům, díky kterým snad sestavíme pro letošní rok důstojný program,“ uzavřel Rallye Šumava Klatovy Adam Eliáš.