MravenecZ na Waldviertel rally
Petr Eliáš alias MravenecZ komentuje šotolinovou Waldviertel rally. Není to pohled na časy a výkony posádek, ale spíše takový deníček přinášející spoustu zajímavých postřehů k vydařené soutěži.
Po dobrých referencích na předchozí ročníky Waldviertel rally či Semperitky jsem se i já rozhodl, že známá šotolinka v Rakousku neunikne mému zájmu. Vyzbrojen mapami z tiskové konference, která se i díky velké účasti českých závodníků konala v Praze, jsem ve čtvrtek po poledni vyrazil směrem na jih od Prahy.
Po bezproblémovém překročení státní hranice na přechodu Halámky jsme se vydali prohlédnout první dvě rychlostní zkoušky, které v pátek ráno zahajovaly soutěž. Po najetí na první rychlostní zkoušku jsem byl trochu u vytržení, protože na startu se motalo dost pořadatelů a spolu s místními hasiči jen dolaďovali poslední detaily ve „vymlíkování“ a rozvěšení reklam. Celá rychlostní zkouška byla vedena lesem po velmi hladké a rychlé šotolině, jejíž povrch si co do rovinatosti nezadal se silnicemi I. třídy v České republice. I se sériovým autem nebylo problém dosáhnout vysoké rychlosti, a až najetí na neujetou vrstvu kamínků před zatáčkou, kde se adheze blížila jízdě po sněhu, mě vrátilo nohama na zem. Celá rychlostní zkouška byla ze zatáčky do zatáčky a z kopce do kopce s mnoha zajímavými, leč špatně přístupnými místy. Veškerá odbočení jsou značena malými šipečkami na dřevěných tyčkách, oblíbené ocelové tyče na vnitřních obloucích zatáček jsem kupodivu nikde nezaznamenal...
Po projetí celé zkoušky jsme se rozhodli, že druhý den zvolíme pro natáčení a sledování rally úsek těsně před cílem RZ, kde auta po výjezdu z lesa překonávají mírný skok a následuje esíčko s projetím fotobuňky. Jednalo se o klasické, profláknuté divácké místo, nám to ale vůbec nevadilo. Cíl této vložky byl ve vesnici Schlag, kde současně začínala i končila další, tedy druhá rychlostní zkouška. Tu jsme také v rychlosti prohlédli a vzhledem k snadné dostupnosti vybrali opět divácké místo těsně před cílem vložky. Zde se na velmi rychlé šotolině auta přehoupla přes mírnou terénní vlnu s následným velmi rychlým esíčkem, které slibovalo zajímavou podívanou.

Následně jsme se vydali k prohlídce další RZ, kterou byla v pořadí šestá rychlostní zkouška dne. Jednalo se o okruhovou rychlostku se spoustou diváckých míst. To, že v průběhu našeho najíždění bylo vše „vymlíkováno“ a na některých místech pořadatelé stavěli stánky s buřty, už bylo samozřejmostí. Pro sledování jsme vybrali místo u vjezdu do cíle, kde auta projížděla třikrát a navíc jednou odbočovala na jinou stranu, než byl průjezd vložkou. S pocitem, že jsme dobře zvolili místa, jsme se vydali do města Horn hledat tiskové středisko. Po asi osmém průjezdu již setmělými ulicemi města jsem vyslal německy mluvícího kolegu (Kolďáka) na benzínovou pumpu, aby se zeptal na cestu k tiskovému. To jsme tedy nakonec našli a po bezproblémové akreditaci s anglicky mluvící sympatickou slečnou jsme se vydali na 70 km dlouhý přesun zpět do vlasti, přesněji řečeno do hraničního městečka Nová Bystřice, kde jsme měli, nutno podotknout, perfektní ubytování. Česká bramboračka a pečený králíček se špenátkem byli jen tečkou na dobrou noc.
V pátek ráno se na benzínce před hranicemi setkáváme s kolegy a vyrážíme na 1. RZ do vesnice Schlag. Auto se pomalu ale jistě plní „výpary“ z včerejší bramboračky a já jen se strachem o celníkův život otevírám okénko auta… Opět oceňuji pořadatelské zabezpečení, kdy je zajištěno velké organizované parkoviště na louce, těsně vedle cíle RZ, nikde se nevybírá vstupné, rychlostní zkouška se nechá přejít i 5 min. před uzavírákem a nikdo na nikoho vulgárně nepořvává...
To, že projíždějící posádky předvádějí parádní podívanou, nebudu do detailů rozebírat. Zmíním snad jen Manfreda Stohla, který dokazuje, proč dosáhl na šotolině skvělých výsledků s MS.
Jediné, co bych chtěl o startovním poli zmínil, je jeho ohromná pestrost. Vedle špičkových závodních aut WRC a skupiny produkčních vozů zde startuje takřka vše, co má čtyři kola a volant. Podívanou je sledovat téměř sériová Volva 740 se zadními sedačkami i pohonem v dlouhých táhlých smycích, Lady VFTS, Lancia Delta Integrale, Porsche, Škoda 200 RS a spoustu starých soutěžních aut, která se jistě ukrývají v garážích okolních vesnic a vyrážejí jen jednou za rok na tu „svojí rally“. Proč něco podobného nejde u nás? Proč se vždycky u nás snažíme závodníky a potažmo i sami sebe šněrovat nejrůznějšími a mnohdy dost připitomělými regulemi? Nebyla by to paráda, kdyby se třeba po valašských kotárech mohla současně prohánět WRCa a k tomu staré Škodovky LR?

Další vybrané místo na RZ 2/4 v jejím druhém průjezdu jasně dokládá, v čem je kouzlo rychlé šotoliny. Fantastické průjezdy s několika krizovkami můžete opět vidět na videu a nebudu je dál komentovat. Trochu mě zde znervózňují vrtulníky, startující a přistávající s diváky, kteří si chtějí prohlédnout RZ a jejich okolí, přičemž hlavně jeden z nich s jistě psychopatickým pilotem předvádí na obloze a v korunách stromů divadlo, které způsobilo, že jsem nenatočil stejně psychopatický průjezd Manfreda Stohla a že mnozí z pasažérů opouští stroj s barvou, která si nezadá s odstínem čerstvé, rakouské, zelené travičky...
Následuje přejezd na RZ 6, tedy na zmíněný okruh. Přijíždíme v čase těsně před průjezdem prvních soutěžních aut. Diváci jsou od cíle RZ vedeni přes dřevěný můstek a čerstvě vyklestěnou cestou v lese, které pořadatelé připravili pro diváky. Divácké místo s dobrým výhledem, auto je vidět třikrát !, stánky s občerstvením, roznášené pivo a housky, cesta, můstek přes potok, parkování... tak nějak si představuji služby, které divák rád zaplatí. V tomto případě 5 euro... Průjezdy opět shrnu, tentokrát do jediného slova: Stohl !
Jako poslední místo dne ke sledování volíme úsek na stejné RZ, jenom asi o 4 km po směru jízdy. Zde je po dlouhém poměrně rovinatém úseku padák dolů k lesu s několika zatáčkami a pochopitelně vše na šotolce. Po průjezdu předjezdců si vzpomenu na Milana PB z fóra ewrc, který chodí na místa, kde uvidí jeho oblíbené „kule“. A „kule“ přesně v duchu Milana z Příbrami se zde konají, protože jinak se nedá jízda v záři zapadajícího slunce nazvat. Opravdu paráda, opět si vychutnejte na videu. Jedeme domů, večeříme nenadýmavou rybu a jdeme spát. Ráno zjišťujeme, že i ryba může některé jedince silně nadýmat. Celníci na nás již z daleka mávají a průjezd hranicemi máme volný...
Přijíždíme na RZ 12, kde pořadatelé slibují ultimativní divácké místo s obr jumpem, prý 20-30 m. Místo je to opravdu pěkné, na kameru je krásně vidět zatáčkovitý úsek před skokem a skok samotný. Zde poprvé a naposledy shledávám selhání pořadatelů, kteří při průjezdu „evropanů“ nechávají diváky stát na sebevražedném místě na dopadu těsně u cesty. Naštěstí v pauzičce mezi evropou a rakouským mistrákem bezpečáci sjednávají nápravu a na sebevražedných místech zůstávají pouze fotografové a my kameramani... Skok rozhodně nedosahuje předpokladů a auta si jumpnou max. pár metříků. Možná někdy v minulosti se zde skákalo, letos však moc ne.
Následuje přesun na další RZ k vesnici Altpöla, kde se nachází asi 200 m šotoliny na jinak asfaltové RZ. Asfaltové RZ v sobotu výrazně převažovaly, my jsme se ale rozhodli nekazit si krásnou šotolinovou rally nějakým „obyčejným“ asfaltem. Zde na tomto místě se z hlediska jezdeckého neděje nic extra, krom pěkného průjezdu Vojty Štajfa a Štěpána Vojtěcha zde vidíme pár přetočení a chcípnutí. Mě ale více zajímá atmosféra na místě, kdy je jasně vidět, že na rally se přišlo podívat 90% lidí, kteří nerozeznají WRC od N2 a pocházejí z přilehlých vesnic. Divácké místo na RZ tak berou jako místo k setkání, popovídání, ochutnání piva a buřta, prostě jako místo takové malé místní lidové taškařice. Místní hasiči si postavili stánky s buřty, pro diváky jsou přichystány stolky a lavičky a ve vesnici místní hasiči organizují parkování a poradí kudy se dostat k RZ. Skoro jako u nás a nebo ne?!
Rally pro nás skončila úspěšným návratem, i přes snahu „dušičkových“ řidičů nás přimět k trvalé návštěvě hřbitova, a to je to nejdůležitější. Tímto článkem jsem se nesnažil popsat sportovní úroveň podniku, ani časy, které byly dosahovány na tratích RZ, ale ukázat to, že to jde taky trochu jinak. Na nás divácích, novinářích a pořadatelích je, zamyslet se nad tím, co pro to můžeme udělat, aby se i z rally v České republice zase stala masová zábava, a abychom se na parádní rally nemuseli jezdit dívat do Rakouska.
Předchozí obrázek je malou reklamou na videa, která lze stáhnout na následujících adresách.
Hi quality 148MB
Low quality 52MB
Historic rally cars 33MB

Diskuze
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.