Starosti a radosti ředitele, aneb jak (ne)dostat infarkt

Berte tyto řádky jako odlehčení spojené s blížícím se koncem letošní motoristické sezóny, a jako odlehčený pohled do zákulisí příprav a organizace podniku Mezinárodního mistrovství ČR v rally. Případná podobnost osob v těchto řádcích s nějakými konkrétními jedinci je čistě náhodná a nezakládá se na skutečnostech :-). Nechci zde popisovat detaily a podrobnosti, spíš půjde o úsměvnou formu a čím vším se organizátor musí prokousat.

Na dispečinku

Úspěšně jsme se po více jak půl roku příprav společně s kolegy prokousali všemi souhlasy obecních úřadů, osadních výborů, soukromých osob, Policie ČR, Hasičů, Záchranné služby, nemocnic, Správy a údržby silnic, referátu životního prostředí, všech autobusových dopravců a dalších dotčených úřadů a osob potřebných k udělení veškerých povolení pro pořádání XXXI. SEVENOAKS Rally Příbram, včetně úspěšného vydání rozhodnutí o zvláštním užívání komunikací ze stran Dopravních úřadů. To bylo pouze mylné přání a opravdové oříšky nás a mne teprve čekaly.

Oříšek první…

Při tvorbě trati letošního ročníku jsem se ocitl v jedné z obcí kudy jsme zamýšleli vést velkou část jedné z RZ. Starosta obce byl velmi, velmi vstřícný a nadšený fanoušek rally. Svým způsobem šel do spolupráce „po hlavě“. Samozřejmě si byl vědom naší demokratické společnosti, a proto jsme se rozloučili se slovy, že on v tom nevidí žádný problém, ničeho by se nebál, a že mne pozve na veřejné zastupitelstvo kde se vše projedná. Ujistil mne se slovy, že si potřebné povolení ze zastupitelstva s největší pravděpodobností odvezu.

Čas plynul, pozvání nikde, najednou zazvonil mobil a pozvání bylo na světě. Upřímně jsem ani v nejmenším netušil co mne čeká, neboť jsem se za svůj dosavadní život žádného zastupitelstva neúčastnil, a moje představy o tom co mne čeká byly víc jak mizivé. Nadešel den večerního zastupitelstva. Dorazil jsem na obecní úřad dle dohody a mohlo se začít. Starosta mne přítomným zastupitelům a občanům představil a já mohl začít prezentovat zamýšlenou trať a vlastní organizaci rally. Přítomné jsem tedy seznámil s naší zamýšlenou tratí RZ v katastru obce, načež jeden ze starších občanů důchodového věku vyskočil ze židle, mávajíce z jakýmsi listem papíru, a se slovy, že má v ruce petici občanů proti trati RZ kolem domů těchto občanů. Jaký byl můj údiv, když kolem zmíněných domů jsme neměli v plánu trať vést :-). Dovolil jsem si znovu tuto skutečnost pánovi připomenout, a se slovy, že nevím jestli mne poslouchal, si získat trochu respektu. Pán však pokračoval pořád po svém a přidali se i jiní občané například s argumenty typu: „nebudeme si moci dojít nakoupit“, což mne také překvapilo, protože plánovaná RZ se měla jet v pátek večer a prakticky pouze za tmy :-).

Naštěstí se přidal starší pán, který do rozvášněného sálu zvolal „Buďte rádi, že se tady něco bude dít, celý rok je tady h…o, bude aspoň vzrůšo“. Toto nadzvedlo pána s peticí a se slovy, aby dotyčný neurážel slušné místní občany, že si pána moc dobře pamatuje, že není místní a přistěhoval se do obce až v roce 1963 :-)... To již zakročil starosta obce. Nakonec se mi povedlo občanům znovu vysvětlit kudy bychom chtěli trať vést. Znovu se ozval pán s peticí s tím, že v jednom úseku nám jistě poděkuje občan, který má v daném místě krásnou skalku až mu jí zničíme. V tu chvíli opět zvolal přistěhovalec z roku 1963, „Ta je moje, ať jí klidně zničí,hlavně ať se tady jede a něco se děje!“ :-)

Odjížděl jsem bez potřebného povolení a s pocity, že v této obci se určitě nepojede. Ještě pozdě večer mi volal starosta, že mne v dané chvíli litoval, a opět mne ujišťoval, že není se třeba ničeho bát, a že se v jejich obci pojede. Zůstal věren tradicím demokracie o zorganizoval v obci referendum. Za měsíc mi volal se slovy, že proti je 12 občanů a obec čítá 250 obyvatel. Nakonec jsme se ještě týž den potkali na parkovišti u jednoho ze supermarketů v Příbrami a potřebné povolení mi pan starosta orazítkoval na střeše svého vozu :-). Pár dní po závodech mi volal a s nadšením oznamoval, že příští rok do toho půjdeme zase, a že by se toho nebál :-). Musím panu starostovi moc poděkovat a uznale konstatovat, že fanoušek rally je prvotřídní !

Na dispečinku

Oříšek druhý…

Čas plynul a já jsem se opět na pozvání starosty jedné z dotčených obcí ocitl na veřejném zasedání zastupitelstva obce, kde se mimo jiné měl schvalovat průjezd obcí a okolních spádových obcí. Zastupitelstvo probíhalo v naprostém klidu a mino přítomného předsedy místního Zemědělského družstva nebyl nikdo proti. Tudíž jsme obdrželi souhlas s tratí rally s pouhou podmínkou kontaktování přítomného předsedy ZD. Ještě na zastupitelstvu jsem přítomnému předsedovi předal moji vizitku s tím, ať mne kdykoliv kontaktuje a domluvíme si schůzku, a já přijedu za ním, aby neměl žádné další starosti či náklady s naší rally. Zastupitelstvo probíhalo v polovině května, a když se pan předseda neozval a byl již začátek července, rozhodl jsem se, že se v místní ZD zastavím osobně, abych dostál svého slibu vůči starostovi obce a splnil tak danou podmínku.

Bohužel pan předseda nebyl přítomen, a nikdo ze zaměstnanců nebyl schopen říci kde je, či kdy se vrátí. Obdržel jsem tedy jen pevnou linku a doporučení abych zkusil později zavolat. Asi po týdenní střídavé snaze o sehnání předsedy jsem po přemlouvání paní, které mi trpělivě zvedala telefon, získal mobil na předsedu. Jaké bylo překvapení když jsem vytočil mobil, představil se, a obdržel první výtku od pana předsedy, „to je dost, že voláte, já na to už dva měsíce čekám“. Marná byla argumentace, že jsem předsedovi předal na zastupitelstvu svou vizitku, že od něho jsem žádnou neobdržel, a že jsem čekal, až zavolá on, a když nevolal začal jsem aktivně shánět kontakt na něho já… Nicméně jsme si domluvili schůzku přímo na půdě ZD. Pan předseda mne oslovoval pane řediteli, já na oplátku pane předsedo :-). Jedinec postižený vůní benzínu a spálených pneumatik jako já se při setkání s předsedou ZD dověděl jaký je problém zajistit chod sobotního provozu ZD, což mne víc jak překvapilo. Zároveň jsem dostal informaci, že v našem termínu konání rally probíhá sklizeň kukuřice, což prý není levná záležitost. Že sklizeň nelze přerušit a příjezdová komunikace do ZD, kde se nachází silážní jámy, bude díky nám neprůjezdná. Pochopitelně si my něco vymyslíme a je nám jedno, jak dotčené ZD bude v sobotu fungovat. Na papír pan předseda vypisoval, co vše se v sobotu musí pro chod ZD udělat, kolik výjezdů techniky je nezbytných, a pochopitelně takřka s pravidelností vždy v čase kdy dle harmonogramu startuje 1.vozidlo do RZ.

Na dispečinku

Předseda pohotově svolal zaměstnance, kteří za jím prezentované provozní věci byli zodpovědní. Záhy se ukázalo, že realita není tak vyhrocená jak pan předseda signalizoval. V podstatě šlo o jediný problém, a to kolem 15h zajistit výjezd jednoho traktoru ze ZD. Bohužel pan předseda si neustále kladl podmínky, které na mě budily dojem, že se nacházíme ve víru žňové kampaně a ohrožujeme naší „zábavou“ hladký průběh žní a plnění plánu celé pětiletky. To ani nemusím zmiňovat, že ohrožení sobotního chodu ZD se rovnalo milionovým škodám, které bychom museli uhradit. Na základě tohoto neúspěšného jednání se ze mne a celého organizačního výboru stali odborníci na zemědělskou problematiku, kterou naštěstí jako zemědělský inženýr má v malíčku tajemník rally Ing. Pavel Štípek .-).

Schůzky s panem předsedou byly každý týden a pomaličku jsme začali nacházet společnou řeč. S velitelem místních dobrovolných hasičů, kteří se pořadatelsky iniciativně zapojili, jsme našli náhradní cestu k silážním jámám, tak abychom neohrozili průběh sklizně a trať rychlostní zkoušky. Následně jeho zástupce, který měl v ZD na starosti krmení dobytka, pomohl s koordinací výjezdu traktorů z bran ZD, tak aby nebyl ohrožen časový harmonogram. Záhy pan předseda vytasil trumf v podobě příjezdu inseminátora pro „nažhavené“ členky dobytčího stáda, která jako naschvál potřebovaly dle slov předsedy, jaksi uspokojit zrovna v sobotu dopoledne. Nevím zda tuto akci vzdal inseminátor sám, nebo přičiněním některých zúčastněných osob, ale týden před rally mi dorazila SMS, že inseminace neproběhne.

Před slavnostním startem nikdo neví jak to dopadne

Zde bych rád zmínil p.Daňhela, kterého osobně neznám, ale vím, že je to velký fanda rally a zároveň majitel linky, kterou zmíněné ZD mělo po dobu sklizně kukuřice od něho zapůjčenou. Pan Daňhel je vlastně osobou, která nezištně a nejvíce pomohla otupit ostré hrany při jednání s panem předsedou ZD. Za toto bych p.Daňhelovi chtěl alespoň takto dodatečně poděkovat. Děkuji moc a příští rok Vás zase využijeme :-).

Oříšek třetí…

Přípravy vrcholily a do startu rally zbýval necelý měsíc. Přišel jsem do kanceláře, zapnul PC a stáhl emailovou poštu. V poště mne zaujal email od jisté dotčené občanky z jedné vesničky, resp. osady kudy vede trať RZ. Email byl v duchu totálního nesmíření z naší sportovní akcí a především strach o plot, který vede podél cesty. V duchu hesla, otevřenost především, jsem vytočil telefonní číslo uvedené v emailu a s paní si domluvil na druhý den schůzku přímo i ní doma.

Paní mne velmi mile přivítala, působila velmi sympaticky a více jak dvě hodiny jsme si povídali. Sdělovala mi svoje obavy o jejich plot, který byl v dlouhé pravé zatáčce. Osobně mne ani v duchu nenapadlo, že by tento plot v průběhu rally měl přijít k úrazu. Měl jsem jiné favority a obavy z reakcí jejich majitelů. Snažil jsem se paní vysvětlit princip rally, a že řidiči těchto vozidel nejsou pouze „magoři“, jak trefně paní nazývala naši soutěžáckou špičku. Sděloval jsem paní naše zabezpečení, bezpečnostní plán a skutečnost, že přímo proti jejich stodole máme zřízený radiobod pro případ čehokoliv. Největší obavy měla z toho, že v případě poškození plotu spolu s manželem odjíždí pět dní po rally mimo ČR a jejich majetek bude bez potřebného zabezpečení. Paní jsem ujistil, že v případě poškození jejího plotu uděláme maximum proto, aby jeho oprava proběhla do jejich odjezdu. Zároveň jsem byl paní upozorněn, že cesta, kterou chceme pro trať RZ využít není obecni jak nám tvrdí pan starosta, ale jejich soukromá. Tato informace mne trochu zaskočila, neboť v případě pravdivosti této informace by naše rozhodnutí o zvláštním užívání komunikace neplatilo, což by v podstatě znamenalo zrušení tohoto úseku RZ. Nakonec jsme se s paní přátelsky rozloučili, paní mi poděkovala za vstřícnost a já si naivně myslel, že tímto tato kauza končí. Omyl !

Přímo od paní jsem jel za starostou obce, pod kterou daná osada patřila. Zde jsem starostu obce informoval o setkání s paní. Starosta se usmál a začal mi líčit jaké problémy s dotyčnou paní mají na obecním úřadě. Mohl jsem nahlédnout do katastrálních map, kde bylo patrné, že komunikace je skutečně v majetku obce. Starosta mě na paní ještě upozornil, popřál hodně štěstí do finálníchch příprav a nabídl mi pomoc v případě, že paní by i dále dělala problém ohledně majetkových vztahů ke komunikaci.

Slavnostní start XXXI. SEVENOAKS Rally Příbram

Zhruba za 2 dny mne čekal v emailu další dopis od paní. Zde se pozastavovala nad skutečností, že někdo z úředníku může tuto zábavu povolit, jak to Policie ČR může schválit, kde je její heslo „Pomáhat a Chránit“ ?..., a další ujištění, že komunikace patří jejich rodině. Dále mne paní ujistila, že s naší rally nesouhlasí a v žádném případě ji nebude respektovat. Email mne nepříjemně překvapil a skálopevně usvědčil, že s paní to nebude žádné jednoduché pořízení. Při další schůzce organizačního výboru jsem všechny seznámil s tímto problémem a domluvili jsme se na postupu a opatřeních vedoucí k ochraně majetku dotčené rodiny. Následně jsem emailem pani odpověděl, že jí do daného termínu odpovíme. Společně s vedoucím trati, bezpečnostním činovníkem dané RZ jsme vyrazili na místo a domluvili se na ochraně plotu pomocí „psychologicky“ umístěných balíků slámy, posunutí radiobodu a důkladnějšího zapáskování celé osady, včetně posílení pořadatelů. Než jsem stačil paní zaslat naše vyjádření již jsme od ní měl telefonický hovor, ve kterém mi sáhodlouze vysvětlovala, že je chytrá žena ( paní má titul Ing.), a že si do „známého vzorečku odstředivé síly“ dosadila předpokládanou rychlost soutěžních vozidel, a že jí vychází 95% pravděpodobnost, že soutěžní vozidlo skončí nejen v jejím plotě, ale dokonce může narazit i do jejího domu a tímto nárazem může dojít k poškození statiky domu. Další argument byl, že po komunikaci jezdí pouze traktory a to velmi pomalu. Požádal jsem tedy paní, zda by mi onen vzoreček mohla zaslat, včetně jejich výsledků. Do dnešního dne nedorazil…

Zaslali jsme tedy paní naše oficiální stanovisko, kde jsme uvedli veškeré opatření k ochraně jejího majetku, číslo naší pojistné smlouvy, naši záruku, že v případě jakéhokoliv poškození se na nás může obrátit. Dále jsme zmínili náš závazek vůči obecnímu úřadu k opravě využité komunikace, která již v tomto termínu byla opravena, stejně jako skutečnost, že v případě narušení průběhu schváleného závodu budeme po těchto osobách požadovat náhradu vzniklé škody. Ještě týž den mi paní opět volala, tentokráte s dotazem jaká je zákonem stanovená minimální vzdálenost obytných domů od trati závodu. Řekl jsem, že žádný takový zákon pro automobilové rally neexistuje, a že ho tedy neznám. Paní mne opět ujistila, že je chytrá žena, že umí pracovat s internetem a zákon si našla. Znovu jsme ji požádal, aby mi alespoň číslo zákona zaslala na email nebo esemeskou, a ujistil jsem ji, že v případě našeho porušení tohoto zákona provedeme neprodleně nápravu stavu a vyrozumíme ji. Možná to některé překvapí, ale do dnešního dne žádný email ani SMS nedorazila...

Další telefon ne sebe nedal dlouho čekat, prakticky hned po doručení našeho stanoviska. Zde si paní stěžovala na to, že jí vyhrožujeme, a že jsem jí to mohl říct do telefonu a né psát. Opět jsem se trpělivě snažil vše paní vysvětlit a znovu jí ujistit, že pokud by se cokoliv stalo, ať se ne nás či přímo na mě kdykoliv obrátí. Volala hned za dva dny s tím, že námi instalované balíky slámy, které paní mimo jiné odsouhlasila, jsou horší než lepší, a že by nejlepší bylo je odstranit. To jsem již jen nevěřícně zíral na mobil...Naštěstí nikdo z jezdeckého pole v tomto plotě neskončil, za což bych všem jezdcům a posádkám chtěl poděkovat, protože v opačném případě by mě paní asi sežrala :-). Tento příběh má i šťastný konec, kdy mi paní v pondělí opět telefonovala. Trochu jsem čekal nějaký problém, ale paní mi poděkovala za vstřícný přístup, za to jak jsme měli vše perfektně zorganizované, a že ty závodníci opravdu umí řídit jak jsem říkal :-). Nakonec si přála, abychom příští rok kolem jejich domu nevedli trať… To jsem pochopitelně paní slíbit nemohl...:-).

Během rally se toho dělo ale daleko víc a další drobné parádičky, jako například neustálé krádeže sudů u jednoho z retardérů ještě hodinu před startem rally, bereme jako drobný žertík buď "sběrače vody" nebo malého škůdce rallysportu.

Vítězně v cíli

Závěrem…

Závěrem musím poděkovat všem kteří se na XXXI.SEVENOAKS Rally Příbram podíleli. Věřte, že je to spousta lidí bez jejichž nadšení a lásky k vůni benzínu by rally nešlo zorganizovat a uspořádat. Díky všem !

Tyto řádky píši v rámci rekonvalescence a částečně i na nemocničním lůžku, na kterém jsem se ocitl záhy po ukončení letošní XXXI. SEVENOAKS Rally Příbram. Začátkem října jsem začal mít zdravotní problémy, které celkem přesně a trefně diagnostikovala moje praktická lékařka: „ To máte od krční páteře“. Nějak se mi její diagnóza nezdála a 23. října jsem již v necelých 38 letech ležel v pražském Ikemu s infarktem. Na tomto místě musím poděkovat MUDr. Milanu Procházkovi (hlavní lékař FAS AČR). „Milane, děkuji moc za vše co jsi pro mě udělal, jsem Tvým doživotním dlužníkem a nikdy na to nezapomenu“. Po propuštění z Ikemu jsem byl pár dní doma a opět jsem znovu neočekávaně ulehl do nemocnice, tentokrát na oddělení JIP, kde mne i napadlo sepsat pár těchto řádek. Dnes jsem již týden doma a pevně věřím, že už do nemocnice nepůjdu.

Ostatně lékaři říkají, že za pár měsíců bych měl být plně fit. Dokonce mne ujistili, že můj infarkt nemá s pořádáním Rally Příbram nic společného, i když prý nemám jiné rizikové faktory vedoucí k infarktu. Takže vzhůru do pořádání XXXII. SEVENOAKS Rally Příbram.

Tyto řádky jsou věnované jako zvláštní poděkování celému organizačnímu výboru Rally Příbram, jmenovitě Ing.Pavlu Štípkovi, Ondrovi Štefanovi, Zdeňku Pekárkovi, Antonínu Bergovi sen., Petru Šefrovi, MUDr.Milanu Procházkovi, Jiřímu Krobovi, Standovi Mášovi, Františku Stoklasovi, Václavu Kasíkovi, Tereze Polákové, Olze Mikeskové, Petrovi Eliašovi a všem dalším, kteří se jakkoliv podíleli na přípravách a zdárném průběhu XXXI.SEVENOAKS Rally Příbram.

Váš Tomáš Fiala

PS: Je strašně krásné a snadné závodit, ale pořádat rally je daleko, daleko horší. Tolik pro "odboráře"...