Snem Viktora Wagnera je JWRC

Talentovaný teplický pilot Viktor Wagner upozornil na svůj talent již v motokárách, kde získal dva tituly v prestižní třídě ICC 125 ccm. Do světa rally vstoupil po dovršení svých 18.narozenin a v paměti mnoha fanoušků zůstal Viktor zapsán především s bílým Peugeotem 106, se kterým získal domácí titul v rallysprintech.

Se speciálem Renault Clio S1600 se představil v roce 2003 na náročné soutěži Rallye Monte Carlo, kde si proti zkušenějším soupeřům vedl překvapivě velmi dobře. Po páté rychlostní zkoušce figuroval Viktor Wagner na výborném 29.místě v absolutním hodnocení a na 8.místě mezi „dvokolkami“, když se na jeho záda dívalo mnoho zkušených pilotů. Bohužel soutěž nedokončil po kolizi v 6.rychlostní zkoušce. Viktor má však velký sen a rád by se vrátil do světa JWRC alespoň na některých vybraných soutěžích. Nejen o tomto snu je následující rozhovor.

Viktore, startoval jsi na soutěži JWRC v okolí legendárního Monte Carla. Jak vzpomínáš na tento start?
Start na Rallye Monte Carlo byl obrovskou školou. Je to zajímavá, ale extrémně těžká soutěž. Jiný je charakter tratí než u nás, neustále se mění podmínky a samozřejmě je tam vynikající konkurence.

Bohužel před startem jsem neměl možnost seznámit se s vozem, protože nebyl připravený podle plánu, ale vůz jsem dostal k dispozici teprve 4 hodiny před samotným startem. Nebylo to pro mě vůbec jednoduché. Začali jsme tedy s vozem, který jsem prakticky vůbec neznal. Přesto se nám dařilo držet krok a myslím si, že jsme nejeli špatně. Bohužel mi chyběly zkušenosti a to se projevilo při situaci, kdy jsme v soutěži skončili. V náročném a kluzkém úseku jsem opustil trať, ale vůz nebyl vůbec poškozen. Bohužel v tomto místě nebyli diváci, kteří by nám pomohli zpět na trať. Velmi mě odstoupení mrzelo, protože jsme měli soutěž dobře rozjetou.

Jaký program plánuješ v roce 2005?
Je těžké říci, jestli plánuji tento program, ale každopádně se snažíme udělat maximum, abych se mohl zúčastnit aspoň vybraných soutěží MS v kategorii JWRC. Samozřejmě velkým snem je absolvování kompletního seriálu JWRC s vozem S1600 někdy v budoucnu.

Jaký vůz by Ti vyhovoval pro soutěže JWRC?
Rád bych startoval s Renaultem Clio S1600. Myslím, že je to dobrý vůz a mám s ním již nějaké zkušenosti. Samozřejmě se v dobrém světle jeví i Suzuki Ignis S1600, ale pořízení tohoto vozu není nejlevnější. Na druhou stranu v polovině roku má Suzuki přijít s novým modelem Ignis S1600 a potom by současný model mohl být znatelně levnější.

Splnil šampionát JWRC ambice, se kterými byl prezentován?
To rozhodně ne. Vozy S1600 byly prezentovány jako „levné“ pro mladé jezdce s omezenými finančními prostředky. A kolik jich v loňském roce absolvovalo kompletní šampionát a kolik jich je do sezóny 2005 přihlášeno? Při vzniku této třídy byla „omezena“ pořizovací cena vozu na 100.000 amerických dolarů, ale dnes se kvalitní vůz S1600 dá neoficiálně pořídit za 7-8 miliónů korun. A myslím si, že je vhodné absolvovat šampionát se dvěma vozy. Jeden na asfaltové a druhý na šotolinové soutěže.

Jak reálný je Tvůj start v roce 2005 na soutěži JWRC?
Start na soutěži MS je samozřejmě velmi složitý z pohledu finančního zajištění. Těžko se shání sponzoři na domácí soutěže a na zahraniční soutěže je to mnohokrát složitější. Pro sponzory je mnohonásobně zajímavější start v České republice i se starším vozem WRC než se špičkovým vozem S1600 v zahraničí. Vypadá to tedy, že budu spíše startovat na domácích tratích.

S jakým vozem a jaké soutěže připadají v úvahu v České republice?
Pokud by tým Roto Plzeň měl zájem na pokračování naší spolupráce, tak bych rád startoval v barvách Roto Plzeň s vozem Nissan Almera Kit Car. Pravděpodobně bychom s Vláďou Tichým startovali v Mezinárodním Mistrovství ČR i v Mistrovství ČR v rallysprintech.

Jak hodnotíš snahy vytlačit ze soutěží nejenom vozy WRC, ale i celou třídu A8 a dokonce i A7?
Není to dobré rozhodnutí pro budoucnost rally. Vozy WRC byly vždy lahůdkou pro fanoušky a nemuselo vždy bezpodmínečně jít o nejnovější specifikace těchto speciálů. Ale bez vozů tříd „A8“ a „A7“ bude vypadat rally úplně jinak. Dopředu v konečných pořadích by se výrazně posunuly vozy skupiny „N“, ale ubylo by skutečných soutěžních vozů a to by byla velká škoda.

Začínal jsi svoji závodní kariéru na motokárách. Měla tato průprava výrazný vliv na výkony na rychlostních zkouškách?
Takto to asi hodnotit nelze. Myslím si, že ovládání vozu a motokáry je hodně odlišné. Byl jsem poměrně překvapený, jak vůz výrazně pomaleji reaguje na jakýkoliv manévr oproti motokáře. Je to zřejmě způsobeno velkým rozdílem v hmotnosti motokáry a soutěžního vozu. Na motokárové trati je také naprosto čistý povrch, ale na trati rychlostní zkoušky je všude mnoho nečistot.

Bylo tedy složitější přestoupit z motokár než kdybys nezávodil v juniorském věku vůbec? A jakou disciplínu lze budoucím soutěžním jezdcům doporučit jako přípravu na vstup do světa rally?
Každopádně mi motokáry ve vývoji neublížily. To samozřejmě ne. Naučil jsem se vnímat rychlost a zlepšil jsem výrazně reakce na nastalou situaci. V tomto ohledu je průprava v motokárách vynikající. Podle mého názoru jsou skutečně motokáry nejlepší disciplínou pro začínající jezdce. Někteří jezdí v juniorském věku autokros, ale podle mého názoru je styl jízdy tak odlišný, že tato průprava má smysl pro kluky, kteří se chtějí autokrosu věnovat celou kariéru.

Co považuješ za největší úspěch ve své kariéře?
Získal jsem dva tituly Mistr ČR ve třídě ICC 125 ccm a obsadil jsem 4.místo na ME v kartingu. Velkým úspěchem bylo i vítězství v tradičním motokárovém memoriálu v Monte Carlu. Po dovršení 18 let jsem vstoupil do rally, protože to byl můj sen. Již od dětství jsem chodil na soutěže s tátou a dědou a vždy mě to velmi lákalo. Motokára byla přestupní stanice než dovrším 18 let a získal jsem nějaké základy pro budoucí závodění. V rally bych zmínil titul v rallysprintovém mistrovství a 1.místo ve třídě v Barum Rally Zlín v roce 2003.

Jaký vliv má na výkon jezdce jeho spolujezdec a připravený rozpis?
Spolujezdec výrazně ovlivňuje výkon celé posádky. Jeho vliv je mnohem vyšší než se obecně soudí. Mně nejvíce pomohl v začátcích Eda Perski. Na „Monte“ byly znát velké zkušenosti Jendy Tománka. V letošní sezóně jsme startovali spolu s Vláďou Tichým a ačkoliv Vláďa není „papírově“ nejzkušenějším spolujezdcem, tak mi perfektně vyhovuje. Je výborným kamarádem a nesnaží se psát a číst rozpis pro sebe, ale pro mě. Je důležité, aby rozpis přesně vyhovoval mně. Pokud se mi zdá, že zatáčka je „levá čtyři“, tak musí spolujezdec do rozpisu zapsat „levá čtyři“ a nedohadovat se a přemlouvat mě, že je to jiná zatáčka. Já používám velmi jednoduchý rozpis. Především potřebuji vědět, kdy brzdit a kam bude směřovat zatáčka. Právě na tratích v okolí Monte Carla jsem poznal, že je skutečně nesmysl si popisovat každou drobnost na trati. To lze v Čechách, ale na světových soutěžích nikoliv.

Určitě sleduješ i dění v továrních týmech. Jak hodnotíš sestavu týmu Škoda Motorsport?
Rád bych se odpovědi na tuto otázku vyhnul. Ale myslím si, že tým měl dát větší šanci Honzovi Kopeckému. Byl to sice můj velký soupeř v motokárách a příliš jsme se nestýkali, ale myslím si, že větší šanci dostat měl. Je rychlý a velmi přemýšlivý jezdec, ale potřebuje především poznávat nové tratě, ostatně jako každý z nás…

Závěrem bych rád popřál všem fanouškům pěkné zážitky ve všech motoristických disciplínách a všem samozřejmě pevné zdraví a mnoho štěstí v roce 2005.