Jak jsem fotografoval Mladoboleslavskou rallye - 1.

Další ze vzpomínek bude na mé fotografování jedné z nejslavnějších domácích soutěží.

1. Měl jsem před vojnou, když se startoval první ročník Rallye Škoda. Psal se rok 1974. Bydlím v Praze a na Letnou, kde byl start jedné z větví hvězdicové jízdy, tedy jakéhosi prologu po vzoru Rallye Monte Carla, (kdeže loňské sněhy jsou a ty Alpské taky, nebo že by snad letos ano) to mám kousek. Přes hledáček Prakticy LLC a padesátku objektiv jsem zíral na technické přejímce pod tribunou fotbalového stadionu na Škodu RS 200. To auto bylo jak zjevení z Vernerových románů.

2. Doma jsem poprosil tátu, kterého auta nebrala, ale měl pochopení pro mojí posedlost a jeho novou Škodou 100 jsme jeli na sever Čech a někde nad Teplicemi jsme zastihli část startovního pole v časové kontrole. Odtud je snímek „Bani“ Sivíka a jeho Š 120 S Rallye. Pepa měl vždycky pěkné auto.

Další dva roky jsem obětoval službě vlasti na letišti v Náměšti. Dodnes si občas vzpomenu na majora Svozila, kreténa se zlatým zubem, špatnou výslovností a IQ cisterny na kerosin. Je jasné, že ten rok z fotografování nebylo nic.

3. To až o rok později, stále ještě na vojně, ale už pod jiným velitelem, jsem mohl do okolí Boleslavi s fotoaparátem znovu. Bez dokladů a v civilu a to bylo tehdy koledování si o velký problém, jsem si vybral erzetu v blízkosti  Bělé a pořídil tam obrázek Leoše Pavlíka, kterému tenkrát četl pan Hlávka.

4. Rok 1977 a velký úspěch vozů Škoda 130 RS v Monte Carlu. S autem ve válečných barvách jako v Monaku startoval ing. Jiří Šedivý se spolujezdcem Janečkem.

5. Sivík měl tehdy zase pěkné auto. Tentokrát Renaulta 17 Gordini. S výsledkem to ale bylo horší.

6. Pak jsem tři ročníky vynechal. Asi jsem dal přednost dovolené v Bulharsku, ale s jistotou to říct dnes už nemohu. V roce 1981 jsem se na tratě Škodovky vrátil. Vyzbrojen objektivem 200 mm jsem na Vyskeři, kde jsem byl na „kopci“ už před deseti lety, zvěčnil Láďu Křečka.

7. Na stejném místě jsem ještě zdokumentoval úspěchy stotřicítky na zahraničních trzích v podobě posádky Freyther – Freyther z NSR.

8. Další rok byl ve znamení italské ofenzívy s vozy Fiat 131 Abarth. To je pro mě jedno z nejkrásnějších aut, která se kdy na tratích soutěží objevila a věřím, že tento můj názor podpoří větší počet souhlasně přikyvujících znalců.

9. Na nočním snímku posádky Corradin – Zanin v ČK si všimněte všudypřítomného a všemocného příslušníka VB. Dnes už jistě pobírá, stejně jako výše zmíněný major, zaslouženou měsíční rentu z peněz daňových poplatníků.

10. Abyste se ale mylně nedomnívali, že velké závody dělala jen velká auta, přikládám Vám pro ilustraci snímek továrního Wartburgu. Tým od severních sousedů byl pravidelným účastníkem nejen na tratích mistrovství Evropy, ale i světa a jeho vozy i jezdci byli vždy zárukou kvalitní podívané.

11. V roce 1983 obohatil po roční přestávce startovní pole znovu belgičan Droogmans a jeho pracovní prostředek z dílen v anglickém Borehamu. V teplé letní noci jsme leželi na náspu u startu jedné z rychlostních zkoušek a zvuky motoru a převodovky nás přiváděly do motoristického transu.

12. Na druhém a třetím místě skončily tehdy Opely Ascona jezdců Kalnaye a Mattiga a tady je druhý z nich. Za vítězným Fordem ale zaostaly o dvě a pět minut.

13. Na startu a během soutěže byl k vidění znovu i krásný Fiat, ale přejet cílovou rampu mu tentokrát nebylo souzeno. Přesto si ale myslím, že ještě jeden pohled na něj stojí za to.

14. V dalším roce fungovaly moje televizní legitimace druhé generace a Praktica stejně spolehlivě, jako Carlssonova Mazda RX 7 na vložce u Řepova, i v celé soutěži.

Na pokračování...