Rozhovor Robert Achs a Filip Langer - 1. díl

V neděli 26. 10. 2008 se v bývalém vojenském prostoru u Milovic uskutečnila akce „Poslední tankování“ organizovaná posádkou Robert Achs – Filip Langer, která se v sezoně 2008 pravidelně účastnila Mediasport Mezinárodního Mistrovství ČR v rally. Kromě dvou výpadků, na Rally Český Krumlov a na Bohemia rally, se posádka v sezoně 2008 s novým vozem seznamovala a postupně se prokousávala výš a výš výsledkovou listinou až ke krásnému 13.místu v absolutní klasifikaci na Rally Příbram. Využili jsme příležitosti a s posádkou jsme pro vás udělali rozhovor.

Foto: Eva Eliášová

Oproti loňské sezoně jste změnili třídu i vůz. Ze Škody Fabia A5 jste přesedlali do závodního vozu Subaru Impreza třídy N4. Jaké z této změny máte pocity? Je N4 lepší než A5?

Robert: Změna auta měla splnit jediný parametr a to, že si po čtyřech letech s Fabií budeme dopřávat dojíždění závodů do cíle. Toto byl hlavní důvod změny auta, proto jsme si vytipovali třídu N4. Po průzkumu možností, kdy jsme se rozhodovali mezi Mitsubishi a Subaru, jsme se nakonec rozhodli pro vůz Subaru Impreza WRX Sti 12B. Hodně nás ovlivnila velká spokojenost s vozem v podání Emila Trinera a mé sestry Katky Achsové. Hlavní ambicí pro tuto sezonu bylo spatřovat cíle soutěží, což se nám s novým vozem z větší části podařilo. Tím jsme si cíl splnili téměř na maximum.

Takže jste s Imprezou spokojeni nejen vy, ale i celý tým?

Robert: S Fabií jsme v minulosti měli vložky často jenom odtrénované, na některé „rychlostky“ jsme se prostě vůbec nedostali kvůli technickým problémům. Jsme stoprocentně spokojení, že jsme přešli do třídy N4, protože dnes si jezdíme závody užít. Nemáme sice ambice plně profesionálního týmu, jezdí s námi spousta lidí z rodiny. S fabií byl problém, že bylo často potřeba po čtvrté vložce sbalit servis, najít nás někde na poli, někudy přes les se k nám dostat a odjet domů. Z tohoto pohledu je s novým autem a jeho spolehlivostí spokojen celý náš tým.

Kdo tvoří váš tým?

Robert: Základí část našeho týmu tvoří zejména rodina. Rád bych jim tímto poděkoval za podporu a spolupráci v celé sezoně 2008.

Filip: Doplním ještě naše mechaniky, kteří pro nás pracují hlavně z lásky ke sportu, tráví s námi hromadu času a trávili čas i v minulosti s Fabií, se kterou jsme měli velké technické problémy. Na závody jezdili na dvě tři rychlostní vložky a pak vezli auto na vleku domů. Doufám, že jsou s novým vozem spokojeni, my jsme s nimi taky naprosto spokojení.

Foto: Eva Eliášová

Jak jste začali s rallysportem?

Robert: V roce 2004 jsme začali jezdit s autem Fabia Cupu. Do toho auta jsme přišli v podstatě v jeho polovině, kdy to bylo nasměrované správným směrem. Jednalo se o české malé běžné auto, ze kterého se mělo po přiměřené investici udělat slušné auto skupiny A. Tímhle směrem jsme se vydali, namontovali jsme do vozu sekvenční převodovku, AP brzdy, čtyřklapkové sání a další věci. Ale dostali jsme se nejednou do situace, že neexistuje nikdo, s kým by se dalo konzultovat nastavení tohoto vozu, i nepřesná specifikace v homologaci.

Zkrátka, zůstali jsme na všechno sami. Bohužel jsme měli s technickými nedostatky na Fabii velké potíže, zejména s těmi poloosami. Všechny opravy byly o tom oběhnout kováře a zámečníky a někde to pobrat a nějak to dát dohromady. Přesto všechno je jízda s tímto autem pěkným zážitkem.

Technická podpora u Subaru je tedy na vyšší úrovni než u Fabie?

Robert: Poté, co jsme se na pevno rozhodli zvolit soutěžní Subaru, měli jsme ihned vysoce kvalifikovanou podporu. Při jakékoli technické závadě na trati jsem schopen rozbitý díl ihned objednat telefonem, v pondělí po soutěži ho v Praze nafasuji a ve středu auto může znovu jezdit, to bylo u Fabie nereálné. Auto třídy N4 je v tomto lepší, je to seriové auto, na druhou stranu z pohledu amatérského týmu si říkáme, že vývoj u N4 jde zase dál, dělá se z toho čím dál tím míň „Nko“ a to přináší nutnost točit díly.

Nejste tedy plně profesionální tým, který se stoprocentně uživí rallysportem?

Robert: Chodíme jako ostatní lidé každý den do práce, takže nejsme „rally profíci“. Ve čtvrtek se omluvíme z práce, v pátek máme dovolenou, za kterou musíme stihnout trať natrénovat, za sobotu a neděli odjezdit a v pondělí zpátky do práce. Proto jsme přešli k autu, u kterého nestrávíme tolik volného času opravami a sháněním soustružníků a obráběčů kovů ke zhotovení porouchaných součástí, na to totiž nemáme prostor.

Jak dlouho trvá člověku, než si po přesednutí z dvoukolky zvykne na silnou čtyřkolku?

Robert: Co se mě týče, tak mi asi bude trvat celý zbytek mé závodní kariéry, než si na tohle auto zvyknu, ale nikdy se asi nedostanu na úroveň špičky ČR v ovládání tohoto auta.

Foto: Tomáš Wanka

V souvislosti s přesednutím do vozu jiné třídy je na snadě otázka, jestli jste provedli nějaké změny v rozpise pro N4 oproti rozpisu z A5?

Filip: Z rozpisu zmizelo hodně věcí, co jsme si psali, protože ve Fabii A5 bylo hodně prostoru na podrobnější diktát, protože to auto bylo pomalejší. Snažíme se vyčistit rozpis od věcí typu „drncá“ „houpe“, v Subaru je hodně podstatné mít správně napsané metry, napsat správně, jak vypadají zatáčky, dobře zatáčky navázat na sebe. To je velká změna rozpisu, tam máme zatím ještě velké rezervy, v tuto chvíli nám kvůli stylu našeho rozpisu chybí potřebné vteřinky, které pak znamenají horší pozice.

Robert: Pokusím se to shrnout: Začátek a konec sezony ve stejných zatáčkách je dnes o dva kvalty jinde. Rozpis A5 pro N4 nejde použít, během letošních soutěží jsme se dostali k vyčištění rozpisu od nesmyslů, které nejsme schopni z tohoto auta ani postřehnout, natož ovlivnit a pro jízdu je nepotřebujeme. Jsem přesvědčen o tom, že náš rozpis pro rychlou jízdu v N4 na rychlých tratích českých soutěží není vhodný. Máme velké ztráty v rychlých zatáčkách, v pomalých zatáčkách máme rozpis možná až zbytečně precizní a v rychlých zatáčkách naopak až moc nedokonalý. Je před námi dlouhá cesta. Máme v plánu v podstatě vyhodit všechna „šuplata“ rozpisů, které jsme za ty čtyři roky napsali. Příští sezonu chceme začít znova od začátku na čistém papíře.

Konzultuješ s někým rozpis? S Emilem Trinerem nebo třeba s tvou sestrou Katkou?

Robert: Se sestrou se snažím porovnávat svůj a jejich rozpis, který je v tuhle chvíli neporovnatelný. To, co já mám na stránce, oni mají na polovině stránky. Katka si mě za to velmi často dobírá. Pořád máme v rozpisu zbytečné informace navíc, které jen zahlcují smysly a nepomáhají k jízdě, je potřeba na rozpise nadále hodně pracovat. Ale na Emilův rozpis já se necítím, protože mi tam chybí to moje „brzdi“ „pozor“ „nebezpečno“, ale tohle v rychlém rozpisu nemá být.

Foto: Eva Eliášová

Jak hodnotíte letošní sezonu?

Filip: Jednoznačně pozitivně, dojeli jsme většinu soutěží, do kterých jsme odstartovali, s autem jsme se sžili a krásně jsme si zajezdili, i ty výsledky šly ve finále docela nahoru, takže jsme velmi spokojeni.

Co považujete za domácí soutěž?

Filip: V Mezinárodním Mistrovství České Republiky jednoznačně za domácí soutěž bereme Šumavu a v „malém mistráku“ určitě Pačejov.

V druhé části rozhovoru, který zveřejníme během tohoto týdne, se dozvíte další zajímavé informace o minulosti, přítomnosti i budoucnosti této posádky.