Szabó: „Nechci si připadat jak Alenka v říši divů“

V loňské sezóně získal Viktor Szabó titul vicemistra v šampionátu sprintrally a současně vicemistra v kategorii PV. Jeho souboje s Petrem Hozákem i dalšími jezdci byly kořením vyrovnané a napínavé bitvy o přední příčky v „malém“ mistrovství. V letošním roce se na startu soutěže objevil pouze jednou, když se s Mitsubishi Lancer EVO IX pronajatým od týmu AP Motorsport, postavil na start Rally Šumava. Jeho cestu však zastavil ve 14. rychlostní zkoušce skok a následný střet se stromem. Poté jsme již jméno Viktora Szabó ve startovních listinách nenašli...

Viktore, proč v současné době nemohou příznivci rally najít Tvé jméno v seznamech přihlášených?

Asi hlavním důvodem byl fakt, že po Šumavě jsem do závodění trochu ztratil chuť. Nikdy jsem nebyl profík a auta si musím pronajímat, což je někdy opravdu složité. Letos se situace vyvinula tak, že jsem neměl možnost pronájmu kvalitní techniky. Opravdu již nemám zájem startovat za každou cenu a připadat si jak Alenka v říši divů, do čeho jsem to zase sedl. Ukázalo se, že takové závodění může být hodně nebezpečné.

Zkrátka není technika jako technika a není EVO jako EVO. Velmi si cením přístupu týmu R.A.M., u jehož zrodu jsem stál a jsem velmi rád, že právě ve spolupráci s těmito lidmi jsem dosáhl svých největších úspěchů. Také mi velmi vyšli vstříc kluci z Charouz Racing Systému, jenže jejich technika je pro mě ekonomicky nedostupná. V těchto týmech je zřejmé, že rally berou jako sport , což o některých jiných říci rozhodně nelze. Dalším faktem je, že moje nehoda a také ještě více vážné nehody mých kamarádů se na mě také rozhodně podepsaly.

Foto: Vít Martinovský

V čem vidíš ty hlavní rozdíly v pronajímaných vozech?

Na tuto otázku není jednoduché odpovědět. Všichni jsme na nějaké jezdecké úrovni, která se samozřejmě nějak vyvíjí. V loňské sezóně jsem třeba některé soupeře, jezdící s EVO 9 dokázal s pronajatou EVO 8 i pravidelně porážet. Pak přijedu na Šumavu s EVO 9 z jiné stáje a dostávám od těch stejných lidí vteřinu na kilometr. To si myslím hovoří za všechno. To Ti vážně vezme chuť do závodů. Neovlivníš to….Rozdíl může být dokonce patrný i na pohled zvenčí, jak se auto vůbec může chovat. Nechci ani zmiňovat následky Šumavy v podobě velmi nepravdivých a nesmyslných pomluv z úst lidí, kteří se tak zřejmě snaží zachraňovat svoji čest.

Nejsem člověk, který by měl ambice dávat dohromady svůj vlastní tým a nemám na to ani potřebný čas. Proto jsem si nikdy nestěžoval na to, s čím jezdím. Byl jsem vždycky vděčný za každý ostrý kilometr v závodním autě. Fakt je, že obdivuji všechny kluky, kteří jsou schopni jezdit rychle s půjčeným autem.

Co se událo v období mezi Rally Šumava a současnou dobou?

Bohužel se mi shodou okolností do všech úvah vmísily ještě osobní záležitosti a také pracovní povinnosti. Podnikám, firma naštěstí funguje a rozrůstá se, takže je třeba se ji náležitě věnovat. S tím je spojeno obrovské kvantum povinností, starostí a odpovědnosti. Takže v mezidobí jsem se věnoval rodině, práci a na příliš ostatního už nezbýval čas. Dokonce jsem letos třikrát zrušil termín dovolené.

Foto: Marek Felt

Přesto ale závodnické srdce jen těžko vychladne. Neuvažuješ tedy o návratu na závodní tratě? Kdy by se tě diváci mohli znovu na RZtách dočkat?

Byl jsem přesvědčený, že letos už závodit nebudu, nicméně... Tento sport pro mě vždy znamenal hodně a život si bez něj zatím představit neumím. Dlouhou dobu byl ve hře start na sprintu v Jeseníkách s velmi zajímavým autem, jednání však nebyla přímo vedena mnou a ze záměru nakonec sešlo.

Momentálně jednáme o možnosti startu v Praze s technikou WRC, nicméně vše je otázkou budoucnosti, takže v tuto chvíli nemůžu nic jednoznačně potvrdit, ani vyvrátit. Každopádně pokud bude možnost se Prahy zúčastnit, budeme si to chtít užít a rozhodně udělám vše proto, aby divákům u trati nebyla zima a viděli to, co vidět chtějí.

A rok 2009?

Mapuji situaci, možnosti a zvažuji. Objevila se seriózní nabídka pro Sprintrally, nad kterou intenzivně přemýšlím tak, abych byl schopen vše časově odpovědně ustát. Rozhodně neplánuji pravidelnou účast na velkém mistráku ani jiných větších podnicích. Také laškuji s myšlenkou vyzkoušet jinou a bezpečnější disciplínu. V blízké době bych měl zkusit cupovou Octavii na okruhy a láká mě i rallycross.

Foto: Jaroslav Krčma

Když sleduješ letošní ročník z pozice diváka, co Tě na něm zaujalo a co naopak zklamalo?

Když mám říct, co mě zklamalo, tak je to návštěvnost. Alespoň z toho, co jsem viděl třeba na Pačejově mi to tak připadá. Byl jsem se s kamarády dívat na dvou místech, které byly poměrně dobře přístupné a na obou jsme byli téměř sami.

Ani v servisní zóně už to není co bývalo. Chybí mi tam šťáva a ta atmosféra, která by lidi bavila a víc lákala přímo k závodní trati a ne jen ke sledování od monitorů. Když jsem byl malý kluk, byl pro mě závodník ohromná osobnost a účast na závodě v roli diváka byla svátkem.

Příjemné určitě pro diváka je, že se ještě dnes občas někdo odhodlá ke startu s WRCčkem. Kladně určitě musím hodnotit také přítomnost vozů S2000, i když je to pro klasické PV technicky velmi obtížný soupeř. Dle mého názoru však budou vozy S2000 ty, které budou nyní udávat tempo. Co mě hodně příjemně překvapilo, byl nástup mladých kluků, kteří mají ekonomické zázemí a možnost se výrazně rozvíjet. Věřím, že rally bude zase brzy na výsluní.

Zavítal jsem třeba ale i na Kopnou, kde jsem byl společně s Jakubem Brázdou, který jezdí ve třídě N2. Tam se mi moc líbilo, že v této třídě do závodění kluci také dávají strašně moc, má to šťávu, nádech... Potěšilo mě, že jsem Kubovi mohl předat pár svých rad, které mu třeba do budoucna pomůžou. Těm klukům z nižších tříd skutečně moc fandím a mám mezi nimi mnoho výborných kamarádů.

Jak vzpomínáš na loňskou sezónu ve sprintech? Tam přeci atmosféra nechyběla.

Vzpomínám na ni moc hezky, protože nás tam bylo pět, šest a někdy i více jezdců, kteří jsme jeli hodně podobně a vlastně nikdy nebylo nic rozdáno předem. Každý závod byl hodně otevřený, jelo se ve vteřinách a mělo to náboj. Bavilo mě to vážně moc. O to více, když jsme velkou část sezóny vedli absolutní pořadí a samozřejmě i třídu.

Moc rád také vzpomínám na léta, kdy jsme s klukama z Plzně začínali. Tehdy to byla zábava. Neexistovalo, že by závod končil vyhlášením, vždy jsme se sešli ještě někde v hospůdce a u piva závodili dál… Dnes se vše už hodně posouvá do roviny byznysu a je to vážně škoda.

Co bys popřál čtenářům, divákům a příznivcům rally do budoucna?

Rád bych všechny požádal, ať dbají především na bezpečnost, ať jsou závody bezpečné jak pro diváky, tak i pro posádky. Aby se nestávaly žádné průšvihy. Přál bych divákům kvalitní startovní pole, protože když se bude na co dívat, bude u trati i více lidí a závody budou diváky více bavit. A rally je zcela jistě sport, který si diváky zaslouží.