Vergalle: Jsem blázen… do rally!

Jednou z nejpopulárnějších postav v současném belgickém rallysportu je určitě Steven Vergalle, který stojí za návratem Francoise Duvala do světového šampionátu. Nedávno jsme vám přinesli rozhovor, v němž Vergalle mluvil zejména o Duvalovi. V rozhovoru, který následuje, už Steven hovoří hlavně o sobě a o své vášni pro rychlá kola.

Už více než třicet let je Steven Vergalle vášnivým příznivcem motoristického sportu a jeho největším fetišem, za něhož v posledních patnácti letech utratil milióny, je rally. Nejprve podporoval jezdce jako Franck Broekaert a Bernard Munster. Pak se na dlouhou dobu stal patronem svého synovce Pietera Tsjoena. A nyní je hlavním partnerem Freddyho Loixe a Francoise Duvala – dvou belgických es a reprezentatů v šampionátech IRC a WRC.

Kde se ve Vás vzala vášeň pro rally?
Jako kluk jsem jezdil na motorkách. Nejprve motokros a pak jsem přešel na enduro. Strašně rád bych znovu viděl závodit Droogmanse, Snijerse a Colsoula. Vždycky jsem byl blázen do strojů a bylo mi jedno, jestli mají dvě nebo čtyři kola, jestli je to kamión nebo motorka.

Proč jste se sám nestal pilotem?
S Mazdou 323 jsem se kdysi dávno zúčastnil jedné regionální rally. Po pěti rychlostních zkouškách jsem odstoupil. Mnohem více mě bavilo stát někomu po boku. S Pieterem jsem zažil nádherné chvíle jako spolujezdec, rádce a dokonce i jako divák.

Kolik peněz jste už do automobilového sportu vložil?
Raději to nepočítám. V každém případě hodně. Pieter (Tsjoen) mi říkal, že jsem blázen. Ale ve sportu je to stejné jako v byznyse – chci vítězit a mám to ve své povaze. Na boj s konkurencí je zapotřebí se připravit. Nepovažuji se za mecenáše, ale za investora. Jsem přesvědčen o tom, že rally pomohly zvýšit věhlas Vergokanu, což je společnost, kterou mi můj otec předal v mých dvaadvaceti letech. V té době stála 1,5 miliónu euro. V posledním roce jsme měli obrat 28 miliónů. Aby byla společnost rentabilní, je potřeba investovat z dlouhodobého hlediska – jak to třeba dělá Quick Step v cyklistice.

Vadí Vám, že Vás všichni považují za milionáře?
Ne. Pokaždé ale říkám, že já sám o sobě bohatý nejsem. Bohaté jsou moje firmy. Jasně - kdybych teď všechno prodal, tak bych až do své smrti nemusel hnout prstem. Vždy jsem ovšem chtěl všechny vydělané prostředky znovu investovat. Pokud se trh zhroutí, mohl bych rychle ztratit obrovské množství peněz. Těch 700 lidí, kteří se mnou pracují, ale ví, že snad investuji zodpovědně a realisticky.

Zklamalo Vás, že se Váš synovec Pieter Tsjoen (čtyřnásobný belgický šampión) rozhodl v červnu skončit s kariérou, aby se mohl více věnovat svojí rodině a svému podniku?
I když tomu rozumím a akceptuji to, byl jsem zklamán. Pieter trpěl tím, že v Belgii nebyla žádná konkurence. Dnes je mu ale smutno z toho, když vidí závodit jiné. Po sedmiměsíční pauze už sní o tom, že bude na Ypres zpět. Pokud se nám podaří najít vhodné nářadí, určitě budeme svědky jeho návratu.

Zdroj: La Derniere Heure