Koukola v Blovicích zapomínal na Bohemii

tisková informace GAS OIL RACING http://www.gas-oil.cz/racing

Josef Koukola si jel do Blovic osahat vzorně opravené auto po leteckém dnu na severu Čech při Bohemii. Druhým cílem bylo zjistit, jestli výlet kolem statných stromů nezanechal na psychice jezdce nějaké následky. Soudě podle třetího místa v cíli, byla posádka (Luboše Nováka nahradil Míla Talaváňa) i auto v docela slušné formě.

foto: Petr Frýba

„Protože u Luboše přetrvávaly ještě následky havárie z Bohemky, zavolal jsem Mílovi a ten s malou podmínkou nabídku přijal. Tou podmínkou bylo, že stejně jako v Sosnové, pojedeme na bednu a stejně jako tam, pojedeme s úsměvem a bez nervů. Slíbit jsem mu mohl jen ten úsměv a pohodu, bedna závisela na tom, jak rychle mi bude číst.“ Již z prvních slov Pepy Koukoly bylo znát, že k soutěži přistupoval zodpovědně, ale s nadhledem. „Příprava proběhla vcelku jednoduše. Na místě jsme se sešli ve čtvrtek večer, u pivka jsme naplánovali trenink a ten jsme, včetně tří průjezdů (napsat a dvakrát zkontrolovat) a oběda, za čtyři hodinky zvládli. Chtěl jsem dodržet systém treninku z velkých soutěží i přesto, že počty jejich skutečný počet nikdo nekontroloval ani nepočítal,“ pokračoval Koukola a doplnil názor na trať IX. MIVA Rallyšou Blovice: „Byla to klasická tamní soutěž na rychlých tratích a s retardéry, které tlačily hvězdné průměry alespoň trochu dolů, prostě normální Blovice, jen proti minulým letům nebyl sníh.“ Přestože příprava byla pohodová do soutěže vyjížděl zejména Pepík s obavou, jak se mu podaří zvládnout vzpomínky na výlet při Bohemii, ale jeho obavy se nakonec téměř nepotvrdily. Od první vložky jejich Honda Civic 1,6 VTi ve třídě N 1600 opanovala třetí místo za Danielem Běhálkem a Petrem Vlašínem. „Měl jsem obavy zejména v rychlých trojkových zatáčkách, protože v podobné jsme na Bohemce vyletěli a potvrdilo se mi, že oprávněně. V takových zatáčkách se musí držet plný plyn, ale já podvědomě vrkal. Prostě jsem to nemohl rozchodit i když se mi Míla snažil pomáhat a informace od něj byly přesné. Bylo to vidět i na časech, kde nám Běhálek s Vlašínem ujížděli. Ve druhé rundě jsme chtěli dotáhnout alespoň Vlašína, ale nedařilo se, takže jsme si hlídali Tomáše Polívku a Zbyňka Novotného. Tento úkol se nám již podařil a třetí místo jsme i díky jízdě na jistotu v závěru udrželi, zatímco soupeři chybovali. Výsledek byl tedy dobrý a já mohl Mílovi ohlásit, že i jeho druhá podmínka je splněná, myslím tu bednu. Ještě spokojenější, než s umístěním jsem byl s autem, které po opravě jelo jako za mlada a my jsme mohli plně využívat výkon motoru. Během soutěže jsme jen doplňovali (samozřejmě že ne my, ale mechanici Motocar Sportu Zádveřice) benzin a dělala se jen běžná kontrola. Tým fungoval na jedničku s hvězdičkou a já jim všem děkuji za pěkné svezení.“ Shrnul vyčerpávajícím způsobem průběh soutěže Josef Koukola. Míla Talaváňa jen doplnil: „Hezky jsme se projeli, bylo to v pohodě. Pepa většinou poslouchal co mu čtu a jak řekl a slíbil, tak i udělal. Vše bylo bez nervů s úsměvem a v cíli jsme byli na bedně. Co víc si přát.“ Jen doplňme, že ve skupině N se pohybovali na sedmém až osmém místě a v cíli byli nakonec sedmí, což je také slušný výsledek a před Barum rallye, kde opět bude na svém místě i Luboš Novák, je tedy naděje na další pěkný výkon a svezení. Jaký bude výsledek však dopředu mluvit Josef nechtěl, protože si uvědomuje, že největší a nejtěžší domácí soutěž bude trvat tři dny a stát se může cokoli.