Trocha statistiky před ADAC Rallye Deutschland

Pokud se řekne Rallye Deutschland, nezní to stejně, jako například Finsko, Monte Carlo, nebo Švédsko. Avšak i přesto, že tato rally v seriálu MS stále „voní novotou“, nelze říct, že by to byla rally nezajímavá či bez historie. Pro nás má zvláštní význam už tím, že je z Čech nejdostupnější a také tím, že se jí pravidelně (vzhledem ke zmíněné dostupnosti) účastní i české posádky.

Jedná se o asfaltovou rally, ovšem s tím, že velká část trati vede po betonovém povrchu ve vojenském prostoru, což v kombinaci s naopak úzkými silničkami mezi vinicemi klade na posádky vysoké nároky. O havárie zde také nebývá nouze, dost posádek se už buď projelo vinicí (v živé paměti je Ponsův révou „maskovaný“ Citroën po chybě spolujezdce) nebo se seznámilo s tvrdostí betonových zátarasů (např. Petter Solberg by mohl vyprávět). Takto však trať vypadá od roku 2000, kdy se poprvé konala v okolí Trieru, předtím bývala konána na jiných místech Německa (Frankfurt, Mainz, St. Wendel, Koblenz, Adenau).

Něco z historie – s podobnou „kráskou“ vyhrál v roce 1983 fenomenální Walter Röhrl

Historie Rallye Deuschland sahá do roku 1982, kdy se pořádal její první ročník a mezi účastníky a vítězi lze nalézt mnohá slavná jména. Soutěž bývala součástí ME, Německo je zase zajímavým trhem pro většinu automobilek, takže zde zvítězili např. Hannu Mikkola, Walter Röhrl, Michele Mouton, Piero Liatti či Philippe Bugalski. Nejúspěšnějším pilotem z éry před MS byl Dieter Depping, který tuto rally vyhrál třikrát v letech 1994, 1996 a 1997 s Fordem Escort RS Cosworth. Ford se stal také nejúspěšnější značkou, když zde zvítězil pětkrát. Kromě již zmíněných vítězství Dietera Deppinga přidal další Robert Droogmans (1988 – Sierra) a Patrick Snijers (1993 – Escort).

Pro Ford byl zajímavý zvlášť rok 1994, kdy se na prvních šesti místech umístily vozy Ford Escort RS Cosworth (a v první desítce absolutního pořadí byly další dva na 8. a 9. místě). Za zmínku zde stojí i některá umístění českých pilotů, hned v prvním ročníku skončil Ladislav Křeček s legendární Škodou 130 RS na 4. místě a v letech 1992 a 1999 dojeli do cíle na 6. místě Josef Sivík s Lancií Delta a Pavel Sibera se Škodou Octavia Kit Car.

Nejen pohledná, ale i nesmírně dobrá za volantem – Michele Mouton, vítězka z roku 1986

Stupně vítězů v ročnících započítaných do seriálu MS

Rekapitulace vítězů ročníků započítaných do MS je vcelku unikátní: pět ročníků = pět vítězství Sebastiena Loeba a vozu Citroën Xsara WRC. Jelikož Citroën má na účtě ještě i vítězství z roku 2001, kdy se rally pořádala jako kandidátská pro MS, stali se jak Loeb, tak i Citroën nejúspěšnější v celkové historii Rallye Deutschland. Ostatní značky i piloti zde na úspěch ještě čekají, což platí zvlášť pro Subaru, které zde má dokonce horší bilanci, než Škoda a zatím se v konečném pořadí nedostalo výše, než na sedmou příčku.

Krásný výhled, ovšem piloti si ho sotva vychutnají (Petter Solberg – 2002)

Podívejme se na tentokrát prázdnější tabulku úspěchů jednotlivých značek, pro zajímavost jsou tu ponechány i Peugeot, Mitsubishi a Škoda.

Nejlepší výsledek pro značku Škoda v Německu zaznamenal v loňském roce 6. místem Andreas Aigner s Fabií WRC týmu Red Bull. Z českých pilotů byl v rámci MS nejlepší Roman Kresta s Fordem taktéž na 6. místě roku 2005.

Petter Solberg podruhé – při loňském shakedownu

Jaké jsou výsledky minulých ročníků u přihlášených pilotů?

R – nedojel

V roce 2003 takto učil Octavii létat J. Kopecký

Asi není těžké určit, kdo ze startovní listiny je největším favoritem pro letošní ročník. Pětkrát v řadě v jedné rally v seriálu MS doposud nezvítězil nikdo jiný (Mäkinen sice zvítězil ve Finsku v letech 1994 až 1998, avšak ročník 1995 nebyl plnohodnotnou soutěží MS) a pokud by se to Loebovi podařilo letos pošesté, dokázal by, jak moc mu Německá trať vyhovuje. Možná však bude letos více než jindy pod tlakem, potřebuje nutně snížit Grönholmův bodový náskok. Grönholm se naopak pokusí umístit co nejvýše, asfalt není jeho doména, takže myslím, že vzhledem k vývoji letošního seriálu se klidně spokojí i s druhým či třetím místem.

Pokud se má Loebovi a Citroënu zvýšit šance na zisk letošního titulu, hodilo by se zopakování loňského pořadí na místech nejvyšších – Loeb první a Sordo druhý. Zda se však podaří pilotům Citroënu zopakovat úspěch z Monte Carla, zůstává otevřené. Podobně by se hodilo, kdyby Fordům ubrali body další piloti s vozy Citroën – ve startovní listině máme ještě Stohla, Duvala a Gardemaistera. Jenže Stohl není letos zdaleka tak dobrý jako loni, Duval není vyježděný a Gardemeister změnil značku, takže jejich šance asi nejsou nejlepší.

Další skupinka jezdců má šanci na zisk bodů, stupně vítězů pro ně však budou nejspíš příliš velkým soustem. Snad Hirvonen nebo Petter Solberg by mohli překvapit, ovšem druhý jmenovaný za předpokladu, že Subaru zafunguje lépe, než poslední měsíce. Atkinson, Pons, a věřmě že i Kopecký, mají šanci na slušný bodový zisk. Jezdci Stobartu Latvala, Henning Solberg a Wilson budou zřejmě rádi za umístění v první desítce. Solberg zde ještě nestartoval a Latvala loni nezačal zrovna šťastně - svůj Ford poslal do svodidel už na první RZ. Poprvé okusí místní asfalt i Al Qassimi, u něj to vypadá, že má (zatím?) více peněz, než předpokladů zatopit světové špičce.

Loeb + Xsara měli nejspíš předplatné na 1. místo, jak to bude s kombinací Loeb + C4?

Z pohledu českého fanouška může potěšit fakt, že v Německu se představí hned čtyři speciály Škoda Fabia WRC. Z holandských pilotů má zkušenosti s MS pouze Erik Wevers a i ten bude nejspíš rád, když v konkurenci více než 20 vozů WRC pronikne do první patnáctky.

Dále lze v seznamu přihlášených nalézt i další české posádky, které se budou snažit potrápit ostatní ve svých kategoriích. Z nich největší naděje jsou vkládány tradičně do Martina Prokopa, který po dvou haváriích již nutně potřebuje uspět mezi juniory, což není zrovna ideální situace pro psychickou pohodu…