Kam spěje rallysport?

Rozhovor s Lubošem Tenklem mě inspiroval k sepsání pár řádků, které jsou pouhopouhým názorem fanouška rally.

Dá se tedy říci, že historická vozidla v rally jsou nechtěnou záležitostí? Můžeme si to v situaci, kdy popularita rallysportu klesá, diváků chodí čím dál tím méně dovolit? Jak již bylo v rozhovoru s Lubošem Tenklem řečeno, stačí použít jednoduché porovnání s vedením podniku, který nedobře hospodaří. Co se stane? Akcionářům či vlastníkům se to nebude líbit a dojde k upozornění na nevhodný stav a následně k radikálnímu řešení. Paralela v českém motoristickém sportu je jednoduchá.

Složitější je ovšem najít měřítka, podle kterých by se dala hodnotit práce zodpovědných orgánů. Jeden pohled může být ze strany diváků, či jezdců a druhý ze strany samotných funkcionářů. Je důvodné se domnívat, že funkcionářům tento zakonzervovaný neměnný stav vyhovuje. Personální obsazení je léta stejné, nezávislé na výsledcích a dopadech jejich rozhodnutí, která byla časem jednoznačně vyhodnocena jako chybná. Pohled ze strany diváků? Zde není o čem hovořit. Podle střízlivých odhadů se jedná minimálně o 50 % úbytku diváků u rychlostních zkoušek. Jednoznačné, bez jakýchkoliv debat.

Diváci dali jasně najevo, jak je pro ně současný stav v rally zajímavý. Pokles zájmu diváků, přináší pokles zájmu sponzorů. Méně sponzorů, méně peněz v rally, méně aut, posádek, a smrtící spirála se začíná roztáčet. V jakém bodu ale v současné chvíli jsme? Stojíme těsně před roztočením této spirály, nebo jsme již svědky neudržitelné likvidace rally? Chci věřit tomu, že jsme v bodě, kdy se dá ještě situace do značné míry ovlivnit a zvrátit. Chci věřit tomu, že diváci, posádky a soutěžní týmy vytáhnou pomyslnou žlutou kartu, kterou dají jasně najevo, že současný stav se jim nelíbí.

Zajímavá je informace, kterou nám sdělil pan Posípíšil. Podle něj se v příštím roce nadále neuvažuje o „třístupňovém“ šampionátu a k návratu dvou mistrovství. Měl by začít fungovat systém, který by zajišťoval sestup rally, které by byly špatně hodnoceny. Bude zajímavé sledovat, jakým systémem budou pořadatelé jednotlivých soutěží hodnoceni. Věřím, že se bude jednat o transparentní systém, ve kterém budou mít slovo nejen funkcionáři FAS.

Federace automobilového sportu by měla mít nějakou protiváhu v podobě například asociace jezdců, která by tlumočila jednotné stanovisko soutěžících. Aby bylo jasně zřetelné, jaké je stanovisko soutěžících k plánovaným rozhodnutím a bylo zřejmé, kdo danou změnu prosazuje a kdo nikoliv.

Je třeba podotknout, že podobnou krizí, která nyní nastupuje v České republice, si prošla i řada našich sousedů. V Německu se rally stále potácí na okraji zájmu veřejnosti i médií, který je částečně způsoben historicky. Německo mělo vždy poměrně silné zastoupení v F1 a v jiných motoristických disciplínách jako DTM. Rakousko se podle mých postřehů postupně dostává z krize, která tam před pár lety byla. Pořadatelé dobře pochopili, čím může být rally zajímavá pro diváky, a tak je v Rakousku možné spatřit skutečně pestré startovní pole a rally zde připomíná malou lokální slavnost, kde se sejdou jak fanoušci sportu, tak obyčejní lidé ze sousedství závodu. Polsko, kde byl rallysport vždy velmi populární, nyní nabírá druhý dech, čemuž jistě pomohla i kandidatura Polska na účast v mistrovství světa.

Nejhlubší krize asi v současné době panuje u našich východních sousedů na Slovensku. Letošní rok nejspíše ukáže, jak se projeví nový silný partner mistrovství republiky v rally a zdali se dokáže najít dost posádek, které by sváděly boje v jednotlivých kategoriích. Slovenských soutěžních posádek je v současné době jako šafránu.

Záměrně na konec jsem si nechal našeho nepřímého, ale všem dobře známého souseda, kterým mám na mysli Maďarsko. Je všeobecně známé, že činovníci místních autoklubů si nesedli na zadek z nejasného nařízení FIA o zákazu vozů WRC. Bylo to předpokládatelné rozhodnutí, neboť v Maďarsku již několikrát dokázali, o co jim ve skutečnosti jde. Odpověď je jednoduchá. Jde o rally! Proto také mohou davy diváků obdivovat pestré startovní pole, kde vedle sebe jedou špičkové vozy WRC a třeba populární trabanty. V našich podmínkách věc nevídaná. WRC je pro nás moc moderní, Trabant, Favorit či Lada, zase moc staré. V Čechách se nejprve nedovolovalo jezdit vozům, kterým propadla homologace, avšak splňovaly veškeré technické předpisy. Následně se zakázal start špičkovým vozům WRC.

V Maďarsku se rally těší velké oblibě diváků, medií a mají i značnou podporu úřadů. Mnoho soutěží se zde jede ve vojenských prostorech, kde není problém postavit kvalitní šotolinovou trať, či těžké asfaltové zkoušky. V našich končinách opět věc nevídaná. Armáda prý nechce o rally ve vojenských prostorech ani slyšet. Technoparty jsou do vojenských prostorů lákány a je jim nabízeno pořadatelské zabezpečení… To vše v zemi, kde se předseda vlády netají svým kladným postojem k rally, což pravidelně zúročuje ve své osobní účasti v několika podnicích rally. Je zřejmé, že přáním místních autoklubů pořádajících automobilovou soutěž je dohoda s Armádou ČR a využití prostorů pro rally, ale malý lokální autoklub není partnerem pro Ministerstvo obrany či Generální štáb, který o tomto musí vydat rozhodnutí. Je Autoklub ČR schopný podpořit snahu pořadatelů a „zalobovat“ na správných místech?

Nechci, aby moje řádky vyzněly jako jednostranná kritika Autoklubu ČR a dalších funkcionářů. Jejich práce je dost složitá a není jednoduché vyjít vždy všem vstříc a splnit nároky všech skupin. Mnoho rozhodnutí se dá hodnotit kladně, například povolení startu vozům s propadlou homologací v kategoriích S v národním mistrovství, či vypsání juniorského poháru pro jezdce již od šestnácti let. Na druhou stranu by však bylo chybou nepoukázat na zjevné neúspěchy a nedostatky. Věřím, že společná snaha pořadatelů, soutěžících a motoristických novinářů může přinést pozitivní změny, případně alespoň dialog.