„Udělám cokoliv“ s Václavem Pechem

Česká televize vysílá již nějaký čas zábavný pořad s výmluvným názvem – Udělám cokoliv. Zde se prezentují lidé, kteří jsou ochotni, pro splnění snu někoho jim blízkého, udělat prakticky cokoliv.

Pořadem provází moderátor a bavič Tomáš Matonoha, který odvážlivce vyzpovídá a zejména se pak zaměří na jeho fóbie. Úkolem soutěžícího je většinou překonání některé z jeho fóbií v praxi. Logicky tudíž není nouze o nesplněné úlohy, když někteří prostě nepřekonají strach či odpor ze zadaných zkoušek jejich vůle či odvahy.

Poslední díl byl pro fanoušky motoristického sportu pikantní tím, že přihlásivší se žena středního věku trpěla mimo jiné panickou hrůzou z rychlé jízdy automobilem a tak bylo zadání úkolu nasnadě. Usměvavá, křehká žena se na známém okruhu v Sosnové u České Lípy měla možnost seznámit s Václavem Pechem. Ten s výrazem bodrého chasníka usedl do tréninkového Mitsubishi Lancer EVO IX, který neznalé ženě připadal jako celkem běžný civilní automobil.

Již první metry však daly tušit, že vítězství nad sebou samou nebude nikterak snadná záležitost. Soutěžící dáma střídala nejrůznější grimasy, křičela, pištěla, prosila i vyhrožovala a evidentně se velmi bála. Ášín jí situaci nijak neulehčoval, když ve smycích neustále dělal hlasitě překvapeného a ujišťoval svého přechodného spolujezdce o tom, že se do toho již brzy dostane. Závěr jízdy byl velice emotivní a plný slz. Zdálo se, že úkol opět jednou nebude splněn a zoufalá žena bude dlouhodobě hospitalizována na nejbližším oddělení psychiatrie.

Zdání však často klame a tak se bodrá žena převléká do kombinézy a usedá tentokrát do soutěžního Mitsubishi Lancer EVO IX a navzdory varováním, že teď to bude „o hrozně“ rychlejší, podstupuje svůj další boj. Opět se je na co koukat a oba si jízdu užívají i když evidentně každý po svém. Asi největší strach přináší přejezd mostku, který Ášín absolvuje bez obvyklých retardérů a tedy poměrně svižně.

Druhá polovina úkolu se odehrává na testovacím okruhu v Bělé a spolujezdkyně zde kromě mnoha varování dostává za úkol i čtení rozpisu. Netušil jsem, že je Václav Pech tak pobožný a jeho rozpis obsahuje snad po každé zatáčce zvolání typu: „pane bože, či ježíši marjá“.

Na závěr tříkolové jízdy vykrouží Vašek několikero oslavných koleček, která se mu líbí o poznání víc, než jeho spolujezdkyni, která ho již zcela nepokrytě bije. Konec dobrý – všechno dobré. Coby suvenýr si šťastná výherkyně ještě odnáší jeden z Ášínových proslulých klobouků a získává pro svoji dceru kýženou výhru, kterou je instruktorský kurz lyžování ve Špindlerově Mlýně.

Je dobře, že se alespoň tímto způsobem zadními vrátky vrací rally do české televize, když ta, pro mne zcela nepochopitelně, přestala na ČT2 vysílat pořad Svět motorů. Každá prezentace tohoto krásného sportu, ať už v jakékoliv podobě je mi velmi milá a vítám jí. Doufám tedy, že nešlo o ojedinělé zviditelnění rally ve veřejnoprávní televizi a že podobných pořadů s jinými jezdci uvidíme víc. Snad nezůstane jen u zbožného přání.

Sestřih s částí pořadu si můžete stáhnout na stránce rally.stanis.info