Trocha statistiky před Rallye Portugal

Při dnešní části ohlédnutí do historie jednotlivých soutěží MS nás čeká další premiéra. Budeme se poprvé věnovat soutěži, která byla dlouhá léta součástí seriálu MS, pak z tohoto „kolotoče“ vypadla, aby se po několika letech letos opět vrátila do první ligy ve světě rally.

Rally Portugal patřila mezi stálice MS, pořádala se dokonce i v roce 1974, kdy jiné soutěže např. slavnější Monte Carlo nebo Švédská rally nebyly pořádány z důvodu ropné krize. V tomto roce Portugalsko dokonce seriál MS zahajovalo. V roce 1996 byla díky rotaci soutěží mezi MS a šampionátem vozů F2 započítána pouze do druhého z nich.

První ročník MS 1973 a létající Alpine Renault A 110, za volantem Nicolas

Vznik této rally sahá do roku 1967, kdy se pořádal nultý ročník této nejslavnější a největší portugalské soutěže. Původně se jezdila jako šotolinová rally s částí na asfaltu, posléze se z ní stala čistě šotolinová rally. Portugalsko bylo v minulosti opakovaně vyhlášeno jako Nejlepší soutěž roku, přestože zde velmi často bývaly problémy s neukázněnými diváky, kteří stáli na trati a uskakovali až před projíždějícími posádkami. To samozřejmě nebylo pro jezdce nic příjemného, protože se řítili v podstatě do lidské masy, která se před nimi rozevírala na poslední chvíli a nebezpečí kolize zde viselo permanentně „ve vzduchu“.

Zvláště v 80. letech při nasazení extrémně silných vozů skupiny B stouplo riziko na neúnosnou mez a v roce 1986 vyústilo v tragédii, kdy portugalský pilot Joaquim Santos s vozem Ford RS 200 vlétnul mezi diváky, 3 z nich zahynuli a více než 30 bylo zraněno. Poté odstoupily tovární posádky a jediné vítězství portugalského jezdce v seriálu MS zaznamenal Joaquim Moutinho s vozem Renault 5 Turbo. Tato tragédie se stala jedním z kamínků mozaiky, která vyústila v zákaz vozů skupiny B. Následně byli pořadatelé nuceni zpřísnit dohled nad diváky, což však nebylo vzhledem k temperamentu Portugalců nic lehkého a ne vždy se dařilo podle představ FIA i pořadatelů samotných.

Fiat 124 Abarth, za volantem Mikkola

Hřebíčkem do rakve se pro Rally Portugal stal rok 2001, kdy se vzhledem k nepřízni počasí trať sotva dala označit za regulérní, vrstva bláta způsobila, že se ze soutěže staly pro posádky galeje a do cíle nedojel ani jeden vůz s pohonem pouze jedné nápravy. Některé rychlostní zkoušky musely být zrušeny, když zde zapadla pořadatelská auta a nebylo by možné zajistit bezpečnost posádek (sanitky by se nedostaly včas nebo vůbec na některá místa tratě). Některým pamětníkům tato soutěž nutně musela připomenout těžké africké soutěže Safari a Pobřeží Slonoviny, které bývaly podobně náročné (pochopitelně mám na mysli terénní podmínky, nikoliv celkovou náročnost a délku soutěže). Nicméně FIA místní „tankodrom“ neocenila a v roce 2002 se místo Portugalska v seriálu MS objevila asfaltová Rallye Deutschland. Portugalci se však nevzdali a jejich snaha o navrácení do šampionátu započala roku 2005 pořádáním kandidátské soutěže ve formátu MS a završila se v letošním roce.

Toyota Celica, za volantem Andersson

Vzhledem k již zmíněné pauze tentokrát opustím obvyklý formát těchto ohlédnutí do minulosti, nemá velký smysl rekapitulovat uplynulé ročníky, které se do MS nezapočítávaly, ve startovní listině se sice díky snaze pořadatelů o zatraktivnění soutěže objevila známá jména, ale většina pilotů zde nestartovala. Pokud bychom brali v potaz výsledky nedávné minulosti, největší šanci na vítězství by měl papírově Armindo Araujo (P), který zde zaznamenal tři vítězství v letech 2003, 2004 (Citroën Saxo Kit Car) a 2006 (Mitsubishi Lancer EVO VIII) a dalším v pořadí by se stal Daniel Carlsson (S), vítěz z roku 2005 (Subaru Impreza). Při vší úctě k umění těchto pilotů a přes domácí prostředí prvního z nich jsou však jejich šance na zopakování prvenství minimální, letošní konkurence bude násobně kvalitnější, než v letech, kdy zvítězili. Araujo navíc pojede s vozem WRC, na který není zvyklý.

Jestliže se ohlédneme více do minulosti, tedy do let, kdy se Portugalsko jezdilo jako součást MS, ze současné špičky zde nalezneme Marcuse Grönholma (FIN) a Pettera Solberga (N), přičemž Marcus byl úspěšnější a v letech 2000 a 2001 dojel na druhém a třetím místě s vozem Peugeot 206 WRC. Petter Solberg v obou ročnících soutěž nedokončil, roku 2000 s Fordem Focus WRC a 2001 už se Subaru Impreza WRC. Dalším „do party“ je Manfred Stohl (A), který v Portugalsku startoval poprvé dokonce už roku 1995, ten však většinou jezdil s vozy skupiny N a jeho nejlepším výsledkem je 8. místo z roku 1997 s Mitsubishi Lancer EVO III.

Nejúspěšnější v Portugalsku – Markku Alen, zde roku 1978 s Fiatem 131 Abarth

Jak již bylo na jiných místech zmíněno, nejúspěšnějším jezdcem v historii Portugalské rally je Markku Alen (FIN), který zde dokázal zvítězit pětkrát – v roce 1975 (Fiat 124 Abarth), v letech 1977, 1978, 1981 (Fiat 131 Abarth) a 1987 (Lancia Delta HF 4WD). Třikrát v éře MS dokázali zvítězit Hannu Mikkola (SF) v letech 1979 s Fordem Escort RS a v letech 1983 a 1984 přidal dvě vítězství s Audi Quattro. Čistý hattrick v letech 1988 až 1990 zaznamenal Miki Biasion (I) s Lancií Delta HF Integrale. Dvakrát se do galerie vítězů zapsali hned čtyři jezdci, Carlos Sainz (E) – 1991 s Toyotou Celica a 1995 se Subaru Impreza, Juha Kankkunen (SF) – 1992 s Lancií Delta a 1994 s Toyotou Celica, Tommi Mäkinen (FIN) – 1997 a 2001 s Mitsubishi Lancer a Colin McRae (GB) – 1998 se Subaru Impreza a 1999 s Fordem Focus.

Za zmínku určitě stojí i vítězství Michele Mouton (F) s Audi Quattro v roce 1982, tedy v roce, kdy měla vrcholnou formu a těžce proháněla ostatní. Celkově skončila v MS druhá, což asi, dámy prominou, jiná žena těžko kdy překoná.

Servis Audi v roce 1984

Jaká je úspěšnost jednotlivých značek při jejich startech v Portugalsku? Zde dominuje Lancie, která zvítězila 8×, z toho 6× v rámci MS – 1976 se Stratosem a v letech 1987–1990 a 1992 s Deltou. Možná někoho překvapí, že 6 vítězství v rámci MS zde zaznamenala značka Fiat, avšak to může být překvapení jen pro toho, kdo nikdy neslyšel název Fiat 124 Abarth Spider (vítěz z let 1974 a 1975) a hlavně Fiat 131 Abarth (vítězství v letech 1977, 1978, 1980 a 1981). Třikrát v rámci MS zvítězily tři značky. Audi v letech 1982–1984 s Quattrem, Ford v letech 1979 a 1993 s Ecortem a v roce 1999 s Focusem, a také Subaru v letech 1995, 1998 a 2000 s Imprezou. Subaru přidalo jedno vítězství mimo MS v roce 2005, takže celkově zde zvítězilo čtyřikrát.

Čtyřikrát v Portugalsku zvítězila i Toyota, avšak v rámci MS pouze dvakrát v letech 1991 a 1994 s Celicou, další dvě vítězství zaznamenala v roce 1996 (opět Celica), kdy se jelo jen o body pro dvoukolky a také v roce 2002, kdy zde s Corollou WRC zvítězil Didier Auriol (F). Třikrát zvítězilo i Mitsubishi Lancer, v letech 1997 a 2001 v rámci MS, loni přidal jedno vítězství Armindo Araujo. A co třeba takový Citroën? Přestože Portugalsko v MS poslední roky absentovalo a tudíž se zde Xsary WRC neobjevovaly, přesto i Citroën má na kontě tři vítězství. V letech 2003 a 2004 zvítězil Citroën Saxo Kit Car a kdysi před lety, tedy konkrétně v roce 1969 zde dojel na prvním místě Citroën DS 21 (neřídil ho tehdy Fantomas, ale Portugalec Francesco Romaozinho).

Kudy, kudy cestička, aneb skok do lidí v roce 1985

Při pohledu zpět na české jezdce či značku Škoda lze také narazit na zajímavé výsledky. Obvykle se zde objeví Octavia WRC (v roce 2000 osmý Schwarz) nebo Fabie WRC (v Portugalsku nestartovala), ale pokud hledáme nejlepší výsledek v absolutním pořadí, musíme do roku 1996, kdy dojel Pavel Sibera na 6. místě s Felicií Kit Car. Tehdy zde soupeřily hlavně dvoukolky, takže zmínku jistě zaslouží i 10. místo Sibery s Favoritem v roce 1994 v plnohodnotné soutěži MS. Ve stejném roce se Škoda stala mistrem světa, to však většině z vás jistě není třeba připomínat.

Joaquim Santos s Fordem RS 200 v roce 1986 – účastník tragické nehody

Podívejme se na obvyklou tabulku úspěchů jednotlivých značek v rámci MS, tentokrát netradičně nikoliv pouze značek aktivních, ale i těch, které zde zaznamenaly úspěch v minulosti.

Ošklivé, až je krásné – MG Metro 6R4 a za volantem Malcolm Wilson – opět rok 1986

A nakonec, jaké šance mají jednotliví piloti na dobré umístění. Portugalsko bude pro většinu pilotů novým podnikem, jede se na šotolině, takže favority můžeme hledat mezi oběma jezdci Fordu, psát sem Loeba už mi přijde pomalu jako zbytečnost, v Mexiku on i C4 dokázali, že i šotolina jim sedí. Dalším adeptem na vítězství je Petter Solberg, ovšem za předpokladu, že nová Impreza vydrží až do cíle a on sám nepřežene svojí snahu o to, konečně uspět.

„Druhá vlna“ jezdců s šancí na dobré umístění je také jasná, jedná se o Atkinsona, Sorda, Latvalu, Henninga Solberga, Galliho a Stohla. Body bych samozřejmě přál i Kopeckému a do celkového pořadí budou chtít promluvit i Gardemeister a Carlsson, který má zkušenost se zdejšími tratěmi. Svojí kůži nedá lacino ani Ostberg, Araujo se bude chtít ukázat před svými fanoušky, Wilks se bude chtít dobře zapsat mezi „velké hochy“ s vozy WRC, Mikkelsen bude dokazovat dravost mládí, Mac Halle se pokusí vylepšit výsledek z Mexika, no a poslední ze seznamu WRC Wilson snad také zkusí nejen získávat zkušenosti, ale i zaznamenat nějaké dobré časy.

Nejen Red Bull dává křídla – takto učil Octavii WRC Létat Armin Schwarz roku 2000

Každopádně nás čeká zajímavá soutěž, neokoukané tratě a kromě Kopeckého můžeme tentokrát fandit i Prokopovi a Bérešovi, kteří se letos poprvé utkají o body v JRC.