Jak postavit model Subaru Impreza WRC II.

2. díl – dostavba celého vozu

V minulém díle jsem vám přiblížil stavbu karoserie vozu Subaru Impreza WRC z roku 2001 pro použití na autodráze.

Hned v úterý (30. ledna) jsem se vrhl do dostavby. Auto už bylo stříknuto lesklým lakem. Zbývalo jen vlepit skla a dolepit povrchové díly.

Zadní světla

Stěrače možná vydrží do konce první rozjížďky :-)

Totéž co o stěračích platí trojnásob i u antén

Kostru podvozku mám hotovou již z dřívějška. Jako pohonná jednotka bude sloužit elektromotor „Falcon“, který i přes svoji cenu (kolem 120,-Kč) má docela velký výkon. „Převodovka“ – 40 zubů převod, 8 zubů pastorek, tj. převodové číslo 5 (pro ty, kdo alespoň trochu rozumí strojařině :-) ). Na fotkách je podvozek neočištěný od zbytků pájecích kapalin, tak to prosím omluvte. Samozřejmě tuto estetickou vadu odstraním :-).

Kostra podvozku s „domečky“

Elektromotor Falcon s osmizubovým pastorkem (modul 0,5)

Připravil jsem si další díly na podvozek – „domečky“ na ložiska a držák domečků. Jako materiál je použit cuprextit, který se používá na velkoplošné tištěné spoje. Sestavil jsem celou zadní nápravu přímo do rámu a přední nápravu zatím jen zvlášť. V přední nápravě nejsou ložiska (kvůli úspoře). Někdo říká, že se to nemá dělat, protože skelný laminát, ze kterého je cuprextit, je tvrdý a bude dělat drážku do hřídele. Mě se to však ještě nestalo. Navíc použiju kalenou hřídel, která je mnohem pevnější (v případě nouze se dá totiž použít i pletací jehlice průměru 3 mm). Do zadní nápravy použiju místo ložisek mosazné trubičky s vnitřním průměrem 3mm (průměr hřídelky), který se do cuprextitového domečku vletuje cínovou pájkou (cínem se ostatně letuje na těchto podvozcích vše včetně motorů.).

Zadní náprava s měděnými trubičkami místo ložisek

Přední náprava s kalenou hřídelí

Následně se přední náprava přidělá při důkladném proměřování rovnoběžnosti obou náprav (jinak podvozek nebude fungovat tak, jak má) a zároveň i kolmost na osu podvozku (aby nebyl v karoserii křivě).

Obě nápravy jsou už připevněny k podvozku, rovnoběžnost se udržuje měřením rozvoru přes hřídele

Dalším krokem je výroba a následná montáž bočnic (taky z cuprextitu) k drátěnému rámu. Bočnice se přidělají pomocí „L“ drátků a mosazných nebo měděných trubiček, aby se mohly kývat nahoru a dolů. To je potřeba pro dosažení lepších jízdních vlastností. Celý podvozek se musí ještě zajistit, aby bočnice nepropadaly pod vůz a pod podvozkem byla minimální světlost 2 mm (kterou jsme si určili v pravidlech jako minimální světlost).

Detail uchycení bočnic k drátěnému rámu

Takto vypadá celý podvozek bez držáku vodítka

Tím je základ podvozku hotov. Dále se musí přidělat držák na vodítko, které má poněkud větší rozměry než na čínských autodrahách. Držák je z mosazi, protože se musí dát letovat kolem dokola (což u cuprextitu nejde, protože na laminát se pájet nedá). Zobrazené vodítko je ještě bez úprav (musel jsem ho zkrátit, aby se vešlo pod auto a nekoukalo ven – další bod v pravidlech).

Mosazný držák vodítka (díra pro vodítko – průměr 5 mm)

Přední náprava včetně vodítka (ještě bez zkrácení)

Nyní se konečně můžu zabývat motorem a celou zadní nápravou. Motor bude přiletován na drátěný rám a z boku ho bude držet přepážka z mosazi (viz foto). Uložení motoru by bylo optimální, kdyby byly osy rovnoběžné, což se povede málokdy. Musíme si tedy vystačit se stejnou výškou os a když se ani to nepovede, musíme risknout mimoběžnost a zkoušet podle citu jestli převod s pastorkem nedřou a jdou lehce, jinak během chvíle ocelový pastorek očeše zuby na plastovém převodu.

Pomocná přepážka pro uchycení motoru k podvozku

„Převodovka“, dvě podložky vymezují vůli mezi rámem a převodem

Když je tohle všechno splněno, můžu motor přidělat napevno k podvozku. Motor se musí přidělat alespoň na dvou (nejlépe na třech) místech, aby se neutrhl nebo nepohnul během jízdy. Znamenalo by to dříve či později zničení převodu.

Chycením motoru k „domečku“ na druhé straně získám větší jistotu, že se mi domeček neutrhne, když dostanu od někoho ránu zezadu

Detail přiletování motoru k mosazné přepážce

Tímto je celý podvozek hotový a můžu se pustit do výroby kol. Pro přední kola použiju gumu ze stavebnice (zase z důvodu úspory financí), kterou nalepím Chemoprenem na duralový disk (náhodou mám jeden pár disků s rozměry shodnými s koly ze stavebnice). Po zaschnutí lepidla kola sbrousím, aby neházely a byly hladké (opět se to týká jízdních vlastností). Zadní kola se už nemůžou použít ze stavebnice, protože nemají dostatečnou adhezi a nejsou tak měkké, jak bych potřeboval pro jízdu na dřevěné autodráze. Proto použiju speciální „gumu“ na autodráhu (viz foto).

Vlevo „špunty“ pro zadní kola; vpravo hotová přední kola bez vnitřků ze stavebnice

Detail předního kola, guma je už sbroušená a bez vzorku

Jak jsem uvedl výše, protože mi jen jeden pár disků odpovídá rozměrů ze stavebnice nabarvil jsem plastové disky ze stavebnice a vmáčknu je do duralových disků na modelu. V pravidlech jsme se totiž dohodli, že průměr disků nemusí z finančních důvodů odpovídat originálu a tudíž se na vnitřky disků nedbá a originální disky ze stavebnice může použít jen ten kdo chce a má i dostatek financí na pořízení přesných disků. Navíc zadní kola se mění skoro po každém závodě, protože se guma během tréninků a závodu sjede a pod autem již není předpisová světlost.

Plastový disk ze stavebnice bude sloužit jako výplň duralových disků

Tím mám podvozek vyřešený a zbývá na něj „jen“ napasovat karoserii. Když jsem dokončil stavbu podvozku musel jsem ho hned vyzkoušet na dráze ještě bez karoserie (kdyby něco, tak abych ji nerozbil). Objel jsem asi 5 okruhů, pak vypadl z drážky a předním kolem trefil mantinel u dráhy. Nebyla to velká rána, ale udělala dost škody. Měděná folie z cuprextitu se utrhla a tím i celá přední náprava. Naštěstí mi zbyl kousek fosfor-bronzu,tak jsem udělal nový přední držák z něj, abych měl jistotu, že se mi náprava už neutrhne. Ale podle dosažených časů v těch 5 kolech před nehodou se dá říci, že auto má velký „potenciál“ (kouzelné to slovo :-)).

Chybička se vloudila, s vedoucím jsme se shodli, že šlo pravděpodobně o stáří materiálu (Zrovna tenhle kousek cuprextitu už mám asi 3 roky)

Vyměněný držák přední nápravy z fosfor-bronzu

Ale nyní zpět k pasování karoserie na podvozek. Z počátku jsem si myslel, že to bude legrace, ale ve finále mne to stálo asi 4 dny práce, než jsem dostal požadovaný výsledek. Nejdříve jsem musel upravit zadní podběhy, aby převod nedřel o plast a podvozek měl volný pohyb. Vyřezal jsem asi třetinu celého podběhu. U předních podběhů se zase musel odstranit materiál, který by překážel vodítku v pohybu do stran.

Zadní podběh s výřezem pro převod a motor

Přední podběh s vyříznutím pro vodítko. Kvůli jednoduchosti je hranaté, jinak může být i kulaté podle rádiusu otáčení vodítka

Plastový disk ze stavebnice bude sloužit jako výplň duralových disků

Když bylo tohle v pořádku, pustil jsem se do úpravy interiéru. Musel jsem ho rozříznout „vejpůl“ a snížit asi o 5 mm a potom vyřezat zespoda drážky (zase aby nedřel o podvozek a mohl se volně hýbat – vše je spojeno s jízdními vlastnostmi).

Prořezaný a snížený interiér

Pak se dal interiér napasovat do auta. Celá práce byla velmi náročná hlavně na nervy, protože jsem celý interiér musel při sestavování asi 50x vyndávat, aby bylo vše sestaveno jak má. Interiér jsem vlepil zatím jen montážně, protože musím sehnat pilota (alespoň), abych mohl být připuštěn do závodu. Mezitím, co usychalo lepidlo, jsem dodělal přední kola. Zbroušená kola se nastrčila do duralových disků. Výsledek můžete posoudit níže.

Interiér je již vlepený

Vypadají líp než pouhý duralový disk

Tím jsem definitivně dokončil stavbu karoserie. K přidělání „boudy“ k podvozku se dá použít leccos. Já jsem sáhl po jednoduchém a efektivním řešení – špendlíky v mosazných trubičkách. Někdo by mohl namítnout, že to kazí vzhled vozidla. Možná má pravdu, ale musíme mít stále na paměti, že se jedná o model na autodráhu. Řeší se tedy funkčnost. A navíc je špendlík dost malý a hlavička při jízdě není ani vidět (viz foto).

Detail špendlíku

Nasadil jsem podvozek do karoserie a „sešpendlil“. Hotovo. Celkový výsledek posuďte sami… :-)

Podvozek vsazený v karoserii je už zajištěný špendlíky

Špendlíky nejsou skoro vidět

Imprezka na dráze

Pohled z boku na dráze

Na závěr přidávám fotky naší autodráhy v „Domě dětí a mládeže Větrník“ v Liberci. Kdo byste měl zájem, můžete se přijít podívat na závody (svézt se bohužel není možné, protože tzv. erární auta, která jsme dříve měli již nejsou v provozu). Data pro letošní rok závodů najdete opět na webových stránkách www.petr89munzar.ic.cz nebo www.tom59herder.com.