Mogul Šumava rally 2007 - jednotlivé třídy

Druhým podnikem MMČR byla Mogul Šumava Rally s centrem v Klatovech. Stejně jako na Jänneru jsme se sněhové nadílky nedočkali, přesto se ale bylo na co dívat. Dramatické souboje se odehrávaly nejen v absolutním pořadí, ale i v jednotlivých třídách. Jen je škoda, že v mnoha ještě nedávno početně obsazených kategoriích rapidně ubývá posádek. Velmi zajímavý názor na Šumavu i stav našeho soutěžního sportu prezentoval jeden z našich nejzkušenějších pilotů, Vlastimil Hodaň.

„Zdá se mi, že konkrétně na Šumavě se vztah pořadatele k jezdcům přece jen trošku zlepšil. Možná je to změnou pořadatelského sboru. Soutěži určitě pomohla změna tratě. Nové erzety, například Koráb, byly přínosem. Některé úseky byly vzhledem k absenci sněhu dost rychlé, ale to pořadatel neovlivní. Já osobně nemiluji jízdu za tmy. Ale i ta k soutěžím patří a Šumava je snad jedinou soutěží, která jí nabízí ve větší míře. Špatné to ale je s prezentací sponzorů.

Diskutabilní je také vybírání vstupného hlavně na noční erzety, kde toho divák moc nevidí. A to nemluvím o mlze. Tu si někteří vychutnali zřejmě poprvé v kariéře. Další průběh sezóny ukáže, co FAS zamýšlel zavedením tří šampionátů. Zatím to vypadá na pořádný propadák a až do Krumlova nepřijedou účastníci Winter Cupu z Rakouska, bude to asi fiasko. V Rakousku jednou nějakých šest závodů a u nás dvacet. Čekal jsem nějaké odůvodnění na školení jezdců, ale marně.“

Třída N1

Nejslabší enková třída nabídla zajímavou premiéru. Posádka Václav Stejskal–Petr Vejvoda představila poprvé na našich tratích Dacii Logan. Byla to však jediná posádka v této třídě a tak si na konfrontaci nového přírůstku do vozového parku budeme muset ještě počkat. Zkušený blatenský pilot, startující v uplynulých letech s mnohem silnějším cliem, předvedl mnoho pěkných průjezdů a v absolutním pořadí obsadil 41. místo.

„Před startem jsme neměli moc času na přípravu, protože jsme se chtěli ukázat právě na domácí Rallye Šumava. Logan prošel všemi potřebnými úpravami z hlediska bezpečnosti. Upravili jsme podvozek, ale například motor zůstal čistě seriový. Právě s podvozkem jsem maximálně spokojený. Tento start byl pro mě velkou výzvou a krokem do neznáma. Již mnoho let závodím s dvoulitrovými auty a logan je zatím proti cliu o více než sto koní slabší. I tak jsem vcelku spokojený. Podařilo se nám postavit asi cenově nejlacinější auto na trhu a přitom jsme snad neudělali ostudu,“ zhodnotil premiéru s dacií Václav Stejskal.

Vedení v soutěži: Stejskal RZ 1–19
Vítězství v RZ: Stejskal 19

Třída N2

Pouhé tři posádky startovaly ve třídě N2. Stejně jako na Jänneru chyběl loňský vicemistr Pertlíček. Přesto však tato třída nabídla nádherný souboj o vítězství až do poslední rychlostní zkoušky. Na čínovském okruhu začali nejrychleji zkušení manželé Trojanovi s polem před mladíky Šlehoferem a Soběhartem. Třetí byli Hlach s Poláčkem se ztrátou už více než půlminutovou. Od druhé erzety šel do vedení Šlehofer a především na svém domácím Korábu udělal velmi důležitý krok k vítězství, když zajel čtrnácté místo absolutně a na Trojana získal 31,3 s.

„Domácí Koráb byl parádním zážitkem. Dojeli jsme i před námi startující posádku Hlach-Poláček. Ti nás okamžitě pustili a moc jim za to děkuji. Serpentiny na Korábu jsme jeli i pro lidi smykem,“ popsal kdyňský pilot svou domácí vložku. Zatímco v pátek byli doma kdyňští, v sobotu se jely erzety blíže katovickým Trojanovým. A ti také prokázali své vynikající kvality a zkušenosti. Vyhráli prvních sedm sobotních erzet a stáhli Šlehoferův náskok na pouhých 13,6 s. Jedním z rozhodujících momentů pak byla RZ15 Nuzín–Čkyně. Zde Trojanovi udělali defekt pravé přední pneumatiky. Šlehofer pak už dokázal svůj náskok uhájit a při svém druhém startu ve dvoudenní soutěži dovezl hondu Sparrow týmu vítězně na klatovské náměstí. Souboje generací jsou skvělou pozvánkou i pro další soutěže.

Vedení v soutěži: Trojan RZ 1, Šlehofer RZ 2–19
Vítězství v RZ: Trojan 11, Šlehofer 7

Třída N3

Šest posádek přilákala na start třída N3. S vozem Honda Civic Type R se představil Petr Křížek. V minulosti předváděl právě s tímto vozem vynikající výkony. V loňské sezóně jsme ho však častěji vídali ve třídě A5 s pohárovou fabií týmu JŠ Racing. A právě Křížek s Chlupem vstoupili do soutěže nejrychleji. Už po první erzetě skončila soutěž pro Šilhu s Brixím. Následující erzety úvodní etapy však opanovali Martin Rada s Romanem Petrem a jejich červená Alfa 147.

„Na Čínově nám při prvním sjezdu shořely brzdy a ztratili jsme na Křížka třicet vteřin. Naštěstí následoval servis,“ popsal komplikace hned v úvodní vložce Martin Rada. V následujících pátečních erzetách už Alfa fungovala bez problémů. Na Korábu dokázal Rada druhému Vaňáčovi ujet o 21,9 s a dostal se do vedení o 1,1 s před Křížka. Křížek kontroval na sedmé erzetě, kde stáhl Radův náskok na pouhou desetinu. Třetí po úvodní etapě byli Vaňáč s Talaváňou +55,1 s, čtvrtí Maďaři Baracskai-Lovászi +1:36,3 a pátí Němci Hickethier-Fries +2:18,2.

Dramatický souboj pokračoval už na úvodní sobotní erzetě. Rada zde zvýšil náskok na Křížka na 21,7 s a velmi dobře se zkouška vydařila také Vaňáčovi. Na RZ9 pro změnu Křížek nadělil Radovi 31,8 s a vrátil se do vedení. „Před vjezdem do lesa nad Čkyní jsme prorazili kolo a dojížděli po ráfku,“ vysvětlil příčinu své ztráty Rada. Méně než minutovou ztrátu na první místo měl také Vaňáč. Nádherný souboj Rady a Křížka pokračoval až do třinácté erzety, kde Křížka zastavila prasklá poloosa. „Po odstoupení Křížka jsme měli velký náskok na Honzu Vaňáče a tak jsme zvolnili, abychom neublížili autu,“ přiznal Rada. O erzetu později odstoupil kvůli technické závadě i Hickethier.

Na Vaňáče začal útočit Baracskai, který ale na patnácté erzetě ztratil téměř čtyři minuty. Pořadí už zůstalo až do cíle beze změn a Martin Rada s Romanem Petrem tak zaznamenali stejně jako na Jänneru vítězství. „Vítězství na této náročné a uklouzané soutěži mě moc těší. Byl to nádherný závod. Myslím, že výběr tratě, zabezpečení a vlastní průběh soutěže pořadatelům vyšel a je třeba je za to pochválit,“ zhodnotil Šumavu vítěz obou úvodních podniků MMČR ve třídě N3 Martin Rada.

Vedení v soutěži: Křížek RZ 1–5, Rada RZ 6–8, Křížek RZ 9–12, Rada RZ 13–19
Vítězství v RZ: Rada 7, Křížek 5, Baracskai 5, Vaňáč 1

Třída A5

Třída A5 prožívá v posledních letech znovuzrození a stává se doménou především západočeských posádek. Tentokrát přilákala na start jedenáct posádek a nejlépe vstoupili do soutěže smolaři z Jänneru Sláva Ducháček a Petr Dufek. Druzí Achs s Langerem za nimi na okruhu zaostali o 17,5 s, třetí Novák s Vajďákem o 21,5 s. Přitom Ducháček s Dufkem už zde měli velký problém. „Při předjíždění Rakušana Benese s Mitsubishi došlo ke kolizi. Naštěstí to odnesl pouze zadní nárazník a pár plechů,“ popsal situaci Petr Dufek.

Druhou erzetu vyhrál opět Ducháček, přestože už ne až tak suverénně a především sušický Robert Achs mu zde byl velmi vyrovnaným soupeřem. Ve čtvrté erzetě byl nejrychlejší právě Achs před Ducháčkem, na páté pak Ducháček před Sýkorou. Fantastický výkon předvedli na Korábu Martin Meloun s Pavlou Třebínovou. Dokázali zde porazit o 1,5 s i domácího Ducháčka a zajeli šestnáctý čas absolutně.

„Tato erzeta se mi moc zamlouvala už při tréninku. Říkal jsem si, že dolů z Korábu to bude úžasné svezení. Věděl jsem totiž, že silnějším kitům a fabiím se sekvenčními převodovkami mohu stačit pouze z kopce. Zamrzelo mě proto zrušení prvního průjezdu. Využili jsme ale volnou jízdu k zapsání orientačních bodů, které jsou v mlze viditelné jako u žluté cedule L8. Při dalším průjezdu jsem vypnul světelnou rampu a i přes naléhání spolujezdkyně, že to musíme prodat, jinak skončíme v lese, jsem se snažil jet na čas,“ popsal své fantastické představení Martin Meloun.

Více než deset minut zde naopak ztratil dosud druhý Achs. V cíli erzety pak zůstali stát s prasklou poloosou Mirek Levora s Martinem Pechem. „Na Korábu nás překvapila šílená mlha. Přišli jsme v ní o výhodu domácího prostředí. Nedalo se v ní vůbec jet, natož závodit. Moc nás však potěšil obrovský zájem diváků, které neodradila ani mlha,“ popsal obtížné podmínky Petr Dufek. Sedmá erzeta se stala kořistí Sýkory a Škardové před Achsem s Langerem a Melounem s Třebínovou, kteří přidali další vynikající čas. Po úvodní etapě vedl Ducháček o 1:07,8 před Bryndou. Třetí Sýkora ztrácel 1:16,8 a čtvrtý Meloun 1:16,8.

Na osmé vložce se dostal Sýkora před Bryndu, kterému pro změnu vyšla erzeta číslo devět. Sýkora vyhrál RZ 11, na dvanácte a třináctce byl nejrychlejší Antonín Novák. Třináctka nebyla šťastná pro Ducháčka, jenž z prasklým vahadlem ztratil několik vteřin a zaměstnal mechaniky v následujícím servisu. „Vahadlo ventilu nám prasklo už na dvanácté erzetě a museli jsme s ní odjet ještě třináctou. Naštěstí v servisu byla závada úspěšně odstraněna,“ vysvětlil Petr Dufek.

Jan Sýkora vyhrál RZ 14. Patnáctka přinesla defekt pravé přední pneumatiky několika posádkám a hlavní roli zde hráli především borci z této třídy, Achs, Šašek, Kopelent, Brynda a Sýkora. Pro posledně jmenovaného také soutěž skončila, protože vinou defektu došlo k poškození poloosy. RZ 16 a 17 vyhráli mohutně finišující manželé Kopelentovi a dostali se na třetí místo. To už nepokračoval Novák, kterému stejně jako na Jänneru technická závada znemožnila spatřit cíl.

„V pátek jsme zažili dvě krizovky a raději jsme zvolnili. Soupeři se právem dostali před nás a nebyl jsem se svým výkonem vůbec spokojen. Navíc nám naskočila minutová penalizace za předčasný příjezd do časovky. Můj spolujezdec Jirka z toho málem ani nespal, ale to se holt stane a vůbec jsem mu to neměl za zlé. O to více nás těšila sobota, kdy jsme se propracovali až na krásné třetí místo. To nám bohatě stačilo a těšili jsme se na závěrečné tři zkoušky. Zde nás však opět zradila technika v podobě prasklé hřídelky na olejovém čerpadle a motor přestal mazat. Opět jsme oplakali naději na pěkný výsledek a naštvaní odjeli domů,“ zhodnotil své smolné vystoupení slušovický pilot.

Kopelentova vítězná série pokračovala i na RZ18. Ani jemu však nebylo přáno soutěž dokončit vinou defektu na poslední erzetě. „Byl to již čtvrtý defekt v soutěži. Tolik gum jsem neprorazil za posledních deset let závodění, na Šumavě za posledních pět erzet. To už snad ani není smůla,“ popsal zkušený plzeňský pilot důvod odstoupení. Vítězstvím v závěrečné erzetě potvrdili své suverénní vystoupení Ducháček s Dufkem. Druhý skončil Petr Brynda se svým novým spolujezdcem Václavem Vorlem a stále ještě starou felicií místo očekávané fabie. Třetí místo je životním výsledkem Melouna s Třebínovou. Čtvrtí skončili zkušení Vodička–Dobiš a pátí Hodaň-Maťková.

Vedení v soutěži: Ducháček RZ 1–19
Vítězství v RZ: Ducháček 7, Sýkora 3, Novák 3, Kopelent 3, Achs 1, Meloun 1

Třída A6

Velmi kvalitně byla obsazena třída A6. Nabídla zajímavý mix pěti vozů Super 1600, tří kitových felicií a jedné úzké fiesty. Favorizované super šestnáctky se také už po Čínovu usadily na prvních pěti pozicích. Nejrychleji začali vítězové z Jänneru Jaromír Tarabus-Dan Trunkát s ignisem Sparrow týmu. Také na druhé erzetě byli nejrychlejší a na druhého Petáka získali náskok už 18,7 s. Stejně jako pro mnoho jiných posádek se jim však stal osudný náročný Koráb. Skončil pro ně těžkou havárii.

„Bohužel jsme skončili i přes dobře rozjetý závod hodně brzy. Vzhledem k našemu převozu do domažlické nemocnice jsme pak už ani soutěž moc nesledovali. Já utrpěl o ruční brzdu zlomeninu ruky. Míra zůstal přes noc v nemocnici, ale podezření na zlomená žebra se naštěstí nepotvrdilo. Koráb byl svou tmou a mlhou velice extrémní. Nešlo jet s rampou a viditelnost byla kolem dvaceti metrů. Byli jsme prostě moc rychlí do první těžké pravé sedm po téčku, od kterého se pak již sjíždělo k cíli. Ostatní, kteří šli v tomto místě ven, měli štěstí. My trefili železnou výpusť a ta nás katapultovala. Já jsem teď na šest týdnů out. Naštěstí pokračujeme až Krumlovem,“ popsal havárii Dan Trunkát.

Do čela se dostali Josef Peták s Alenou Benešovou s cliem, velmi těsně za nimi se však drželi vynikajícím způsobem jedoucí Antonín Tlusťák s Pavlem Dreslerem s mnohem starším saxem. Třetí byli Lubomír Minařík-Viktor Semela s Fiatem Punto plzeňského ROTO týmu. Šestou erzetou byl opět mimořádně náročný Koráb a tentokrát zde skončily šance na nejvyšší příčky pro Tlusťáka, který se ocitl mimo trať. „V pravé devět do kopce jsme udělali hodiny a skončili čumákem ve škarpě. Tím pro nás páteční etapa skončila. Jinak auto vůbec nic nebylo,“ vyjádřil se k situaci Pavel Dresler.

Po nehodách obou největších soupeřů se v čele ocitl s více než minutovým náskokem Peták. „Šumavská soutěž je vždy velice obtížná. Každá chybička se krutě trestá a tak jsme začali poněkud opatrněji. Po odstoupení Míry Tarabuse jsme se snažili držet náskok na Minaříka a dokončit etapu bez problémů,“ popsal páteční etapu Josef Peták. Ten si své vedení bezpečně kontroloval i v sobotu až do cíle.

Do sobotní etapy nastoupil po využití superrally Tlusťák a vedl si skvěle. V jednotlivých erzetách zajížděl parádní časy a porážel i mnohem modernější vozy Super 1600. „V sobotu jsme si jízdu užívali a časy tam padaly prakticky samy. Tratě se mi líbily. Jen pro dvoukolku tam bylo až moc odbočení a vracáků,“ pochvaloval si sobotní svezení Pavel Dresler. Menší výhradu měl pouze k harmonogramu. „Určitě by bylo lepší začít dříve a jet za tmy pouze druhou sekci. Jít spát takhle pozdě a vstávat v šest bylo hrozné. Moc se mi naopak líbil servis v Janovicích.“

Smůlu měl na RZ8 Minařík, jehož punto jelo jen na tři válce. Tyto problémy zajistily Petákovi v čele více než tříminutový náskok a na Minaříka se naopak dotáhli Zedník s Pražákem, jejichž fiesta snad konečně začala fungovat. Talentovaný pilot z Podkopné Lhoty však dokázal své druhé místo uhájit. Třetí místo je dosud asi největším úspěchem pro Zedníkovu fiestu. Čtvrtý skončil David Tomek s kitovou felicií a pátý mohutně finišující Tlusťák. „Letošní Šumava byla pro náš tým nesmírně náročná. Střídání různých povrchů, měnící se počasí, to vše samotnou soutěž ještě více ztížilo. Naštěstí jsme kromě jednoho defektu nezaznamenali žádný další problém a mohli jsme tak v poklidu dojet pro první letošní vítězství,“ zhodnotil dvoudenní zápolení na tratích příbramský jezdec Josef Peták.

Vedení v soutěži: Tarabus RZ 1–2, Peták RZ 3–19
Vítězství v RZ: Tlusťák 11, Peták 6, Tarabus 2

Třída A7

Tři posádky se představily ve třídě A7, sloučené s diesely. A už od úvodu to byla třída, kde byly karty dost jasně rozdány. Suverény této kategorie byli ústečtí bratři Oldřich a Jiří Bočkové s octavií. Vyhráli sedmnáct z osmnácti měřených vložek a na druhé Jaroslava Kubatu s Klárou Šillerovou nakonec získali téměř jedenáctiminutový náskok. Ještě dalších téměř deset minut pak ztratili Jiří Kulhan s Daliborem Gondíkem.

Vedení v soutěži: Boček RZ 1–19
Vítězství v RZ: Boček 17, Kubata 1