Rozhovor s Vojtěchem Štajfem

Vojtěch Štajf v letošním roce získal titul vicemistra České republiky v rally a stal se nejúspěšnějším jezdcem s vozem Subaru. Těsně po zakončení sezony jsme si s Vojtou popovídali o rally, jeho zálibách a i o dalších zajímavých věcech. Vojtěch Štajf patří mezi velmi otevřené jezdce, kteří se nebojí říct, co si myslí a kteří si dokážou jít tvrdě za svým. I proto si myslím, že tento rozhovor bude zajímavým čtením a jsem rád, že jsem jej mohl s Vojtou Štajfem dělat.

Dnešní den, je však pro úspěšného závodníka Vojtěcha Štajfa důležitý v něčem úplně jiném. Právě dnes totiž vstupuje do svazku manželského. Přejeme za celou redakci eWRC to nejlepší do jejich „společné soutěže“. V závodech rally se každý snaží, aby dosáhl co nejkratšího času na RZ. My přejeme novomanželům, aby ta jejich RZ trvala naopak co nejdéle, a aby byla lemována jenom příjemnými zastávkami v servisu a v časové kontrole.

Vojto, podařilo se Ti se Subaru získat titul vicemistra v Mezinárodním mistrovství České republiky v rally. Předpokládám, že jsi ty i celý tým spokojeni. Určitě to ale nebylo tak jednoduché, jak by to mohlo vypadat.
No, tak samozřejmě jednoduché to nebylo. Umístit se na čele tabulky, to asi pro nikoho není jednoduché. Ať se to někomu líbí nebo ne, tak ze sportovního hlediska byl letošek bez WRC možná i zajímavější. Tahle technika je poněkud dostupnější než WRC. Třeba Vašek Pech nebo Karel Trojan přesedli z WRC právě do produkčních aut, a proti letům dřívějším tak konkurence zhoustla. Na začátku roku a vloni, to jsme měli na můj vkus příliš technických problémů, učili jsme se s novým autem, a byl na nás docela tlak ze strany sponzorů. Tlak byl samozřejmě hlavně ze strany Subaru, kde chtěli, abychom letos dosáhli nějakého výsledku. Takového, aby to mělo i vliv na to, aby se někteří jezdci rozhodli závodit se Subaru.

Na začátku roku po Šumavě jsme byli docela dobře naladěni, Jänner pro nás totiž dopadl super, na Šumavě to sice nebylo tak dobré, ale přičítali jsme to tomu startovnímu pořadí a v určitém ohledu chybné volbě pneumatik. Matadorka v Púchově se nám taky povedla, takže začátek sezony byl dobrý. Najednou se to ale začalo kazit, takže v závěru sezony jsme pomalu přestávali doufat v bednu, což byl náš cíl. Do Příbrami jsme jeli s tím, že za každou cenu musíme dojet do čtvrtého místa, abychom přeskočili Achima Mörtla, který zde nestartoval, a abychom byli první Subaru v mistráku. Nakonec to pro nás vyšlo všechno tak, že Karel Trojan nám nabídl šanci druhého místa, protože udělal chybu a odstoupil, tak jako my na Barumce. Pak bylo jen na nás tu nabídnutou šanci využít. Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že Vašek Pech dokázal ze šesti započítávaných výsledků letos pětkrát vyhrát, a že byl tedy jinde než zbytek startovního pole. A právě proto, to druhé místo má pro nás cenu vítězství, protože když se člověk podívá do tabulky, tak Vašek je počtem získaných bodů úplně jinde než všichni ostatní. Já jsem opravdu rád, že se nám to podařilo.

Jak jsi zmínil, tak začátek sezóny byl dobrý, pak zase problém s motorem v Krumlově, s brzdami v Chorvatsku. Trochu jak na houpačce…
Když jsme viděli, že se nám přestává dařit, že máme problémy s elektronikou, tak jsme po Bohemce změnili ladiče elektroniky, teď nám to dělá Australan Mick Kehl, je v ČR dost známý a dělá hlavně Mitsubishi, ale i Subaru. Jak je vidět, tak umí Subaru ladit také dobře. Od té doby co s ním spolupracujeme, tak jsme měli jenom drobný problém s řídící jednotkou, což byl následek požáru v Krumlově. To se ale podařilo odstranit, jednotka se nechala opravit, a od té doby už všechno funguje dobře. Druhá věc je, že jsme věděli, že máme rezervy v podvozku, a že bychom se mohli zrychlit tam. Takže jsme se domluvili na spolupráci s Janem Kubíčkem, což je bývalý šéf Charouz Racing Systemu v Žebráku. Domluvili jsme se do konce letošní sezony na spolupráci a na tom, že dáme auto do co nejlepšího stavu – podvozek, diferenciály apod. Byli jsme také poprvé pořádně testovat a myslím si, že v posledních dvou závodech to bylo hodně vidět. Takže jsme domluveni na další spolupráci na příští rok a zejména na konzultacích při stavbě nového auta. Myslím si, že pan Kubíček je jeden z nejzkušenějších lidí v republice co se týče těchto věcí.

Od druhé půlky sezony, tak od Bohemky, jsem měl pocit, že jsi začal jezdit agresivněji. Už jsme si zvykli na to, že Vojta Štajf jede takovým rychlým stylem-čistým „Arazim“ a najednou změna.Není v tom nějaký záměr? Nedělali jste nějaké jiné nastavení?
Tak to mi ani nepřišlo. Od Barumky, kde jsme teda chybovali, nám p. Kubíček pomohl s vylepšením podvozku a nastavením auta. Auto se mi příjemněji ovládá a umožňuje mi tenhle agresivnější styl jízdy, bez toho, že bych se bál, že někam spadnu. Druhá věc asi je, že jsem po tom loňském učebním roce přišel Subaru na chuť v tom směru, že si teď dovolím víc, a že jsem se vyjezdil.

Připravuješ se na závody i v době, kdy se nezávodí? Fyzičku, nějaký trénink, sport …
Já jsem se dal vloni na podzim na golf, mám teď handicap 39, což je sice začátečnické, ale už jsem se trochu něco naučil. Občas si jdu zahrát s Danem Landou. Při Budapešt‘ Rally, když byl čas po tréninkách, tak jsme si s Danem byli zahrát. Padla tam taková sázka, oba jsme kuřáci, tedy byli jsme kuřáci. Proběhl tam takový hec, že přestaneme kouřit. Dan zatím kouří pořád, což mu vyčítám, nicméně já jsem se vrátil z Maďarska, a od té doby jsem si nezapálil. Takže musím říct, že to na sobě cítím a cítím, že mi to pomohlo. Dřív, nechci říct, že by to ovlivňovalo můj výkon, ale na těch delších vložkách v horku už jsem to hůř udýchával. Teď už s tím problémy nemám, a jsem moc rád, že mě k tomu Dan vyhecoval. Golf je sport, který se někomu může zdát fyzicky nenáročný, ale když má člověk obejít s bagem 18 jamek na Karlštejně pěšky, tak nachodí okolo 11 km, takže to je pěkná příprava. Ale golf nehraji nijak pravidelně, protože samozřejmě času je málo. Dále od malička jezdím na motorkách. Za řídítkama se člověk taky pěkně nadře, ale že bych chodil do posilovny, tak na to mi čas nezbývá. S přibývajícím věkem cítím, že by to přece jenom něco chtělo dělat, takže se těším na zimu, protože moc rád vyrážím na chalupě v Jizerkách na běžky. Ale pokud se starám i o finanční zajištění svého týmu, byť spolupracuji se spoustou lidí, tak je to velmi časově náročné. Já mám ještě dvě firmy, které musím také řídit, teď s přítelkyní plánujeme rodinu, takže těch věcí je hodně.

Teď si nakousl, co jsem se chtěl zeptat. Co tedy děláš v soukromí, co tvoje rodina, koníčky …
Já mám to štěstí, že moje přítelkyně od začátku, co jsme se seznámili, ví, že mi závody zaberou spoustu času a přijala to. V dnešní době mám sedm mechaniků, se špionama a panem Kubíčkem je to třeba 10 lidí, a je potřeba, aby měli co jíst, a o to se stará moje přítelkyně. Pomáhá mi se spoustou dalších věcí, ono by to asi jinak nešlo, takže já v ní mám velkou oporu, už jsme spolu skoro sedm let. Takže jsme si v září řekli, že po sedmi letech to buď rozpustíme a nebo to zoficiálníme. Takže 3.11. bude svatba, pravda někteří budou ve Vsetíně, ale nám se to na jiný termín nepodařilo vymyslet.

Tak to gratulujeme a přejeme vše nejlepší!

S jakým autem jezdíš v soukromí?
U mě je to složité to říct, protože jak mnozí vědí, dělám pro Reflex a některé další časopisy. Píšu testy nových aut a motorek a mám víceméně každý týden jiné auto na test a hodně to střídám. Za ten rok se svezu dejme tomu se šedesáti různými auty. Ale ve firmě mám Subaru Legacy kombíka a přítelkyně jezdí s WRX v kombíku. Její auto teď chceme prodat, a místo toho pro ni pořídíme možná Forestera. STI to nebude, protože STI je fajn si v něm zazávodit, občas se v sériové variantě projet, ale pro běžné ježdění má Subaru v nabídce ekonomičtější vozy a přitom podobně zábavné.

Zaslechl jsem něco o tom, že vám stojí nové závodní STI v garáži…
To je věc, se kterou se nijak zvlášť netajíme, ale také jsme ji zatím nijak nepublikovali. Kvůli tomu jsme také angažovali pana Kubíčka s vidinou, aby nám pomohl se stavbou a podvozkem co nejlíp a využili jeho zkušeností. My jsme se pro to rozhodli ze dvou důvodů – jednak pro to, že náš hlavní partner by byl rád, kdybychom závodili s aktuálním modelem, s autem, které vypadá tak, jako to jaké se aktuálně prodává, a samozřejmě nové auto rovná se nějaké technické vylepšení. Když vidím, jak zbrojí naši soupeři, Mirkovi Jandíkovi údajně stojí v garáži EVO IX připravené ke stavbě, Karel Trojan má rozestavěnou EVO IX na novou sezonu, všichni EVO IX, tak my musíme mít N12. A když by to všechno dopadlo, tak bychom auto chtěli vyzkoušet už na Pražském Rallysprintu, pokud ne, tak určitě bude premiéra na Jänner rally.

Chodíš se na závody dívat i jako divák? Byl si letos se někde podívat na Rally?
Já bych hrozně rád vyrazil na velký mistrák, kdyby to šlo. Jak vidím záběry ze soutěží, tak bych se moc rád šel podívat, i když někteří říkají, že bez WRC to není ono. Ale i tak si rallye znalý divák určitě přijde na své. Já mám díky pracovnímu vytížení možnost se jít občas podívat jenom na sprinty. Mě to baví hlavně z toho důvodu, že potkám lidi, se kterými nemám šanci si na mistráku popovídat, protože závodíme a není na to čas. Když se jedu na rally podívat, tak jsem psychicky v pohodě, nemusím na nic myslet a řešit kolem závodů, a mám čas se projít po servisní zóně a zastavit se u známých a lidí, se kterými se rád uvidím, protože během roku to nestíhám.

Sleduješ rally i na internetu?
Tak to hlavně. Protože nemám čas na to, abych někam jezdil, což mě docela mrzí. Rád bych si ten čas udělal a jel třeba na víc závodů mistrovství světa. Takže jediná možnost, jak rally sledovat, je alespoň na tom internetu. Nevymetám všechny stránky denně, na některých webech mi vadily ty chaty, komentáře některých fanoušků. Já beru, že každý má svého oblíbeného jezdce, ale myslím si, že když někomu někdo není sympatický, tak není důvod se anonymně skrývat pod nicknamy a házet na někoho špínu. Já si myslím, že všichni lidé, kteří se snaží rally jezdit nebo dělat, tak do toho dávají spoustu peněz a času. Ten sport mají rádi, a to že zrovna nejsou tak dobří jako někdo jiný, tak není důvod na ně házet špínu. Každý, kdo rally jezdí, tak to dělá pro to, že ho to baví, a spousta lidí, kteří jen sedí u počítače, umí pouze kritizovat. Ale vzít do ruky nářadí a jít to auto dělat, nebo do toho investovat čas a peníze, to už chce kus vztahu k rallysportu. Takže některé internetové stránky mi vadí z tohoto důvodu, a jsem z toho trochu znechucený. Jsou lidi, kteří mi fandí, ale jsou také lidi, kteří někde stojí a pořvávají, a já nevím, čím jsem si to zasloužil. Já nikomu nenadávám, tak mi vadí, když někdo, kdo mě ani nezná, na mě kydá nějakou špínu. Nevím, z jakého důvodu.

No možná je to tím, že jsi úspěšný… A z Prahy…
Z Prahy jsem, ale to je další věc, co mě zaráží. Můj spolujezdec je například ze Zlína. Pravda je, že jsem se s tímto názorem také setkal. Já si myslím, že jestli je někdo z Plzně nebo ze Zlína nebo z Kostelce nad Orlicí, tak je to přece jedno. Každý jsme nějaký a někdo mi může být sympatičtější, někdo míň, ale nemám důvod, abych se k němu choval podle toho, odkud pochází. My si s Jurou dobře rozumíme, on je z Moravy, já jsem z Čech, a funguje to. Třeba na Evropský pohár jsme se na příští sezónu domluvili s Petrou Lesniakovou, která je z Frýdku-Místku. S tímhle já nemám žádný problém.

Když děláme rozhovor pro eWRC, co se ti líbí, případně nelíbí na eWRC?
Z ewrc je cítit, že jej dělají lidé, kteří jsou nadšení pro rally a dělají ho kvůli tomu, že je to baví a zajímá a dělají to s nadšením. Druhá věc je, že na ewrc je také vidět, jaké změny za tu dobu prodělal. Kam se dostal od ryze amatérského webu, kam někdo po práci občas šoupnul nějaký článek až po to, co to dneska je. Nechci se dotknout nějakých konkurenčních webů, ale myslím si, že pokud se člověk chce něco dozvědět, i třeba zákulisní informace, nebo vidět pěkné fotky, tak první, na co například já jdu, je ewrc. Je mi sympatické, že tento web je stále zdarma, i když si myslím, že by klidně mohl být placený na této úrovni, na jaké je. Ale nevím, jaký odliv čtenářů by to přineslo. Myslím si, že jste udělali velmi dobře se zrušením anonymních diskusních příspěvků. V příspěvcích jsou ale pořad hrozné gramatické chyby. Takhle si možná proti sobě některé fanoušky postavím, ale říci to musím. Někteří, co píšou reakci na články a do fór se sami usvědčují v tom, jak špatně umí česky. Občas jsou to hrubky, za které jen pravděpodobně horko těžko prolezli s dostatečnou z češtiny na základní škole. Je to ale pár lidí, kteří přispívají pravidelně, a kteří by si snad měli zaplatit hodiny navíc, aby se naučili českou gramatiku, protože to trochu ukazuje i na inteligenci těchto lidí.

Jaké podle tebe panují vztahy mezi jezdci na závodech?
Třeba s Karlem Trojanem jsme si za ten rok padli hodně do noty, a jsme dobří kamarádi. Voláme si i mezi závody, je mi ho teď líto, že havaroval v Příbrami, ale nakonec jsme druhý a třetí a Karel mi to určitě bude chtít příští rok oplatit. My jsme sice soupeři na trati, ale celkově mezi sebou v českém mistráku jezdci v PV tvoří dobrou partu. Nedarujeme si sice ani vteřinu, ale i kvůli tomu tu rally rád dělám, že necítím žádnou zášť nebo zákulisní intriky a pomlouvání. Nedokážu ale posoudit, jaké vztahy byly mezi jezdci s WRC, případně jaké jsou v nižších třídách.

Získali jste titul vicemistra. Nabízí se nová meta pro příští rok…
Proto se těším na příští rok s novým autem, že bychom chtěli zkusit zaútočit i na Vaška. Je to hodně smělý cíl, ale pokud je člověk druhý v mistrovství republiky, tak si nové cíle musí stavět vyšší, a my bychom se rádi ten příští rok Vaškovi alespoň trochu vyrovnali. A kdyby tu jel i Kresta a Kopecký, o to víc zábavné by to pro všechny – diváky i jezdce – mělo být. Nám chuť a motivace rozhodně nechybí.

Gratuluji ještě jednou k zisku titulu vicemistra a děkuji za rozhovor.