Trocha statistiky před Telstra Rally Australia

Po dvou sondách do nedávné minulosti, kdy jsem se věnoval čerstvě zařazeným soutěžím MS (Turecko a Kypr) nás dnes čeká delší ohlédnutí, sahající do konce 80. let. Australská rally byla zařazena do seriálu MS hned ve svém druhém ročníku roku 1989. První ročník 1988 vyhrál s vozem Mazda 323 4WD Švéd Ingvar Carlsson. Tohoto pilota mohli pamětníci v letech 1984 a 1985 zahlédnout na trati Rally Škoda, kam přivezl Mazdu RX7. Pokaždé skončil na druhém místě za Audi Quattrem, byť v roce 1986 jen díky nastraženému kameni od nepřejících diváků.

Od roku 1989 se tedy Rally Australia stala stálicí v kalendáři MS a zvýšila počet šotolinových rally. Vyjímkou se stal rok 1994, kdy byla zařazena pouze do šampionátu vozů s jednou poháněnou nápravou, tehdejší skupiny F2. Ani v tomto roce však na startu nechyběli pravidelní účastníci MS a stupně vítězů vypadaly podobně, jako by se soutěž do MS započítávala. Tehdy zvítězil Colin McRae se Subaru Impreza před Juhou Kankkunenem s Toyotou Celica a třetí byl Kenneth Eriksson s Mitsubishi Lancer. V tomto roce se do Austrálie poprvé vydal i tovární tým Škoda a 13. místo absolutně spolu s vítězstvím ve skupině F2 (po diskvalifikaci G. De Meviuse s Oplem Astra) Pavla Sibery s Favoritem bylo významným krokem pro získání titulu MS pro Škodu v roce 1994. Emil Triner s druhým Favoritem tehdy nedojel.

Co nám tedy říká pohled do historie výsledků soutěžení u protinožců? Fenomén posledních ročníků Loeb je do seznamu vítězů zapsán zatím jen jednou a zranění mu letos neumožní tuto skutečnost vylepšit. Loni zde havaroval, což není u něj obvyklé, avšak australská šotolina již v minulosti víckrát zapříčinila, že se někdo s pilotů obeznámil s pevností poblíž stojících stromů. Bohužel ne vždy se to obešlo bez zranění, např. v letech 2001 a 2002 musel být spolujezdec Francoise Delecoura Daniel Grataloup odvezen do nemocnice. Tehdy Delecour (kromě již zmíněného zranění spolujezdce) významně „ublížil“ nejprve Fordu Focus WRC a o rok později Mitsubishi Lancer WRC. Nejúspěšnější jsou tedy Juha Kankkunen, který dosáhl v Austrálii hattricku (1989-1991) a přidal další vítězství v roce 1993. Tím se stal nejúspěšnějším jezdcem v této rally. Již za pár dní může tuto jeho bilanci vyrovnat Marcus Grönholm, který také dosáhl hattricku v letech 2000-2002 a letos ho můžeme považovat za největšího favorita. Dvakrát zde vyhrál Tommi Mäkinen v letech 1996 a 1998, tomu nutno přiznat, že nebýt diskvalifikace z prvního místa v roce 2000, měl by na kontě také tři vítězství, byť ne v řadě. Ovšem na kdyby se nehraje a nikdo další již v Austrálii víckrát než jednou nevyhrál.

Juha Kankkunen, nejčastější vítěz, zde v roce 1991 s Lancií Delta

Co se značek týká, je situace vyrovnanější, hned 4 značky dokázaly vyhrát v Austrálii třikrát. Jsou to Lancia ve své zlaté éře přelomu 80. a 90. let (1990 – 1992), Mitsubishi v éře před dominancí vozů WRC jako poslední mohykán s vozem skupiny A (1995,1996 a 1998), Subaru zde má největší časový rozptyl, poprvé vyhrálo 1997, poté 1999 a naposledy 2003 a Peugeot naopak jako jediná dosud aktivní značka zaznamenal hattrick v letech 2000 až 2002. Dvakrát zde zvítězila Toyota (1989 a 1993) a Citroën (2004 a 2005), který však na rozdíl od Toyoty má reálnou šanci si vítězství brzy zopakovat. Letos má větší šanci se do kategorie vítězů poprvé zapsat Ford, avšak uvidíme, jak to bude příští rok s novým Citroënem C4.

Podívejme se na tabulku úspěchů jednotlivých značek, tentokrát přidám pro zajímavost i již neaktivní značky a ponechám i Škodu, která zde nestartuje:

Při pohledu na tabulku jasné, že Ford zde má co dohánět, na stupně vítězů nakoukl jen 3x a to pouze na nejnižší stupínek, ostatní značky, bohužel kromě Škody, jsou o dost úspěšnější. No a kdyby (zase to kdyby, ale nedá mi nevzpomenout) Colin McRae loni završil svůj skvělý výkon dojetím do cíle (což bylo však mimo jeho kontrolu vzhledem k nepodařené výměně spojky v servisu), mohl by na tom být Ford v tomto srovnání ještě hůře. Nejlepší umístění tedy doposud se Škodovkou zaznamenal v roce 2002 Toni Gardemeister, když dovezl Octavii na 6. místě a získal jeden bod. Kresta zde loni při premiéře nového Fordu Focus dojel 6. a vyhrál jednu RZ.

Loni si s klokany v Austrálii zaskákal i Roman Kresta při premiéře nového Fordu Focus

Jak jsou na tom aktivní piloti? Pro srovnání ponechán zraněný Loeb a přidáni nestartující Rovanperä a Duval.

Co nám napovídají tato čísla? I bez této tabulky asi většina tipuje na první místo Marcuse Grönholma. On sám by určitě kromě získání bodů nutných k přiblížení se k absentujícímu Loebovi rád přerušil řadu nedojetí v této rally a navázal na vítěznou řadu s Peugeotem 206 WRC. Druhým a zároveň posledním, kdo se již zapsal mezi vítěze Australské rally, bude v letošní startovní listině Petter Solberg. Jeho čekání na slušný výsledek již trvá dlouho, problémy ho pronásledují celou letošní sezónu a těžko říct, zda zrovna Austrálie bude vyjímkou a Petter potrápí Grönholma. Hirvonen má opět na umístění na stupních vítězů, už zde startoval ale nejspíš bude Marcusovi krýt záda a zároveň bude zadání znít: „získej co nejvíce bodů do hodnocení značek“. Manfred Stohl zde loni skončil na třetím místě, zkušeností má z Austrálie dost, poprvé zde startoval již v roce 1998. V Turecku skončil níže, než se čekalo, bude si chtít polepšit. Chris Atkinson bude mít v této soutěži velkou motivaci, je to jeho domácí soutěž, poslední dva ročníky se mu povedly a výsledky mají vzestupnou tendenci. Uvidíme ho tedy podruhé (po Japonsku 2005) na „bedně“?

A ve výčtu se dostáváme k pilotům s minimální či žádnou zkušeností z Austrálie. Xavi Pons zde již 2x startoval, v Turecku se mu dařilo, opět po pauze dostal důvěru a bude bojovat i o body pro Kronos. Pokud by však převzal úlohu týmové jedničky místo Loeba se vším všudy a přetahoval se s Grönholmem a Solbergem o vedení, bylo by to možná největší překvapení soutěže. Pak tu máme čtveřici pilotů, kteří v Austrálii nikdy nestartovali. Henning Solberg po životním úspěchu v Turecku bude asi v naprosté pohodě a pokusí se tento výsledek zopakovat. Daniel Sordo si zatím reputaci nenapravil ani v Turecku a po skvělém začátku sezóny přišly špatné výsledky, které mu zcela jistě na klidu nepřidávají. Navíc je tu nutnost bodovat, Ford se dostal do vedení ve značkách a ani Loeb to sám po uzdravení nezachrání. Dvojice pilotů týmu Stobart Matthew Wilson a Luis Perez Companc na slušný výsledek potažmo na body dosáhne zřejmě pouze při problémech ostatních pilotů.

Loňské první vítězství nebude letos mít možnost Duval obhajovat

Poslední ve výčtu jsou tu jen pro srovnání, Loeb, Rovanperä ani Duval nepojedou, každý z nich by tu ale měl šanci uspět. Proč nejede Loeb je jasné, nemá však cenu se tu zabývat tím, proč letos nejezdí pravidelně více pilotů, že starty v MS nejsou jen otázkou talentu, ale z velké části i potřebných financí. To bychom se dostali i k dalším jménům jako třeba Gardemeister, Galli, Carlsson, Kresta apod. Blíží se pomalu konec sezóny, za týden budeme chytřejší, jak to dopadlo „u klokanů“ a všichni už jsme zvědaví, kdo, kde a s čím bude jezdit příští rok…