Konečně jsme jeli na suchu, jásal Peták

TISKOVÁ INFORMACE HROCH RALLY TEAMU

foto: Petr Frýba

Nádherné počasí, které panovalo zejména během první etapy Rallye Matador Tatry - Valašské rallye, dovolilo Pepíku Petákovi vyzkoušet si jízdní vlastnosti jedné z nejlepších dvoukolek, které kdy brázdily tratě světových rychlostních zkoušek. Nutno říci, že jak Pepík, tak jeho spolujezdkyně Alena Benešová, byli s autem spokojeni a tento pocit jim vydržel i přes změnu počasí i v neděli, kdy si vyjeli první místo ve skupině A, páté v EP a 11. absolutně.

Peugeot 306 Maxi je vůz jako stvořený pro suché asfaltové rychlostní zkoušky. V tomto případě dokáže být, s dobrým jezdcem za volantem, nepříjemným soupeřem nejen vozům skupiny N, ale i elitním strojům WRC. To jsme mohli vidět v dobách, kdy podobná auta ještě závodila v mistrovství světa. Úvodní dvě soutěže MMČR se však jely na sněhu, nebo kombinaci sněhu, ledu a mokré vozovky, takže pochopíme, když Pepík Peták zářil spokojeností nad počasím, které vládlo v sobotu na Valašsku. V prvním ze tří průjezdů se příbramská dvojice držela na dohled první desítky absolutního pořadí, hned za nejrychlejšími produkčními vozy. Po dalších dvou měřených testech a jednom volném průjezdu, již patřili do TOP 10 a Pepík také neskrýval spokojenost : "Auto se skvěle ovládá a kdybych uměl já to, co umí auto, tak budu nejšťastnější člověk. Nejprve jsem si osahával jak se chová na suchu a musím říct, že předčilo má očekávání. Ve druhé rundě jsme proto malinko přidali. I tak jedu s velkou rezervou, abych mu neublížil," hodnotil své druhé místo v EP, desáté absolutně a první ve skupině A Peták. Uvolněné řízení na osmé RZ s sebou přineslo i pokles o tři místa a zhruba třičtvrtěminutovou časovou ztrátu. Vedení ve skupině se však podařilo udržet. "Byla to soutěž z těch náročnějších, takže řada našich soupeřů měla různé technické problémy, nebo udělali i jezdeckou chybu, proto jsme klesali jen v absolutním pořadí, ale mezi dvoukolkami, nebo chceš-li ve skupině A, jsme si vedení udrželi. Na poslední Bystřičce to byla jedna velká radost, kdyby vše vycházelo takhle, bylo by to super," pochválil se Pepík za sedmý čas v celkovém pořadí a první mezi vozy evropského poháru na poslední, deváté RZ prvního dne.

foto: Petr Frýba

S velkými obavami však sledoval mraky na východě, tedy v místech, kde se měla odehrát druhá, nedělní část česko - slovenské soutěže. Obavy byly oprávněné, jak dosvědčují slova spolujezdkyně Aleny Benešové: "Jeli jsme bez předního stabilizátoru. Auto bylo na brzdách hodně neklidné a víc hrabalo, při zrychlování a tak jsme v absolutním pořadí opět klesali." Cílem projeli jako jedenáctí celkově a pátí za čtyřmi produkčními vozy EP. Mezi áčky se v neděli střídali ve vyhrávání zkoušek s Valouškem a Hondou. Rozdíly však nebyly nijak veliké a bezpečně si udrželi vedoucí pozici, která jim zajistila postup na první místo i v celkovém hodnocení této skupiny po třech odjetých soutěžích. "Opět si musím postěžovat na retardéry. Kdyby byly všechny takové, jako v sobotu na Bystřičce, nic proti nim říkat nebudu. Vím, že průměry je potřeba snížit, ale nemyslím si, že je nutné nás zastavit na nulu a znovu se rozjíždět. Ve spojení s klouzavým a mokrým asfaltem, který byl v neděli, byly retardéry jedno velké neštěstí. V každém jsem ztrácel vteřiny ve velkém a to potom s těmi enky nemůžu držet krok. Jenom, kdyby to šlo trošku plynuleji," postěžoval si jinak celkově spokojený Josef Peták tradičně na retardéry, zejména v nedělní etapě.