Toyota Rally South Australia - komentář

5. podnik australského mistrovství (ARC), 19. – 20. srpna, šotolina, Tanunda, 19 RZ – 191 km

Z Tasmánie se australský šampionát ke svému předposlednímu podniku vrátil na pevninu. Na programu byla rally na jihu nejmenšího kontinentu. Soutěž má pro dva hlavní tovární týmy Toyotu a Mitsubishi zvláštní význam. Zatímco značka reprezentovaná prvním z nich je hlavním sponzorem podniku, tým se třemi diamanty ve znaku zde sídlí. Všechny tři posádky se tak chtěly právě zde předvést v tom nejlepším světle. Pozadu ale rozhodně nechtěl zůstat ani Dean Herridge, v šampionátu nejlépe si vedoucí zástupce třetí japonské značky Subaru. Vzhledem k blížícímu se závěru šampionátu se právě zde mohlo předčasně rozhodnout o novém šampiónu. Vzhledem k tomu, že ze čtveřice předních jezdců, jenž jsou do boje o titul zapojeni, většinou soutěž dokončí všichni, ale předčasná korunovace nebyla příliš reálná. Každopádně je třeba zmínit, že tím, kdo by se zde mohl z titulu radovat, byl Simon Evans (Toyota). Naopak Scott Pedder (Mitsubishi) za první trojicí bodově zaostává a z jižní Austrálie mohl klidně odjíždět bez posledních zbytků naděje na primát.

V sobotním klání se jako první vedoucího postavení ujal ten nejpovolanější, tedy Evans, který se ve vedení šampionátu nachází od začátku roku. Pedder se ale nenechal zahanbit a na druhé pozici zaostával o minimální dvě desetiny. Druhou zkouškou se svým Lancerem obutým do zcela nově vyvinutých pneumatik již prolétl nejrychleji ze všech a šel do vedení. Na třetím testu jej pak ještě navýšil, aby do servisu přijížděl s náskokem 11,6 sekundy na Herridge. Jezdec Subaru se opět jako s hlavním soupeřem potýkal s Nealem Batesem s druhou Corollou. Jejich letošní těsné boje jsou již tradicí. Po RZ 3 dvojici Herridge – Bates dělily pouhé dvě sekundy. Na neobvyklé čtvrté pozici se ocitnul Evans. Na vině byly nově vyvinuté brzdy, kterými si nechal osadit svou Corollu. Problémy s nedostatečným bržděním se neprojevily, naopak jezdec se při brždění ve velkých rychlostech objevoval v nebezpečných situacích, kdy se mu vůz dostával do smyku. Mechanikům tak v servisní přestávce Evans zadal jasný příkaz, a sice k namontování původních brzd. Zde je pak velice zajímavý fakt, že tento typ brzd Toyota používá už od dob, kdy připravovala Celicu GT-Four. První test druhé sekce zajel nejrychleji opět Pedder. Druhý čas zaznamenal Evans, jenž se trochu přiblížil k třetímu Batesovi. Hned v následující zkoušce ale za nejrychlejší trojicí znovu zaostal. Nejlepší čas si zde připsal místní borec Steve Glenney. Ten letos do svého Subaru Impreza Sti N10 usedl poprvé, ale i tak si před domácím podnikem věřil a hodlal pořádně potrápit nejlepší jezdce šampionátu. Na začátku etapy ale v zatáčkách ztrácel příliš času, když mu jeho vůz ulétával do stran daleko více než by si jezdec přál.

V šestém testu se prosadil jiný pilot Subaru, ten průběžně nejrychlejší. To se Herridgovi podařilo i přes to, že se mu v převodovce zasekl zařazený rychlostní stupeň. Do servisu tak rozhodně nepřijížděl dobře naladěn, neboť jej čekala výměna převodového ústrojí představující podle pravidel penalizaci 30 sekund. Navíc tak jezdec přišel o šestirychlostní skříň, kterou do Subaru nechal namontovat speciálně pro tento velmi rychlý podnik. Atraktivní duel Bates – Herridge tedy skončil. Místo toho se zde vytvořila jiná dvojice, jenž si to rozdala o druhou příčku za nedostižným Pedderem. Jednalo se o dvojici továrních jezdců Toyoty. V RZ 7 nejrychlejším časem zavelel k útoku ze zadní pozice Evans a přiblížil se k Batesovi na rozdíl pouhých 1,3 sekundy! To se průběžně druhému jezdci nelíbilo a osmý test vyhrál, čímž se vzdálil na 2,9. Do konce etapy v tu chvíli zbývaly dvě zkoušky o délkách třináct kilometrů. Hned v prvním z nich se do toho pořádně opřel Evans a šel o tři sekundy před Batese. Ten chtěl pěknou druhou příčku zpátky a v poslední zkoušce dne rivala porazil. Bohužel pro něj ale devět desetin na návrat ke stříbru nestačilo. Nepopulární čtvrtou příčku díky vyhranému poslednímu testu získal smolař dne Herridge a odsunul za sebe druhého soukromníka Glenneyho.

V první etapě se z jasného triumfu radoval Pedder, jenž soutěž, které přihlíželo několik lidí z vedení týmu, označil jako velmi důležitou s ohledem na budoucí plány australského týmu Mitsubishi. Druhý den šance loňského vítěze Toyota Rally na obhajobu zmizela chvilku po startu první zkoušky. U Lanceru odešlo turbo a Pedder šinoucí se pomalou rychlostí jihoaustralskou krajinou postupně ztrácel minutu po minutě. Ukazatel rychlosti se nejvýše dostal k hodnotě 114 km/h. Společně s turbem tak odešla poslední Pedderova naděje na zisk letošního titulu. Ani vedoucímu jezdci šampionátu se v druhé etapě příliš nedařilo. Zatímco v předchozích soutěžích často diktoval tempo, na jihu Austrálie jej první den zpomalily potíže s brzdami a lépe nebylo ani v neděli. V prvním testu Evans zaznamenal až čtvrtý čas a ztrátu přes čtvrt minuty na čelo. Takové manko bylo minimální oproti tomu, jaké jezdec obdržel na druhé zkoušce dne. V té se mu otevřela v plné rychlosti kapota a, i když se půl kilometru snažil koukat malým průzorem, nakonec musel zastavit. Snaha o zavření kapoty byla marná a Evansovi nezbylo nic jiného, než ji utrhnout a zahodit. Celé extempore trvalo přes minutu a půl, což posádku Toyoty odsoudilo do pozice mocně dotahujících.

Na čele se tak již na první zkoušce objevila trojice soukromých Subaru. Překvapivě nebyl nejrychlejším z nich Herridge, ale domácí Glenney. Po druhé zkoušce tak měl na Herridge náskok deset sekund. Okamžitě se vyrojily spekulace o jeho podvádění během seznamovacích jízd. Ty jezdec dementoval tak, že všechny cesty v okolí jeho domova mají naprosto stejný charakter a on moc dobře ví, co jej na soutěžní trati čeká, aniž by ji znal nazpaměť. Druhý Herridge v servisu zvažoval svůj další postup, když se zbytečně nechtěl hnát do souboje s jezdcem, který do šampionátu neboduje. Nakonec se v něm ale závodnické cítění nezapřelo a ve třetí zkoušce ze svého manka čtyři sekundy umazal. V RZ 4 ovšem opět kraloval Glenney a nepatrně opět Herridgovi poodjel. Na třetí pozici se zde vyšplhal Bates, který si stěžoval na nízké ranní slunce, jenž mu bránilo v pořádném výhledu z vozu. Z krásné třetí příčky sesadil Willa Orderse, jenž zde poprvé osedlal nové Subaru Impreza Sti N11.

Až na šestém testu se znovu podařilo druhému v pořadí Herridgovi porazit Glenneyho a snížit tím jeho náskok na 5,2 sekundy. Další dvě zkoušky pro změnu lépe zvládl vedoucí muž a před posledním testem o délce pouhých tří kilometrů vedl o 7 sekund. Závěrečnou porci pár měřených kilometrů však rodák z údolí Barbossa projel výrazně pomaleji a o překvapivé vítězství málem přišel. Ze sedmi sekund nakonec zbyly necelé dvě! Štěstí tak bylo tentokrát výrazně na jeho straně a kromě vyhrané etapy se mohl radovat i z celkového vítězství v soutěži. Ve velkém stylu se během dne prezentoval i Bates, který stahoval ranní ztrátu a za vítězem v cíli zaostal jen o deset sekund. Daleko větší časovou ztrátu musel ale umazávat jeho týmový kolega Evans, který se nakonec vyšplhal až na konečnou šestou příčku.

Předposlední podnik šampionátu pořádně zamíchal kartami a notně ještě zdramatizoval situaci na čele průběžného pořadí. Z boje o titul sice vypadl jediný zástupce Mitsubishi Pedder, zato zbylá trojice své vzájemné rozdíly snížila na minimum. I nadále se z vedoucí pozice může radovat Evans, ale zisk titulu určitě jistý nemá. 22. – 24. září se tedy odehraje jedna z nejzajímavějších australských bitev o titul. Jejím hostitelem bude podnik v okolí Melbourne.

Stav ARC:
1. Evans 170, 2. Bates 154, 3. Herridge 148, 4. Pedder 113, 5. Windus 66