Jak Finsko zamíchalo kartami v boji o titul?

Ať už to bude tím, že se během ní posádky svezou na zbrusu nových tratích dvou nových podniků v Paraguayi a Saúdské Arábii, nebo nečekaně vyrovnanou skupinou adeptů na titul. Mezi nimi se sice ještě nachází i obhájce titulu Thierry Neuville, který ale sám o úspěšnosti své obhajoby pochybuje. Ještě v průběhu sobotní etapy finské rally to vypadalo, že se Belgičan ke špičce průběžného pořadí dotáhne blížeji. Pak ale zasáhly pneumatiky Hankook, se kterými si u Hyundaie moc nevědí rady, sbírají jeden defekt za druhým a už se připravují zaměřit příští testování právě na práci s pneumatikami nového dodavatele. Neuville rally zakončil na šestém místě a jeho odstup se ze 48 bodů sice nezvýšil moc, jen o tři další, ale zároveň mu postupně dochází čas na jeho snížení. Pro zbytek sezony tak pilot Hyundaie plánuje maximální nasazení a pokusit se o co největší počet vyhraných rally. Na vítězství už čeká dost dlouho, od Acropolis vloni v září.

Zato čtveřice nejpilnějších sběratelů bodů se po deváté soutěži ještě výrazněji semknula. Zatímco před jejím startem čtvrtého od prvního dělilo 24 bodů, teď už je to jen třináct. Tolik aktuálně ztrácí na staronového lídra Ott Tänak. Do Jyväskylä přijížděl pilot Hyundaie jako vedoucí muž a v pátek musel čistit trať ostatním. To by samo o sobě nebylo tak hrozné, kdyby v odpolední RZ 7 netrefil předkem vozu strom. Jeho vůz sice i poté fungoval celkem obstojně, ale jistou péči si po odjetí zkoušky zasloužil. A Tänak ve spěchu bohužel trefil sportovního komisaře kontrolujícího čárové kódy na pneumatikách a inkasoval pět trestných minut. Kvůli oděru vzorku na další pneumatice málem skončil v lese na Power Stage. Nakonec si ale Estonec do cíle pro ten jediný mistrovský bod přeci jen dojel. V průběžném pořadí se propadnul o tři místa, což mu ve výsledku tolik vadit nemusí. Příště se jede na zbrusu nové soutěži Ueno Rally del Paraguay a jak známo, Tänak bývá na nových podnicích velmi silný. S výhodnou startovní pozicí si může dělat zálusk na druhý letošní triumf. A pokud by se z Jižní Ameriky, kde se pak pojede ještě v Chile, vrátil do Evropy znovu jako lídr, měl by před dvojicí asfaltových soutěží naopak ideální startovní pozici.

Tu určitě v Americe nebude mít Elfyn Evans, ale na to je letos vlastně už docela zvyklý. Do čela šampionátu se dostal po triumfu ve Švédsku a udržel se v něm i po dalších pěti podnicích. Pak už se jeho páteční ztráty z důvodu čištění tratě staly moc velkou překážkou. Vyjma vítězné Safari Rally Kenya, která je ale přeci jen atypickým podnikem, Velšan letos ani jednou na šotolinové soutěži nevystoupal na pódium. Nepodařilo se mu to kvůli jeho týmovým kolegům ani ve Finsku, kde jej od třetí příčky dělily pouhé tři sekundy. Papírově jeho situace nevypadá zle, když je zpátky v čele šampionátu. Ale mezi řádky je třeba číst dva velké problémy. Jeden se jmenuje Kalle Rovanperä a druhý Sébastien Ogier. Dvojnásobný mistr světa nepřijížděl na domácí rally v roli favorita. Na první pohled se to mohlo jevit nelogicky, ale při pohledu na jeho finskou statistiku, kdy zde ještě nikdy nevyhrál a poslední dva ročníky ukončil havárií, už ne zas tolik. A navíc ve své oblíbené Delfi Rally Estonia opět více bojoval s autem a gumami než svými soupeři a nevešel se ani na pódium.

Cesta k dominantnímu domácímu triumfu, kdy se Rovanperä dostal do čela po první přírodní rychlostní zkoušce a během neustálého navyšování náskoku až do cíle ještě stihnul vyhrát Super Neděli i Power Stage, vedla nakonec jinudy, než je u něho zvykem. Jak sám přiznal, musel se už před stratem smířit s tím, že nenajde úplně komfortní nastavení svého vozu. Zvyknout si na nekomfortní situaci a vytěžit z ní maximum, to je ovšem mistrovský kousek. Ve výsledku oceněný posunem tři body od vedení šampionátu. Zda se finský pilot už dostal na vítěznou vlnu, kterou si doplul pro své dva tituly, si ale ještě musíme počkat na další soutěže. V těch nakonec na startu uvidíme i Ogiera. Zatímco vloni byl k boji o devátý titul v létě tak trochu popostrčen týmem, který ztrácel v hodnocení jezdců půdu pod nohama, letos Francouze přesvědčila jeho skvělá výkonnost. I když vynechal třetinu z dosavadních devíti rally, na třetí příčce zaostává jen o třináct bodů. Všech šest dosavadních startů totiž zakončil na stupních vítězů a hned třikrát se radoval z vítězství. Úctyhodná statistika, kterou by bylo škoda zahodit. A tak to na ten devátý titul, kterým by dorovnal svého velkého rivala a jmenovce Sébastiena Loeba, přeci jen zkusí.

Možná se pak už při otázkách na srovnání se svým starším krajanem nebude tak čertit jako dříve, kdy zejména před svým prvním titulem otázky reportérů na toto téma doslova nenáviděl. Na druhou stranu loňská sezona Ogierovi poměrně krutě ukázala, jaký je rozdíl mezi tím jezdit si pro radost vybrané podniky a jezdit pod tlakem boje o titul. Po prázdninách mu trojice startů zakončených hluboko pod top ten kvůli defektům, haváriím a technickým závadám ukázala, že zisk světového titulu není jen tak. Každopádně ve hře tu jsou hned tři piloti vedoucí stáje Toyoty a do bojů jde jako lídr vede Evans. V komfortní situaci jasné jedničky stáje, v jaké se až do léta nacházel, už ale není. Týmový kolegové mu nepomáhali ani tehdy, natož teď, kdy si sami půjdou po krku. Může se tak Tänak spolehnout na mírně upravené pořekadlo a těžit z toho, že když se tři perou, čtvrtý se směje?