Manx International Rally - komentář

3. podnik BRC (britské mistrovství) a 6. podnik irského asfaltového mistrovství, 3. – 5. srpna, asfalt, ostrov Man, 24 RZ – 175 mil, posádky (start/cíl) – 65/47

Britský šampionát pokračoval třetím podnikem opět na asfaltovém povrchu. Rally se odehrála na ostrově Man a její trať vedla prakticky po celém jeho území. Mezi podniky BRC má prim ve své délce, neboť jejích 24 RZ o celkové délce 175 mil je rozvrženo do tří náročných etap. I zde se podobně jako na předchozí soutěži diváci dočkali účasti irských asfaltových specialistů s vozy WRC. Tentokrát se jich na startu sešlo rovných deset. Hlavním favoritem byl samozřejmě vítěz Jim Clark Rally Eugene Donnelly s Corollou. Nejpočetnější zastoupení vozy WRC měla značka Subaru a zejména Imprezy Dereka McGarrityho, Kennyho McKinstryho a Garetha Jonese patřily k předním soupeřům zmíněné posádky s Corollou. S Focusem kromě Eamonna Bolanda do rally odstartoval i sedmnáctiletý syn norského miliardáře Andreas Mikkelsen.

Jako první se vedení i přes potíže se spojkou na startu ujal McKinstry, kterého v RZ 4 vystřídal na jedinou zkoušku McGarrity. Po první etapě tak vedl McKinstry o 1,1 sekundy před McGarritym. Donnelly byl klasifikován jako třetí se ztrátou 10,5 sekundy. Jones chytnul hned na první zkoušce o kámen defekt a propadl se do hloubi startovního pole, což po prvním dni představovalo třináctou pozici se ztrátou takřka minuty a tři čtvrtě. Druhý den začal nejlépe McKinstry a svůj náskok navýšil. Poté se k němu však začal velkými kroky přibližovat Donnelly a po RZ 10 se již ujal vedení (- 1 s). Třetí McGarrity si také nepočínal nejhůře a zaostával o pouhých 5,2 sekundy. Celý den se pak McKinstry držel v těsném závěsu za vedoucím jezdcem. Kontakt ztratil až v posledních dvou zkouškách, kde nechal přes dvacet sekund. Po druhé etapě, v níž celé jezdecké pole dokonale prověřilo proměnlivé počasí, zaostával jezdec Subaru o 29 sekund. Hůře se dařilo McGarritymu s další Imprezou, jenž zachyboval na jednom startu do rychlostní zkoušky a před třetím dnem na třetí pozici ztrácel tři čtvrtě minuty. Jones si druhý den zopakoval proces výměny pneumatiky. Stejný problém potkal i Mikkelsena, jenž navíc jezdecky chyboval.

Rozřešení boje o vítězství musela přinést až třetí etapa. Do té výtečně vstoupil McKinstry, když na vedoucího jezdce v druhém testu najel takřka čtvrt minuty a svůj odstup vydělil dvěma. Podstatně lepší počasí v něm vzbuzovalo velkou naději na vítězství, ovšem Donnelly zásadně nesouhlasil a jejich vzájemný odstup se měnil pouze v rozmezí pár sekund. To pochopitelně nebylo pro jezdce Subaru dobré, když potřeboval ještě hodně času umazat. V předposlední zkoušce tedy zabral o trochu více a to se nevyplatilo. Imprezu v jedné pasáži přetočil a připsal si na své konto dalších dvacet sekund. Ani to ale ještě nebylo rozhodující, protože Donnellyho Toyota před poslední zkouškou náhle začala ztrácet výkon. Naštěstí pro tohoto jezdce se zmíněný problém vyřešil ztrátou pouhých třinácti sekund z vybudovaného náskoku. Nejhůře ze všech skončil McGarrity. Na RZ 22 vylétl z tratě, zdemoloval vůz a zlomil si ruku. Po bezproblémovém dni se tak na uvolněnou třetí příčku vyšplhal Boland.

V klasifikaci BRC se jako první vedení ujal Guy Wilks s Ignisem Super 1600. Jeho největší rival Roman Kresta po jednom skoku svou Fiestu Super 1600 vyválel. Naštěstí však ze zdemolovaného vozu vystoupil nezraněn. Na druhé zkoušce pak ve zdi skončily naděje na úspěch pro Stuarta Jonese jedoucího s Mitsubishi Lancerem EVO IX. Na vedoucí pozici se mezitím dostal vedoucí muž šampionátu a místní rodák Mark Higgins se Subaru Impreza WRX Sti N12. V následujících dvou zkouškách na něj sice zle dotíral Wilks, ale pak Higgins v servisu změkčil podvozek svého Subaru a na časech to hned bylo znát. Po prvním dni tak měl na účastníka JWRC náskok 9,4 sekundy. Na třetí příčce s odstupem dalších 5,7 sekundy byl klasifikován Ryan Champion, který se stejně jako jeho týmový kolega od Mitsubishi Rory Galligan potýkal s přetáčivým vozem.

Druhý den začal pneumatikovou ruletou, která se mnohým stala osudnou. Žadným překvapením naopak nebylo, že vhodně vybral znalec místních poměrů Higgins a po zajetí druhého a třetího času, čímž se vklínil mezi vozy WRC, silně navýšil svůj náskok. Wilks byl jedním z těch, co se do gum vůbec netrefili, a po RZ 8 již narostla jeho ztráta na takřka minutu a čtvrt. Navíc se k němu přiblížily obě tovární posádky Mitsubishi, i když několikrát své vozy na kluzké trati přetočily. Z nich byl v tuto chvíli o deset sekund lepší Galligan, který za jezdcem Suzuki zaostával o 2,6 sekundy. Na jedenáctém testu Wilks vylétl z tratě a jen se štěstím se na ni dokázal vrátit zpět. Obě Mitsubishi se ale díky tomu dostaly před něj. Rychlejší z nich Galligan hned na následující zkoušce svůj vůz však převrátil a ze soutěže odstoupil. Zkázu tří diamantů dokonal na poslední páteční zkoušce Champion, když urval kolo. Wilks si během dne ještě jednou zopakoval výlet na trávu, ale vzhledem k zmíněným incidentům se nakonec vrátil na druhou příčku. Nad Higginsovým bezchybným výběrem gum pouze nevěřícně krčil rameny. „Manxman“ se nyní radoval z takřka tříminutového náskoku. Na třetí pozici se vyšplhal výbornými časy během celého dne Jonny Milner s Mitsubishi Lancer EVO IX, jehož turbo ve čtvrtek silně zlobilo.

Vzhledem k velkým časovým úsekům oddělujícím první trojici se poslední etapa nesla ve znamení údržby. Nikdo nechtěl zbytečně riskovat a všem třem se nakonec podařilo bez větších problémů do cíle dorazit. Z předních jmen, která už takové štěstí neměla, je třeba zmínit Gwyndafa Evanse (Lancer EVO IX). Ten se celou soutěž potýkal s problémovou převodovkou a v sobotu jej zradil zadní diferenciál.

Poslední asfaltovou soutěží šampionátu bude na začátku září Ulster Rally.

Stav BRC:
1. M. Higgins 85, 2. Champion a Rautenbach 52, 4. Wilks a Milner 49, 6. Morrow 37