Ohlédnutí za Německem a Finskem - 1. část

Dva víkendy – dvě světové soutěže. Poměrně slušnou porci ostrých kilometrů mají za sebou posádky a jejich soutěžní speciály. Po dvou měsících „odpočinku“ se účinkující ve světovém šampionátu řádně zapotili a za pár dní si to rozdají znovu, tentokrát však o notných pár tisícovek kilometrů směrem na východ.

Než však soutěžící, týmy a celá ekipa která má s mistrovstvím světa v automobilových soutěžích co do činění přeorientují své myšlenky od Hinkelsteinů a skoků připomínající můstky Intersportturné na záludnosti tratí v zemi Samurajů, ohlédněme se za tím, co poutalo naší pozornost v posledních dvou víkendech.

Zcela jistě byl na čele pozornosti souboj dvou nejvýraznějších kandidátů na zisk mistrovského titulu. Snad právě proto, že dvojice Séb Loeb – Marcus Grönholm měřila síly na svých domácích tratích, na kterých jsou téměř neporazitelní. Otázka zněla jasně: „Kdo komu vezme primát?“

Séb Loeb na své „domácí“ trati německé soutěže nezaváhal. Stylem start – cíl si dojel pro své páté vítězství v řadě a ani po letošním ročníku se ve výsledkové listině na první pozici neobjeví jiné jméno. Marcus se snažil, ale brzy poznal, že další asfaltové vítězství si již letos nepřipíše a nakonec se smířil s jistotou šesti bodů za třetí pozici.

Podobná situace jen v obráceném gardu se odehrávala na finských tratích. Loeb sice vedl hodnocení po superspeciálce na úvod soutěže, to však bylo také vše, co alsasanovi Marcus dovolil. Fin se od pátečního rána ujal taktovky, Sébovi vrátil porážku z Killeri i s úroky a poté co oba trefili stejný kámen, který se však daleko výrazněji podepsal na kondici Xsary, již nebylo pochyb o tom, že Marcus ani pátý triumf v domácí soutěži nepustí. Suma sumárum na vyhrané rally 1:1, na body však přeci jen úspěšněji Loeb 18:16. Proč? Důvod je jasný – nová „tovární“ akvizice týmu Kronos - Daniel Sordó.

Mladý Španěl byl tím, který vyplnil „volný prostor“ mezi oběma hvězdami v Německu a obsadil na poslední asfaltové soutěži sezóny stříbrnou příčku. Podobně jako v předcházejícím roce Francois Duval, i letos byl pilot druhé Xsary jediným, kdo dokázal Loebovi alespoň v některých momentech soutěže sekundovat. Daniel se velmi rychle sžil s pasivními diferenciály a druhá příčka mu patří právem. Také ve Finsku si Daniel vedl poměrně slušně a držel se na průběžné páté pozici. Pak však přišlo zaváhání, havárie a odstoupení ze soutěže, nicméně dle mého názoru se tato chyba dá Danielovi vzhledem k jeho výkonům v sezóně odpustit. Osobně se domnívám, že Xavier Pons se už do druhého vozu který by měl bodovat pro tým letos neposadí.

Čtrnáctá pozice v Německu a odpadnutí ve Finsku jistě nebyly tím výsledkem, který by mohl Xeviho katapultovat zpět do druhého vozu pro získávání bodů v šampionátu týmů. Přestože se šéf Kronosu Marc van Dalen stále Ponse zastává před médii, zda se, že Španělova pozice je velmi složitá. V Japonsku se Xevi neobjeví údajně z důvodu rozsáhlého poškození vozu po finském incidentu, ale kde je skutečná pravda se lze jen domnívat.

Naopak relativně spokojen se svým účinkováním na obou podnicích může být druhý pilot továrního Focusu Mikko Hirvonen. V Německu mohl dosáhnout na pátou příčku, ale nefunkční dobíjení vozu jej zastavilo na cestě z posledního testu a tak namísto páté z toho byla až devátá klasifikovaná pozice. To však nic neubírá na Mikkově jezdeckém vystoupení. Chuť si mladý Fin spravil na domácích tratích a vítězství na všech nedělních testech a třetí pozice v cíli znovu potvrzují vzestupný trend Mikkovy výkonnosti v průběhu sezóny.

Právě se vzestupným trendem Hirvonena ostře kontrastují výkony jeho bývalých chlebodárců z týmu Subaru. Trápení Pettera Solberga v letošním roce nebere konce. Petter nejprve doslova roztřískal svůj speciál na německém shakedownu a poté co mechanici předvedli koncert hodný londýnské filharmonie a přes noc postavili doslova novou Imprezu, zklamal Pettera motor. Norský exmistr světa se na tratích kde se mu nikdy v minulosti příliš nedařilo skutečně snažil. Po první etapě držel páté místo, což bylo při vší úctě asi maximum na které mohl za dané situace pomýšlet, nicméně ani letos nebylo Norovi přáno spatřit cíl a tak od sobotního rána měl Mr. Hollywood volno. Ve Finsku si měl spravit chuť, ale situace z Německa se opakovala. Petter měl již znovu v sobotu ráno spousty času na přemýšlení. Nezvládnutá dlouhá levá jej připravila o zbytek šancí promluvit do letošního souboje továrních jedniček Citroenu a Fordu.

Stéphane Sarrazin se představil letos v barvách továrního týmu nejspíše naposledy. Ani čtvrté vystoupení nepřineslo francouzskému jezdci štěstí a Stéphane se soutěží protrápil. Začátek na 14. pozici rozhodně nebylo to co Francouz čekal. Postupně se mu sice dařilo pořadím stoupat a po sobotní etapě již byl klasifikován na bodech, nicméně nedělní ráno znamenalo technické problémy a v šestnáctém testu zradila francouzského pilota převodovka jeho speciálu nadobro.

A tak jediným kdo může být alespoň trochu spokojen je Chris Atkinson. Australan byl nakonec jediným kdo dokázal držet prapor modrých až do konce německé soutěže. Tam však nebyl Chris nominován do hodnocení týmů a tak namísto čtyř bodů pro tým si odvezl jeden do individuálního hodnocení. Naopak ve Finsku Chris na body pro sebe nedosáhl. Sobotní ráno znamenalo trápení s převodovkou a přestože ve druhé polovině sobotní a v průběhu nedělní etapy Australan bojoval, na lepší než třináctou pozici v cíli to nestačilo. Chris Atkinson tak alespoň pomohl modrým dvěma body do týmového hodnocení.

OMV Peugeot Norway v Německu zastupoval pouze Manfred Stohl jenž se ještě po závěrečném rychlostním testu držel na šesté pozici. Nakonec však byl prvním z těch, kteří vydělali na smůle Mikko Hirvonena a na cílovou rampu vystoupil jako pátý. Ve Finsku to měl Vídeňan o poznání složitější a na body to tentokrát nebylo, alespoň ne na body individuální. Devátá příčka však znamenala alespoň příspěvek v podobě čtveřice bodů do týmové kasičky.

Co nedokázal na severských tratích Manfred, to se podařilo Henningu Solbergovi, který si po kvalitním výkonu dojel pro vyrovnání svého letošního maxima kterým je čtvrtá pozice v cíli. Pro tým tento výsledek znamenal ještě o jeden bod více, než příspěvek Manfreda Stohla.

Fabie v barvách Red Bull se představily pouze v Německu. Týmová jednička Andreas Aigner se prezentovala svým nejlepším letošním výkonem a jeho souboj s našim Janem Kopeckým byl zcela jistě ozdobou nejen závěrečného rychlostního testu. Rakouský mladík na sebe po celou dobu soutěže upozorňoval vyrovnanými výkony, patnáctkrát se vešel do TOP 10 a konečná šestá pozice byla zcela jistě zasloužená.

Hlavní naděje vkládal tým před startem do Mattiase Ekströma. Ten na asfaltové rally startoval podruhé v kariéře a po jedenácti odjetých testech se držel na jedenácté příčce. Pak si však postavila hlavu poloosa a Mattias musel na následujících třech testech pouštět několikrát před sebe jezdce startující až za ním. Konečná jedenáctá pozice a tři body pro tým jsou tak maximem, které se dalo z nepříznivé situace vytěžit.

Mladíci od Stobartů nezažili víkendy na které by mohli bůhvíjak radostně vzpomínat. Patálie začaly již na prvním německém testu, kde se Jari-Matti Latvala opřel do svodidel mostu s takovou vervou, že tím pro něj páteční vystoupení skončilo. Přestože pak ve zbytku soutěže zajel pár dobrých časů, pomýšlet na slušný výsledek se nedalo a tak o bodu který si tým připsal jeho přičiněním do hodnocení se dá spíše než jako o získaném hovořit jako o utrpěném. Pětatřicátá pozice v cíli pak s ohledem na vývoj soutěže nepotřebuje dalších komentářů.

Ani ve Finsku se druhému týmovému vozu nedařilo o moc lépe. Kosti Katajamäki se po úvodních šesti testech držel na bodované osmé pozici, pak však potkal balvan, jenž jeho Focusu zlomil rameno zavěšení, následkem čehož upadla u vozu poloosa a bylo po nadějích. Kosti sice ještě v průběhu dalších dvou dní zabojoval, na lepší než čtrnáctou pozici v cíli soutěže to však již nestačilo. Pro tým tak ale přesto Kosti bod získal.

Jednička týmu Matthew Wilson během obou víkendů nijak neoslnila a místy to vypadalo, že Matt snad v rally ani neúčinkuje. Dvanáctý v Německu a bod pro tým, ve Finsku desátý a pro tým tři body. Statisticky tedy jasně nejúspěšnější z trojice na startu obou soutěží, fakticky však mladý Brit za očekáváním fanoušků zaostává.

Tolik tedy k hodnocení těch, kteří se do soutěží zapojili v rámci týmů bojujících do hodnocení Manufacturer šampionátu. Za výkony „soukromníků“, českých posádek a juniorů se ohlédneme v následujících dnech.