Smutná třetí sezóna rallysprintů

Zatímco druhá sezóna přichystala oproti té premiérové několik novinek, tak třetí ročník se co do složení kalendáře od předešlého nelišil. I když si některé podniky své pořadí v kalendáři prohodily, opět jich bylo sedm, začínalo se v únoru v Blovicích a končilo v říjnu v Sosnové. Již v roce 2001 si čelo konečného pořadí šampionátu pro sebe urvali dva jezdci vozů WRC a na tomto trendu se nic nezměnilo ani napřesrok. Speciálů královské kategorie ale opět přibylo a s výjimkou březnových Okříšek se na pódium nikdo s jinou technikou nedostal. Obhájce titulu Tomáš Hrdinka sice nestartoval na všech soutěžích, ale většinu z nich přeci jen odjel. V takřka celém mistrovství se objevil i jeho hlavní vyzývatel Stanislav Chovanec a samozřejmě u toho byli i v obou mistrovstvích aktivní bratři Vojtěchové, tentokrát již za volanty speciálů Toyota Corolla WRC.

Organizátoři většiny podniků připravili kratší tratě než v předešlých letech a pět ze sedmi soutěží měřilo v rychlostních zkouškách méně než 70 kilometrů. Kopná a Sosnová se dokonce odjeli jen na 62 měřených kilometrech. O co byly soutěže kratší v kilometráži, o to delší byly jejich startovní listiny. Ve čtyřech případech se počet přihlášených přehoupnul přes magickou hranici sta posádek. Nikdy se ale na startovní rampě neobjevilo méně než devadesát dvojic. Tři nejdůležitější mistrovské tituly, v absolutním pořadí, ve skupině N i ve Formuli 2 byly rozdány ještě před závěrečnou soutěží. Na obou západočeských soutěžích v Blovicích a Pačejově bohužel zůstala černá skvrna v podobě tragických havárií. Incident z úvodního podniku otevřel otázku zabezpečení soutěží a divácké disciplinovanosti.

Startovní listina Rallyšou Blovice lámala rekordy, nikdy předtím do rallysprintu neodstartovalo hned osm speciálů královské kategorie. Pokud k nim připočteme ještě tovární Škodu Octavii WRC testujícího Gabriela Pozza v roli předjezdce, pak devět. Obhájce vítězství Václav Pech jun. si na skoro domácí soutěž přijel vyzkoušet svou novou techniku pro sezónu 2002, Ford Focus WRC `01. Po vítězství v prvních dvou testech v tom třetím nechal vinou defektu přes dvacet vteřin. Do čela se dostal Hrdinka, který mohl odčinit svou blovickou smůlu z předešlého roku. Celý den ale lamentoval na špatné tlumiče, jaké z Prodrivu obdržel, a odpoledne už nebyl schopen Pechovi stačit. Do posledního testu ještě nastupoval jako lídr, ale na jeho konci se už z vítězství v soutěži s minimálním náskokem osmi desetin radoval pilot Fordu. Podmínky na trati nebyly jednoduché, ale déšť se sněhem splňoval přesně to, co mnohé posádky od místního startu očekávaly. Pořádně se nachystat na blížící se Šumavu. Vedoucí duo do odpolední sekce zvolilo gumy do sucha a na závěrečné nejmokřejší zkoušce ztratilo.

To Štěpán Vojtěch bojující jako obvykle se svým bratrem zvolil na tuto vložku lepší obutí a bratra v samém závěru o sekundu přeskočil. Přitom jeho start byl velmi hektickou akcí, kdy jeho Toyota Corolla WRC v plné poslední specifikaci s trojicí aktivních diferenciálů z Německa dorazila až v pátek večer. Prohru Tomáše Vojtěcha kromě pneumatikové loterie zapříčinil i zhasnutý motor na startu úvodní zkoušky. Jan Kopecký si v Blovicích odbyl premiéru za volantem WRC a s Toyotou Corolla dojel do cíle za bratry Vojtěchovými a před Karlem Trněným s další Corollou.

Po kontaktu s retardérem v RZ 2 a defektu hned v té následující se výsledky propadnul miláček publika Emil Triner, tentokrát ve Škodě Octavia WRC navigovaný novinářem Michalem Štěpanovským. V cíli jim patřilo sedmé místo. Druhou Octavii WRC pilotovanou Chovancem bychom ve výsledcích kvůli problému s diferenciálem a následné havárii hledali marně. Chovanec havaroval na RZ 3, která pořadím zamíchala dokonale. Doplatil na ni i úřadující mistr skupiny N Jiří Tošovský, který tam udělal defekt a hodně poškodil své Mitsubishi. Triumf ve skupině N si v Blovicích dominantním způsobem zajistil Martin Prokop. Nejvíce bodů do klasifikace Formule 2 si na Rallyšou připsal Jaromír Malý s Fordem Escort Maxi Kit Car. Jeho jmenovec Milan Malý bohužel v posledním testu svou Toyotou Corolla srazil neukázněného diváka, který zraněním podlehl.

Zatímco blovická startovní listina praskala ve švech, ta následujícího sprintu v Okříškách už tak hezky nevypadala. Přitom seznam přihlášených ještě lákal na další trojici vozů WRC. Enrico Bertone ani jeho zlínský Ford Focus se ale na startu neobjevili a kvůli poškozeným vozům ze Šumavy nestartovali ani bratři Vojtěchové. Jako první tak na trať vyrážel Jindřich Štolfa s Nissanem Almera GTi. V první zkoušce sice klasifikaci Formule 2 opanoval blovický vítěz Malý, ale v druhém testu jej přeskočil Petr Zedník s obdobným Fordem Escort Maxi Kit Car. Následně jej přeskočil právě Štolfa, ovšem v RZ 5 jeho jízda soutěží kvůli poruše spojky skončila. Nejvíce bodů do klasifikace pro vozy s jednou poháněnou nápravou tak nakonec sesbíral Zedník. Ve skupině N si s konkurenty poradil místní pilot David Komárek, který do cíle se svým Mitsubishi Lancer EVO V dojel těsně pod stupni vítězů. Nechybělo mu k nim mnoho, jen necelých čtrnáct vteřin.

Úřadující šampión „enek“ Tošovský po smolných Blovicích prožil další zklamání, když byl v půli rally vyloučen pro špatný rozměr restriktoru. Když už neměl Chovanec na startu svého obvyklého rivala Hrdinku, pro změnu nestačil Trněnému. Zhasnutým motorem na startu RZ 4 si pilot Octavie WRC moc nepomohl. Odpoledne sice dokázal svou ztrátu umazat až k šesti vteřinám, ale důležitější bylo dění po cíli. Techničtí komisaři totiž z výsledků Trněného Corollu WRC vyloučili pro použití podložek pod kola. Chovanec si tak nakonec připsal maximum bodů a na druhé místo se posunul Milan Chvojka ve svém tradičním Escortu. Poslední stupínek pódia nakonec připadnul Milanu Liškovi s Toyotou Celica GT-Four, což byl jeho nejlepší výsledek kariéry. Později se již na stupně vítězů nepodíval a předtím se mu to povedlo jen na volné Rallyšou Blovice, ještě před jejím zařazením do seriálu sprintů, a na Rally Prešov.

Na konci května šampionát pokračoval v Brně, kde na 92 startujících posádek čekala opět dvojice přírodních úseků a pak kroužení mezi obrubníky na výstavišti. To mezi jezdci zrovna velkého zalíbení nenašlo a cestu k trati si pak ani nenašlo moc Brňanů. Hrdinka chtěl na domácí soutěži už vloni vyzkoušet novou techniku, ale po havárii při testech se mu to nepodařilo. O rok později už uspěl a hned na první rychlostní zkoušce zajel se Škodou Octavia WRC Evo2 o 7,4 sekundy nejrychlejší čas. V areálu výstaviště ale doplatil na zrádné obrubníky, urazil u Octavie kolo a musel odstoupit. Trněný při svém čtvrtém startu s WRC chtěl bojovat o vítězství, které mu bylo v Okříškách po soutěži sebráno.

Hned na úvodní zkoušce ale chybuje, nechává si u Corolly zhasnout motor a ztrácí tím třičtvrtě minuty. Na výstavišti sice zajede nejrychlejší čas, ale pro změnu inkasuje deset trestných sekund za ulitý start. Do vedení se tam dostává po Hrdinkově problému jiný pilot Toyoty Tomáš Vojtěch, kterého tentokrát kvůli rozbitému vozu nedoplňuje jeho bratr Štěpán. Na druhém průjezdu nejdelším tišnovským úsekem ale chybuje, přetáčí se a do čela posouvá Chovance. Úseků pořadatelé neměli k dispozici znova přehršel, takže se na Tišnov posádky vydaly ještě jednou a tentokrát měl Vojtěch více štěstí.

Před závěrečnou diváckou superspeciálkou se dostal o půlvteřiny do čela. Chovanec stíhaný nedostatkem finančních prostředků startoval na starších gumách, což jej mělo znevýhodňovat hlavně na přírodních zkouškách. Ani mezi obrubníky se mu ale vítězství vyválčil nepodařilo. Tomáš Vojtěch po dvou haváriích a jedné technické závadě neprožil zrovna šťastný začátek sezóny, což se v Brně změnilo a poprvé vyhrál za volantem Corolly WRC. Ani druhý ročník nové soutěže si nenechal ujít Emil Triner, ovšem stíhán problematickým diferenciálem to nešlo dotáhnout výše než na třetí místo. S neobvyklou technikou se na třetím sprintu sezóny objevil úřadující mistr skupiny N Jiří Tošovský. S „áčkovým“ Fordem Escort RS Cosworth nakonec na nejlepší trojici skupiny N nestačil a musel se spokojit s devátým místem.

Nejrychlejší produkční auto do cíle dovezl Petr Poulík a ve Formuli 2 kraloval Jaromír Malý za volantem Fordu Escort Maxi Kit Car, který v rukou Jaroslava Starého v Brně vyhrál i rok předtím. Jeho největší soupeře Jindřicha Štolfu zradila ještě před startem elektronika Nissanu Almera Kit Car a Petr Zedník svůj Ford musel odstavit v RZ 1 s rozbitou převodovkou. Do cíle tentokrát dorazily obě modré Subaru Impreza STi N8, které Antonínu Bergerovi a Josefu Vyštejnovi způsobovaly od pořízení samé problémy. Tentokrát novinka z Prodrivu mohla skončit na stupních vítězů skupiny N, ovšem to by Bergera nesměl zpomalit defekt.

Do Pačejova už ale příbramský pilot přivezl osvědčený Ford Escort RS Cosworth. A byla to dobrá volba, když skončil pátý a zároveň jako nejrychlejší za posádkami vozů WRC. Těch odstartovalo pět, ale Hrdinku zradil motor jeho Subaru hned na prvním testu. Trněný poprvé usednul za volant Škody Octavia WRC a skončil pod stupni vítězů. Lídr šampionátu Chovanec s další Octavií nebyl schopen konkurovat bratrské dvojici Vojtěchů. Ti na západě Čech vybojovali double a rychlejší byl nakonec mladší Štěpán. Štolfa přesednul znovu za volant Nissanu Almera GTi, který byl v roce 2002 jeho technikou pro sprinty. Moc štěstí mu ale nepřinášel a nezměnilo se to ani na domácí soutěži týmu Roto. Ani tentokrát Štolfa k doposud dokončeným čtyřem testům s tímto autem další nepřidal.

Stejně jako v Brně si do výsledků nezapsal ani jeden čas, když hned v první zkoušce dodýchal motor neposlušného Nissanu. Formuli 2 tak ovládnul Zedník s Fordem Escort Maxi Kit Car. A nejrychlejší auto skupiny N pilotoval Jiří Plšek. Výsledky ale tehdy nikoho moc zásadně nezajímaly. Stejně jako předešlou západočeskou soutěž v Blovicích i Rally Agropa Pačejov poznamenala tragická havárie. Náraz Subaru Impreza WRX do stromu bohužel nepřežil spolujezdec Martin Huml. Kdo by dnes řekl, že pačejovská rally tehdy platila více za letecký den než automobilovou soutěž. Velmi rychlé a málo technické tratě si tehdy jezdci zrovna nepochvalovali, jaký to rozdíl oproti kvalitním tratím současného Pačejova.

Následující desátý ročník Rallysprintu Kopná již měl mnohem příjemnější průběh. Na start se opět postavila pětice speciálů královské kategorie WRC, ale tentokrát k nim přibyl ještě jeden špičkový speciál postavený podle původních „áčkových“ technických regulích. V továrním týmu Mitsubishi se tou dobou už trápili s technikou WRC, Michal Gargulák se pro změnu trápil s jejich posledním „áčkem“. Uvolněná hadice od turba jej nejen zpomalila v první rychlostní zkoušce, ale kvůli práci na přejezdu pak ještě posádka nestihla časovou kontrolu a inkasovala dvacet trestných vteřin.

Umístění na stupních vítězů tak bylo za daných okolností ještě slušným výsledkem. Tomáš Vojtěch se po dvou povedených podnicích dotáhnul těsně za vedoucího Chovance. Na Kopné hned v první zkoušce přejel jedno odbočení a další vteřiny nechal na trati RZ 3, kde mu po chybě zhasnul motor. Martýrium zakončil velkou havárií v RZ 5, po které mu jeho Corolla WRC začala na chvíli hořet. I hořet. Jeho bratr Štěpán sice vyhrál úvodní test, ale v tom druhém šel mimo trať a pak už byl po zbytek krátké soutěže odsouzen k boji o příčky mimo stupně vítězů.

Chovanec se na chvíli dostal do čela, ale v půlce rally už vedl Jan Kopecký. Dnes několikanásobný republikový šampión se tehdy teprve sžíval s vrcholnou technikou kategorie WRC. A šlo mu to za volantem Toyoty hodně dobře. Tak dobře, že právě na Kopné v roce 2002 zaznamenal jeden ze svých milníků v soutěžácké kariéře. Právě tato rally se stala jeho první vyhranou. Chovanec prohry s Kopeckým litovat nemusel, dostatečný přísun bodů za druhé místo posílil jeho pozici na čele mistrovství. Na startu nechyběl ani Trinerův mistrovský Nissan Pulsar GTi-R z roku 2000.

Pavel Ševčík jej dovezl do cíle na slušném pátém místě. Hodnocení skupiny N ovládnul jednorázově startující Miroslav Jandík, který se svým Mitsubishi Lancer EVO VII na Kopné hlavně testoval. Jako první na trať nevyrážel nikdo z jezdců WRC, ale Jindřich Štolfa s Nissanem Almera GTi. Po RZ 3 se příbramský pilot dostal do čela F2, ale v RZ 6 jej vyřadila stejně jako jeho největšího soupeře a lídra z úvodu Dušana Kouřila v Seatu Ibiza Kit Car poloosa. Nejrychlejší předokolku Škoda Felicia Kit Car tak do cíle dovezl Jaroslav Vančík.

Předposlední dějství sezóny hostil Vyškov a předčasně se zde už mohlo rozhodnout o novém mistrovi. Ten stále ještě úřadující se na rally, kterou rok předtím vyhrál, také ukázal. Svou nepovedenou statistiku, kdy předešlé dva absolvované sprinty vůbec nedokončil, si ale Hrdinka moc nevylepšil. Se svým Subaru Impreza WRC byl sice nejrychlejší z celého pole, vyhrál čtyři rychlostní zkoušky, ale tu poslední už dojel v hodně pomalém tempu. Na vině byla chyba elektroniky a zklamaná posádka pak v cíli testu odevzdala jízdní výkaz. Poslední dvě zkoušky zajel nejrychleji Štěpán Vojtěch, ale po ztrátě minuty a půl z RZ 3 kvůli defektu už nemohl pomýšlet na stupně vítězů.

Jeho bratr si nedával moc velké naděje na to, že Chovance porazí, a tak byl vlastně smířený se ztrátou titulu. Jezdci Škody Octavia WRC totiž stačilo libereckého soupeře jakkoliv udržet za zády. A to se mu dařilo od prvních kilometrů. Hrdinku vůbec Chovanec neřešil, před závěrečným testem pro něho byl podstatný náskok půlminutu na Tomáše Vojtěcha. Nečekané vyškovské vítězství jej jistě potěšilo a vlastně stylově orámovalo Chovancovu mistrovskou sezónu. Co se mu do té doby v jednotném českém šampionátu nepodařilo, dohnal pilot soukromé Škody ve sprintech.

V říjnu do Sosnové už Chovanec nemusel, což mu vzhledem k napnutému rozpočtu vyhovovalo. Cestovat tam nemusel ani Viktor Wagner, který se ve Vyškově rovněž stal již předčasně mistrem, a to v klasifikaci dvoukolek. Přesto jeho Peugeot 106 Maxi k vidění na Českolipsku byl. Wagner do rally startoval s desetisekundovou penalizací za překročení povolené rychlosti při seznamovacích jízdách. Ta ale ve výsledku nehrála podstatnou roli a Wagner bral opět body za druhé místo. A jelikož se do konečných výsledků počítalo šest nejlepších výsledků, v případě mistra tak bylo započteno všech šest jeho druhých míst.

Velkou vyrovnanost předvedl v sezóně i jeho papírově nejsilnější soupeř. Tedy tu vyrovnanost spíš předvedla Štolfova technika. S Nissanem startoval pětkrát a pokaždé odstoupil pro technickou závadu. V Sosnové za volant Almery GTi usednul Josef Sedláček a jakoby vůz očaroval. Dovezl jej úspěšně až do cíle, na první příčce v F2 a k tomu na čtvrté absolutně. Za volant Mitsubishi Lancer EVO VII se vrátil končící mistr Tošovský a hned z toho byl triumf. I ve skupině N ale byl mistr známý již před startem. Po Tošovské převzal úřadování Poulík. Se závěrečným podnikem se rozloučil předčasně už po prvním testu.

Tou dobou byl mimo hru kvůli problému s převodovkou své Octavie WRC i Trněný. Jednou ze zajímavostí startovní listiny byl někdejší republikový mistr Ladislav Křeček, který usednul do Tošovského Fordu Escort RS Cosworth. Noty mu četl Tošovský starší, ale moc si jízdu neužili, když už v RZ 2 skončili v příkopu. Senzací se pak stal jiný pilot této techniky Antonín Kočar, který porazil zkušenějšího Chvojku se stejnou technikou a dotáhl to až na šestou příčku. Během své krátké tříleté kariéry zaznamenal jen toto jedno jediné umístění v top ten. Po Autotec Rally Brno druhý start s Octavií WRC zaznamenal Hrdinka a hned na úvodní zkoušce šel do čela. Vicemistr Tomáš Vojtěch bojoval s řízením a brzdami a na konci sezóny se spokojil s bronzem. Jeho bratr se po RZ 5 dostal do čela rally. Hrdinka však kontroval na poslední přírodní zkoušce a před finále na okruhu v Sosnové zaostával jen o čtyři desetiny. Zajímavý duel o vítězství skončil již na startu, kde Hrdinkovi zhasnul motor. Štěpán Vojtěch tak vybojoval druhý triumf sezóny a celou ji zakončil na třetí příčce konečné klasifikace.

MČR VE SPRINTRALLY 2002 NA EWRC-RESULTS

Průměrně startujících - 102

Průměrná délka soutěže - 68,14 km