Jak ušetřit na testování

Technika královské kategorie Rally1 vyžaduje i po homologaci spoustu péče. Tovární týmy na svých speciálech neustále vymýšlí novinky, jak je vylepšit a oddálit se konkurenci. To vše se samozřejmě děje v přísně daných limitech stanovených technickými regulemi a na větší úpravy je třeba používat stanovený počet tzv. žolíků. Auta se dají posunout dál i hledáním změn nastavení různých částí. Na to je však potřeba spousta dat a ty lze získat najetými testovacími kilometry. I ty ale podléhají přísným pravidlům a v podstatě lze k testovacím účelům využít tři možnosti. Tou první je permanentní testovací trať s délkou do dvanácti kilometrů, kterou si každý tým může zvolit dopředu. Na ní může každý tým testovat prakticky neomezeně. Jelikož se ale jedná o úsek zasazený do určité oblasti a mající určitou specifickou charakteristiku, těžko na něm půjde testovat nastavení aut pro rozdílné podniky.

Pro takové účely stáje absolvují předstartovní testy, pro které si volí úseky charakterem blízké rally, na kterou tam svá auta připravují. Zvolit lze pro tyto účely jakoukoliv evropskou destinaci. Na takových testech ale tovární stáje mohou ročně strávit jen 21 dnů. A protože to pro ně není zrovna optimální množství a navíc se oproti minulosti tento počet výrazně snížil, je tu ještě třetí možnost. Vyslat své posádky na nějakou místní soutěž, která se v ideálním případě koná na tratích co nejvíce podobných světovému podniku. Přeborníkem v této disciplíně je tovární stáj Hyundaie, která se letos zúčastnila hned osmi lokálních soutěží. Do španělské Rally La Nucía dokonce vyslali dvojici vozů a za volantem jednoho z nich se objevil Thierry Neuville, který tak odstartoval z testovacích důvodů již do třech soutěží. Christian Louriax zodpovědný v týmu z Alzenau za plánování programu startů ale není s touto situací zrovna spokojený: „Myslím, že by regulace testování měla podstoupit změny, aby nám skutečně ušetřila peníze a nenutila nás imitovat testování starty na menších podnicích. Tam musíte s týmem vyrazit na týden, abyste pak odjeli jen sto ostrých kilometrů. To je vyhazování peněz.“

Poměr vložených financí ku získaným poznatkům z takových startů rozhodně není nejvýhodnější. Pokud bychom se ale zeptali pořadatelů dotčených soutěží nebo místních diváků, zřejmě by na situaci měli opačný názor. Start továrního týmu se speciály královské kategorie je vždycky svátkem, který soutěži přináší výrazně větší pozornost a láká davy diváků k trati. Ze širšího pohledu je tak vlastně tato situace pro rallysport přínosná. Logiku však Louriaux moc nespatřuje ani v pravidlu ohledně permanentní testovací tratě: „Mě to vůbec nedává smysl, když to vlastně továrny nutí vytvořit si své vlastní asfaltové a šotolinové tratě, což rozhodně nepodporuje účel šetření peněz.“ Ostatně o důležitosti výběru vhodné trati vědí v Alzenau své, vždyť před časem změnili lokalitu a i přes německou základnu týmu mají testovací trať ve vzdáleném Finsku. Tam našli vhodnější úsek, na kterém jsou schopni získat poznatky pro vícero soutěží. Pro příští rok i přes změnu technických pravidel odebráním hybridní jednotky a zmenšením restriktoru speciálů Rally1 není navýšení testovacích dnů v plánu. V roce následujícím se ale dají změny očekávat, neboť se bude blížit doba zcela nových technických pravidel, která mají vejít v platnost v sezóně 2027.