Finsko dvou tváří

Když Kalle Rovanperä nastupoval na start svého domácího podniku, zřejmě se v něm mísily všemožné emoce. Na domácí tratě před publikum, které mu bude fandit o sto šest, se bezesporu těšil. Zároveň jej však musel tížit závazek už konečně přerušit sérii domácích neúspěchů a připsat si Secto Rally Finland do seznamu svých vyhraných soutěží. Po dvojici vítězství na předešlých rychlých šotolinách v Polsku a Lotyšsku nemohl být lépe rozjetý. Uspět doma je ale přeci jen větší závazek. Poprvé dostal dnes dvojnásobný mistr světa příležitost zabojovat v okolí města Jyväskylä o vítězství v roce 2021, kdy se na tamní tratě poprvé vydal s vozem nejvyšší specifikace. V sobotní RZ 10 ale chyboval, svou Toyotu Yaris WRC rozbil a ještě si poranil záda. O rok později jej o triumf v nádherném duelu připravil Ott Tänak s konkurenčním Hyundaiem. A vloni svou třetí šanci Rovanperä zahodil v pátek odpoledne, když poslal svou Toyotu přes střechu.

Letos se vše vyvíjelo naprosto dokonale. Mladý Fin zářil hlavně v sobotu, kdy vyhrál skoro všechny rychlostní zkoušky včetně obou průjezdů legendárním úsekem Ouninpohja. Před kratší nedělní etapou měl na čele náskok třičtvrtě minuty na svého týmového kolegu, od kterého ani nemohl očekávat, že na něj bude dotírat. Rovanperä pokračoval ve vyhrávání testů i v neděli, než přišla pohroma na samém konci předposlední zkoušky. Kámen ve stopě doslova katapultoval Yaris do lesa. Spolujezdec Jonne Halttunen si neodpustil poznámku směrem k finským fanouškům, kteří ale paradoxně patří k těm vůbec nejodhodlanějším co se pomoci posádkám v nouzi týče. Nakonec se za ní po skončení rally finský spolujezdec omluvil. Prokletí domácí soutěže tedy Rovanperä nedokázal zlomit ani letos. A kdoví, zda tento start nebyl jeho letos posledním. Události během rally a bezprostředně po ní tuto teorii jen podpořily. Na začátku té samé zkoušky s pořadovým číslem devatenáct totiž svou Toyotu zahodil do lesa i Elfyn Evans.

Letos Velšan ve svém tažení za možným titulem většinou doplácel na slabší nedělní výkony, díky kterým z posledních etap nevytěžil tolik bodů co soupeři. Tentokrát po problému s poloosou na začátku sobotní etapy mohl konečně pojmout neděli zcela naplno. O žádné sobotní body se strachovat nemusel, naopak jich potřeboval teď co nejvíc zachránit. Bohužel ale ani tentokrát nepřekročil stín svých matných nedělních výkonů a v pořadí šampionátu se už propadnul na čtvrté místo. A jelikož už v týmu nepočítají, že by pro ně byl schopen Evans získat titul mezi jezdci, přichází na řadu plán B. Ten se dotkne obsazení třetího GR Yarisu Rally1 ve zbylých čtyřech soutěžích. Sébastien Ogier o tom sice nechtěl ještě ani v cíli Secto Rally Finland, kterou nakonec podruhé během své kariéry, po jedenácti letech, dokázal vyhrát.

Odpovědi, zda je už teď jasné, že odjezdí kompletní zbytek roku, se vyhýbal všemi silami. Pro německý magazín Motorsport Aktuell se rozpovídal trochu více a vnesl do celé záležitosti jasno: „Původně jsem Chile a CER ve svém programu vůbec neměl. Když vezmeme v potaz aktuální stav v jezdcích i ve značkách, je samozřejmě jisté, že odjedeme všechny čtyři zbylé rally a zabojujeme znovu o titul.“ Jedním dechem ale Francouz, který tak může letos dorovnat v počtu titulů svého bývalého parťáka a velkého rivala Sébastiena Loeba, dodal, že rozhodně už nikdy kompletní sezónu neabsolvuje a tu příští po tomto hektickém závěru roku výrazně zkrátí. Na první příčku Ogier ztrácí sedmadvacet bodů, nejméně ze všech pronásledovatelů Thierryho Neuvilla. Při letošním bodovém systému, kdy se v neděli dá leccos zachránit, však není tak jednoduché umazat velkou bodovou ztrátu najednou. Zato se dají body ztratit i díky pár desetinám vteřin. Ogier se o tom sám přesvědčil ve finské Power Stage.

Ta se jela netradičně jako okruhová kolem skokanských můstků v Laajavuori. Ještě po prvním okruhu Francouz vedl jak klasifikaci nedělní etapy, tak i Power Stage. V tom druhém ale ztratil přes tři vteřiny a místo etapového triumfu se musel spokojit se třetím místem a v rámci Power Stage pak místo pěti bodů získal jen jeden. Nakonec jej tak těch pár sekund v posledních kilometrech rally stálo sedm bodů. O tolik více mohl srazit Belgičanův náskok v průběžném pořadí šampionátu. Nakonec však z náskoku ukrojil jeden jediný bod. Havárie Evanse a Rovanpery však Toyotu výrazně poznamenala v boji o titul ve značkách. Po sobotním double vše nasvědčovalo tomu, že tým sídlící ve Finsku přetaví domácí úspěch v návrat do čela pořadí. Stačila však jedna rychlostní zkouška a Toyota Gazoo Racing WRT se naopak propadá dvacet bodů za své rivaly z Alzenau.

Přitom kdo by to po pátku vůbec čekal. Už na druhé ranní zkoušce posílá Ott Tänak při již třetí prázdninové nehodě v řadě svůj Hyundai i20 N Rally1 mimo trať a po tvrdém nárazu podvozkem do stromu musí on i jeho spolujezdec na pozorování do nemocnice. Martina Järveoju si tam lékaři nechávají přes noc a posádka tak musí rally nedobrovolně vzdát. Sotva začne odpolední část, ze hry vypadává i Esapekka Lappi. Vítěz Rally Sweden si tak potřetí v řadě připíše do kolonky výsledků odstoupení nebo využití SupeRally. Nutno však říct, že na domácí soutěži doplatil na hodně hloupý úsek. Tento úsek se v rámci tradiční zkoušky Laukaa nikdy nejel, vedl lesem na hodně měkkém podloží, ve kterém se již po prvních průjezdech vyjezdily obrovské koleje. Jedna z nich stáhla Lappiho do stromu, o který vylomil pravé zadní kolo. Svému týmu se ale finský pilot, jehož budoucnost se pomalu začíná dostávat na slepou kolej podobně jako před čtyřmi lety, odvděčil alespoň body za vyhranou nedělní etapu a třetí místo v Power Stage.

Jediný tovární Hyundai, který přežil divokou páteční etapu, řídil Thierry Neuville. Na dramatičnosti prvnímu dni přidalo hlavně nestabilní počasí. Déšť měl Belgičanovi vyhovovat. V předešlých soutěžích doplácel při suchu na čištění trati. Nakonec mu moc štěstí ale nepřineslo ani deštivé počasí, když nebyl spokojen s chováním svého vozu a na RZ 3 ještě zaletěl do lesa. Stížnosti na chování vozu už trochu vypadají jako obehraná písnička. Vedoucí týmu Hyundai Cyril Abiteboul má však pro výtky svých jezdců pochopení: „Za stabilních podmínek může být všechno v pohodě od shakedownu až do neděle, ale v rally jako teď tady ve Finsku, kde se podmínky měnily skoro za každou zatáčkou, to auto nefunguje. Jednoduše prostě vůbec nefunguje. V kluzkých podmínkách nemáme tak stabilní auto jako Toyota. Je očividné, že nás tu čeká dost práce.“

Na inovovaném autě u Hyundaie už pracují, byť původní plán na úplně nové auto pro rok 2025 vzal za své. Postaví v Alzenau ale ještě vůbec nějaké další nové auto určené pro rally? Spekulace o budoucnosti stáje nabírají na obrátkách a dle Abiteboula se má rozhodnout v řádu několika následujících týdnů. Příští sezóna má být ještě jistá, ale dál už to bude záležet na posvěcení z Koreje. Navíc se rýsuje vstup značky Hyundai do až snově se rozvíjejícího šampionátu vytrvalostních závodů na okruzích WEC. Letos má však korejská značka snad vůbec nejblíže za celých těch jedenáct let účasti ve WRC k tomu, aby získala oba tituly. Vedoucí Neuville se během soboty prodral na třetí místo a po odstoupení Rovanpery mu nakonec do klína spadnuly body za druhou příčku. V neděli k tomu přidal body za čtvrtou etapovou příčku a druhé místo v Power Stage. A jelikož Tänak s Evansem cíl nespatřili a nepřipsali si ani bod, Neuville svůj náskok na druhého v pořadí zvednul z osmi bodů na sedmadvacet.

I po Secto Rally Finland se mohou usmívat v britském M-Sportu. Jejich týmová jednička Adrien Fourmaux se postaral o to, že se zástupce Fordu po sedmi letech znovu objevil na finských stupních vítězů. Letos navíc způsobil značně neobvyklou situaci, kdy kompletní stupně vítězů obsadily francouzsky mluvící posádky. Pro Finy čekající už sedm let na další triumf domácího jezdce těžce skousnutelná záležitost. Po pátku by ale francouzského pilota Pumy Rally1 na stupních vítězů čekal málokdo. Fourmaux doplácel na absenci finského testování a v nastavení svého auta musel vycházet z dat společného testu pro kompletní trojici letních šotolin, který se odehrál před Polskem. Nakonec se ale v dalších dnech díky problémům soupeřů od Toyoty posouval stále výše a výše, až skončil na stupních vítězů. Letos se to Francouzovi podařilo již počtvrté a výrazně tím překonal očekávání stanovená před startem sezóny. A hned o sobě dává hlasitě vědět na jezdeckém trhu, kde už si začíná klást podmínky: „Můj jediný cíl je odjet příští rok kompletní sezónu, stejně jako jsme to měli letos. Do důchodu mám ještě hodně daleko a jsem připraven odjet celý rok. Samozřejmě vše neovlivníme. Například když se značka rozhodne ukončit aktivity, to bychom to pak museli přehodnotit a jít do částečného programu, ale to není řešení na dlouho.“

Kolem francouzského pilota již začal kroužit Hyundai, který by společně s jeho příchodem chtěl změnit strategii v nasazování třetího vozu. Střídání trojice jezdců jim nepřináší očekávané výsledky a začínají přemýšlet nad změnou strategie. Každý z trojice továrních vozů i20 N Rally1 by tak příští rok mohl dostat jediného pána. Richard Millener z M-Sportu si je však jistý, že o týmovou jedničku nepřijde: „Jsou věci, které musíme zlepšit, aby byl Adrien spokojený a také musíme pokračovat ve vývoji a tlačit tým k tomu, aby zůstal konkurenceschopný. Ale všichni pracují pro Adriena a on to ví.“ Nic jiného mu ani nezbývá, o žádného dalšího jezdce se opřít rozhodně nemůže. Grégoire Munster se po trojici úspěšně dokončených soutěží vrátil ke své formě z úvodu sezóny. Nedostal se ani na pátý kilometr úvodního sobotního testu a jeho Puma Rally1 už šla přes střechu. Pro náhradu za nekonkurenceschopného Lucemburčana však není potřeba chodit daleko. V Polsku a doma v Lotyšsku se ve skvělém světle ukázal Martins Sesks. Očekávaný start mladého Lotyše na Acropolis Rally v Řecku se sice neodehraje, ale ve hře stále ještě jeden letošní světový start zůstává. Sám Sesks ukončil svou účast v evropském šampionátu a finance šetří na start s Fordem Puma Rally1. Více prozradí zveřejnění přihlášek na Rally Chille BIOBÍO, tedy poslední letošní rychlou šotolinu.

Ve Finsku Lotyšův domácí úspěch trochu zastínil další pilot nové generace. Sami Pajari se původně měl za volant Toyoty GR Yaris Rally1 posadit už v Pobaltí, nakonec k němu došlo až na jeho domácí půdě. Zatímco Sesksovi trvalo absolvovat s vozem nejvyšší kategorie dvaadvacet rychlostních zkoušek než získal první dílčí triumf, Finovi stačilo k úspěchu počkat jen osm rychlostních zkoušek. Stylově ke svému prvnímu nejrychlejšímu času doletěl obrovským skokem uměle vytvořeným na konci úseku Ruuhimäki. Vůbec k tomuto úspěchu ale nemuselo dojít. Hned na první páteční zkoušce totiž Pajari chyboval a jen se štěstím mohl pokračovat. O stromky u trati ale ze zádi svého vozu sundal tolik důležité aerodynamické prvky. Po páteční divočině se Fin zklidnil a spolehlivá jízda jej dovezla ke skvělé čtvrté příčce v cíli. Na debut s vrcholnou technikou velmi slušný výsledek. Dojem z něj bohužel trochu kazí fakt, že už na pátém místě rally dokončil nejrychlejší speciál kategorie Rally2.

Stejně jako minule na lotyšských šotolinách jej řídil Oliver Solberg, který si tak udržel vedoucí příčku v hodnocení WRC2. Po polské prohře s největším rivalem Pajarim to se Švédovými ambicemi nevypadalo zrovna nejlépe. Když ale v Lotyšsku předvedl přesně to, co mu předtím v Polsku udělal zrovna Pajari, soutěž ovládnul a Fin navíc dojel až na třetím místě, situace se obrátila. Tentokrát k přímému souboji nedošlo, přesto Toyota měla jedno želízko v ohni. Jelikož se na start domácí soutěže postavila pětice továrních GR Yarisů Rally1, na šéfa týmu Jari-Mattiho Latvalu zbyla sedačka jen ve slabším modelu Rally2. Pokud by ale dokázal Solberga porazit, mohl by tím podstatně pomoci Pajarimu v boji o titul WRC2. V pátek sice Latvala vyhrál oba průjezdy oblíbeným úsekem Myhinpää, ale v těch zbylých se mu tolik nedařilo a na druhém místě zaostával již skoro o půl minuty. Švédského mladíka sice potrápily lehčí problémy s vozem a prožil si na trati několik krizovek, ovšem v sobotu dál směřoval za svým třetím letošním triumfem.

Situace v boji o titul WRC2 tedy vypadá dost zřejmě. Solberg vede, následující soutěž v Řecku vynechá a s největší pravděpodobností sezónu zakončí v Chile. Pajari se na start slavné Acropolis Rally postaví a nutně ji potřebuje vyhrát. Tím srovná v počtu startů se Solbergem krok a pokud zvítězí, dostane se tři body za jeho záda. Zároveň by měl Fin zvažovat start v Chile, protože potřebuje Solberga připravit o body a předstihnout jej. Nesmíme ale zapomínat ještě na dvojici červených Citroenů. Nikolay Gryazin sice startuje pravidelně, ale o body usiloval naposledy v Polsku. Aby využil všech sedm možných startů, musel by odteď startovat na všech zbylých soutěžích. Jeho francouzský kolega Yohan Rossel má oproti Solbergovi k dobru dva starty a první z nich si odbude v Řecku. Následně je otázkou, zda využije svých dovedností na zpevněném povrchu a sezónu zakončí na závěrečné dvojici asfaltových rally. Nebo udělá chybu jako vloni a požene se do Chile?

Karty jsou v absolutním pořadí i v hodnocení WRC2 před poslední třetinou sezóny rozdány hodně zajímavě. Konečná fáze roku se rozjede začátkem září pod Akropolí.