Velká show domácí hvězdy

Velkolepá show v hlavním městě

Lotyši se konečně také dočkali a i na jejich území se odehrál podnik mistrovství světa. Z pobaltských států byl ten jejich poslední, který hostil světová esa. V roce 2020 se nejprestižnější šampionát v rally podíval poprvé do sousedního Estonska. První zemí z Pobaltí, kam tovární stáje zavítaly, byla ovšem již v roce 2014 Litva. Na jejím území se odehrála část etapy Rajdu Polského. Lotyši se na svou chvíli slávy připravovali důkladně a vloni již vyzkoušeli rychlostní zkoušky umístěné blíže hlavnímu městu. Odstartovat soutěž v hlavním městě, to byl základní kámen konceptu Tet Rally Latvia. Slavnostní start se odehrál u jedné z nejzajímavějších historických budov města, Domu Černohlavců. Posádky se pak městem přesunuly k dalšímu významnému místu, Pomníku svobody, kde proběhlo focení.

Sbírat první vteřinky náskoku posádky začaly hned ve čtvrtek večer na superspeciálce v areálu Bikernieki, kde se dříve konal i lotyšský podnik mistrovství světa v rallycrossu. Ostatně ten organizovala ta samá pořadatelská společnost jako tuto světovou rally. Páteční etapa posádky začala přibližovat servisnímu areálu umístěnému na západním pobřeží ve městě Liepaja. Toto město je centrem hlavního mezinárodního lotyšského podniku už dlouhá léta. Sluší se připomenout, že Rally Liepaja v roce 2013 obohatila kalendář evropského šampionátu, ve kterém po tři roky hrála roli zimního podniku. Jezdilo se tedy na cestách jako teď, jen na nich tehdy v únoru ještě ležel sníh. V roce 2016 se v rámci ME soutěž přesunula do září a stala se tou soutěží, jakou je doteď. Rychlou šotolinovou. Po pátku stráveném mezi městy Tukums a Talsi se startovní pole čítající na začátku necelých čtyřicet aut přesunulo již k Liepaje. Tedy na úseky, které ještě před vznikem evropské Rally Liepaja hostily i další mezinárodně známý tamní podnik Rally Kurzeme.

Superspeciálky promluvily do výsledků

Čtvrteční start soutěže podvečerní diváckou superspeciálkou je v mistrovství světa celkem běžná věc. Co už tak běžné není, aby délka takového úseku měřila více než deset kilometrů. Lotyšská Bikernieki Track tak do výsledků promlouvala více, než by si leckdo chtěl připustit. Už jen zvolit správné obutí na trať, která byla většinově asfaltová, nebyla jednoduchá záležitost. Volba tvrdých gum, kterou provedli u továrního Hyundaie, se zrovna jako správnou neukázala. Nekorunovaný král diváckých zkoušek Thierry Neuville dokázal minimalizovat ztráty a zajet druhý čas. I tak ale ztratil na vítězného Kalleho Rovanperu s Toyotou 2,4 sekundy. Rozhodně lepší než jeho chyba na shakedownu, kde vymetal příkopy a mohl být rád, že to s jeho i20 N Rally1 nedopadlo hůře. Belgičanův týmový kolega Ott Tänak ztratil hned na Bikerniekách skoro šest vteřin. To ještě nebylo nic oproti tomu, co prožil na druhé divácké superspeciálce. Ta byla na programu na konci sobotní etapy v hlavním centru rally v Liepaje. Estonci po umělém skoku odešla jedna z poloos a svůj Hyundai ubrzdil až nárazem do balíků slámy vytyčujících trať. S poškozeným autem a šestnácti vteřinami ztráty se dobelhal do cíle, který se naštěstí nacházel hodně blízko servisu. Dvě divácké zkoušky tak v Lotyšsku psaly důležité kapitoly této rally.

Když nevzlétne letadlo

Diváci sledující živé přenosy ze světových soutěží, které už několik let promotér vysílal na své platformě All Live a teď běží v rámci nové Rally.TV, si už zvyknuli na tento komfort. Z každé rychlostní zkoušky každé soutěže je vysílán živý přenos, který se opírá o záběry z onboard kamer, helikoptéry a také pozemních kamer u trati. Obrovské množství dat je přenášeno díky letadlu neustále kroužícímu nad oblastí, kde se rally koná. V Lotyšsku ale došlo k jeho poruše a od sobotního odpoledne nemohlo vzlétnout a přenášet signál. Do živých přenosů tak nebylo možné vkládat záběry ze soutěžních aut, které většinou tvoří valnou většinu vysílacího času. To výrazně poznamenalo kvalitu přenosů, kde se až moc často objevovala jen mapa s ikonkami aut pohybujících se po zkoušce.

Problém s letadlem ovšem promluvil i do práce řídícího centra, které je evidentně hodně závislé na audiovizuálním obsahu z dílen promotéra. Přímo z terénu tak nedostali důležitou zprávu, že kousek před cílem RZ 14 Elfyn Evans chyboval a poškodil uchycení nafukovací brány. Ta se vyfouknula a spadla na zem. Za Velšanem startující Tänak nebyl varován a plachtu si namotal na své aut tak, že nemohl bez zastavení pokračovat. V cíli situaci popsal hodně peprně: „Myslím, že to nejlépe dokládá, jak jsme v dobrých rukou starajících se z řídícího centra o naši bezpečnost. Asi měli zrovna dobrý oběd a vínečko, byť měli sledovat, co se děje na trati. Díky za to, že se o nás tak pěkně staráte. Jsme v pohodě, ale to k sakru vidíte, že je cesta zablokována a necháte zkoušku pokračovat. Doufám, že aspoň to vínko za to stálo.“ Tänak i další tři za ním startující jezdci dostali náhradní čas. To ale nic nemění na tom, jak byla situace špatně zvládnutá. A opravdu jednat se o tvrdší překážku nebo situace nastat v nějaké nepřehledné pasáži třeba v lese, bylo by zaděláno na velký problém. A to přitom dnes už existuje systém online přenosu vyvěšení červené vlajky přímo do soutěžních vozů. Přešetření incidentu, které FIA slibuje, je tedy rozhodně na místě.

Národní hrdina se startovním číslem 22

Jestli na sebe někdo opravdu silně upozornil při předešlé soutěži v Polsku, pak jednoznačně lotyšský mladík Martins Sesks. Usednul za volant Fordu Puma Rally1 bez hybridní jednotky a s mnohem zkušenějšími soupeři si pohrával jako rovný s rovným. Druhý nejrychlejší čas na první přírodní zkoušce překvapil nejvíce samotného jezdce. Teď jej čekal domácí start, tedy další soutěž, kterou při jejím loňském zařazení do evropského šampionátu dokázal vyhrát. Všichni tak s napětím očekávali, jak si Lotyš povede. Na rozjezd s plnou hybridní verzí Pumy Sesks nepotřeboval ani moc času. Už na druhé přírodní zkoušce dokázal všechny porazit a získat první vyhranou rychlostní zkoušku v soutěži mistrovství světa. Stalo se tak na jeho teprve dvaadvacátém testu absolvovaném v MS v rámci vrcholné kategorie Rally1. Že nešlo o náhodu, dokázal talentovaný pilot hned na následující RZ 4 dalším nejrychlejším časem a za vedoucím Rovanperou na druhé příčce zaostával o pouhých 3,2 sekundy.

Sesks samozřejmě těžil z výhodné startovní pozice a v sobotu jeho tempo lehce kleslo, ovšem i nadále se držel v souboji s osminásobným mistrem světa. Sébastien Ogier musel až na samotnou hranu, aby se před Lotyše dostal, a při svém snažení na RZ 11 málem skončil se svou Toyotou v příkopu. Před nedělní etapou si ale na mladého soupeře dokázal vyjet náskok ani ne pětisekundový. Seskse ale v neděli více trápil jeho pobaltský krajan Tänak. Když už se zdálo, že si dvacetivteřinový náskok z rána udrží, přišla chyba v předposlední zkoušce. Skvělé snažení Seskse za volantem doplněné o bouřlivou atmosféru vytvořenou nadšenými lotyšskými fanoušky a jeho nezapomenutelné rozhovory v cíli rychlostních zkoušek bohužel přišlo o tu pomyslnou sladkou tečku. Na stupně vítězů si bude muset ještě nějakou dobu počkat. Nepřipravil jej o ně Tänak, ale technická závada transmisí Lotyšovy Pumy Rally1. Do divácké zóny na rallycrossové trati na konci Power Stage se Ford doslova doplazil.

Richard Millener z M-Sportu se pak jezdci za problém omlouval a nepovedený závěr rally neváhal přirovnat ke svému snad největšímu zklamání, jaké zažil na Tour de Corse 2019. Evans tehdy startující za Ford tam přišel o již skoro jisté vítězství kvůli defektu v poslední zkoušce. Všechno zlé je ale pro něco dobré. A možná jako náhradu za tento nepovedený závěr, kdy se mladý Lotyš obzvlášť před svými fanoušky chtěl tolik předvést, dostane možnost dalšího světového startu. Spekulace hovoří o Fordu pro řeckou Acropolis Rally. Ve stínu Seskse se odehrál další vcelku solidní start jedničky M-Sportu. Málem se ale kvůli technickým problémům s motorem v samém závěru rally do cíle ani nedostal. Naštěstí měl Adrien Fourmaux více štěstí a soutěž, ve které za sebou udržel dva ze tří jezdců bojujících o titul, na čtvrtém místě dokončil. I nadále se tak drží v pětici nejrychlejších jezdců šampionátu. Potřetí v řadě dovezl Pumu Rally1 zdárně do cíle Grégoire Munster. Výhodné startovní pozice bohužel nevyužil tak jako v Polsku, kde si připsal skalp Takamota Katsuty, a vrátil se na poslední pozici mezi vozy Rally1

Náhradníci

I když seznam přihlášených na lotyšskou soutěž vyšel již v červnu, ještě týden před startem nebylo úplně jasno o dvou továrních jezdcích. Sébastien Ogier se zotavoval z nehody, která jej postihla při seznamovacích jízdách na Orlen Rajd Polski, a Ott Tänak měl za sebou velkou nehodu z nedávné Delfi Rally Estonia. U Estonce si FIA vyžádala ještě vyšetření před soutěží a Andreas Mikkelsen tedy zůstával ve střehu. Nechtěl dopadnout jako Rovanperä, který byl na minulou soutěž povolán jako náhrada za Ogiera tak narychlo, že se ani pořádně nestihnul připravit. Obě stáje ale měly štěstí a jejich původně nominovaní jezdci mohli na start nastoupit. Pozice jezdců nestartujících v kompletním šampionátu ovšem během rally ještě přišla na přetřes. Postaral se o to Thierry Neuville, který vévodí průběžnému pořadí od samého začátku roku a z pravidelného čištění trati už začíná být trochu frustrovaný. V Lotyšsku byl tento úkol o to těžší, že se v první etapě jelo nezvykle velké množství kilometrů na jeden průjezd. A suché letní počasí Belgičanovi také moc nepomáhalo.

Svůj názor na střídání jezdců projevil lídr mistrovství naplno na konci první etapy, kterou by nebýt pomoci od stájového kolegy dokončil jako nejpomalejší jezdec Rally1: „Očividně není strategie, jak vyhrát šampionát, stejná jako dříve, rally se hodně změnila. Teďka je absolvování části sezóny mnohem větší zábava a větší benefit ke všemu. Je to něco k zamyšlení.“ Že tím měl na mysli dvě největší esa konkurenční Toyoty Ogiera a Rovanperu, kteří se dělí o třetí černý Yaris a občas se jako teď sejdou na jedné rally společně, není žádné tajemství. Na druhou stranu to byl právě Belgičanův zaměstnavatel, který před pěti lety využil lepší pozice na trati občasně startujících jezdců k důležitým továrním bodům. Ty jim pak v součtu zajistily titul mezi značkami. Řešení mohou být různá, navrácením systému kvalifikace místo shakedownu ve stylu evropského mistrovství počínaje a odsouzením nepravidelně startujících posádek k čištění trati konče. Druhá možnost by pak ale potrestala i jezdce, jakým byl v Tet Rally Latvia Sesks. Kdyby musel vyrážet mezi prvními, rozhodně by se mu nepodařilo zajíždět tak skvělé páteční časy.

A moc co vyčítat si obě nejsilnější stáje nemají ani letos, když obě nasazují dvě auta pravidelně pro stejné posádky a třetí pak jde z ruky do ruky. Pomalu se však začíná rýsovat možnost, že by jeden z rotujících jezdců přeci jen mohl vybojovat titul. Hodně tomuto plánu nahrává, že Jari-Matti Latvala přesvědčil svého francouzského svěřence a někdejšího velkého rivala ke startům v rychlých letních šotolinách. Z Lotyšska si Ogier díky novému bodovacímu systému odvezl nejvíce bodů ze všech. A to přitom skončil druhý ve všech třech klasifikacích, po sobotě, v rámci Super neděle i Power Stage. Na vedoucího Neuvilla tak teď Ogier ztrácí už méně než třicet bodů. Svou nepřemožitelnost na nové soutěži znovu v plné síle ukázal Rovanperä. Do čela šel už ve čtvrtek večer a první příčku neopustil ani na chvíli.

Stejně jako před třemi týdny v Polsku Fin vyhrál a Toyota si připsala znovu double. V hodnocení značek se díky tomu dotáhla jen pouhý bod za vedoucí Hyundai. Evans byl podobně jako Neuville odsouzen coby druhý muž na trati k jejímu čištění a tak mohl jen nečině přihlížet, jak se daří jeho soupeřům. Velšan bohužel není úplně sprinterský typ a ani tentokrát, byť tou dobou už měl o něco lepší pozici oproti Belgičanovi, nedokázal z neděle vytěžit příliš bodů. Tato disciplína je naopak silnou stránkou Tänaka. Ten se po sobotních lapáliích vybičoval jako obvykle k maximálnímu nedělnímu tempu. Jeho krásný nedělní duel s Ogierem musel dělat tvůrcům bodového systému radost. Právě pro takové případy jej vůbec zaváděli. Estonec musel o svém etapovém vítězství i maximu bodů z Power Stage rozhodnout až právě na trati poslední zkoušky. Do ní vstupovali s Ogierem v nule, nakonec ve prospěch pilota Hyundaie rozhodly pouhé dvě desetinky. V čele pořadí se tak teď nacházejí oba piloti týmu z Alzenau a jejich vzájemný rozdíl činí pouhých osm bodů.

Ztracený Sami Pajari

Prázdninovou část kalendáře WRC2 vynechává Yohan Rossel, který předtím klasifikaci vedl. Pozornost na sebe tak upřeli dva Seveřané, kteří jsou na těchto rychlých šotolinových cestách ve svém živlu. Minule v Polsku kraloval Sami Pajari s Toyotou GR Yaris Rally2, zatímco jeho hlavní soupeř Oliver Solberg ve Fabii RS Rally2 neprožil zrovna nejlepší víkend. Stěžoval si na kluzkou trať, na které jeho vůz pořádně nedržel stopu a Švédovi se tak nedařilo finskému soupeři vůbec vzdorovat. Pajari si dojel pro druhé vítězství v řadě a posunul se do čela průběžného pořadí. V Lotyšsku se situace obrátila. Solberg vyhrával jednu rychlostní zkoušku za druhou, zatímco se Pajari marně hledal a připisoval si ke svému manku další a další vteřinky: „Jsem trochu ztracený, cítím, že jedu naplno a trochu se posunujeme, ale rychleji už jet nemohu. Je to zvláštní. Musíme vymyslet nějaký plán.“ A ten se Finovi nepodařilo najít za celý víkend. Pro jeho boj o titul ve WRC2 je ovšem zásadní, že neprohrál jen se Solbergem. Pajari bohužel nestačil ani na svého krajana v další Toyotě. Mikko Heikkilä si po strastech na evropské scéně podruhé odskočil do světa a vybojoval skvělé druhé místo. Úplným fiaskem pak skončila lotyšská soutěž pro dvojici jezdců Hyundaie. Teemu Suninen musel svou i20 N Rally2 s poruchou posilovače řízení odstavit už v prvním páteční testu. Emil Lindholm se držel na čtvrté příčce, než šel v RZ 14 přes střechu.