Estonské deštivé finále

Mistrovství světa koronavirovou pandemií přišlo o několik zemí, které ani po jejím skončení nebyly schopny své podniky vrátit do jeho kalendáře. Jedna nová země první ligu rallysportu naopak obohatila a pevně se v ní usadila. Estonci se v roce 2020 postarali o úspěšný restart sezóny a od té doby je jejich místo v tomto kalendáři pevné. Jen pro letošek došlo k jednorázové rotaci, kdy Delfi Rally Estonia uvolnila místo pořadatelům ze sousedního Lotyšska a naopak zaujala jejich místo v kalendáři ME. Ředitel estonského podniku Urmo Aava vidí v tomto kroku vítanou příležitost pro inovaci své rally bez tlaku, jaký je na podniky nejvyšší ligy kladen, a také odlehčení státní kase, která nemusí na evropský podnik vynaložit tolik prostředků. K samotné rotaci dodává: „Pro mě by bylo nejlepším řešením být dva roky v MS a pak jeden rok v ME a takto pravidelně rotovat.“

V hlavním mezinárodním poli estonští pořadatelé přivítali o jednu posádku více než vloni v rámci světového šampionátu. Celkem se na start tak postavilo 51 aut mezinárodního pole a k tomu 63 v národním podniku, který ale nepokrýval celou kilometráž hlavní soutěže. Minimální kilometráž absolvovala domácí hvězda Ott Tänak, který na domácí půdu vyrazil potěšit své věrné fanoušky a také testovat Hyundai i20 N Rally1 před dalším podnikem MS. Moc toho ale nenatestoval, zato na sebe upozornil po Monte Carlu 2020 další obří nehodou. Z Hyundaie zbyl jen vrak a Estonci mohli být rádi, že z něj vystoupili bez zranění. Druhou nehodou v řadě pokračoval ve svém vystoupení mezi evropskými juniory Max McRae. Nomen omen. Skotský mladík zvládnul na začátku roku vyhrát klasifikaci juniorů v Maďarsku a díky těmto třiceti bodům se stále drží na třetím místě průběžné klasifikace. Pomalu se k němu ale začíná přibližovat pravidelně bodující český pilot Daniel Polášek, který tentokrát svůj Peugeot 208 Rally4 do cíle dovezl na sedmém místě.

Filip Mareš a Erik Cais pobaltskou soutěž vynechali, zato nechyběl další český junior Filip Kohn. Pilot Fordu Fiesta Rally3 bohužel hned na první sobotní zkoušce defektem ztratil dvě a půl minuty. Nakonec to ale ve Fiesta Rally3 Trophy dotáhnul dvacet sekund za vítězného Kerema Kazaze a průběžné vedení v trofeji si udržel. Na čele juniorského pořadí se odehrával obvyklý švédský duel dvou jezdců v Opelech Corsa Rally4. V posledních dvou podnicích v něm hrál prim Mille Johansson a tyto dva triumfy jej vynesly do čela průběžného pořadí. Tentokrát to vypadalo nápadně podobně a do závěrečné zkoušky vstupoval s náskokem necelých pěti vteřin. Calle Carlberg v dešti na závěrečných kilometrech zaútočil a letos poprvé dokázal svého krajana porazit. To ovšem nebyl jediný rozdíl oproti předchozím podnikům. Tím dalším bylo, že se oba Švédové museli sklonit před domácí hvězdou. Sedmnáctiletý Jaspar Vaher motal hlavu evropským juniorům už vloni v Lotyšsku, ale tehdy byl pro podváhu svého vozu vyloučen. Tentokrát vítězné tažení pilot Fordu Fiesta Rally4 dotáhnul zdárně až do úplného konce a švédským soupeřům se silnějšími vozy nadělil více než třičtvrtě minuty. Vzhledem k extrémně nízkému Vaherovu věku se dá očekávat, že tu Estoncům roste další zajímavý talent.

Jiní přeci jen o něco starší a zkušenější estonští talenti dorazili na domácí soutěž ze světových luhů a hájů, kde bojují o vavříny v hodnocení WRC2. Už na kvalifikační zkoušce o sobě dal vědět nejhlasitěji jeden z nich Georg Linnamäe, který s Toyotou GR Yaris Rally2 zajel nejrychlejší čas. Nejlépe se dokázal vypořádat se změnami počasí, jaké jezdce už tam potrápily. Zatímco během volných tréninků svítilo slunce a prášilo se za kočárem, ten podstatný jediný průjezd kvalifikační zkouškou se jel v bahně a dešti. Teď zpětně můžeme spatřit v pátečním ránu spojitost se závěrem celé rally, kterému udělalo dokonalou předehru. Počasí bylo během víkendu velké téma, a to hlavně díky jeho nestabilitě a jen občasným přeháňkám. Nakonec ale do výsledků nejvíce promluvil až opravdu pořádný lijavec v neděli odpoledne. V pátek večer v lesoparku v Tartu ještě vládla dokonalá letní pohoda. Nejrychlejšího času tam dosáhnul Hayden Paddon se svým Hyundaiem i20 N Rally2.

To však bylo naposledy, kdy letošní Delfi Rally Estonia vedl zahraniční jezdec. Novozélanďan se hned v sobotu ráno dostal do velkých potíží, když přehnal jeden skok a přišel o vodu z chladiče. V pomalém tempu s přehřívajícím se motorem dojel až do cíle, ale od vítěze jej dělilo skoro třičtvrtě minuty. A vůbec nebylo tou dobou jisté, zda bude moct v rally pokračovat. Na startu RZ 3 se nakonec jeho Hyundai objevil a Paddon dal svým soupeřům jasně najevo, jak chce zbytek rally pojmout. Žádná jízda na jistotu, ale hned nejrychlejší čas. Hayden Paddon stejně jako Mathieu Franceschi, jeho hlavní soupeř, se kterým sdílel před estonským startem stejný počet bodů, doplácel na nepovedou kvalifikaci. Francouz kromě toho ale ztrácel i kvůli nedostatečnému nasazení. Po havárii na Power Stage minulé rally ve Švédsku si svou jízdou nebyl vůbec jistý a do karet mu určitě nehrál ani profil estonské rally, který se tomu švédskému hodně podobal. Ještě než šli v sobotu večer spát, už hrál Franceschi druhé housle. Ze své Škody Fabia RS Rally2 nebyl schopen ždímat víc než Paddon z Hyundaie ani v neděli. Novozélanďan se ani tentokrát nevyhnul defektu, ale moc času jej naštěstí nestál. Ani tentokrát se mu ovšem nedařilo na Power Stage, ze které si ani tentokrát neodvezl žádné body. Mikolaje Marczyka, který se v tamním bahně trápil na ojetých gumách, ale na poslední chvíli Paddon přeskočil a vměstnal se do nejrychlejší pětky. Franceschi rally dojel na konci top ten a nově má za lídrem šampionátu desetibodové manko. Jak se zatím zdá, švédská nehoda necelý kilometr před cílem celé rally může mít na Francouzovy mistrovské ambice devastující vliv.

Šanci dotáhnout se na nejrychlejší dvojici šampionátu měli v Pobaltí jejich nejbližší soupeři. Ne všichni ji však využili ve svůj prospěch. Vítěz úvodní soutěže V-Híd Rally Hungary Simone Tempestini svou Škodu Fabia RS Rally2 zahodil už v první přírodní zkoušce. Mikko Heikkilä se opotil už na divácké superspeciálce po problému s řadící pákou a nemožností přeřadit z dvojky na jiný stupeň. Když se mu podařilo problém vyřešit, zase musel v sobotu bojovat s otevírajícím se ventilem pop-off. Na rychlosti mu to ale ubíralo minimálně a Fin byl jediný z pravidelných účastníků, kdo se aspoň chvílemi přibližoval estonskému duu na čele. Nebyl by to však největší smolař ME, aby se mu opět něco nepřihodilo. Tentokrát Fin v neděli ráno nejprve trefil pravým zadkem strom a jen těsně svou Toyotu GR Yaris Rally2 nepoškodil. V dalším testu ale po jednom skoku dopadnul tak tvrdě, až mu začal stávkovat motor. Heikkilä se propadnul na sedmé místo a pak raději svůj vůz odstavil, aby zabránil většímu poškození motoru. Ze tří startů tak už podruhé nedojel do cíle a ambicím na evropský titul může dát definitivně sbohem.

A bohužel zcela to samé můžeme říct i o Martinsu Sesksovi. Rychlému lotyšskému mladíkovi, který to vloni díky dvěma vyhraným soutěžím dotáhnul až na evropského vicemistra, letos pšenka nekvete. Po maďarské chybě v závěru, která jej stála hodně reálné vítězství, slabém výkonu na Kanárech a technických problémech ve Švédsku pilot Toyoty GR Yaris Rally2 vzhlížel ke svému takřka domácímu pobaltskému podniku. První den ale Sesks místo sčítání náskoku na své soupeře sčítal množství případů, kdy se mu otevřel pop-off ventil. Korunu dalšímu neúspěšnému evropskému startu dal defekt v poslední přírodní zkoušce sobotní etapy. Teď ale lotyšský talent čeká druhý světový start, navíc přímo doma v Lotyšsku. Při tom prvním v Polsku všechny šokoval, tak uvidíme zda mu alespoň ve světovém šampionátu bude štěstěna přát i dál. Světoví piloti z WRC2 v Estonsku nakonec obsadili kompletní pódium a z pravidelných účastníků ME jako jeden z mála dokázal stáhnout náskok lídra Mads Ostberg.

Nor si sice v deštivé kvalifikační zkoušce o moc lepší startovní pozici než Paddon nevyjel, ale po problémech Novozélanďana v druhém testu se ocitl daleko vpředu před ním. Černočervený Citroen první den nebrzdil tak ideálně, jak by si Ostberg přál, a jeho rychlost nakonec nebyla vyšší než u soupeře od Hyundaie. Na konci dne už měl Ostberg náskok na Paddona pouhé jedné pozice. V neděli se pak i přes drobná zaváhání posunul až na čtvrté místo a skvělým výkonem na Power Stage ještě ohrozil stupně vítězů svého značkového kolegy Nikolaye Gryazina. Tomu tvrdé gumy na zabláceném závěrečném testu moc nefungovaly a třetí místo nakonec uhájil jen s dvanáctivteřinovou převahou. Kromě Gryazina moc Ostbergovi nepomohl ani jeho svěřenec Marczyk, který přišel v Power Stage o dvě příčky. A ta pátá tak nakonec spadla do klína Paddonovi. Z první půlky sezóny vyšel jako půlmistr s náskokem deseti bodů na Franceschiho a dvaceti na Ostberga.

Mistrovské body nikterak nevzrušovaly dvě estonské vycházející hvězdy, které spolu sehrály parádní duel o domácí vítězství. Linnamäe s Toyotou po vyhrané kvalifikaci vyhrál i první sobotní zkoušku a šel do čela. Robert Virves mu byl se svou Škodou Fabia RS Rally2 neustále v patách a po RZ 5 jej na chvíli předstihl. Pak se opět propadl, aby nakonec vybojoval etapové vítězství díky tomu, že si na závěrečnou sobotní sekci pošetřil nové gumy. Co však mohl znamenat sekundový náskok před dalšími skoro sedmdesáti ostrými kilometry? Linnamäe v neděli ráno drobně chyboval, byl ve dvou zatáčkách širší a rázem jeho manko povyrostlo. Když mu Virves doslova uletěl v předposledním testu, na zajímavé finále to při odstupu skoro deseti sekund moc nevypadalo. To by však nesměla přijít již zmíněná bouře a totálně rozbahnit závěrečný test. Pilot Toyoty měl do těchto podmínek lepší obutí, ale po dojetí do cíle musel ještě čekat. Pohled na mezičasy dával tušit, že závěr bude doslova infarktový. Rozhodnuto bylo na posledním mezičase, po kterém se Virves již propadnul za záda svého soupeře. I přes zklamání našel na svém startu pozitiva: „Neměli jsme vůbec trakci a zadek nám neustále lítal sem a tam. S naší soutěží můžeme být spokojeni, protože jsme byli celý víkend rychlejší než všichni účastníci ME. Rádi bychom vyhráli, ale Linnamäe je ten první, komu bych to přál místo sebe, takže je to fajn.“

Stav šampionátu: 1. Paddon 73, 2. Franceschi 63, 3. Ostberg 53, 4. Armstrong 42, 5. Tempestini a Marczyk 40