Z vodního skútru rovnou za vítězstvím

Následně se polská soutěž s centrem Mikolajkách vrátila do evropského šampionátu, odkud ji změna promotéra na rok zase zavála do mistrovství světa. Mnichovští dávají pořadatelům z Evropy rádi šanci ukázat se v první lize a letos dostali tuto příležitost Lotyši a Poláci. Obě soutěže byly do kalendáře zařazeny pouze pro tento jediný rok a společně se srpnovým Finskem vytvořily trojici rychlých prázdninových šotolin. Ty v Mikolajkách jsou většinou vedeny po užších cestách s měkčím povrchem, ale také obsahují menší množství skoků. Hlavním centrem rally se jako obvykle stala aréna v Mikolajkách, kde se nacházel servisní areál, cílová rampa a kde posádky třikrát absolvovaly paralelní dráhu superspeciálky. Kromě toho na její trati končila i Power Stage.

Vyjma nedělní etapy koncentrované na západ od Mikolajek posádky dva dny vyrážely na severovýchod k hranicím s Litvou. Nevydařený pokus o zařazení litevských úseků z roku 2014 polští pořadatelé již neopakovali. Zařazení podniku do mistrovství světa posádky k účasti moc nenalákalo, oproti loňskému evropskému ročníku jich startovalo skoro o polovinu méně. Nezájem byl zřetelný hlavně u domácích, kterých odstartovalo jen deset. Přitom vloni se na největší domácí soutěži představilo hned dvaatřicet polských posádek. Na druhou stranu je třeba dodat, že se počet startujících oproti poslednímu světovému ročníku této rally moc nelišil, ze sedmačtyřiceti klesnul na dvaačtyřicet.

Lehce se do Polska při vzpomínce na rok 2009 asi úplně necestovalo Jari-Mattimu Latvalovi. Tehdy připravil svůj tým Fordu o double, když v úplně poslední zkoušce odehrávající se právě v aréně Mikolajki urazil u svého Focusu RS WRC ’09 kolo. Teď mohl jedině trnout hrůzou, co se podaří jeho svěřencům, až tímto místem budou v závěrečné Power Stage projíždět. Hlavou mu jistě šrotovaly i vzpomínky na nedávnou Sardinii, kde Toyota přišla v posledních stovkách metrů závěrečné zkoušky o vítězství. Polsko pro finskou stáj ale začalo špatně už na seznamovacích jízdách. Sébastien Ogier se tam střetnul s civilním vozem a skončil v nemocnici. Odtud byl s límcem kolem krku brzy propuštěn, ale rally absolvovat nemohl. Řidič druhého vozu sice nemocnici také opustil, ale později zemřel. U Toyoty teď budou muset nějak naložit s plánem, podle kterého chtěli šance na mistrovský úspěch podpořit navýšením počtu Francouzových startů.

Ke startu na Rajdu Polském se jim naštěstí podařilo přesvědčit Kalleho Rovanperu. Rychle ukončil řádění na vodním skútru, nabral v taterském salónu svého spolujezdce a přilétl do centra rally. Poslední zbytky času do startu využili Finové k rychlému natrénování trati a naskočili po dvou měsících zpátky do černého GR Yarisu Rally1. „Nemyslím si, že je možné vyhrát, ale je to jak to je,“ hodnotil své šance po úvodní superspeciálce úřadující mistr světa. Víc se snad ani mýlit nemohl. Zatímco letos už dvakrát nezvykle chyboval na soutěži, před kterou měl díky testům a normálním seznamovačkám daleko komfortnější podmínky, tentokrát předvedl pravý opak. Aby ty podmínky měl ještě těžší, kvůli divákům nemohl odjet ranní průjezd pátečním úsekem Wieliczki. Pro odpoledne jej to při zkrácenému tréninku stavělo do těžké role: „Bylo těžké se vyrovnat klukům, kteří tuto zkoušku ráno odjeli. Ale byl to čistý průjezd i s naším rozpisem na h…“

Zatímco posádky o účast na rally moc zájem neprojevovaly, to samé se nedá říct o divácích. Těch se podél rychlých šotolinových cest sešla daleko větší kvanta než v případě předešlých evropských ročníků. Na shakedownu a hlavně v pátek se postarali o pořádný rozruch, když několikrát soutěž přerušili. Některá místa měli pořadatelé pevně v rukou, ale jiná, a to platilo hlavně pro lesní úseky, zůstávala zcela bez kontroly. Diváci se mnohdy dostali až příliš blízko trati a bezpečnostní delegáti hned tři rychlostní zkoušky po průjezdu několika prvních aut zrušili. Další dvě musely být kvůli neposlušným divákům přerušeny a polská organizace si tak moc pochval nevysloužila. Rovanperä si sice nedával velké šance na vítězství, ale po první vyrovnané etapě se dostal s odstupem necelých dvou vteřin na druhé místo.

V sobotu už Fin dokázal zajet nejrychlejší čas ve většině testů a užíval si hlavně odpoledne. V prvních průjezdech přeci jen ještě ladil rozpis a nebylo to úplně to pravé. Sobotní odpoledne mu však vyneslo před poslední etapou náskok skoro deseti vteřin. I tak zůstával dvojnásobný mistr světa v predikcích opatrný. Na úsek Mikolajki, na kterém se jela závěrečná Power Stage, měl připravené úplně nejhorší poznámky. Tentokrát tedy o maximum bonusových bodů, jak u něj bylo v posledních dvou sezónách zvykem, nezabojoval. Na druhou stranu nemusel, po ranním defektu Andrease Mikkelsena měl cestu za vítězstvím prázdnou. Toyota si v Polsku připsala třetí letošní double a hlavně čtvrtý triumf. Ani tentokrát jej ale nevybojoval jeden z jejich dvou stabilních pilotů, což je letos nezvyklá, ale poněkud častá záležitost. Napříč oběma zatím vítězícími týmy vypadá statistika vítězství 5:2 ve prospěch občasně startujících. U Mazurských jezer se trápil hlavně Takamoto Katsuta, který soutěž zajel nejpomaleji ze všech pilotů kategorie Rally1. A to přitom v Polsku nechyběl stále se ještě zaučující Grégoire Munster a pak hlavně debutant za volantem nejsilnějšího vozu Martins Sesks. Jedinými dvěma lehce pozitivními momenty na Katsutově vystoupení byl nejrychlejší čas na druhém průjezdu diváckým testem Mikolajki Arena a pak ještě jeden bonusový bod vybojovaný na trati Power Stage. Rychlá šotolinová soutěž je přitom zrovna tím typem rally, kde se Japonci většinou daří. Po dvou odstoupeních s poškozeným zavěšením a poruchou převodovky teď alespoň dojel až do cíle.

Katsutova slabší forma dala vyniknout Munsterovi. Ten sice nepokořil svůj nejlepší dosavadní výsledek z pohledu pozice v cíli, kterého pátým místem dosáhnul minule na Sardinii, ale z hlediska konkurenceschopnosti šlo určitě o jeho nejsilnější dosavadní vystoupení s Pumou Rally1. Lucemburský jezdec konečně porazil některého ze soupeřů v přímém souboji a jeho koncentrace na Japonce byla patrná: „Musíme udržet Katsutu za zády, má s těmito rychlými šotolinovými tratěmi spoustu zkušeností, takže pokud ho udržíme za sebou, bude to super.“ To se mladému jezdci Fordu povedlo a nakonec mu scházelo 1,4 sekundy, aby to dotáhnul až na šesté místo a porazil rovnou hned dva soupeře. Munsterův výkon však značně zastínil nováček za volantem Pumy Rally1. A to ještě ke všemu startoval se slabší verzí vozu bez hybridní jednotky. Polský start měl pro mladého Lotyše plnit roli testu předtím, než bude moct naplno využít maximálního výkonu hybridní techniky Rally1 na domácích tratích následující rally. Kdo tou dobou mohl tušit, že Sesks po první přírodní zkoušce poskočí na druhou příčku a první etapu zakončí s minimálním odstupem necelých osmi vteřin za lídrem rally.

Polsko už jednou debut talentovaného mladíka za volantem nejsilnější techniky zažilo. I tehdy v roce 2017 v tom hrála roli stáj M-Sport, která dala Fiestu WRC do rukou Teemu Suninenovi. Ten s ní ale takové věci jako teď Sesks s Pumou nepředvedl. Po první etapě mu tehdy patřila sedmá příčka s více než minutovým odstupem za vedoucím Neuvillem a po absolvování celé rally měl tehdy ztrátu v sekundách na kilometr dvakrát větší oproti Lotyšovi. Sesks už v mistrovství Evropy ukázal, že mu rychlost rozhodně nechybí. Ovšem takový debut s technikou Rally1 asi čekal málokdo. A patrně ani samotný pilot: „Dostal jsem tuhle příležitost, hlavně jsem chtěl odjet všechny rychlostní zkoušky, zajeté časy mi byly jedno.“ Plán odjet celou rally Lotyš nakonec splnil, s časy všechny překvapil a dojel na pátém místě. Kromě skvělého debutu mezi elitou ale jeho výkon zaujal i tím, že do značné míry zpochybnil přínos hybridního systému na rychlých tratích. Očividně to jde i bez něj dobře a možná původní únorový plán FIA odstranit tento předražený systém z aut pro poslední dvě sezóny současného homologačního cyklu nebyl úplně špatný.

M-Sport dal opět příležitost mladé krvi, ovšem obrovský povyk kolem Seskse jeho šéf Richard Millener trochu mírnil: „Myslím, že potřebujeme trochu…nechci být negativní, ale myslím, že prostě potřebujeme zmírnit nadšení. Skvělý výsledek, to jak porážel pravidelně startující hvězdy je neskutečné, ale soustřeďme se na dennodenní práci.“ V britské stáji se ovšem těch důvodů k oslavám našlo více. Orlen Rajd Polski se totiž stal oslavou 300. světové soutěže v řadě, ze které M-Sport odjížděl s mistrovskými body. Tuto neuvěřitelnou sérii započali již v roce 2002 na úvodní soutěži v Monte Carlu. To ale ve Fordech Focus WRC ještě sedávali Colin McRae nebo Carlos Sainz. Současnou jedničkou Fordu je Adrien Fourmaux a ten se v Polsku vrátil zpátky na stupně vítězů. Po sardinském zklamání, když se mu jeho Puma Rally1 v pátek zastavila s technickou poruchou, dobrá vzpruha. Francouz získal už třetí letošní pódium a také si připsal i bonusové body za nedělní etapu a Power Stage, takže jej nikdo nemůže podezřívat, že by mu snad chyběla rychlost. Nadále se drží v první pětce a při neúčasti Ogiera se dotáhnul jen bod za jeho záda.

Na čelo průběžného pořadí se po vyhrané Sardinii dotáhnul Ott Tänak. Skvělá zpráva před trojicí rychlých letních šotolin, soutěží, které mu tolik sedí. Strašák loňské sezóny, kdy jej měla právě letní dvojice Rally Estonia a Secto Rally Finland vrátit do hry a nakonec definitivně pohřbila jeho naděje na druhý titul, o sobě dal vědět hned v Polsku. Před rokem jej napřed zradil motor před domácím startem a ve Finsku pak Estonec doplatil na kámen při katování. Letos se mu smolně už na první přírodní rychlostní zkoušce v Polsku do cesty připletla vysoká zvěř. Se zničeným vozem nešlo pokračovat a Tänaka čekalo dlouhé čekání na neděli: „Největší vzpomínky na tuto rally asi budu mít, že jsem se dost poflakoval v hotelu nedělal vůbec nic.“ Aby měl svůj Hyundai i20 N Rally1 pečlivě připraven na zvlášť bodovanou neděli, v půlce druhé etapy odstoupil. Vloni ještě tento bodovací systém neplatil a i díky tomu si Tänak v létě moc bodů nepřipsal. Letos je to o něčem jiném. A na neděli jsou oba hlavní jezdci Hyundaie přeborníci. Nutno dodat, že to často je zapříčiněno tím, že se jim během prvních dvou etap něco přihodí. Každopádně ze sedmi soutěží ovládl jezdec Hyundaie nedělní klasifikaci hned v pěti případech a třikrát si Tänak s Neuvillem dojeli pro double.

Jejich hlavní vyzývatel v boji o titul z řad Toyoty Elfyn Evans v této disciplíně zrovna nezáří. V Polsku však skvěle zvládnul páteční etapu, byť se musel poprat s nevýhodnou druhou startovní pozicí. Na konci dne mu patřila třetí příčka a to znamenalo umístění o čtyři pozice lepší než v případě cesty otevírajícího Neuvilla. I v sobotu Velšan pokračoval v ostrém tempu a v půlce dne se držel jen čtyři desetiny za vedoucím týmovým kolegou. Pak do hry zasáhlo Pirelli a vše se diametrálně změnilo. První odpolední zkoušku dokončila černá Toyota na zničené pravé zadní pneumatice a Evans mohl jen krátce zhodnotit tento den: „Co mám asi říct, tyhle věci se stávají. Na zbytek sekce jsme neměli rezervu, snažili jsme se, co to šlo. Až do tohoto okamžiku to byl povedený víkend.“

Konkurenčnímu Hyundai se také tuze hodil posun Mikkelsena před Evanse, takže tím Toyotě zamezil taktizovat se sobotním pořadím. Nor se vrátil za volant i20 N Rally1 poprvé po Monte Carlu a Chorvatsku, kde předvedl dost matný výkon. Tentokrát na start nastupoval jako bývalý vítěz této rally a podle toho to i díky výhodné startovní pozici po pátku vypadalo. Nor soutěž vedl. V roce 2016 mu k vítězství pomohl defekt, který do té doby vedoucího Tänaka zpomalil na předposlední zkoušce poslední etapy. Tentokrát ale problém s pneumatikou Mikkelsena naopak ze hry o vítězství vyřadil. Stalo se to po jeho nedělní ranní chybě a Nor pak už nikam nespěchal a přenechal svou pozici parťákovi Neuvillovi a nakonec se propadl i za Seskse.

Belgičan první den trpěl čištěním trati a ještě bojoval s ruční brzdou, která mu blokovala všechna kola. I v sobotu ale hledal správné nastavení, což se mu povedlo až na závěrečnou etapu: „Nedařilo se mi najít správné nastavení auta. Ale byli jsme schopni to vylepšit na neděli, ve které jsem musel najít ideální poměr rizika a pak zatlačit naplno na Power Stage.“ Nejvíce bodů za nedělní etapu tak přenechal týmovému kolegovi a sám si schoval všechnu zbylou energii na vítězství v Power Stage. Po soutěži si pak Neuville postěžoval, že tým trochu uspěchal homologaci nové mapy motoru, která měla vozu zajistit vyšší maximální rychlost. Lídrovi mistrovství ale způsobila velké problémy při dobržďování. Neděle a její samostatné bodování ale týmu z Alzenau opět přinesla pořádný bodový příděl a Belgičan zůstává na čele průběžného pořadí. Evans sice na stupních vítězů vystoupal až na druhou nejvyšší příčku, ovšem na větší přísun nedělních bodů musel zapomenout. Do cíle Power Stage totiž přijel na defektu. Z první trojice mistrovství Evans získal nejvíce bodů, ale Neuvillův náskok stáhnul jen o tři body. První prázdninová rally tedy do boje o titul nic nového nevnesla.

Do klasifikace WRC2 Polsko promluvilo rázněji. Lídr Yohan Rossel podle očekávání rychlé letní šotoliny vynechá a do boje se vrátí na podzim na tratích, které jeho jízdnímu stylu vyhovují více a má na nich tak větší šanci získat hodně bodů. To jeho týmový kolega Nikolay Gryazin právě na baltských cestách vyrůstal, konkrétně Rajd Polski zná i ze svých evropských startů a v roce 2018 tam se Škodou Fabia R5 zvítězil. Letos s Citroenem C3 Rally2 však nejrychlejším čtyřem v pátek nestíhal a do zbytku rally si kladl velké nároky: „Soustředím se na výkonnost, chci vidět, zda to bude stačit na pódium. Chci ale vyhrát, ne jen stát na pódiu.“ Mezi tři nejrychlejší se dostal až v chaotické nedělní etapě. Nejprve v RZ 17 havaroval Josh McErlean a pak v RZ 18 ztratili čas kvůli defektu další dva jezdci Fabií RS Rally2 Robert Virves a Pierre-Louis Loubet. Gryazin si ale třetího místa dlouho neužil, úsek Power Stage mu prostě nevyšel ani napodruhé.

V prvním průjezdu nárazem do balíku slámy tolik neztratil, v druhém defektem už ano. Oba jezdci škodovek se vrátili před něho a ještě jej přeskočil Georg Linnamäe s Toyotou GR Yaris Rally2. V průběžném pořadí se Gryazin posunul na čtvrté místo, ale oproti třem jezdcům před sebou má výhodu jednoho startu k dobru. A těšit se může z toho, že pomalu z boje vypadává Gus Greensmith. Pilot Škody Fabia RS Rally2 rychlostně vůbec nestíhal a po portugalské havárii si devátým místem své průběžné skóre moc nevylepšil. Situace se začíná vyvíjet směrem, že hlavním a v podstatě jediným želízkem v ohni zůstává české značce Oliver Solberg. Do Polska přijel povzbuzen vítězstvím na domácím evropském podniku a také pod tlakem toho, že po portugalské havárii potřebuje ideálně maximum bodů. Problém s ucpaným vzduchovým filtrem na začátku pátku jej však přibrzdil, ale švédský mladík nedokázal o moc zrychlit ani později. Stěžoval si na nestabilitu auta a utíkající záď a lídr mu neustále unikal. Z Mikolajek si tak Solberg odváží body jen za druhé místo. I to je lepší oproti Teemu Suninenovi, který měl být jedním z favoritů na titul WRC2. Hyundai i20 N Rally2 ale i přes jarní upgrade motoru za konkurencí stále více zaostává. Fin tak s velkým odstupem uzavíral top ten.

Suninenova hvězda pomalu uhasíná, zatímco se o slovo hlásí jiný obrovský talent z Finska. Sami Pajari obdržel před startem Orlen Rajdu Polského nepříjemnou zprávu, že se jeho debut ve voze Rally1 odkládá. Mladý Fin na to zareagoval nejlépe, jak mohl. V první páteční zkoušce se dostal do čela WRC2 a první příčku si už nenechal nikým vzít. Po Sardinii tak vybojoval druhé vítězství v řadě a při stejném počtu startů se dotáhnul tři body za vedoucího Rossela. Toyota se pomalu a jistě stává největší štikou v rybníce, poslední tři podniky WRC2 nepoznaly vítěze s jinou technikou. Druhá půlka roku bude v hodnocení určeném vozům Rally2 ještě pořádně zajímavá. Na rychlých polských šotolinách nechyběl ani Martin Prokop, ale na skvělý výkon ze Sardinie se mu se Škodou Fabia RS Rally2 navázat nepodařilo a musel se spokojit s dvanáctým místem. Na startu se objevil i další český zástupce Jan Černý, kterého bohužel ze hry o přední příčky vyřadila chyba na prvním přírodním testu. Se svou Fiestou Rally3 narazil do balíku slámy a pak strávil skoro pět minut v příkopu. Do cíle dojel jako pátý, zatímco o vítězství bojoval domácí Jakub Matulka. Sobotní náskok necelých šesti vteřin ale Polák neudržel a triumf v rámci WRC3 vybojoval Diego Domínguez jun.