Vzpomínka na kluka, který miloval rally

Vaška, normálního kluka z normální rodiny, omámila vůně benzínu a tak po maturitě na průmyslovce a po vojně začal pracovat v servisu Drupolu jako mechanik a tím nakročil blíže k motorsportu. Se svým spolužákem z devítiletky začali s rodinným Spartakem (Škoda 440), jediným autem v celé širé rodině, jezdit BOASky (braně orientační soutěže, které byly podmínkou pro získání sportovní licence).

A když začal Václav uvažovat o klasické rally, odstěhoval se mu spolužák na Slovensko a tak byl na spolujezdecké sedadlo povolán mladší brácha Pavel a spolu se začali učit soutěžáckému řemeslu. Nářadím v tom roce 1968 již nebyl Spartak, ale starší Škoda 1000 MB, jejíž úpravy a příprava probíhaly na malém dvorku ve Zdicích. První sezóna byla opravdu učňovská. Na zahajovací Rally Beskydy v Havířově lehčí havárie hned na RZ 1 a na RZ 3 vylágrovaný motor. A protože posádka, včetně 1 „mechanika“ – Václavovy manželky Aleny, dorazila na Moravu se soutěžákem po vlastní ose, musela nastoupit česká šikovnost a improvizace, když Vašek nahradil kluzná ložiska na ojnici koženými proužky z vlastního opasku a dovezl takto vůz i posádku po ose zpět domů!

Jeseníky 1970

Rally Vltavu se startem v Písku, tehdy naši největší soutěž, ani Rally Nitra pro technické závady nedojeli, ale Vaškova urputnost, elán a mechanická šikovnost umožnila rodinnému minitýmu spatřit cíle při Rally Lovosice i Rally Šumava. V roce 1969 byla již do rally poblázněná celá rodina, takže Václavova manželka Alena vytvořila s Alenou Jílkovou naši asi úplně první dámskou posádku. Václav v rámci jezdecké přípravy začal startovat se soutěžním autem i na některých závodech do vrchu (např. Závod do tří vrchů v Kokoříně, Závod Hostím-Bubovice). Hlavním zaměřením posádky, která v tomto roce začala jezdit za ASK Stavby Praha, ale zůstaly soutěže, např. Rally Praha, Rally Vltava se startem již v Klatovech, Rally Slovensko v Nitře, Rally Jeseníky v Olomouci.

Šumava 1979

V roce 1970 přibyla do portfolia vozů ještě bugina, vlastnoručně Vaškem a jeho kamarády postavená u babičky ve stodole v Kublově. Přibývalo i dojetých soutěží - Rally Jeseníky, Rally Lovosice, Rally SAS – Sedlčanská automobilová soutěž. V dalších letech již se spolujezdkyní, vlastní manželkou Alenou, se Václav umisťoval většinou do desátého místa v nejvíce obsazované objemové třídě A-2 do 1150 ccm: např. 6. místo v Rally Košice 1975, 5. místo ve Škoda rally, občas si odskočil i na autokrosové tratě. Václav sice v rally nepatřil k naší absolutní špičce, ale byl názornou ukázkou lásky k motorsportu, ukázkou nadšení, elánu, pracovitosti. Jeho sportovní kariéra také nebyla tak dlouhá, jak si asi sám představoval, ale starost o rodinu, finanční náročnost a posléze i zdravotní problémy mu to nedovolily. Nepopiratelně ale patřil spolu se sedlčanským Tondou Dolejšem k iniciátorům obrovského zájmu o rally na Berounsku, Příbramsku a zejména mezi kluky v servisech Drupolu (Václav Blahna, Jirka Černý) i ve vlastní rodině (Pavel, Filip).

Na autokrosu v bugině